Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Bystrozoři: Ústředí Praha

Příspěvků: 95
Hraje se Jednou týdně  Vypravěč Zeronin je offlineZeronin
 

Ukončená jeskyně!

DružinaObnovit družinu

družina zatím neexistuje
Michal Vrba - 07. února 2023 11:11
25141.jpg
Nový kolega - ústředí

Počkám až my Ivan nabídne ruku a pak jí stisknu.

„Michal těší mě.“

Při poznámce o kanceláři kývnu a začnu vstávat, ale trošku se zarazím, když na mě křikne Jasmína. Dojdu za ní k její skříňce a počkám až vyloví zrcátko. Rychle ho potěžkám než ho schovám do jedné kapsiček svého opasku.

„Děkuji vám.“

K tomu, že kancl si vybírá členy nemám potřebu nic dodávat, to je my celkem jasné.

Rozloučím se starší kolegyní kývnutím hlavy a pak i se svou kávou přemístím do kanceláře na kterou ukázal Ivan.

Než vstoupím zaklepu na dveře, až pak vstoupím.

„Omlouvám se za zpoždění. Tak na čem pracujete.“

Pronesu nedočkavě a opravdu jsem zvědavý co za první úkol jsem dostal. Takže si mlčky vyslechnu shrnutí mého kolegy, zatím co usedám na jednu z židlí co tam má a před odpovědí na jeho dotaz se trošku zamyslím.

„No toto je jeden z případů o kterých my říkal otec, buď naprostá banalita nebo průser. No nic asi je na čase začít.“

Pak pronesu.

„No asi bych začal s tím, že zaklepu u něj doma a zjistím jestli se třeba nerozhodl seknout s prací, dělá inventuru nebo jestli na něj jen nespadla almara. Víme jak vypadá?“

Při slově jen dám důraz a trošku se usměji než pokračuji.

„Ti sousedé co slyšeli divné zvuky jsou kouzelníci či nikoliv?
Jinak máme o něm my nějaký záznam? Jako jestli kšeftoval se zakázanými položkami nebo překupoval kradené zboží?“


Pak trochu nakrabatím čelo.

„Odkud víme, že už tři dny nepřišel do práce, když bydlí nad obchodem?“

Pro sebe si pomyslím.

„I bez použití kouzel by nebylo obtížné, aby ho lidé minuli a přehlédli, zvláště pokud chodil po vlastním schodišti či vnitřkem budovy.“

Dopíjím kávu a čekám na odpovědi svého kolegy.
 
Ivan Šmíd - 06. února 2023 19:46
iko8054.jpg

Noví kolegové


Ústředí



Kávovar brzy vykonal svou ranní povinnost a já do zasedačky vcházím již plně vyzbrojen. Dva šálky teplé, naprosto božsky vonící kávy, první hrníček, bílý bez jediného vzoru patří mě, ten druhý Norbertovi. Zbytek si řekl o kávu Lídě - nováčkům to samozřejmě ještě musím odpustit, ti nevědí, co je tu dobré. Brzy to snad poznají. Navíc alespoň zbude více na mě, Lídu jako konkurenci rozhodně neberu.

Mé ranní rozjímání přeruší až až šéfova slova, když se ujme vítání nových tváří. Máme tu dva, mladého muže a ženu. Paní Kašpar, pan Vrba. Nějaké tamtamy jsem už slyšel, cosi o slečnině původu, nemám ale ve zvyku soudit. Krev neznamená vše, názor na oba dva nováčky si udělám až ve chvíli, kdy je uvidím pracovat. Zatím stihli dorazit a to včas - na rozdíl ode mě.
Přiděleni jsou Jasmíně, která je z toho viditelně rozradostněna a mě neunikne drobný úsměv, jsem rád, že o takovou čest jsem přišel. Už tak mám své práce dost, třeba celý jeden skoro ani nezačatý případ.

