Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Slečna Metlová a Ohnivý pohár
Družina
Postava Gisli Gundersen je offline, naposledy online byla 28. dubna 2024 13:36Gisli Gundersen
Postava prof. Therius Drakenol je onlineprof. Therius Drakenol
Postava Andris von Grin-Erdwall je onlineAndris von Grin-Erdwall
Postava Heidrún Grimdottir je offline, naposledy online byla 27. dubna 2024 8:16Heidrún Grimdottir
Postava Nicole Dubois je offline, naposledy online byla 28. dubna 2024 13:49Nicole Dubois
Postava Malcolm Umbridge je offline, naposledy online byla 28. dubna 2024 12:15Malcolm Umbridge
Postava Mildred Virválová (NPC) je offline, naposledy online byla 28. dubna 2024 13:37Mildred Virválová (NPC)
Postava Theodor R. W. P. Svatoušek (NPC) je offline, naposledy online byla 28. dubna 2024 13:37Theodor R. W. P. Svatoušek (NPC)
Postava Maud Měsíčková (NPC) je offline, naposledy online byla 28. dubna 2024 13:37Maud Měsíčková (NPC)
Postava Slečna Imogen Zdatná (NPC) je offline, naposledy online byla 28. dubna 2024 13:37Slečna Imogen Zdatná (NPC)
Postava Slečna Amélie Krákavá (NPC) je offline, naposledy online byla 28. dubna 2024 13:37Slečna Amélie Krákavá (NPC)
Postava Slečna Rozverná (NPC) je offline, naposledy online byla 28. dubna 2024 13:37Slečna Rozverná (NPC)
Postava Ethel Svatoušková (NPC) je offline, naposledy online byla 28. dubna 2024 13:37Ethel Svatoušková (NPC)
Postava William Blake je onlineWilliam Blake
Postava Egbert Dusný (NPC) je offline, naposledy online byla 28. dubna 2024 13:37Egbert Dusný (NPC)
Postava Harry Potter (NPC) je offline, naposledy online byla 28. dubna 2024 13:37Harry Potter (NPC)
Postava Maeve Černolesá (NPC) je offline, naposledy online byla 28. dubna 2024 13:37Maeve Černolesá (NPC)
Postava Enid Blínová (NPC) je offline, naposledy online byla 28. dubna 2024 13:37Enid Blínová (NPC)
Postava Felix Croes je offline, naposledy online byla 27. dubna 2024 8:16Felix Croes
Postava Ginny Weasleyová (NPC) je offline, naposledy online byla 28. dubna 2024 13:37Ginny Weasleyová (NPC)
| |||
 | JAK JDE ČAS Konverzaci s Heidrún jsem si vážně užila. Je to opravdu moc milá holka, navudory tomu, že je z Kruvalu.. Po rozloučení jsem zamířila do našeho Kočáru. Myslela jsem na to o čem jsme mluvily s Heidrún a rozhodla jsem se že to udělám. Napsala jsem dopis, takový jaký ode mně ještě nikdy nikdo nedostal, a po půlnoci jsem se vplížila zpět do hradu, abych jej nenápadně strčila Constance pod dveře. A pak jsem upalovala zpět do Kočáru! V posteli jsem ležela asi hodinu, než jsem usnula. Neustále jsem musela myslet na to, co si o tom ona bude myslet a zda jsem to nepřehnala. Další den jsem si po probuzení šla jak to už nějakou dobu dělám, zacvičit. Pak se převléct a hurá na snídani, kde jsem prohodila pár slov s Ginny a najedla se i s Heidrún, která se k nám přidala když jsem na ni mávala.. Většinu dne jsem pak trávila s rodinou. Tedy, kromě chvíle, kdy jsem zatáhla Mili stranou a přesvědčila ji, ať mi řekne o nějakém tajném místě. Chci si tam připravit jeden lektvar. Patrně jeden z nejsložitějších, jaké znám. Aspoň tedy po časové stránce. Jestli se mi povede, bude