Nejapný nápad

Nicole vyšla do předsíně a po schodišti se dostala do prvního patra, pak byla nucena projít chodbou kolem ložnic a vyjít na klenutou galerii. Metlová se jejím vyzvání nezdála zvlášť potěšená.

"Nicole, Vy máte samé nejapné nápady." otřela si koutky od skořice do kapesníku. Pak se přemístila dolů do sálu. "Co se děje, pane Pottere? Při soubojnickém klubu je přemisťování povoleno... Vaše Excellence, mohl byste už prosím přestat týrat slečnu Černolesou a trochu nám uhnout na stranu? Nehodlám se tu se slečnou Dubois střílet jako mudlové na dvou metrech čtverečních!"

Constance Metlová vytáhla dlouhou, odřenou hůlku, ze které se její jádro téměř zdálo svolné vypadnout. Zda byla tou substancí žíně jednorožce, nebo dračí blána, by se jeden už tipovat neodvažoval. Kolem prostoru, který si slečna Metlová uzurpovala pro souboj, se začali stahovat zvědavci.

"Prosím, Nicole." pobídla Metlová netrpělivě, jako kdyby studentku pobízela k zahájení práce na lektvarech.

Nicole beze slov vystřelila první kletbu, tak rychlou, až se zdálo, že jí Metla nestihne odrazit. Ale pružné zavlnění lokte a zápěstí zástupkyně ředitelky jí odvedlo stranou. Nicole navázala dalším kouzlem, které slečna kavací převrhla do stropu a odpověděla vlastním zábleskem rudého světla, jež Nicole zručně odvrátila. Kdosi v davu zavýskl, to už ale Nicole šlehla dalším Depulsem. Metlová stáhla volnou ruku v pěst a kouzlo lačně pohltila její hůlka. Zdálo se, že nejen Mildred četla 108 pohybů sebechrany od Theodora Svatouška.

Ten svazek ležel - podepsaný zlatým inkoustem - pod Metlinou postelí a před deseti minutami vážně uvažovala, jestli jej nemá dnes v noci obřadně spálit.

Nicole vystřelila dvě kouzla za sebou. První Metlová parírovala, ale druhé - fialové plamínky, třaskavě se měnící v bubliny - zástupkyni dostihly. Metlová popuzeně vyvalila oči a nevěřícně sledovala, jak se jí purpurová bublina přichytila na rukáv, po kterém vzlíná a celou její postavu balí do tmavofialového rubáše.

Teď to byla slečna Krákavá, kdo fascinovaně přestal jíst arašídové žáby.

Některé bojující dvojice zapomněly bojovat a Potter si popotáhl obroučky brýlí výš, i když viděl stejně, když je měl níž.

"Dobrá, tak dost." řekla obrovská pableskující bublina a kouzlo se vpilo do jejího nitra, až z ní zase zbyla slečna Metlová. Bublající plamínky do sebe vtáhly černé šaty, upnuté až pod bradu, vosková pleť sála jak houba a pár poskakujících světýlek pohltil i drdol - pečlivě upjatý.

♪♪ ♫ ♫ ♪

Z odřené hůlky vytryskly modré plameny. Nicole jim nastavila Protego a ony jí obklopily ze vše stran. Slečna Metlová udělala ukazovákem spirálu. Plameny se změnily v utahující se blankytný řetěz, štítové kouzlo Nicole jí samotnou sevřelo do kleští. Constance Metlová ukázala na strop a rukou s hůlkou škubla jako lanem. Krásnohůlská šampionka, obalena v zářícím kokonu magie, se odlepila od země a zůstala viset ve výšce tří metrů.

Klavírní recitál

Velké finále

Není co ztratit

Maud přestala úporně kýchat, i když stále natahovala, a ptáčci se rozplynuli.
"Dala byf odfetu- pčchááá!" vylétlo z ní prudce. "Ale půjfu se uadči vyf-mkat!"

Ginny Nicole zahlédla kousek odsud. Zdála se ve tváři trochu popelavá, ale když k ní kamarádka přistoupila, zvedla výhružně obočí. "Vidím, že jsi Maud naučila francouzsky." vytáhla z pláště hůlku. "Naučíš mě to taky?"

Do síně vstoupil Egbert Dusný. Oči mu hořely pobavením. V jeho stínu se nesla slečna Černolesá. Z toho stínu ihned zaútočila bleskem fotoaparátu a zvěčnila prostor plný duelantů.

