Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Slečna Metlová a Ohnivý pohár

Příspěvků: 277
Hraje se Jednou týdně  Vypravěč Dreadworth je offlineDreadworth
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Gisli Gundersen je offline, naposledy online byla 28. února 2024 22:02Gisli Gundersen
 Postava prof. Therius Drakenol je offline, naposledy online byla 28. února 2024 20:47prof. Therius Drakenol
 Postava Andris von Grin-Erdwall je onlineAndris von Grin-Erdwall
 Postava Heidrún Grimdottir je offline, naposledy online byla 28. února 2024 15:06Heidrún Grimdottir
 Postava Felix Croes je offline, naposledy online byla 28. února 2024 22:25Felix Croes
 Postava Nicole Dubois je offline, naposledy online byla 28. února 2024 23:01Nicole Dubois
 Postava Antoine Chevalier je offline, naposledy online byla 28. února 2024 20:47Antoine Chevalier
 Postava Malcolm Umbridge je offline, naposledy online byla 22. února 2024 9:36Malcolm Umbridge
 Postava Mildred Virválová (NPC) je offline, naposledy online byla 02. ledna 2024 15:25Mildred Virválová (NPC)
 Postava Maud Měsíčková (NPC) je offline, naposledy online byla 02. ledna 2024 15:25Maud Měsíčková (NPC)
 Postava Slečna Imogen Zdatná (NPC) je offline, naposledy online byla 02. ledna 2024 15:25Slečna Imogen Zdatná (NPC)
 Postava Slečna Amélie Krákavá (NPC) je offline, naposledy online byla 02. ledna 2024 15:25Slečna Amélie Krákavá (NPC)
 Postava Slečna Rozverná (NPC) je offline, naposledy online byla 02. ledna 2024 15:25Slečna Rozverná (NPC)
 Postava Ethel Svatoušková (NPC) je offline, naposledy online byla 02. ledna 2024 15:25Ethel Svatoušková (NPC)
 Postava William Blake je offline, naposledy online byla 28. února 2024 19:48William Blake
 Postava Egbert Dusný (NPC) je offline, naposledy online byla 02. ledna 2024 15:25Egbert Dusný (NPC)
 Postava Harry Potter (NPC) je offline, naposledy online byla 02. ledna 2024 15:25Harry Potter (NPC)
 Postava Maeve Černolesá (NPC) je offline, naposledy online byla 02. ledna 2024 15:25Maeve Černolesá (NPC)
 
Nicole Dubois - 14. července 2023 13:43
staensoubor704514017727362.jpeg

KONVERZACE



"Andrris.. Těeší mě!" Usmívám se na něj. Přijde mi.. Nevím, že jsem ho možná trochu zaskočila? Doufám že mu to že tu jsem, není nepříjemné. "Famfrrpáál tfrdá chra, obšas někdo srraní.. Měl fidět ktyž já jednou slomený nechet!" Řeknu vážně, pak se však pobaveně usměji.

Pokus o vtip. Samozřejmě jsem zažila i horší věci než zlomený nehet, i když by si někdo mohl myslet opak.. "To né obtěšofání. Za to co ty udělal já pomóst ráda". Zkusím se usmát ještě mileji. Rodina by mohla být ráda když by tolik neutrácel, i když jsou bohatí.. Napadá mě že je třeba jen rád sám a nechce společnost a nebo, si myslí že na něj něco zkouším.

Hmmm.. Jen na chvilku mi padne pohled na tu jeho knihu a pak zpět na něj. Čte snad něco co by neměl? A nebo jen nechce abych věděla jaké má záliby? Ten kluk bude chytrej.. Poslechnu si jak najednou mění názor a s pousmáním zavrtím hlavou. "My neprrodáfat koštěta.

My prrodáfat dšefo na to urršené.. To spe.. spéciál dšefo, fýrrobsi od nás kupují".
Pokusím se vyjasnit situaci. Na chvilku se zamyslím. Mám až tak hrozný přízvuk? Budu muset angličtinu ještě víc procvičovat.. "Ale já fím kde óbchod s fírobky dšefa. I od náš! Kóúsek od domof, my bychóm mochly tam být běchem chfíle"./b]

Znovu se mile usměji. Mohlo by to být fajn, když by Andris šel se mnou, mohly bychom se lépe poznat. Třeba by nám to pomohlo i při Turnaji, ať už bychom spolupracovaly, nebo naopak.. Zvědavě, s pozvednutým obočím se na Andrise zadívám, když zmíní naše dynastie.. Aaah tak, už tomu rozumím. Jak se tak na Andrise dívám, začíná se mi o něm dělat obrázek. Osamělý kluk, kterého se ostatní straní, rodina na něj vyvíjí velký tlak a patrně mají obrovská očekávání.