to.. Úžasné. Obzvlášť pokud pak vyjde i to, co s ním zamýšlím! Mildred mi pak sehnala i figurku Metlové! Sice už se tedy nemění, ale to nevadí, i tak jsem ji párkrát tajně v noci políbila.. Dva týdny utekly jako voda. A že jsem měla co dělat.. Napadlo mně že jsem mohla pomoci Felixovi se trochu sebrat, ale.. Nakonec jsem se na to vyprdla. Je v posledním ročníku a je také v Turnaji. Jestli po škole nechce být zavřený doma, musí se sebou něco udělat sám. Opravdu už na něj nemám energii a vlastně ani náladu. O Antoinovi ani nemluvě, pokud jsou problémy, musí se o to postarat madame Maxime. Já jsem trávila čas s Heidrún, se kterou bych řekla, že jsme se docela skamarádily. Chodily jsme ven, jen tak se projít a popovídat si, do cukrárny, kde už mně dobře znají, a nebo jsme se sem tam odplížily kus od Akademie, kde jsem jí ještě párkrát ukázala svou přeměnu, říkala jsem vše co o zvěromagii vím a také jsem jednou přeměnila Heidrún ve fretku, aby pochopila ten rozdíl. Zvěromág je pořád člověk, může se měnit jak chce, ale když vás přemění někdo kouzlem, stane se z vás zvíře, i s mentalitou daného tvora. Což, by se teoreticky mohlo stát třeba když by to šlo se zvěromagií špatně. Jenom že to se nestane! Heidrún je šikovná a já to beru smrtelně vážně! No a vzhledem že je po prvním úkolu, začala jsem chodit na "doučování" k Metlové. Samozřejmě, šlo hlavně o ty složitější lektvary a také, jsem z ní chtěla vytáhnout vše co ví o alchymii. Někteří z těch co tam chodily za trest, se na mně dívali jako na blázna a šeptali si různé věci. Že jsem šprtka, že lezu Metlové do zadku a podobně. Což, mi ani trochu nevadilo.. Popravdě, možná měl i někdo pravdu. Na hodiny jsem se vždy těšila a snažila jsem se Constance ohromit, jak to jen šlo. Když bych to někomu řekla, asi by se mi smáli, ale.. Myslím, že jsem se do ní opravdu zamilovala. No a nakonec, tu byl Andris.. Asi dvakrát jsem ho přemluvila aby šel se mnou a s Ginny trénovat. Zápasy ve Famfrpálu se blíží a cvičit s někým kdo má Kulový Blesk, není k zahození.. Samozřejmě, kromě tréninků, také byl se mnou a s Heidrún párkrát na procházce a jednou v cukrárně.. Kromě toho že jsem se čas od času šla podívat na svůj lektvar, který jsem očarovala všemi kouzly co znám, včetně jednou či dvou nepěkných kleteb, když by se někdo dotkl kotle, jsem už opravdu na nic neměla čas.. Ale vůbec mi to nevadilo, užívala jsem si každou chvíli. Pořád mám v hlavě že tohle je můj poslední rok na škole a tak si to chci maximálně užít. Je Předvečer Všech svatých, všichni jsou ve Velké síni, včetně mně. Sedím u stolu, vedle sebe z jedné strany Heidrún, z druhé Ginny. Opět, jsem si dala jen něco lehkého, na večer se nikdy moc necpu. Ale citrónovým dortíkem nepohrdnu! Zrovna ho jím, když Dusný začne mluvit. Zítra.. Podívám se ke Kruvalskému stolu. Při tom cvičném zápasu jim to moc nešlo, ale bojím se, aby nás teď nerozválcovali.. I když, máme dost dobrý tým. Ostuda to snad nebude.. Tiše si povzdychnu a když Dusný skončí, podívám se na holky. "Kómu budete sítrra fandit?" Dívám se na obě, ale je to otázka spíše pro Ginny. Bylo by zvláštní když by Heidrún tady a teď, řekla že bude fandit mně.. I když by mě to samozřejmě velmi potěšilo. | ||