"Slyšel jsem, že král padl." pronesl Dusný slavnostně a zablýskal zubama. "Takže šašek nemá co ztratit!" zasmál se.

BLEEEEESK

"Já už si opravdu nemám co dokazovat, ale... zkusil byste to se mnou, pane Pottere? Teď nemyslím zrovna takový rozstřel jako s Theodorem. Ha-ha! Ten starý uličník! Jen bych rád zkusil, jestli tu Vaši kletbu dokáž-"

BLEEEEEEEESK!

"Během konání Soubojnického klubu není dovoleno pořizovat žádný záznam, slečno. Pan Svatoušek jasně nařídil, že-"

"Ach, opravdu? Ale když tu teď pan Svatoušek... není... Myslíte, že bych-"

"Ne." odmítl Pottter úsečně. "Fotografie, co jste pořídila, musíte zničit."

"Ah... no. Samozřejmě."

"Hned."

"Spolehněte se, pane Potttere, já je potom."

Potterovi se v ruce objevila hůlka téměř jako mudlovskému iluzionistovi a jejím mávnutím z fotoaparátu Maeve Černolesé se zasyčením vystoupal černý dým.

"Udělal jsem to za Vás." odpověděl Harry Potter suše. Otočil se zády k Černolesé a s "Když dovolíte, musím se teď věnovat studentům." prošel kolem emeritního čaroděje Walesu.

Dusný se na moment zatvářil jako by mu někdo šlápl podpatkem na palec. Pak se ale zas rozzářil. "Zkusila byste to se mnou Vy, slečno Černolesá? Pamatuji, že jste do soubojnického klubu na studiích také ráda docházela!"

"Oh, skutečně? To je ale paměť! Dobrá, zkusím to s Vámi. Ale buďte, prosím, něžný." usmívala se reportérka, avšak byla Potterovou hrubostí viditelně zasažena. Ještě více, než Dusný.

Ginny byla Harrym očividně školená. S tasenou hůlkou na prsou očekávala na povel. Nicole ale vykřikla tak rychle, že Ginny zazmatkovala a v polovině vlastního kouzla změnila taktiku - zkusila se zakrýt štítem. Ten však nestihla dotvořit a silné kouzlo, vržené Nicole, s ním udělalo to samé, co Potterova kletba se Svatouškem. Ginny ztuhla jako prkno a s hněvivým výrazem padla i stejně nazad.

Harry, který duel zpovzdálí pozoroval, k Ginny zvolna došel a sklonil se nad ní. "Asi Ti nemusím říkat, co jsi udělala špatně, viď?" Pak se s netečným výrazem zdvihl a při "Dobrá práce, slečno Dubois. Zkuste ale příště vybírat lépe. Obvykle jde o slabiky." přešel k další dvojici.

Souboj Williama s Gisli byl tak těsný, že opravdu o pouhé slabiky šlo. Lumos solem oslepilo Egberta Dusného, kterého Maeve Černolesá okamžitě atakovala. Emeritní, poloslepý čaroděj ale zareagoval blokací a pohotovou protikletbou.

William se Gislinu útoku vyhnul o milimetry a bleskurychle ze špičky hůlky po dívce vystřelil šlahoun provazu. Ten ale Gisli ve stejném tempu srazila k zemi.

A slečna Černolesá právě předváděla pantomimicky mozkomora.

5, 6, 62%

Soubojnický klub - pokračování

Soubojový klub II.

"...až dám povel."

"Chceš domácí masivní, nebo spíš lesní, nízkotučnou variantu? A blonďaté a jako tak kratší, nebo delší štětiny, Enid?" ptala se Mildred kamarádky zdvořile.
"PULÍREXO!!!" zaječela Enid Blínová.

"Ještě jsem-"

"Pllfff, meff... fuj. JAkF CHFEFF!"

"TEĎ!" křikl Potter raději ihned.

Práskání kouzel a výkřiky zaklínadel zaplnily síň.

"JÍÍÍÍÍ-Í!" zanotovala slečna Rozverná a zasáhla Heidrún zlatým paprskem přímo do paže s hůlkou. Heidrún ale neměla obří krev pro nic za nic. Zásahu si ani nevšimla.

William se kruvalskému studentovi zdvořile představil. Jen zazněl povel, přemístil se mu za záda a namířil hůlkou mezi jeho široké lopatky.

Nicole byla přibližně v polovině svého neverbálního kouzla, když Maud Měsíčková hystericky zařvala: "STELEUS!"

