Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Bystrozoři: Ústředí Praha
Družina
| |||
 | První ostrá František & Bea
Celá tahle situace dostane dostávat jiné obrátky, když promluví jezinky. "On jako píchal jezinku?" Vytřeštím oči a otočím se na Lojzu, řeknu to hlasitěji než jsem chtěla. Obrátí se mi žaludek při té myšlence jak to muselo asi vypadat, oklepu se jako bych chtěla ty obrázky z hlavy vytřást. Je na mě znát znechucení, které nepotlačuji. S napětím čekám co z lékouzelníka vypadne a čím nás ještě překvapí. | ||
| |||
 | Letaxové humoresky 13.9. 2023, Praha - Ministerstvo Kouzel - Kopidlno Jasmína Já vím jak ségře znechutit snídani, ale ať mě kopne do zadku testrál jestli kecám! Nic z toho jsem si nevymyslel a vše se stalo. Bylo to jedno opravdu blbé ráno. Takhle jsem mohl jenom sledovat, jak ségra zvrací a čekat, až jí to přejde. Díky tomu, že má vlasy ostříhané na krátko jsem jí je ani nemusel držet. Což je výhoda krátkých vlasů. "Už jsi ok? Asi napíšu žádost, ať tenhle sajrajt stáhnou. Nevím, jak to někdo může jíst a nepoblejt se." Zeptám se ségry ve chvíli, kdy z ní už nic nejde. Což je problém, protože bude trošku nerudná. "V Kopidlnu. Lipová 364. Přemístíme se na náměstí v Kopidlnu a pak už to dojdeme pěšky. Radši se mě chytni, já nás přenesu." Proč zrovna na náměstí je správná otázka, ale byl to jediný obrázek který jsme našel a který se nemění. Ostatně ulice a podobně jsou jiné pořád, ale málo kdy se něco změní na náměstí. Takže, když se mě ségra chytí, tak se otočím a s prásknutím zmizíme. Možná nás viděl nějaký bezďák, který v parku lil pančovaného Sklepmistra, ale ten na nás tak akorát víte co... *** Měl jsem velké štěstí, protože jsme se přemístili přesně mezi zaparkovaná auta, která nás zakryla, ale taky jsme měli štěstí, že jsme jim nezaparkovali na střeše. Rozhlédl jsem se kolem a snažil se zorientovat aspoň podle mapy co jsem si našel. "Pojď. Musíme támhle jak je ta hospoda U Tomáše a pak až k čistírně a tam odbočíme. Štve mě, že to není nějaká extra samota, ale budeme doufat, že se dostaneme dovnitř a potom už to bude jedno, kdyby něco." | ||
| |||
 | PRVNÍ OSTRÁ 13.9. 2023, Šumava František, Bea Ach tak... Jasně... Proč tuhle hloupou výmluvu používá každý vrah...? „Dobrá pane Šulci... Nehoda. To se dá pochopit, ale přece jen, určitě si s vámi budou chtít promluvit u nás. Pokud je to tak, jak říkáte, nemáte se čeho bát...“ mluvím na něj pořád klidně, ale pozoruju i pomalu se vztekající jezinky. „Nenarodí kdo?“ zeptám se nevěřícně když promluví jezinka, která z mé kolegyně udělala Frankensteina. „Snad nechcete říct, že...“ neodvažuju se pomalu ani přemýšlet nad tím, že by byl lékouzelník tak hloupý a začal si něco s příslušnicí tohohle divokého druhu. Jasně, vypadá, že to nemá v hlavě úplně v pořádku, ale tohle je přece jen trochu moc... Pokud to ale jinak nepůjde, uspím je všechny a přemístíme se zpátky prostě jen s kouzelníkem. | ||
| |||
 |
| ||
| |||
| První ostrá František & Bea 13.9. 2023
Bea teď sama připomínala jezinku, její divoký, vzteklý pohled, rozcuchané vlasy a pleť potřísněná krví ji hodně přibližovali ke spoutanému tvorovy. Františkova diplomacie v ní taky vařila krev, kdyby bylo na ní smahne ho a zůstane z něj jen mastný flek. I když tvář měla ošetřenou rána stále pulzovala a pálila. Vyměnila si krátký pohled s Lojzou, chtěla vědět co má dělat. Jestli to nechat na Frankovi, nebo zasáhnout a utnout tuhle komedii. Když mu Frank oznámí proč jsou vlastně tady a že je to kvůli němu. Udělá krok k Frankovi a zaujme stejný postoj jako on. Krátkým pohledem střelí po svém parťákovi a potom zapíchne svůj divoký pohled do očí lékouzelníka. "Podívejte se pane Šulci, tyhle bytosti jsou daleko nebezpečnější než my s hůlkami." Natočila k němu víc svou zraněnou tvář, kterou si provizorně ošetřila, ale věděla, že to stále není ono. Na jednom konci byla rána rozšklebená a chtělo to profesionálnější zásah. | ||
| |||
| PRVNÍ OSTRÁ 13.9. 2023, Šumava František, Bea No, dejme tomu... Tuhle ptákovinu mu vymlouvat nehodlám, pochybuju, že by slyšel na jakýkoliv rozumný argument... „Pořád jste mi neodpověděl pane Šulci... Čím jménem žádáte, abychom je nechali být, když ony napadly nás?“ oslovím ho tentokrát jménem. Zpočátku jsem si nebyl jistý jestli je to on, ale teď už ano a doufám, že to dojde i mým společníkům. Nemá hůlku, mohli bychom se k němu bez problémů prostřílet, ale ani já nejsem nakloněn tomu, abychom zbytečně prolévali krev. | ||
| |||
 |
| ||