| |||
 | Čas na Akademii Už dávno som sa mal vrátiť na Bradavice, ale rozhodol som sa tu ostať. Predsa len tu bude asi lepšia zábava ako tam. A sledovať Willa ako dostáva nakládačku v turnaji, mi spôsobuje pocit zadosťučinenia. Pretože "ja" viem, že som mal byť na jeho mieste ja. Po prvom kole, kedy sa ukázal ako totálny neschopák, to začína vedieť aj "on" a keď dostane výprask aj v druhom kole ... tak to budú vedieť "všetci". V turnaji som mal byť ja! Ja by som prvé kolo vyhral, Preto som Willovi nepovedal ani slovo. Za posledné dva týždne sa odo mňa dočkal len pohŕdavých pohľadov. Vždy keď išiel okolo mňa, tak som sa naňho pozrel so sklamaním a s pohŕdaním. Robí Zmijozelu a Bradavicím ostudu! V lese som si našiel vhodné miesto na tréning a posledné týždne som tu nonstop. Myslím, že tým začínam byť posadnutý. Nestačí mi používať kúzla, ktoré už existujú, ja chcem vytvárať svoje vlastné! Kúzla, ktoré ešte nikto nevidel, na ktoré nikto nepozná obranu a ktoré by ma preslávili. "Tak ešte raz ... teraz to výjde!" Stojím v lese, prútik namierený na veľkú skalu, ktorá je už celá poškodená od útočných kúziel, ktoré do nej každý deň vysielam. "Solis Fulgur Explosum!!" Zakričal som svoje zaklínadlo. Prečítal som niekoľko kníh, ktoré sa venujú tvorbe vlastných zaklínadiel. Musím uznať, že je to ťažké. Vytvoriť kúzlo, ktoré spojím so správnymi slovami, ktoré by presne vyjadrovali moje emócie a môj zámer. Na tomto kúzle pracujem už niekoľko týždňov a som si istý, že tentokrát to vyjde. Teraz už mám tú správnu formulu a som si istý, že môj prútik už tiež chápe, čo má vykonať. Predošlé pokusy boli marné. Podaril sa mi malý záblesk, ale rozhodne nedostačujúci. Snažím sa spojiť silu svetla a ohňa. Snažím sa o záblesk svetla, tak silný ako keby pochádzalo zo slnka a rovnako ničivý. Záblesk svetla, ktorý oslepí a zároveň popáli protivníka na celom tele. Bez rizika, že by som pracoval s ohňom, ktorý by poškodil aj veci naokolo. | ||
| |||
 | Předvečer Všech svatých Následující dva týdny se nesly v duchu doznívání triumfu Kruvalu i Krásnohůlek a pošklebování se Ethel Svatouškové Mildredině jezevčímu debaklu. Obě dvě školy ale začaly brzy žít nadcházejícím famfrpálovým utkáním. Střet Kruval vs Krásnohůlky byl vypsán již na sobotu 1. listopadu a času na zlepšení bylo trestuhodně málo. Učitelé si se sportem rozhodně nelámali hlavu a nakládali všem na bedra hory domácích úkolů. Podle očekávání byla nejhorším rasem slečna Metlová: | ||
| |||
| SBLIŽOVÁNÍ NA OŠETŘOVNĚ Někdo kdo se mi líbí.. To je zajímavá otázka. A něco, co jsem do teď neřekla ani Ginny. Dívám se na Heidrún a váhám, než s lehce stydlivým úsměvem přikývnu. "Myslím, še tu chodně pochledných dífek. A.. párr šen". Dostanu ze sebe. Přesně však Heidrún nic neřeknu. Nemyslím že by to zrovna ona vyzradila, ale opravdu se ještě tak moc neznáme. "Á.. Tobě někdo líbí?" Zeptám se zvědavě, s milým úsměvem. Docela by mně zajímalo jaký má zrovna Heidrún typ.. Mou pomoc ohledně zvěromagie přijme, ale když to řekla, vypadala při tom trošku sklesle. Takže vezmu