Andor.cz - Dračí doupě online

Zvony Damverre

Diterich, Allexis, Margarette, Riccardo, okrajově Valran
Před Branami Damverre
12.9. 1325 od založení Říše, Dopoledne

Zvony starobylého Damverre duněly bez přestání. Duněly a duněly, tím více čím blíže byl císařský průvod. Othorové a jejich hosté z Brenegarova rodu se těšili že po mnoha a mnoha mílích konečně dorazí do cíle své cesty. Těšili se na město a na hrad nad ním a cíl jejich cesty se nyní vítal vyzvánějícím zvony a branami otevřenými dokořán. Vystačilo jim jen projít Hedvábnickou ulicí na Chámové náměstí, kde pro ně markraběnka připravila pohodlné ubytování ve svém vlastním paláci. Okolí brány, Hedvábnická ulice byly zaplněny davy, které chtěly vidět slávu v Damverreské nevídanou po celé desetiletí. Každé okno, balkon nebo jiné místo s výhledem bylo obsazeno. Duněly bubny, zněly trubky. Za mohutných ovací se císařský průvod posouval městem. Lidem mu na cestu kladli své pláště, z oken pršely okvětní lístky a městská hlídka se musela snažit aby se dav nevykl kontrole. Pohledy se upíraly nejen na samotného císaře, ale i na jeho doprovod. Na rytíře gardy v černých pláštích. Na princeznu Allexis pohodlně usazenou v dámském sedle a hlavně na Ditericha, jasně poznatelného po znacích Othorova rodu a postavě velikosti hory, která seděla na koni větším než jakýkoliv jiný jakého v Damverre kdy viděli.

Zvony Damverre

Margarette, Riccardo, Othorové
Před Branami Damverre
12.9. 1325 od založení Říše, Dopoledne

Jezdci donesli zprávy už den předem. K Damverre se blížil Valran Othor a s ním početná společnost jezdců a služebnictva. Eduardo z Fitrulu chtěl popohnat koně a ocitnout se za branami dříve, než císařská kavalkáda dorazí k branám, ale byl poražen. Stará lady odmítala pospíchat a navíc jak opakovala dost důrazně. Kdo vstoupí do města v císařském doprovodu bude vnímá jako ten, kdo se těší císařské přízni. Navíc lady Cecillia chtěla poznat nového císaře a prohlédnout si ho za svých podmínek. Dokonce se kvůli tomu byla schopna posadit na obratného mimochodníka, který nyní přešlapoval a nervózně hryzal udilo. Vzduchem duněl vysoký zvuk císařských trubek, kterému trubky Brenegarské družiny nadšeně odpovídaly. Antonio Andrea z Vennecha, který se k Firtullským připojil před třemi dny chtěl popojet dopředu aby pozdravil císaře jako první, ale jediný pohled na jeho matku ho zarazil. Lady Cecillia vyrazila dopředu následována celým zástupem své rodiny. Jejím cílem byl mladík, pod korouhví se třemi zlatými lvy, obklopený stráží Černých plášťů královské gardy. Hluboce se mu uklonila, ale on jen znuděně mávl rukou. Tak se Brenegarové připojili k císařskému doprovodu a vmísili se mezi Othorovu Krev. Před nimi se rozkládalo Damverre a jeho zvony duněly na uvítanou

Zvony Damverre

Sonia, Jaccopo
Damverre, Staršího náměstí, palác di Fiora, velká jídelna
12.9. 1325 od založení Říše, Dopoledne

Orso se na snídani ani neobtěžoval dostavit. Sloužící mu odnesli snídani do pokoje kde byl starý pán ponořený do účetních soupisů a do knih. Jídelna se vyprázdnila. Zbyl zde jen Jaccopo a Sonia se svými dámami. Společnost mladého pána se na dvorní dámy mladé vévodkyně usmívala a ty u tam hodily zpět laškovný úsměv. Jinak panovalo víceméně klidné ticho. Jaccopo si hleděl svého. Těžko se mu divit. Celou cestu musel strávit s Orsem, který ho seznamoval s taji Gullietské politiky a trestal ho za každý chybný úsudek, nebo nevhodnou myšlenku. Navíc jak oslovovat nevlastní babičku, která je jen pár let starší než vy. Městem duněly zvony. Oznamovalo významnou návštěvu. Vlévaly do žil energii a ústa služebnictva se hrnulo jen slovo. Císař