| |||
Do Mexica Nina středa 31. května 2023
|
| |||
Nový domov Isabela středa 31. května 2023
|
| |||
Řízená likvidace George středa 31. května 2023
|
| |||
A co dál? Henry středa 31. května 2023
|
| |||
Rodina na prvním místě Morris středa 31. května 2023
|
| |||
Zabezpečení do budoucna Krysa středa 31. května 2023
|
| |||
Cesta domů Thomas neděle 04. června 2023
|
| |||
NOVÝ DOMOV středa 31. května 2023 Mile se na všechny usměji, posadím se a pomalu se pustím do jídla. Pozorně při tom poslouchám Davida a přikývuji. Jsem moc ráda že se toho takhle zhostil, dělá dobrou práci. Určitě je třeba vyklidit a dát do pořádku co můžeme, ale to neznamená že bychom to měly zanedbat venku. Jakmile to půjde, budeme muset dát vše do opravy toho plotu a udělat u vjezdu pořádnou bránu. Trochu se bojím dne kdy se nám tu po okolí začne někdo potulovat, ať živý nebo mrtvý, tak ať jsme maximálně připraveni. S pousmáním kouknu na Lucy. "Pět mimut". To je čas který má aby si zašla pro věci. Já sama pomalu dojim, odnesu od stolu, ještě jak vstávám projdu kolem Davida a šeptnu že na ni dám pozor, ať je v klidu, a zastavím u mamky. "Madre". Nakloním se k ní. "Vím že je tu spousta práce, ale musíme myslet i na jídlo.. Takže, kdyby jsi našla během dne chvíli, můžeš vzít třeba Sarah a najděte tady poblíž místo kde bychom mohly začít pěstovat fazole. A hádám že skleník tu neměli, tak zkuste najít i něco, kde by šla pěstovat rajčata. Nějaká nejméně pobořená budova, můžeme tam natahat vany a zkusit to v nich, aby nemrzla venku.. To se ještě domyslí". Pousměji se, líbnu ji na tvář a jdu ke dveřím. Musíme si zajistit aspoň částečný přísun jídla. Počítám s tím že by šly sbírat houby a něco třeba ulovit, ale chce to více. Možná bychom se pak měly rozhlédnout po širším okolí, bylo by fajn mít třeba pár koz, krav, nebo kuřat v kurníku. Ujistím se že mám vysílačku, samozřejmě stále platí pravidlo volat jen v případě nutnosti, a hned jak přijde Lucy, můžeme vyrazit. Doufám že John tady na to dá pozor.. Co se nás týče, můžeme se s Lucy třeba tiše bavit, ale raději bych dávala pozor na okolí a měla oči na šťopkách. A pokud to půjde, šly bychom lesem, ať máme díky stromům maximální krytí. |
| |||
40 DAYS AFTER Všechno šlo do prdele. Byla jsem nervózní víc a víc. Mnohokrát jsem litovala že jsem nenasedla do letadla když byl ještě čas. Pokládala jsem si otázku jestli ještě někdy uvidím svoji rodinu, jak tohle všechno dopadne a jestli to přežijeme a jestli se někdy ještě vrátí svět do normálu. Dá se o tom ale pochybovat. Jisté bylo jenom jedno. Ani já, ani Miley, ani její rodiče nemůžeme zůstat v domu na pobřeží. I když stojí o samotě, dřív nebo později by nás tady ty chodící mrtvoly našly. Nebo někdo kdo by to tady chtěl vyrabovat a nám by brzo došlo jídlo i všechno ostatní. Cortézovo moře! Tak jsme se dohodli. Přes Tijuanu do Mexika jako spoustu jiných lidí. Táta od Miley věděl že tam jsou nedaleko pobřeží v zálivu nějaké ostrovy a na nich bychom se snad nějak uchytili. Záložní variantou bylo to, že kdybychom po cestě potkali bezpečné místo, mohli bychom změnit plán A. Nutno říct že plán B byl na vodě. Stejně jako A který taky není nijak dotažený do konce. Máme alespoň cíl. Naložili jsme auto vším užitečným co se do něj vešlo. Všechno co by se nám mohlo hodit a všechno co by mohlo mít nějakou cenu pro případný obchod. A myslím si, že peníze to nebudou. Zakskládali jsme i čtvrté místo v autě. Pojedu za nimi na motorce. A teď... Je to už několik dní co jsme na cestě. Štěstí ať nám přeje. |
| |||
|
doba vygenerování stránky: 0.095920085906982 sekund