Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Slečna Metlová a Ohnivý pohár
Ukončená jeskyně!
Družina
| |||
 | Randevú v učebně Na Gisli to udělalo viditelně dojem. To jsem rád. A přestože možná nemusela zachytit každé slovo, obecný význam je snad zřetelný. Jakmile skončím a sklidím potlesk, tak se na ni podívám. "Hmm... chvíli jsem hrál v dětství, ale je to dávno. Popravdě jsem nehrál roky a bylo to spontánní rozhodnutí. Klidně to mohlo skončit jen nesouvislým duněním." Usměju se a přitáhnu si ji k sobě a posadím do klína než ji políbím. --- "Myslíš, že Potter tu ruku Svatouškovi zlomil? Musím uznat, že je vždycky potěšující, když někdo zpráská aroganci." Okomentuju události začátku večera, když vycházíme z učebny. Vyhlédnu opatrně zpoza futer, jestli náhodou někdo nejde, zejména kantoři. Těm by se asi úplně nelíbilo, že jsme se vloupali do učebny. Když bude čistý vzduch, vyklouzneme ven a rychle za námi zabouchnu dveře, než vyrazíme chodbou pryč z místa činu. Pravděpodobně zpět kolem sálu s Klubem, abychom zjistili, jestli stále probíhá, nebo se už pro dnešek rozpustil. | ||
| |||
 | Zážitek na celý život Na moment v protestu otevřu pusu když profesorka Metlová utrousí poznámku o mých nápadech. Trochu mě to zamrzelo.. Rychle to však přejde když Constance mou výzvu nepřímo přijme a rychle si začne sjednávat pořádek. Spokojeně se usměji a upaluji dolů za ní. Na moment mi padne pohled na hůlku mé soupeřky. Je zřejmé že její majitelka i hůlka samotná toho musely mnoho zažít. Na okamžik mě napadne že jsem možná udělala chybu, ale na odvolání je už pozdě.. Vydechnu, nadechnu se a jakmile mě profesorka vyzve, tak už proti ní zcela soustředěna, vyšlu první kouzlo. To co následovalo.. zcela to předčilo mé představy. Mám za to že jsem si vedla vcelku dobře, obzvlášť když beru v potaz kdo mi stojí soupeřem. A sama Constance Metlová ukázala co je zač.. V jednom okamžiku jsem naivně myslela že ji mám, když se mi ji podařilo uzavřít do bubliny. Složitější kouzlo, které se mi myslím moc hezky povedlo. Ale i s tím si Constance poradila a já na ni ohromeně koukala když jsem viděla jak! Možná i to způsobilo že jsem zvolila špatný způsob obrany a profesorka to využila proti mně. Ať se snažím jak chci, teď už je pozdě. Ani se nenaději a najednou jsem ve vzduchu. No teda.. Sice jsem prohrála, ale na tváři mám úsměv. Srdce mi tluče jak když bych běžela nějaký závod nebo něco. Tohle bylo tak.. vzrušující! Mně samotnou ohromilo jak jsem si vedla a nepřekvapilo mě jak dobrá byla má soupeřka, nečekala bych nic menšího.. "Já fsdáfám se! Fy fychrrála". Řeknu uznale a zároveň ruším své kouzlo. Doufám že mě slečna Metlová položí na zem, ale když by mně nechala spadnout.. nějak to přežiju. Tak či tak, se jí pak postavím čelem. Schovám svou hůlku a pronesu: "Tó.. tó byló ochrromné! A felmi póušné.. Merci beacoup!" Pronesu vážně, s úctou a elegantně se ukloním.