I tak nováčkům neuniknu, dáma připadne Františkovi, mě je přidělen ten Vrba. Dobrá, vlastně jedny oči, mozek a hůlku uvítám, i když to mírně naruší můj jinak solitérní způsob práce.

"Taktéž, jsem Ivan." Podám Vrbovi ruku a mávnu směrem ke své kanceláři. "Víc ti řeknu u sebe, ať tu nepřekážíme." Kývnu na mladého, pak se ale ještě otočím na Berta. "Pak nezapomeň říci, které je lepší."Dobrá, možná mé ego ohledně té kávy bylo počechráno více než si jsem sám ochoten přiznat.

"Dobře, klidně se posaďte, i když to nebude na dlouho, zatím toho příliš nevím." Začnu, jen co s Vrbou zajdeme do mé kanceláře. Na stůl před něj položím útlou složku, která zatím čítá jediný list.
"Došlo ke zmizení vetešníka ze Zlaté uličky. Ludovít Mrkvička..." Tak bylo to jméno. "nepřišel tři dny do práce a sousedé z jeho bytu před třemi dny zaslechli nějaké zvuky. Možná to vůbec nic nebude, ale potřebujeme to prošetřit."
Hm a teď jaký zvolit postup. Samozřejmě bychom mohli jet plně dle mého plánu, co ale zvládne vymyslet zde mladý?

"Nějaký nápad, kde byste začal s pátráním?" Ještě něco potřeba sdělit? Ano. "Je to mimochodem vdovec, bydlí nad svým obchodem, věk 55 let." A to je vše, co víme. Velmi slabý začátek, do konce tohoto dne musíme mít rozhodně více.

 
Vypravěč - 06. února 2023 18:50
hulka2244.jpg

První ostrá



13.9. 2023, Praha - Bystrozorské Ústředí

František, Bea

Ozve se rychlé klepnutí a dovnitř vpadne vysoký, černovlasý kouzelník s velkým nosem a úsměvem. "Hehe, pardon za zdržení, vážení. Ovšem některé lektvary vyžadují čas a péči." zazubí se, přestoupí před Beu a vytasí ruku k podání. "Alois Vozembouch jméno mé, ale říkej mi Lojzo. A neboj, nemám na ruce vodivýho slimáka nebo jinou legrácku. Na to bude lepší příležitost později." mrkne na tebe s neposednou jiskrou v oku a tobě to možná připomene jednoho spolužáka, který býval taky samá legrácka, než přišel ten požár a tolik věcí se změnilo. Otto. A to ti možná připomene, že Anežka ti poslala další dopis, který jsi ani neotevřela. První rok výcviku jste absolvovaly spolu, jenže pak Otta dostal nabídku vycestovat za zahraničními obchodními partnery jeho rodiny a Anežka se rozhodla jet s ním. Od té doby jsou na cestách.
"Beo? Jsi tam někde?" Lojza se usměje a luskne prsty. "Tak fajn, Františku. Zasvěť mě do případu." vyzve kolegu a s vážnou tváři vyslechne vše i ohledně vašeho rodícího se plánu.

"Auto?" zeptá se poněkud vyveden z míry. "Je to nutné?" přejde k mapě a zahledí se do ní. "Není tam nějaký vodopád nebo podobně hlučné místo, které by zamaskovalo přemístění?" podívá se na Františka. "Případně bychom hned po přemístění mohli vyvolat lokální bouřku. To by mohlo být i fajn krytí. Beo, jak jsi na tom s počasím?" tentokrát koukne po nové parťačce.

"Hodně bude záležet také na tom, kde přesně bude zalezlej. Těžko teď naplánovat konkrétní postup. Já s sebou sbalím několik lektvarů, které by se nám při zadržování mohly hodit. To mi připomíná...a řekni nám popravdě...v čem vynikáš a co ti fakt nejde?" zajímá se dál Alois.

