Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Slečna Metlová a Ohnivý pohár
Družina
| |||
 | ČUNĚ "Výborně, slečno Dubois." prohlížela si zástupkyně vzorek Nicole. "To je rozhodně první jakost. Volba trochu nezvyklá." vehnala Metlová prsty aroma pod svůj voskový obličej a mírně se pousmála. "Škoda, že takhle nikdo nevoní." Poté přešla k Svatouškové. "Ethel, dnes se Ti nedařilo. Už se - prosím Tě! - vzchop." Metlová se posadila za katedru. Kotlík Antoinea Chevaliera okázale ignorovala. A to byla chyba. "Zhostili jste se vybraného úkolu velmi dobře a bylo pro mě těžké se rozhodovat... až do okamžiku, kdy jsem prohlédla výrobek pana Croese... je dnes bezkonkurenčně nejlepší a zcela po právu mu náleží odměna." Nadvědomý flakónek byl položen na stůl. "Užijte jej moudře a v souladu se zákonem." | ||
| |||
 |
| ||
| |||
 | Lektvary Hodinu lektvarů, která byla pro nás všechny společná, započalo všudypřitomné štěbetání. Ostatně, Metlová, která nás měla učit, způsobila už dost velký rozruch. Přesto, bylo to zvláštní...Sedět opět v lavici, jako kdybych před chvílí nebojoval s drakem, a nevěděl, že dost možná budu muset bojovat znovu. Chtěl jsem jenom dělat naší škole čest, ale nyní mám pocit, že tady není koho ohromit. Sleduji okolí, a kreslím si kouzelným do notýsku. Velšský zelený pomyslím si, zatímco kresba na stránkách notýsku ožije, byť jenom na jeden krátký pohyb, během kterého uklouzne a sjede dolů po papíru kamsi mimo realitu. Stejně jako jeho předchůdce. | ||
| |||
 |
| ||
| |||
 | HODINA LEKTVAROV Celú noc som nespal, takže mi bolo jedno, či ma chcú šupnúť do mudlovkého stanu, alebo do honosného apartmánu. Len som sedel opretý o stenu a premýšlal som. Prekusnúť to, že som nebol vybraný na turnaj bolo ťažšie ako som si dokázal predstaviť. Ak by ma takto porazila Hermiona, bolo by to hrozné, ale zniesol by som to oveľa ľahšie, ako to že ma porazil Blake. Som tisíc krát schopnejší a talentovanejší ako on! To vedia všetci, tak prečo ten pohár vybral jeho? Nad tým som premýšlal celú noc a nevedel som zaspať. Ráno bolo samozrejme veľmi ťažké a prebdená noc moju náladu rozhodne nevylepšila. Myslím, že už nič na tejto zatratenej akadémií mi nedokáže vylepšiť náladu. Dosť som aj premýšlal o tom, že sa vrátim do Bradavíc, tak ako Hermiona. Ešte uvidím. Prvá hodina mi na nálade nepridala. Vážne musíme počúvať Metlovú? Doslova podrazila všetkých, zfalšovala celý turnaj, chce súperiť so školákmi a ešte má tú drzosť tu pred nami stáť a učiť nás o niečom. Samozrejme, to že je profesorka ešte neznamená, že turnaj vyhraje. Každú noc sa mi vracajú spomienky na to, ako sme bojovali so Smrťožrútmi a aj obyčajní študenti niekoľkých z nich sundali. Stačí, že bude Metlová o sekundu pomalšia a dokáže ju poraziť dokonca aj Blake. Súťaž v lektvaroch. Pretočím oči a povzdychnem si. Lektvary som si zvolil len preto, aby nebolo nič, v čom by som mohol byť slabý. Ale nebavia ma, nevidím v tom žiadnu vášeň. Ale teraz ide o súťaž a to je ďalšia možnosť, ako sa aspoň trochu zviditeľniť. Všetci sa tlačia ku skrini a vyberajú si potrebné suroviny. Nakoľko som momentálne naozaj unavený, napadne mi hneď jeden ideálny lektvar. Vytiahnem prútik a mávnem ním smerom ku skrini. "Accio mleté kosti, accio šupiny z hada ..." Postupne mi ingrediencie priletia do ruky a ja začnem pracovať. Lektvar ospalosti. Stačí jediný dúšok a človek zaspí hlbokým spánkom. Samozrejme čím dlhšie sa varí, tým je lektvar účinnejší, ale dnes mi stačí, aby bol lektvar správne namiešaný. Som z neho nadšený, nie že by ma to prekvapilo. Farba dokonalá, vôňa perfektná, hustota ideálna. Bez otázok by som sa sám z takéhoto lektvaru napil, pretože vyzerá bezchybne. | ||
