Andor.cz - Dračí doupě online

Zvony Damverre

Lorenzo, Elvira
Carrosa, Zlatá věž, Horní terasy
12.9. 1325 od založení Říše, Dopoledne

Zlatá věž byla království Merrizziů již dlouhou dobu. To zde starý Cosmo vládl Damverrské pokladně a zde se jeho vnukové a vnučky věnovaly svým všedním záležitostem. Zde nyní v dolních patrech Cosmo pracoval, zatím co jeho vnukové na terase snídali a sledovali krajinu. Dole ve městě běžel život jako normálně. Kolony vozů naložené obchodním zbožím mířily do města a z města. Postupně se ozývaly zvony, nejprve městské zvony, jeden po druhém se ozývaly, aby se nakonec rozezněly i hradní zvony. Zde z výšky bylo nádherně vidět kolony jezdců a velké černé zástavy Othorova rodu. Císařský průvod mířil do města a s ním přicházely i obtíže, nebo jak by řekli Merrizziové obchodní příležitosti.

Zvony Damverre

Amadeo, Fedrico, Ywain
Damverre, Vinná Ulice, palác da Romballe
12.9. 1325 od založení Říše, Dopoledne

Messire de Romballe propůjčil celý svůj palác pánům z Murrine a dokonce byl tak laskav a ani nežádal peníze. Byl v údolích Murrine velmi dobře známý a věděl, že přízeň knížete za chvíli nepohodlí stojí. Nyní pozorné služebnictvo chystalo svým váženým a ctěným hostům snídani. Bylo připraveno čerstvé ovoce a chlazené víno. Sladké pečivo, med a cokoliv dalšího co by si mohly jemné jazýčky urozeného panstva přát. Noční lovec pojednou změnil své zvyky a pro jednou zasel ke snídani až neuvěřitelně brzy. Jeho děti zaujaly způsobně svá místa a čekaly až jejich otec zahájí rozhovor, pokud ho zahájí. Do místnosti vešel jeden z Murrinských gardistů. Hluboce se uklonil svému pánu a něco mu pošeptal. Bylo slyšet jen jedno jediné slovo. "Císař Amadeo z Murrine se spokojeně usmál a podíval se na své děti. V tu chvíli začaly zpívat zvony Damverre a oznamovat velkou událost

Zvony Damverre

Tommaso, Chiara, Fina, Betti
Damverre, Palác da Lucca, Terasy
12.9. 1325 od založení Říše, Dopoledne

Takto brzo na podzim služebníci ještě pořád chystali jídlo na terasu nad rušnou Hedvábnou ulici. Tommaso seděl jedl a sledoval své neteře, jak štěbetají. Možná by k tomu chtěl něco dodat. Možná jen klidně sledoval ruch dole pod terasou. Možná sledoval oblohu a přemýšlel nad tím kolik andělů se přesně vejde na samou špičku jehly. těžko říct. Dámy na terase měly vlastní debatu. tam raději nevstupoval. Nebylo tam bezpečno. Obvyklý hluk ulice náhle přehlušil jiný zvuk. Městské zvony duněly jako by oznamovaly válku nebo alespoň požár. Tomasso zvedl obočí a podíval se na gardistu, který právě vešel na terasu a zamířil přímo k němu. "Signore," lehce se uklonil. "Přijíždí císař. Můj Pán, váš otec vzkazuje že se dnes zdrží na hradě."