 
Norbert Vodička - 05. února 2023 21:21
received_1136628467026731668.jpeg

Můj kancl


13.9. 2023, Praha - Ministerstvo Kouzel
Jasmína

Zavřel jsem se do kanclu a čekal na ségru. Stihl jsem se jednou napít kafe než přišla. Potom si ho přivlastnila a já jsem to nechal být. Kdyby přišla včas, tak má svoje. Takhle jsem vlastně jen udělal objednávku za ní. Takže jen kroutím hlavou.

"Co kdyby si do toho kafe něco přidával? Já nevím třeba jed z běhnic nebo něco na postavení? Ti bude stát vocas."

Nedělám tyhle vtipy často, ale pomalu se mi vrací. Je to už nějaká doba a daří se mi snad se z toho všeho oklepávat. Každopádně se vrátím zpátky k práci. Vezmu spis a hodím ho na stole k Míně.

"No o těch svých vloupačkách jsem Ti už říkal. Nedokázal jsme přijít na způsob jak se dostávaj dovnitř, samozřejmě se mohli přemisťovat, ale vykrádali i zabezpečené kouzelnické domácnosti. Teď než jsem šel do té zasedačky, tak mi mě to napadlo. Používají letax. Krb si nikdo nezabezpečuje. Jediný co, tak nevím jak se napojují na lidské krby. Reálně mají asi někoho v odboru pro kouzelnickou přepravu. Ten jim připojí krb za nějaký ten podíl a voala jsou tam.

Jediný co nevím, jak se taktně zeptat v odboru, protože pokud se tam ukážeme, tak se automaticky pose a my budeme nahraní, protože po sobě uklidí stopy. Teoreticky to můžeme zkusit přes jejich šéfku. Předpokládat, že v tom jede ona asi nemusíme. Víš něco na téma těch co tam zůstávají dlouho a podobně. Myslíš, že to je tak schůdný, protože mě už nic jinýho nenapadá."


Z toho, že mě nic jinýho nenapadá jsem dost naštvaný a Mína to ví. Šéfka odboru kouzelné přepravy je Magda Trnková. Žena malé postavy, ale velice rázného vystupování a strašný pedant na svoje lidi. Svého času se spekulovalo, že bude kandidovat na zástupce u bystrozorů, ale kvůli rodině to neudělala.
 
Bea Kašpar - 04. února 2023 00:42
beakas495.jpg

Nástup do akce

[/center]

Hej vy dva. Vytrhne Beu z myšlenek ženský hlas, proto odlepí oči ze zad svého přiděleného kolegy a semkne rty v úzkou linku. Určitě nám chce říct, abychom ji moc s papírováním neotravovali. Pomyslí si Bea a věnuje jí jeden z chápavých pohledů. Ona to však neřekne a místo toho vyřkne zaklínadlo, kterým otevře jednu ze skříněk a něco z ní vyloví. Když se k nim otočí drží v ruce něco, co Bea důvěrně zná, dobře si vzpomíná na to, jak ho používali s přáteli na vyšehradské škole. "Díky, to se bude hodit." Potěžkala si zrcátko v ruce a místo toho, aby jej vložila do kabelky, opatrně ho vložila do náprsní kapsy.
Dál se nějakým rozhovorem nezdržovala, přeci jen chtěla vědět o případu co nejvíc a nechtěla nechávat staršího kolegu čekat.
"Jasně budu na to myslet."Zahalekala Bea na její poznámku o tom, že kancl si vybírá.