| |||
 |
| ||
| |||
 |
| ||
| |||
 | Na hodině lektvarů Nebudu lhát, ten z krásnohůlek mi vůbec nepřijde jako někdo, kdo by se měl jakkoliv zapojovat do čehokoliv. Je jak klubko nervůpřipravené na výbuch. S jeho odpovědí se ale spokojím. Vzadu hlavy mě dravě kousne mé kompetitivní já. O jeden problém míň. Skoro je mi líto té její kolegyně. Bude se muset nejen postarat o sebe, ale ještě táhnout jeho. Když se sem přiřítí učitelský sbor. Okamžitě poznám, že je něco špatně. Hned mi bleskne hlavou. "Kdo je letošní Potter?" Sakra, ale ono se to fakt stalo znovu... Dávám si fakt záležet, abych se nezačal ve sborovně smát. Lektvary s Metlovou... uvidíme jak se to vyvrbí. Nemůžu říct, že bych v nich vyloženě exceloval. Neměl jsem s nimi nikdy vážnější problém a vybral jsem si je jako zkouškový předmět, částečně kvůli Křiklanovi. Gisli si ke mě přisedne. "Brý ráno. Ne, dobrý... proč?" zeptám se s předstíranou nechápavostí. Usměju se na ni a její povedený vtip o odstávajících vlasech. Ale stejně si tam hrábnu rukou a přimáčknu je k hlavě. Jen pro jistotu. A pak ještě dvakrát... "Doufám, že mi budeš fandit."odvedu pozornost od mých vlasů. Přemýšlím co vlastně udělat za lektvar? Hmm... Pak si dojdu pro přísady. Třešně, hadí zuby a tak dále... Jak se vrátím okamžik koukám co si přinesla Gisli. "Dáš si?" Zeptám se a nabídnu scvrklé ovoce, které jsem našel. Vypeckovat, naházet dovnitř, pecky rozdrtit a přidat... to půjde. Zamíchám v obou směrech a pak nadrtím zuby a přidám je dovnitř... Trvá to ale přes několik barevných změn a přídavků dalších ingrediencí se nakonec dostanu na bledě modrý roztok. Lektvar neviditelnosti. Opřu se o opěradlo a kouknu na Gisli jak se s tím morduje. Je celá zplavená,.těžko říct, jestli náročností přípravy nebo tím, že před ní celou dobu hoří kahany. Jen mi přijde škoda nechat jej jen tak zase zničit na konci, tak si dojdu pro flakonek a přeliju si část do něj. Pak si jej prohlédnu proti světlu ve skle. Precejen se tak snáz odhalí defekty než v kovovém kotlíku. Flakón pak položím vedle sebe na kraj stolu. Pak si jej schovám po vychlazení v nestřeženém okamžiku k sobě. Ještě pořád toho je v kotlíku víc než dost pro kontrolu ze strany profesorky. Tak uvidíme, co mi na to řekne. | ||
| |||
|
| ||
| |||
 | HODINA LEKTVARŮ!! Včerejší den byl.. náročný. Tedy, hlavně večer, když jsme byly v tom kabinetu. Ostatní šampioni vypadali vcelku mile, říkala jsem si, že bude zajímavé sledovat co umějí. Ale všechno to zastínila jedna nepříjemnost. Asi bych spíše měla říci Veliký problém. Cože? To není možné! S pootevřemými ústy se zmateně dívám kolem a poslouchám, to že se Metlová dostala do Turnaje, to je.. šokující! Že by s tím měla profesorka něco společného, to si nemyslím, spíše mně trochu šokuje fakt, že jí někdo dokázal přelstít. Na to pak také musím myslet celý večer.. Po setkání ve sborovně se setkám s Ginny. Mluvíme o tom jak je zvláštní co se stalo, že je nám líto že se ona do Turnaje nedostala a také zmíní, že jí to přijde podobné jako posledně. Jako když umřel Cedrik, že mám být opatrná.. A to mně utvrdilo v mém odhodlání a plánu! Osoba která by mi s tím mohla pomoci, se jmenuje Ethel Svatoušková. Večer jsem jí poslala vlaštovku se vzkazem, sešly