Pak se narovnám, usměji se a běžím za Mili, jednak abych jí řekla jak úžasné to bylo, ale hlavně, abych ji pozvala do cukrárny, zítra po obědě. Ráda bych ji trochu více poznala a popovídala si o nějakých věcech. | ||
| |||
 | Nejapný nápad Nicole vyšla do předsíně a po schodišti se dostala do prvního patra, pak byla nucena projít chodbou kolem ložnic a vyjít na klenutou galerii. Metlová se jejím vyzvání nezdála zvlášť potěšená. Z odřené hůlky vytryskly modré plameny. Nicole jim nastavila Protego a ony jí obklopily ze vše stran. Slečna Metlová udělala ukazovákem spirálu. Plameny se změnily v utahující se blankytný řetěz, štítové kouzlo Nicole jí samotnou sevřelo do kleští. Constance Metlová ukázala na strop a rukou s hůlkou škubla jako lanem. Krásnohůlská šampionka, obalena v zářícím kokonu magie, se odlepila od země a zůstala viset ve výšce tří metrů. | ||
| |||
 |
| ||
| |||
| Plichta? Potter opět boduje. A to si všimnu až zpětně, že došla ta hyena z Věštce. Cítím jisté zadostiučinění, jak sleduju fotoaparát, ze kterého stoupá oblak dýmu, který nepochází z jeho blesku. Ne úplně nečekaná reakce. On si zažil své, jak za posledního poháru, tak za pozdější propagandy minulý rok. Pak už se ale soustředím na duel... Tak tak se mi podaří uhnout její kletbě a vyslat svoji, ovšem ta je odražena. Kdo by to byl čekal? Společné tréninky se vyplácejí. O to horší je toho druhého dostat. Známe dobře triky i styl toho druhého. A jsem jen v tichosti rád, že po mě nestříli její Glacius kletbu. Ta bolí jako čert... Až pak si však uvědomím, co to bylo za kletbu, kterou po mě mrštila a ještě více si oddechnu, že mě s ní netrefila. Okamžik čekám, jestli někdo nespustí za mnou, ale pak se pobaveně usměju, ignorujíc Dusného, který si několik metrů za Gisli mne oči. Dojdu ke Gis a pošeptám jí stále s úsměvem na rtech. "To by bylo dost kruté, kdybys mě tím trefila... Ale jestli o to stojíš..." Vezmu ji za volnou ruku a lehce za ni zatáhnu abych ukázal, že chci, aby šla za mnou. A pokud možno nenápadně se vytratíme z klubu pryč. Běžíme po chodbě a zamířím do jedné z učeben, ve které se nachází klavír, v případě zamknutých dveří nám snad pomůže kletba z prvního ročníku a vklouzneme dovnitř. "Tady snad bude klid a NIKDO jiný to neuslyší..." Řeknu docela dost nervózně a posadím se za klavír. ♪♪♪ | ||
| |||
| Velké finále Snažím se potlačit úsměv když vidím a hlavně slyším, jak je na tom Maud. I tak mi ale lehce cukají koutky úst. "Oui, tó bude néjlepší.. Odfetu si dáme jíndy". Odpovím ji a nechám Maud ať jde. Snad jí to přejde brzy. Ginny se zdála být.. Já nevím. Jestli je nějak nabručená, má špatnou náladu nebo kdo ví co. Ale mou výzvu na souboj přijala. Mile se tedy usměji a jdeme zaujmout postavení. Ještě si všimnu že do velké síně vešel Egbert Dusný. Vypadá že je na tom aspoň o něco lépe, což je fajn. Nevím jak ostatní, ale mně se ten muž líbí mnohem více když má dobrou náladu.. A je s ním i slečna Černolesá. Mrzí mě že ji Harry nenechá aby fotografovala, ona svou práci dělá dobře. Ale co, na to bude jistě ještě dost příležitostí. Už věnuji pozornost jen Ginny.. Dívám se na ni a hned jak zazní povel, sešlu své kouzlo. No teda.. Musela jsem mít velké štěstí, jinak si to nedokážu vysvětlit. Ginny dostala zásah a padla ztuhlá na zem. Hmm.. Tak nějak jsem čekala že to bude těžší, po tom všem co zažila. Ale.. možná že v duelech nebudu tak špatná jak jsem si myslela. Je způsob jak to ověřit. Podívám se na Pottera. "Oui, merci. Já budu dáfat posorr". Je pravda že kouzlo které jsem použila bylo dlouhé a protivník by mohl být rychlejší. Pro příště vím. Dojdu k Ginny, kleknu si a skloním se k ní, aby mně slyšela jen ona. "Ják líbila lékse?" Šeptnu "Ktyby byla ti sima, věším še Maud bude mít kápesník nafíc". Odtáhnu se, mile se na ni usměji a vstanu. Kouzlo brzy pomine a jistě bude někdo kdo se o Ginny postará.. Rozhlédnu se kolem. Dusný chtěl zřejmě využít příležitosti a také si dal duel. Hmm.. Pohled mi padne nahoru na ochoz. Vydechnu a vydám se tam, na místo kde jsou ředitelka Krákavá a profesorka Metlová. "Bonjour". Pozdravím mile obě dvě a zadívám se na Constance. "Sléšno Metlofá, já.. Prrokásala by jste mi tu šest a šla se mnoú na dúél? Já mos rráda bych fěděla jéstli já dóbrrá, nébo měla jen štěstí. A fy jsté felmi dobrrá.. Aid moi? S'il te plaît?" Řeknu mile, usměji se a doufám že mně nepošle rovnou pryč. | ||