Když se z jeho kanceláře ozve muzika a Bea v ní poznat píseň od Franka Sinatry, vyjede jí jedno obočí překvapeně nahoru. Jestli si kancl vybírá, tak tenhle musí být můj. Pomyslela si Bea. Připadala si jako v noirovém filmu a to se jí líbilo. Vypadalo to, že Melichar věděl ke komu se bude nejlépe hodit Bea svým stylem a smýšlením, proto ji přidělil Franka. Stoupla si vedle něho, aby viděla na složky, ale zároveň nechtěl narušovat jeho osobní prostor. Občas se zadívala Frankovi, jak si ho z Františka přejmenovala, do obličeje a potom ji opět pohled sjel na složky. Z kabelky vylovila jeden ze svých zápisníků a bleskobrk a nechala ho zapisovat vše co ji její kolega říkal. Měla ráda celé informace a těch se ji od něj dostávalo.
Potom se po vzoru Franka otočí k mapě. Nasává informace jako houba a když její kolega skončí, poklepe si zamyšleně prstem na rty. "Jaký máš plán postupu?" Zvedne k němu oči. "Předpokládejme, že je to chytrý člověk, ten tam bude mít určitě přenašedlo." Upije ze svého hrnku stydnoucí kávu. "Takže, umíme nějaké kouzlo, máte nějaký artefakt, který neguje jeho funkci?" Beyno analytické myšlení se projevuje v praxi. "Nebo si budeme muset zahrát na klasickou, mudlovskou sledovačku?" To řekla s mírným pobavením v hlase, ale přišlo ji to jako jediná schůdná záležitost, pokud Frank nevymyslí něco jiného.
"Myslím, že jsme úplně zapomněli na Lojzu, ten by mohl taky přispět hlavou k dílu a něco vykoumat." Vzpomene si na třetího do party.
"Doufám, že neplácám blbosti." Omluvně sklopila zrak ke špičkám svých bot.
 
Jasmína Vodičková - 03. února 2023 17:44
jas6316.jpg

Ústředí



13.9. 2023, Praha - Ministerstvo Kouzel

Bea, Michal a pak hlavně Bert

"Nedáš mi na žrádlo? V tom případě se k tobě stěhuju. To tě zlomí." kdyby se to hodilo, udělám na něj obličej, ale už jsem dneska nakrkla šéfa dost. A vím, že jsou mnohem horší tresty, než dělat mentora nováčkům. Stejně mi je přidělil, protože doufá, že mě to donutí zlepšit si životosprávu. Marná snaha, šéfe.

Jakmile je porady konec, docela neochotně se zvednu z pohodlné sedačky a lusknu prsty. "Hej, vy dva! Ještě počkejte." zarazím Michala s Beou, než zmizí se staršími kolegy. Dojdu k jedné ze skříněk, složitějším formulkou než je obyčejná alohomora ji otevřu. Chvilku lovím v krabicích a občas u toho hodím nějakou nadávka, než najdu, co hledám. " Tady." každému podám složené obousměrné zrcátko. "Použijte to jenom, když budete v úzkých. Je to rychlejší než patron nebo sova." snad nemusím dodávat, že je to kontakt pouze na mě.

"Jo a ještě..." otevřu jinou skříňku, kde je cosi jako trezor. Nesahám do něj, pouze mávnu hůlkou a dva svazky se vznesou do vzduchu a každý jeden přistane Bee a Michalovi v dlani. "Pamatujte, kancl si vybírá vás, ne vy jeho." mrknu na ně a pak je odeženu rukou. "Teď padejte." když tak udělají, vše uklidím a zamířím si to za bráchou do kanceláře, cestou se ještě zakřením na Lojzu a zabouchám na dveře.

"Tak co, Bertíku. S čím je potíž?" vydechnu a sednu si na kraj stolu. Bez optání se natáhnu po hrnku s kafem, co mu udělala Lída a napiju se. Už je můj. Moc kofeinu stejně škodí.