Patrně budou čekat že Andris Turnaj vyhraje a když ne, budou mu to vyčítat. Chudák.. Podívám se kolem nás a pak zpět na něj. "Já tu jsém". Přátelsky se usměji. Zamyslím se nad tím co Andris řekl a podvědomě si začnu hrát s pramínkem vlasů, na levé straně.. "Já fím jak ty myslet". Přikývnu.

"Můj Papa, on.. On mě milofat. Já to fím. Ale.. Obšas tvášit jako še já né co on šekat.. Jednou jsém rrodišům šekla še já chci být jako Nicólas Flámel.." Trošku posmutněle se usměji. "Maman šekla še v pošádku, še mám následofat sfoje srrdcé.. Papa ale fypadal sklamáně. Já cho pak slyšela šíct mamincé, še pšeci nemůšu sachodit tši šta lét rrodinnécho ódkasu.."

Otočím hlavu a podívám se stranou. Tohle je také jeden z důvodů proč jsem v Turnaji. Chci to dokázat i jemu.. "Já myšlela še podnik pak pševzít malá sestšička, Chlóé.. Ale ještě nefím.. Mošná še Turrnaj pomůše se rrozchodnout". Špitnu a po chvilce se podívám zpět na Andrise, už opět s úsměvem. "Có mě se týše, myslím še ty.. Skfělý charr.. Charrachterr.. A bude šest prroti tobě sóútěšit!"
 
Gisli Gundersen - 13. července 2023 20:49
4602adab661813be455f3a25173dd07a2591.jpg

Dusno!



"Žisli Žunder...." vykulím oči a zasměju se. "Dobře, když já jsem Žisli, tak ty budeš Anton!" to by šlo. Menší ústupek v budování mezinárodních vztahů. Nezní to tak zle.

Pak se zašklebím a odmítávě zavrtím hlavou. "Já chci být cokoliv jen ne léčitelka." zavrhnu tuhle možnost a jsem ráda, když tohle téma zmizí ze stolu.

"C-cože?! Ty pozoruješ holky při koupání?" nevěřícně na něj kouknu a už se zvedám z křesla, abych tomu úchylovi napravila fazónu, ale pak mi dojde, že to myslel vlastně opačně, a žuchnu zpátky do křesla. "Aha, aha...hmm. Nechápu, proč to ty holky dělají. Rozhodně k tomu oblečení pak nečuchají a nenavlékají ho na polštář, aby se s ním mohly v noci ňuňat a představovat si, že -" zarazím se a nevinně se zazubím. "Tedy, chci říct, že by sis mě asi nosit náhradní a někde si ho dobře schovat." pokrčím rameny. "Co ty dorty, chutnají?" zeptám se rychle.

Na informaci, že se do turnaje nehlásil, pokývnu. "Ano, to bylo ve tvém případě asi moudré rozhodnutí." s tím se nedá nesouhlasit. S tím famfrpálem je to pro nás nemilé, ale proč ne. "Každopádně střílíš hodně slušně. Možná si někdy můžeme dát společný trénink? I když se obávám, že mě brzy přepadnou ty tvé fanynky, aby pomstily ten monokl." cuknu koutky. Ale popravdě jsem z toho docela nesvá.

"Hm? Zima?" úplně mi hned nedojde, nač naráží, ovšem jakmile si to uvědomím, rozpačitě si košili opět rychle zapnu a navíc si přitáhnu hábit blíž k tělu. "Eh, hmm, ehm no...přijde mi, že z tebe sálá takové...teplo...eh, přátelské teplo." vysoukám ze sebe s trapným pocitem.

"Poslyš, a co tvoje babička a prateta vlastně mají za problém, že tě pořád shazují? To je u víl běžné?" nedá mi to a dám mu osobní otázku. Zní to totiž dost toxicky.
 