| |||
 | Není co ztratit Maud přestala úporně kýchat, i když stále natahovala, a ptáčci se rozplynuli. | ||
| |||
| Druhé kolo proti Kruvalu Rozhlížím se po Gis, která mě překvapí zezadu a skočí na mě. Podaří se mi ji však zachytit včas a neztratit rovnováhu a tak se jen taktak nesložíme k zemi. Vyslechnu si její výzvu, zatímco mi stále visí na zádech. "Odvážné na pouhou lékouzelnici." Vrátím ji provokaci o poznání tišeji, ale pro ni přesto jasně zřetelně, opětujíc úsměv. Pak ji ze sebe setřesu a odkráčím do požadované vzdálenosti, zvednu hůlku vzhůru k obličeji na pozdrav, než sepostavím do bojového postoje. Hlavou mi probíhá spousta možností, jak tuto výzvu vyhrát. Pak se pousměju nad vybranou možností a švihnu hůlkou vpřed v pokusu oslepit ji intenzivním zábleskem světla. Snad se tím nenechají rozptýlit ostatní páry. to by mě "vážně mrzelo". Hehe... "LUMOS SOLEM!" což se však setká s protiakcí... ...ovšemže... ty jedna malá... Pokusím se uhnout stranou, když vidím, že její hůlka je už připravena k útoku a sešlu druhé kouzlo. "Incarcerous!" 5, 6, 29 % | ||
| |||
| Kruval vs. BradaviceCo může být horšího, než být sažen lechtací kletbou? Povězte, kdo miluje lechtání? Ale vážně? Na pohled strašná zábava, ale břišáky zažívají peklo, a hrozí, že už se nikdy nenarovnáte. A to nemluvím o tom, že vám pomalu, ale jistě dochází dech. Naštěstí někdo kletbu zruší a tak se nemusím udusit vlastním smíchem a slinami. Vydrápu se na nohy a poplácám se po namoženém břiše. Krásnohulský šampion má holt přesnou mušku. Kývnu na něj s uznáním a klidím se pryč. Ještě jeden souboj určitě zvládnu. Zahlédnu Willa, který ještě nebyl zadán, rozeběhnu se a v podstatě mu skočím na záda. Buď mě chytí nebo se valíme na podlahu. Tak i tak tenhle moment překvapení je moje vítězství. “Blakeuuuuu!“ ještě u toho bojovně zakvílím a pak se začnu smát. „Vyzývám vás na souboj, vy slizský Hade!“ zadeklamuju skoro až hromově předvádějíc našeho ředitele a pomůžu mu na nohy. Potom odkráčím příslušný počet kroků a způsobně jej pozdravím. Potom si rychle zakryju oči paží, švihnu hůlkou a zvolám: „Cantis!“ 5, 6, 62% | ||
| |||
| Soubojnický klub - pokračování Jen velmi letmo jsem sledovala jak to jde ostatním, musela jsem se soustředit na svou soupeřku. Maud zareagovala rychleji a.. Tedy, tohle jsem nečekala. Z nějakého důvodu se jí kouzlo sice povedlo, ale nepoužila ho na mně, nýbrž sama začala kýchat. Hmm.. Dívám se jak kýchá všude možně a při tom na ni útočí moji ptáčci. Je mi jí trošku líto, ale zároveň mám co dělat abych se nezačala smát. Až teď si všimnu jak jsou na tom ostatní. Zdá se, že všichni šampioni vyhráli. Tedy.. nejsem si jista co Felix a Gisli, protože tam mi to přijde docela nerozhodně. Slečna Rozverná sedí na jednom z polštářků, takže je jasné že ji Heidrún porazila a zřejmě bez větších obtíží. Já zatím zruším své kouzlo a namířím hůlku na Maud. "Finite". Poklovaná, poškrábaná, ještě aby se tu ta chudinka ukýchala. "Jsí f pošátku?" Zeptám se mile. Věřím že tu jsou kouzelníci kteří ji v případě nouze pomohou. Rozhlédnu se kolem. Tohle bylo zajímavé. Kouzla mi vyšla moc hezky, ale.. tak nějak bych své schopnosti chtěla otestovat na někom zkušenějším. Dojdu tedy k Ginny. "Bonjour! Mochu tě fyzfat na duél?" Zeptám se mile. Pokud bude souhlasit, tak zaujmeme pozice a jestli že nebude třeba Harryho povelu, můžeme začít! "Petrificus Totalus!" Řeknu zaklínadlo a doufám že ji zasáhnu dříve než ona mně. Kdyby bylo třeba, mám na mysli i obranu "Protego". 5 - 6 - 25% | ||