| |||
Zvony Damverre Tancredo, Andrenika, Ondrenikos, Alienor da Sol Carrosa, Terasy Nového paláce 12.9. 1325 od založení Říše, Dopoledne Vzduchem se nesl zvyku znovu. Nejprve lehce a paka hlasitěji a hlasitěji. Služebnictvo odkládalo svou práci a začínalo se tvářit nervózně. Všichni přemýšleli co zvony mají znamenat. Jejich zvyk přilákal nejprve Dračího Porfyrogeneta. Ondrenikos stál na terase a sledoval mohutný průvod Otohorova dědice, který se tah hrdě zval císařem, i když císař je jen jeden. Jako druhá se objevila Eldera. Lehce kývla Ondenikosovi na pozdrav a podívala se směrem na bohatý průvod. Jen ti co ji znali celý život by poznali, že právě teď chce svůj vějíř rozbít vzteky na drobné kousky. Jeden z těch co ji znal celý živost se vynořil ze svých komnat. Duněly už i zvony Carroského hradu a hluk byl takový že i Tancredo ho nebyl schopen ignorovat. Postavil se vedle svého švagra a sledoval tu podívanou. Nejspíš uvažoval kolik mužů by potřeboval, aby průvod rozehnal a vzal mladého Valrana do zajetí. Jako poslední se objevily Andrenika a Alienor. Ty dvě během cesty trávily hodně času společně a možná se i sblížily. Kdo ví. Stáli tam a sledovali jak se Othorové blíží k městu. |
| |||
Zvony Damverre Damverre 12.9. 1325 od založení Říše, Dopoledne Stráže na hradbách Damverre sledovaly dlouhý průvod vozů a jezdců již dlouhé hodiny. Dlouhé hodiny přemýšleli, kdo z mocných toho světa se blížil k jejich starobylému a mocnému městu. Popravdě, nejspíš to tušili, ale kdo by uvěřil, že sám mladý Valran Othor překročil Modré hory a mířil k jihu. Karnové nebyli zvyklí vídat Othory příliš často. Nyní však nebylo nejmenších pochyb, že císař míří k Damverre. Bystré oči strážců již viděly mohutnou černou korouhev se třemi zlatými lvy. Viděli také početný doprovod a rytíře s černými plášti na zádech. Císař mířil k Damverre a nejeden z mužů na hradbách se přežehnal. Dříve než dorazil Mladý Othor, dorazily ze severu pověsti a žádná z nich nebyla potěšující. Začínala slabá vláda a jak v Karn všichni věděli, slabou válu jak psi následují povstání, hlad a mor. Na to ale nyní nebyl čas. Císařský průvod se rychle blížil. Ozvaly se zvony. Nejprve ty malé strážní, postupně se přidávaly další a další, až se rozezněl nejmohutnější zvon Velkého Chrámu. Damverre vítalo svého císařského pána se všemi poctami. |
| |||
Axira-Carroské Nešpory Zatímco na severu se pod vlastní vahou otřásá starobylý Othorův trůn. na jih od modrých hor si život žije dál svým obvyklým tempem. Ovšem i zde je cítit nový vítr. Vane z jihu a je cítit popelem a krví. začíná hra, kterou Karnové milují ze všeho nejvíce. Hra intrik, jemných náznaků, dýk ve tmě, jedů v poháru a nájemných mečů. Hra, citů, odvahy, zrady a nenávisti. Hra kterou když hraješ můžeš buď zvítězit nebo prohrát. |
doba vygenerování stránky: 0.20439696311951 sekund