Andris von Grin-Erdwall - 13. července 2023 17:52
beznzvu5036.jpg

Nové známosti


S knihou v ruce vyrazím k jednomu poměrně okrajovému stolu, kde to vypadá, že bude hodně místa a klidu. Ale není mi to dopřáno. Jedna holka z Krásnohůlek - to jde poznat na hony - se u mě hned objeví, zatímco dám jednu nohu do lavice a knihu na stůl. Je poměrně akční, než se stačím rozkoukat, už mi pusinkuje tváře. Snažím se zorientovat v celé situaci, bohužel to ale není kvůli jejímu opravdu těžkému přízvuku nejjednoduší.
,,Ehm...Andris von Grin-Erdwall. A ehm, ano" řeknu prostě. Dotyčná se nicméně nenechá zastavit, a na její další nabídku reaguji lehkými rozpaky. Intuitivně si prohrábnu vlasy. ,,Ach no, inu, to je docela milé. Ale asi to není nutné. Šlo mi jenom o nějaký fair play, a hlavně, aby neskončil někde v nemocnici" odvětím. ,,Moje rodina je poměrně bohatá, nerad bych tě s tím obtěžoval" řeknu omluvným tónem. Pak se ale zamyslím. Hm, teď mi dochází, že ona je jedna ze šampionek, že? Možná jde o nějakou konspiraci? Zjišťování terénu? Rozumná strategie pomyslím si, zatímco lehce přetočím knihu tak, aby neviděla její název.
,,Hmmm, ale říkám si, pokud prodáváte košťata i hůlky, možná by to přeci jenom nebylo na škodu. Víš, mám sestru, Safi. Nevím, zda je úplně sportovní typ, ale na druhou stranu, myslím si, že by jí koště z vašeho podniku mohlo udělat radost. Pokud bychom to zkombinovali s opravou, bylo by to dobré" dodám prostě, a přidám k tomu přátelský úsměv. ,,Řekni mi Nicole, jeden dědic velké dynastie k druhému, jak to zvládáš?" řeknu náhle, a zadívám se kamsi do stolu. ,,Chci říct, všechny ty povinnosti a očekávání. Není to...omezující? Skoro jako kdyby se člověk pod vahou toho všeho nedokázal ani hnout. Já to tak mnohdy cítím" pravím se zasněným, lehce smutným pohledem. ,,Omlouvám se, že jsem to tak vrchlil. Jde mi jenom o to, že...Inu, nemám tolik přátel. Jak sama vidíš. Děsí je moje bohatství, minulost, nebo charakter" řeknu prostě, a ukážu kolem sebe, na prázdný stůl.

 
Antoine Chevalier - 13. července 2023 17:37
antoine3449.jpg

Žhavá Konverzace


"Aha... tak to dobše." řeknu už jen k Andrisovi a stále z ní nespouštím oči. Co kdyby najednou vytáhla nějakou kudlu a podřízla mě, aby mohla začít chlemtat mou krev! Nebo si ji začít nalívat do nějakých flakónků jako přísadu do lektvarů, vílí krev se používá, ne? I když polovílí... prostě musím zůstat na pozoru!

Ovšem moc se mi to nedaří, na to, že tohle začalo tím, že mě tahle holka znehybnila kouzlem a přivázala k židli se už začínám cítit celkem v pohodě v její přítomnosti, i když stále jsem trochu na pozoru. "Ty teda říkala še být Žisli. Žisli... Žundersenová?" řeknu, když si vybavím to příjmení, který ji oslovovali profesoři na několika vyučovacích hodinách. "Žisli Žundersenová!" zopakuji zase, šťastný, že tu výslovnost jsem zvládl bez chyby (alespoň podle mého úsudku)!

"A... a ty chtít taky léšitelka být?" dodám na téma rodičů, tak nějak moc mě to nezajímá, ale tak nějak nevím, na co jiného se jí mám ptát. S nikým mimo svých rodičů a ostatních víl v enklávě jsem ještě takhle dlouho nemluvil. Vlastně část mého já by chtěla nejraději být někde jinde, nejlépe na jiném světadílu. Ale ta druhá, ta která mě děsí, ta tu naopak chtěla zůstat a doufala, že tohle tu bude trvat co nejdéle.

"Plavat... plavat já rád. Ale vždycky přitom pozorovat nějaká holka a já se pak bát, še mi pak ukrást oblečení, víš." přiznám se jí a vzpomenu si na ten incident předevčírem. Pak mě nazve pošukem a já se zase rozesmutním. "Oui, prateta žíkat, še já být naprosto k nišemu." povzdechnu si.

Pak se rozpovídá i o tom turnaji, jak se přihlásila a zeptá se i mě, jestli jsem se hlásil. "No, já..." vyhrknu jen ale to už začne mluvit o tom, jak to mám těžké a tak dál... je možné, že nakonec existuje někdo, kdo mě aspoň trochu chápe? Co když mi ale nějak čte myšlenky z hlavy a chce mě jen takhle ukolébat než si mě odtáhne do svého doupěte a tam na mě bude konat nějaké zvrhlé experimenty! "Právěš proto já do turnaj nehlásit, nechtít taková pozornost, mít dost i tak. Chápat?" zeptám se jí. "Famfrpál já taky váhat, ale nakonec já chtít zkusit." přiznám, to už ale zase znervózním když vidím, jak si rozepne další knoflík. "Nebýt... nebýt tobě zima?" zeptám se jí. Stále si rozepíná ty knoflíky a brzo už nebude mít co rozepínat. To tu jí je vážně tak vedro? Mě se zdá, že je celkem průvan.
 