Felixovi strach dodal tolik energie, že zaskočil i zkušenou duelantku Gisli, které vyslal na břicho lechtací kletbu tak rychle, že nestihla krýt. Její kouzlo už ovšem také svištělo vzduchem.

Harry Potter pozoroval kreativní spoušť, co duelanti rozpoutali a navzdory svým myšlenkám se neubránil úsměvu.

Ethelin výkřik v něm před chvílí napáchal málem více škody, než si byl ochoten připustit.

I ten nejnesnesitelnější tvor, kterého znáte, je většinou něčí tatínek. Ne, že by Harry považoval Theodora Svatouška za nejnesnesitelnějšího tvora, kterého znal. Jen se tak zvolna a po anglicku vzpamatovával z okamžiku rozrušení; ve skutečnosti mu vadilo ubližování jakýmkoliv tatínkům, které měl někdo tu možnost osobně znát.

Vážně to nikdy neskončí. Pořád tu budou i další a další svatouškové se svými tituly, aureolou skvělosti a nenaplněných geniálních plánů, které měly Tomovi strašně zatopit, jen kdyby měli jejich osnovači o trochu více času...

Vlastně se na Toma chtěl vrhnout celý kouzelnický svět. Úplně zbytečně jsme s těmi viteály spěchali.

V té tlupě teoretizujících lovců černokněžníků se Harry pohyboval rok a lezl jim na nervy minimálně tolik, jako oni jemu.

Muži neschopni přijmout fakt, že v otázkách života a smrti je obvykle podstatnější, jestli jste zrovna po vydatném obědě, než kolik jste dosáhli NKÚ.

Jestli jste si uvázali na krk hedvábnou šálu; tak dobře, že se do ní zamotáte, než stihnete vystřelit první kletbu. Nebo jestli se zadýcháte při výběhnutí do prvního patra a úderu kouzla na dalším odpočívadle.

Nečekali jste že budete ufunění, protože obvykle neběháte a jen se přemisťujete a tak zrovna prostě nemáte formu. To se stane. Jednou.

Aby těm chlapům z ústředí a všech kanclů ministerstva vadil ještě víc, tak dnes, stejně jako každé ráno, naprázdno pětsetkrát tasil. Obědval dnes taky velice skrovně. A v lemu kabátu měl, jako už celý rok, všité olůvko, které zajišťovalo, že zůstane zatížen viset a nikdy jeho ruce nezkříží cestu při šáhnutí do kapsy.

A pak tu byl samozřejmě Tom. Můj starý sparringpartner. Jeho kletbám jsem totiž vzdoroval jen tak, Theodore.

Běžný teenager přece přemůže pět takových černokněžníků levou rukou.

Ano. Cruciatus byla brnkačka. A co teprve Imperius. Tu jsem Tomovi lámal jenom obvyklým pubescentním vzdorem. Kdo to u čtrnáctiletýho fracka někdy doma nezažil, no řekni. S tím snad zkušenosti máš, žejo Theo?

Jak se teď díval na bojující dvojice, skrytý hněv jej pomalu opouštěl.

Viděl jak Heidrún Grimdottir vyráží slečně Rozverné z rukou hůlku a učitelka zpěvu si jde zklamaně sednout na polštářek určený pro zraněné.

Měl jsem si připravit čokoládu.

Jak Mildred Virválová, chrlící pestrobarevné mýdlové bubliny, metá kletby po utíkajícím, naříkavě kvičícím praseti.

Tady trocha pohybu neuškodí.

Koutkem oka zahlédl Gisli Gundersen, svíjící se na zemi v nekontrolovaném veselí a přesto zasahující Felixe kletbou do kolene. To začínalo krásnohůlskému šampionovi povážlivě tuhnout a praskat.

Ono to nakonec bude i docela drahé, ale dokud ministrstvo platí Munga, tak...

Když ale uzřel jak na zarudlou a uslzenou Maud Měsíčkovou útočí oblak vytvořených ptáčků Nicole Dubois, zatímco se Maud snaží zbavit záchvatů kýchání, které si sama způsobila, neubránil se Potter krátkému zasmání.

William mezitím svého nového známého se soustředěným výrazem kmotrovsky odstřelil.

"To bylo skvělé, Wille." utrousil Potter pochvalně. "Dobrá, jde nám to dobře, zkraťte rozestupy: zápasících se sem vejde mnohem víc. Pojďte další. Kdo chce zápasit znovu, tady zůstane."