jsme se a přednesla jsem jí svůj návrh. Zdálo se mi, že tu Maud a Mildred možná trošku podceňuje, a nebo je vážně zná dobře a ví co od nich čekat. Tak či onak, k mému plánu byla trochu zdrženlivá. A jak mluvila, začala jsem si říkat, zda jsem to nepřeháněla. Obě chceme najít viníka, ale.. Budu to muset ještě promyslet. Zatím jsem se s Ethel přátelsky rozloučila a brala to tak, že neoficiálně jsme spojenci, i když je mi jasné, že si budu muset získat její důvěru. Nedařilo se mi usínat, stále jsem přemýšlela. Jedna úvaha horší než druhá.. Proč chce někdo aby byla Metlová v Turnaji, che jí snad zesměšnit, nebo se jí zbavit? A Hermiona.. Proč tak náhle změnila názor a odletěla, byla to vůbec práva Hermiona?! Také by se mohl mstít nějaký Smrtijed, který po pádu Voldemorta utekl. Zjistím jaká je pravda. Ráno, jak už jsem se rozhodla předchozí den, si dám opět pořádnou rozcvičku. Základem úspěchu není jen zdravý duch, ale i zdravé tělo! Hned jsem se pak umyla, převlékla do uniformy a zašla si s Ginny dát lehkou snídani. Stále se všude něco šušká, ale já se snažím být pozitivní. Nový den, nový začátek! Zejména když po snídani máme první vyučovací hodinu, a to Lektvary, se slečnou Metlovou! Na to jsem byla velice zvědavá a vlastně i nadšená.. A rozhodně nejsem zklamaná! Na rozdíl od některých, já v klidu sedím, upřeně hledím na profesorku a hltám každé její slovo. V naší škole máme skvělé profesory, ale Metlová.. Něco na ní je. Působí na mně velice profesionálně. Zkušeně. I to co o ní vím.. Zkrátka mi přijde, že bych ji mohla poslouchat celý den. No a když pak řekne že dnešní hodina nebude jen tak a vyhlásí soutěž, jsem úplně hotová.. Střípek nadvědomí.. No páni! Jsem nervózní. Tohle musím vyhrát! Lektvary mi jdou, tak do toho dám vše a vyhraji! Nějde mi ani tak o odměnu, i když je velice lákavá, ale chci, né, já musím, Metlovou ohromit! Její přízeň by mohla v budoucnu hodně znamenat. Ale.. Co budu dělat? Lektvar na dodání magické energie a posílení dalšího kouzelníkova kouzla? Užitečné, ale ne.. Chce to něco víc. Odvat živé smrti? To by jistě ohromilo a nejspíše bych ho i zvládla, ale výsledek by byl nejistý.. Přemýšlím a trvá mi několik minut než se rozhodnu. To by mohlo jít. Připravím si potřebné suroviny. Odložím si klobouček, rozepnu si jeden knoflíček a vyhrnu si rukávy. Pak vypnu, přestanu vnímat třídu a začnu se soustředit na přípravu mého lektvaru. Jsem soustředěna a odhodlána, tohle musí vyjít! Čas plyne a já do přípravy lektvaru dávám opravdu všechno. Je to složitý lektvar, takže vyžaduje pekelné soustředění! Pomaloučku, polehoučku, lektvat dostává obrys, myslím že se podaří. A Metlová jistě bude vědět co připravuji, aniž bych jí to (a tím pádem i ostatním) musela říkat.. Když mám pak na konci hodiny hotovo, musím si otřít čelo. Úplně jsem se z toho orosila. Lektvar je hotový a řekla bych, že se povedl! Spokojeně se usměji, ohlédnu se po třídě a zadívám se na profesorku Metlovou. Jsem trochu nervózní z toho co na to řekne, ale věřím si! I tak se ale na obsah svého kotlíku zadívám a přivoním si. Cítím jak to voní v našem sadu doma. Cítím čerstvě napadaný sníh a vůni vzduchu po dešti. A.. ještě něco. Co to.. Přijde mi, že cítím i vanilku a nějakou.. dřevinu? Rozhlédnu se po třídě, podívám se na Metlovou a rychle pohled skloním. Mon Dieu.. Takhle přeci voní ONA! Ještě že mi teď nikdo nevidí do hlavy. A že mám vlasy jaké mám. Doufám, že se moc nečervenám.. Že se vůbec nečervenám! | ||