| |||
Řízená likvidace George středa 31. května 2023
|
| |||
A co dál? Henry středa 31. května 2023
Matčin stav: Těžce krvácející rána na levém trapézovém svalu, tep je slabý a nitkový, dech sotva znatelný. Pokožka velmi bledá, lesklá studeným potem. |
| |||
Cesta domů Thomas neděle 04. června 2023
|
| |||
Nepřítomný pohled upírám do prázdna a žmoulám nadýchanou srst svého plyšového kamaráda, jediné to mě dokáže uklidnit. Vnitřní stranu rtů už mám rozkousanou a cítím na jazyku železitou chuť krve. Výkřiky z venku jdou mimo mě, sama jsem paralyzovaná strachem o svůj život o ostantní se sobecky nezajímám, protože vím, že oni to zvládnou daleko lépe než já. Nevím jestli ti z venku jsou zachránci, nebo jen hyeny, které nás chtějí okrást a zbavit života. Do stěny opět něco narazí a naše jediná obrana proti těm venku se začne sypat. Skoro nedýchám, jen s pevně zavřenýma očima počítám do miliardy, terapeut říkal, že to má uklidňovat, ale u dvaceti se zaseknu a nevím jak číselná řada pokračuje dál. Mozek se soustředí jen na jedno, a to přežít. Přes hlasité bušení srdce nerozeznávám hlasy, které se ozývají. Do reality mne vrátí až když mne popadne cizí ruka a zacloumá se mnou, jsem jako hadrová panenka. Díky rozšířeným zornicím mám rozostřené vidění a spíš odtuším to, kde ten muž stojí. Na jeho slova jen přikývnu, popadnu batoh a plyšáka. Kam mám vlastně jít? Proletí mi hlavou. "Co kam?" Špitnu k němu a trochu doufám, že mě navede správným směrem. |
| |||
A co dál? středa 31. května 2023 Dorazil jsem s máti až ke dveřím, kde bydlí ti její známí. Hlídal jsem, aby nám nikdo nevpadl do zad a nechal na matce, aby se zkusila doklepat. K mému překvapení se ji to povedlo a otevřely se dveře. Oba vypadali v pohodě. Tedy relativně. Tim vypadal jak feťák bez dávky. Hned jim řekla, ať si zabalí a odjíždíme a šla jim pomoct, já zůstal venku ve dveřích a hlídal. Všude byl naštěstí klid a nikdo se k nám nepotácel. Tedy aspoň ze začátku, než se strhl shitfest v podobě nedaleké bouračky, autoalarmu a následného výbuchu. „A kurva..“ hlesl jsem a otočil se zpět do bytu „Pohyb sakra!“ křikl jsem, protože teď už bylo jedno, jestli budeme potichu nebo ne. Tim vyběhl za mnou ven, jen aby uviděl, jak se z nedaleké benzínky kouří a šlehají tam plameny. A to samozřejmě přilákalo pozornost mrtvých v okolí. Nevím, co v tom bytě dělají, ale trvá jim to sakra dlouho. Už jsem se otočil, že je popoženu, když vyběhli konečně ven z bytu. A samozřejmě že ověšení vším možným. „Tomu říkáš jeden kufr?“ zavrčel jsem na máti, když vylezla jako poslední ven. Než jsem ale stihl cokoli jiného, když ve z prostředního bytu vyvalila trojice mrtvol. A nastal zmatek. Jeden je na Timothym, další dva na Martě a matka vříská. Tim se rychle zbavil toho svého a pomohl Martě. Bohužel ji pomohl stylem, že jednoho z těch mrtvých hodil na máti a ten se ji zakousl do ramene. Ztuhl jsem. Vyloženě jsem ztuhl, jako malé připosrané děcko. To, že ti dva utíkají k mému autu jim je k ničemu, když je zamknuté a klíče mám já. Až po pár vteřinách jsem se konečně pohnul. Má ruka s hasákem opsala ve vzduchu půlkruh a zabořila se do hlavy toho mrtvého (10+2). Krásně ho to zasáhlo do spánku a cuklo to s ním do boku, mimo matku. To už ale letěla druhá rána (14+2). Zase do hlavy. Jako smyslu zbavený jsem mu chtěl tu hlavu rozdrtit (18+2). Jestli se mi to povedlo a mrtvolná hlavu už nedržela tvar, zvedl jsem máti ze země a přidržoval ji na cestě k autu. Při tom jsem neřekl ani jedno slovo. Tedy než jsem došel k autu, kde byli ti dva. S matkou jsem došel dozadu, kde jsem ji opřel o zadní dveře a začal lovit klíče po kapse. A jestli přišli ti dva, přestal jsem hledat klíče a jen zvedl hasák. „Pičo vypadni, než ti rozjebu palici!“ Abych dodal důraz na svá slova, praštil jsem při tom hasákem do boku dodávky. Je mi jedno, že to udělalo ránu jako prase. Ti dva nejedou. |
| |||
Rodina na prvním místě středa 31. května 2023 Dívka i chlap se rozpovídají. Tak přece! Skutečně Petra zná, zdá se, že jí na něm i záleží. Bohužel ale tady přesto nikdo z nich není, a ten chlapík se tváří na moje otázky spíše nevrle. Cítím z něj problémy. Naštěstí ale odejde mezi lidi. |
| |||
Cesta domů Thomas neděle 04. června 2023 Jsem na jednu stranu rád, že se neodtáhla a trochu se uvolnila, ale zároveň vidím, jak strašně jí to sebralo. Když se mě zeptá, co budeme dělat dál, jen pokrčím rameny a potáhnu z cigarety, abych získal čas. |
| |||
ŘÍZENÁ LIKVIDACE Doběhnu na dvůr. Udýchaně popadám dech. Tohle sprintování pro mě není, ale jsem tu včas. Jakmile zahlédnu Dwika zamířím k němu. Trochu mě zarazí, že má pušku na rameni místo. Si hraje na vojáka z druhé světové, nebo co? Rozhlédnu se kolem, abych se ujistil, že mě nikdo neuslyší. „Je to průser s velký p. Ze všech mrtvol v chlaďáku jsou zombií, jak ze scén, co kolovali na netu. Málem jsme je vypustili, ale dokázali jsme je zas zavřít. Přestože má chlaďák bytelný dveře, tak se celé třásli. Mladej to tam jistí, ale chtělo by to tam co nejdřív vyslat tým na zvládání nepokojů. A přijít na způsob, jak z nich udělat mrtvoly narvalo…“ Nadechnu se a ukážu ve směru kopáčů. „Tady to musíme přerušit, než zjistíme, co je spolehlivý způsob likvidace, protože jinak se nám hrozí, že se nám ty zakopané mrtvoly vyhrabou ven... Navrhuji zas všechny dostat do cel. Kdyby teď někdo zhebl může to tu jít během chvíle celé do kytek...“ Doufám, že Dwikeovi brzy dojde závažnost situace a začne jí řešit. |
| |||
Cesta domů Thomas neděle 04. června 2023
|
| |||
Nový domov Isabela středa 31. května 2023
|
doba vygenerování stránky: 0.098311185836792 sekund