její ruku do mých dlaní a konejšivě ji hladím. A při tom poslouchám.. "Obši? Já si šíkala še ty nějak feliká". Zasměji se. "U nás Antoine fílí půfod. Ale, on strrašné pako. Fiděla jsi na lektfarrech.. A Felix.. Ten né fíla, ale obšas také pako. A pak by jsi si f tom měla fybrat". Pobaveně se zasměji. Občas si říkám že by bylo nejlepší když by Krásnohůlky byly jako zdejší Akademie, jen pro dívky. "Já také né dobrrá fe fšem, i kdyš chodně snaším.. Mama šíkala še člofěk by měl dělat co mu jde nejfíce a co cho bafí, pro to já chci fěnofat chlafně álchymii a fe stopách Nicólase Flaméla.. Stát sfěrromágem bude obtíšné, ale já fšdy fěším, še kdyš něco móc chcéš, a dáš do tocho fše co f tobě je, tak se splní.. Udělám co budu móc abych pomochla.. A tšeba, neš kónec Turrnaje, my prroběchneme fenku spolu". Také se usměji a stisku Heidrún ruku. Pustím ji když sebou trhne a řekne že si myslela že jde Metlová. "Ona feliký prrofesionál, fí co dělá.. Myslím še ty sítra díky tomu jako rrybiška". Usměji se a skloním se, abych Heidrún obejmula. "Chesky spinkej. Rráno potkáme se u snídaně, oui?" Odtáhnu se a věnuji ji poslední úsměv. "Také uš půjdu.. Bonne nuit!" | ||
| |||
 |
| ||
| |||
| BÝT ZVĚROMÁG JE FAJN! Mile se na Heidrún usmívám, já vím že se neznáme, tedy, né třeba tak jako s Andrisem, ale povídá se mi s ní moc dobře. Myslím že bychom mohly být kamarádky. I když je z Kruvalu.. "Óprrafdu?" Zvednu s pousmáním obočí když zmíní že ví, že se někomu líbím. "Tédy.. Já.. Já uš dala polibek i chlapci, ale.. Nikdy nebylo ono. Šádný prrinc na bílem ohřři". Zaculím se. To co Heidrún řekla mi velmi lichotí. Ale, já sama nevím. Do teď jsem neměla žádný vážný vztah. Možná to bude také tím, že jsem drtivou většinu času věnovala studiu a zbytek rodině. Ale, teď když se nad tím opravdu zamyslím, je tu někdo keo se mi líbí. Líbí se mi moc a né jen z profesního hlediska, i když to je také faktor. Hmmm.. Ohledně dalšího úkolu má Heidrún pravdu, nemá smysl nad tím spekulovat. Tady už by se vážně neměl člověk divit ničemu.. Přeměním se a spokojeně sleduji reakci Heidrún. Funguje to snad ještě lépe, než jsem čekala. Ten její výraz, lesknoucí se oči.. Moc mně těší že jsem jí mohla zvednout náladu. Je to příjemné když mně hladí a drbá, spokojeně při tom vrním a hrabu pravou zadní packou. Heidrún se začne ptát na spoustu věcí. Zadívám se na ni, otřu se jí o ruku a skočím z lůžka. Ještě ve vzduchu se přeměním do své lidské podoby a dopadnu na nohy. Pobaveně se zasměji, dám si pramínek vlasů za levé ucho, posadím se na vedlejší lůžko a znovu se zadívám na Heidrún. "Já tak se narrodila. Mama šíká, že my máme f rrodině. Babiška prrý byla také.. Sfěromág. Ale pšeměňofat umím se dfa rroky". Pousměji se a přikývnu. "Ouí, já jsem rre.. pšihlášrná. Ve Frrance.. Se sašátku bylo difné, já bála še na mně někdo šlápne. A košky, ty byly děsivé.. Ale, kdyš já tak malá, je to fain. Já můšu dostat skoro kamkolif a nikto nefšimne.. A košky teď bojí mně". Pobaveně se zasměji. Taková naštvaná lasička, s drápky a zubama.. Není těžké ulovit třeba i zajíce. Né že bych to někdy udělala. Na chvilku se zamyslím. "Hmm.. Ktyš