 
František Mrázek - 02. února 2023 20:19
4e25b9989ae31c88a98f2bb08bf346ad946.jpg

Porada

13.9
Praha - Bystrozorské ústředí
Všichni


Porada probíhá vlastně v normálním duchu. Já svoje už řekl, takže teď jen pozoruju, jak se vzájemně špičkují sourozenci Vodičkovi. Ale minimálně podle toho, co prohodil Norbert, to vypadá, že i jeho se dnes týká nějaký posun v úkolu, což je dobrá zpráva. Už příliš dlouho se nám nic pořádného nepodařilo a chtělo by to asi trochu pohnout s rozdělanými případy. Vzhledem k tomu, že to ale vypadá, že skutečně nikdo už po mě nic nechce, zamířím k sobě. Přece jen, příprav mě nečeká moc, ale chci si ještě jednou vše projít, abych věděl, že jsem na nic nezapomněl. „Dobrá. Těší mě.“ odpovím své nové partnerce a doprovodím to slabým úsměvem. Až skoro neznatelným, ale přece jen, i když je to nezkušený zelenáč, po dlouhé době aspoň, co mě vytrhne z každodenní šedi. „Samozřejmě.“ reaguju jen na její poznámky a všimnu si už asi zautomatizovaného gesta, kterým si něco upravuje pod kabátem. Sám nosím hůlku zavěšenou na podobném místě, takže mě to nijak nepřekvapí...



13.9
Praha - Bystrozorské ústředí, kancelář Františka Mrázka
Bea Kašpar

Ze zasedačky je to ke mě jen kousek. Sotva otevřu dveře a ustoupím stranou, abych dovnitř pustil Beu, vítá nás tlumený nápěv As time goes by (odkaz). Ne, že by byl nějak hlasitý, ale přece jen, jestli si mám s Beou o případu povídat, chtělo by to ještě větší klid. „Quietius.“ doprovázený ledabylým mávnutím ruky gramofon ztiší do jen skutečně podkresové hlasitosti a své společnici ukážu několik složek na stole. „Tady to je. Arnošt Šulc. Doposud bezúhonný lékouzelník žijící v Táboře. Když ale příbuzní jeho manželky Žanety dlouho nedostali zprávu, bylo jim to podezřelé a stejně tak to, že Arnošt tvrdil, že je nemocná. Zkusili tam zajet, ale došlo k souboji s Arnoštem. Pak zavolali nás, otevřeli jsme dům a ve sklepě našli obrovskou hroudu vosku. Ukázalo se, že to je jeho žena, které se snažil zbavit tavením toho vosku...“ začnu vysvětlovat a když vidím, že Bea zatím stíhá, pokračuji „Našla se hromada směnek, sázenek a taky doklady o vlastnictví domu. MOžná ho chtěl prodat a zaplatit své dluhy. Kdo ví. Každopádně to vypadá, že manželka nesouhlasila a potřeboval se jí zbavit.“ uvedu ji velice stručně do děje a ukážu na starou malovanou mapu naší republiky a blízkého okolí na stěně. To už ale musím z pod saka vytáhnout svou ohmatanou tisovou hůlku s vlysem letícího sokola ve zčernalé stříbrné botce, přiblížím hrot k rohu mapy, kde se nachází, kde se nachází malý, skoro nečitelný erb. „Idem in eodem.“ jednoduché kouzlo fungující jen s touhle mapou. Když má teda mapa náladu spolupracovat. Stálo mě spoustu času ji opravit a i tak není stoprocentní... A navíc je bohužel potřeba mít něco stejného s tím, co hledám a díky tomu, že vím, v čem Šulc opouštěl dům, podařilo se mi nakonec doptáváním získat kousek látky z jeho kalhot a najít zhruba místo, kde se zdržuje. Sice je poloha jen hodně orientační, ale vzhledem k tomu, že se na tom místě nachází jen ruiny vesnice Heidebrünnl. Pak už stačilo jen pátrat v rodokmenu a zjistit, že tam ještě před sto lety žili nějací jeho příbuzní. „Tady by měl pravděpodobně být... Jeho pra, pra děd tam měl jakýsi statek a když se u syna objevilo nadání pro magii, přesunuli se k Praze, aby se snáz skryli...“ osvětlím Bee svou teorii.

 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.077164173126221 sekund

na začátek stránky