já pšeměněná, cítím jídlo fšude kolém. F kapse, f kuchyni.. Chlafně sýrr, ten dokášu najít fšude! Mošná i prro to sýrry miluju i jako já." Zasměji se. Sýr mám opravdu ráda, skoro jako pudink.. "Obšas já mám nutkání sníst co najdu, i kdyš fím še bych neměla. A fěci co se chodně lesknou. Sašnu si s nimi chrrát, nebo je schofám.. Alé jinak furt já". Řeknu upřímně. "Fíš, já.. Ktyš pšeměnila, chodně jsem sačala studofat sfěromagii.. Myslím, še mošné aby jsi se tó naušila. Mochla bych pomóct. Ale, ty musíš oprafdu chtít.. Je tó felmi slošité a bude to chodně dlouho trrfat.. Ale, je mošné". Mile se na Heidrún usměji. Když se tak na ni dívám, úplně vidím jak by se měnila ve velkou, bílou vlčici. | ||
| |||
|
| ||
| |||
 | Procházka Poslouchám její vyprávění co se dělo, než se zeptám. "Počkej a kdy přesně se to stalo? Těsně před turnajem? Jak jsme se rozdělili?" Doptávám se, zatímco se mi v hlavě skládá obrázek toho, co se asi tak mohlo stát. Z tohoto stavu mě vyvede až její žádost o ujištění, že to nechám plavat. "Samozřejmě. Jsem si jistý, že už dají pokoj." Odpovím. "A kam teda jdeme?" Změním téma. | ||
| |||
| OŠETŘOVNA "Oui". Pokývu s úsměvem hlavou když se Heidrún ujišťuje o výhře. "Fšichni f pošádku". Odpovím s pousmáním a na chvilku se zamyslím. "Myslím še.. Krrufal tšicet tši bodů. My, dfacet ósm á F.. Will s Milí, defatenáct.. Cónstance nebyla bodofána". Tak to myslím je, aspoň co se bodů týče. Sleduji Heidrún jak se pouští do pudinku. Slyšela jsem jak jí zakručelo v břiše, jako bych tušila že jí přijde vhod. "Mně pudink fždy rosfeselí, kdyš něco stane". Mile se usmívám a sleduji jak papá. Byla jsem připravena jí pomoci, ale zdá se že to nebude třeba. Možná že už zítra bude Heidrún v pořádku. Když se zmíní o lvovi, tak se začnu červenat, jako jahoda. Na chvilku skloním hlavu a přikývnu. "Fíš já.. Mně líbí se šeny. A.. Bylo chodně sfláštní mít.. Fíš co.. Onó to bylo feliké a tak to tam fiselo á.." Dál už nic neříkám, jen se trochu nepříjemně zatřesu. Rozhodně bych si to už nemusela zopakovat.. Ta to Heidrún vypadá že být orel muselo být skvělé. Mít křídla a vznášet se v oblacích, trochu ji závidím. Lehce se zaculím když Heidrún zmíní zvěromagii a při zmnínce o tom že by skončila jako žížala se pobaveně zasměji. Vezmu prázdnou misku a odložím ji stranou. "Já nefím.. Byla jsem lef, teď uš bych se nedifila ničemu.. Tšeba nám kašdému fyberou nějaké chrozné svíše, proti kterému budeme muset bojofat". Řeknu s pousmáním napůl žertem. Zadívám se na Heidrún a něco mně napadne. "Ty šíkala še chcéš být sfěromág, oui?" Ušklíbnu se a rozhlédnu se kolem. "Já mošná bych mochla pomóc.. Něco ukášu. Ale pššt!" S úsměvem si dám prst přes rty.. Opatrně si lehnu k Heidrún na lůžko a obejmu ji jednou rukou. "Ty můšeš mně pochladit jestli chceš." Mrknu na ni, zavřu oči a začnu se zmenšovat. Jsem menší a menší a chlupatější, až nakonec u Heidrún neležím jako člověk, ale jako malý, chlupatý, hezký tvoreček s krásnou srsti. Lasička! Začenichám Heidrún u ucha, tiše zakníkám a vylezu jí na břicho. Tam se posadím, otočím hlavu na stranu a svýma malýma očkama na ni koukám.
| ||
| |||
 |
| ||