Nicole Dubois - 13. července 2023 16:24
staensoubor704514017727362.jpeg

NOVÁ ZNÁMOST



Interview bylo.. No nevím. Mám z toho trochu smíšené pocity. Přijde mi že to šlo fajn, celou dobu jsem se snažila být pozitivní a tvářit se mile. Šlo to dobře. Doufám jen, že se nechytne toho co mi uklouzlo, nerada bych dostala slečnu Metlovou do rozpaků.

Po interviu se jdu tedy projít, kolem Akademie, abych se uklidnila a trochu zapřemýšlela. O té zpropadené zlatonce, že bych měla raději zůstat na svém postu, o rodině, měla bych je kontaktovat, i když možná bude lepší jim to říct osobně, stejně si chci doma něco vzít, a o Turnaji. O ostatních šampionech. Vždyť já znám jen Felixe. Možná trošku Mildred, ale to není dost. Možná bych si o nich měla zjistit víc, ať vím na co se připravit..


"Dobře že tu není Rita Holoubková. Ta ženská je hrozná, strašně si vymýšlí. O Harrym a ostatních minule psala pěkný blbosti!" Říká Ginny u večeře. Samozřejmě že byla zvědavá a tak jsem jí řekla jak to interview šlo. Pochopitelně jsem vynechala jistou část.. Maeve Černolesá.. Proč by sem posílali zrovna ji, když důležité věci obvykle dělá ta Rita? Snad to nebude stejná potvora jako ona.


Mám skoro snědeno, když si všimnu jednoho z Kruvalských šampionů. Andris.. Hmm, copak on je zač? Poslední dny měl celkem krušné.. "Muším něco zašídit si". Omluvně se usměji na Ginny, vstanu od stolu a ještě než si Andris sedne, dojdu k němu. "Excuse-moi.. Máš chvilišku?" Zeptám se s milým úsměvem.

"My ještě nesnáme se. Já Nicóle, Nicóle Dubois". Představím se a nakloním se k němu, abych jej lehce líbla na obě tváře, jak se sluší. "Ty u vešeřře šteš?" Kývnu s úsměvem na tu jeho knihu co drží. Vypadá docela mohutně, co to asi je? Podívám se vedle kde jsou u stolu volná místa, posadím se tam a doufám, že si Andris sedne ke mně.

"Prromiň.. Já.. Slyšela co ty udělal. Ty chtěl Ántoinofi pomócť, še?" Zvědavě se na něj zadívám. "Mě mrset še tfoje koště kapút. Já rráda pšátelé a tak napádlo mě, še já ti pomócť.. O fíkendu jedu dómů, fyzvednóut si mé koštěé, kterré já nechala a šíct rrodina o Turrnaj..

Maman á Papa, oni jeden s nejfětších efropských dodáfatelů kóúselnécho dševa, doma feliké sady. Prrodáfat na kóšťata i chůlky.. Mě napadlo, ještli ty nechtít o fíkendu se mnóú.. Papa felmi šikofný, on ti kóště oprafit. Nebó jecho pšítel co prrodáfá kóštěta.. Mít sájem?"
 
Andris von Grin-Erdwall - 13. července 2023 13:53
beznzvu5036.jpg

Koště a košťata


Necítil jsem vztek kvůli tomu, že se moje koště rozbilo. Byl to jenom předmět. Byl mi ukradený. Jeden dopis, a nové koště dostanu obratem. Navíc matku jistě potěší, že jsem koště zničil tak, že jsem se pokoušel zachránit spolužáka - to totiž nezní moc jako něco, co by udělal malý smrtijed.
S hlubokým povzdechem jsem po hře ostatní spíše ignoroval, a na hodině astronomie si kreslil do svého notesu. Panáček Andris vesele létal vzduchem na koštěti, aby pak odletěl pryč z notesu. Asi taky do nějakého lesa. Ty tváře furt dost pálí pomyslím si. Přesto, potřebná hygiena a úprava vedou k tomu, že to netrvá moc dlouho, a vypadám opět k světu - na snídani vypadám opět zcela zdráv. Jsem elegantně upraven, ale u stolu sedím sám. Když mi přiletí pošta, zvednu obočí. Tohle bude ještě problém pomyslím si. Dochází mi totiž, že mediální pozornost mi může i značně uškodit. Ale tak snad...Uvidíme.

,,I mě madam Černolesá" řeknu uctiv. Loďka v Chmurné zátoce je...Zajímavý výběr. I vzhledem k tomu, že ostatní měli mnohem veselejší místa. Heidrun byla prý v cukrárně. A já v zátoce, co se jmenuje CHMURNÁ. Ke slovům novinářky jsem přezíravý - i kdyby měla nejčestnější úmysly, nikdy to není jenom na ní. Nejde o pravdu. Jde o image.

Pozorně poslouchám otázky novinářky, byť na první dobrou mám poněkud zasněný výraz. ,,Jsem na cesty tohoto typu zvyklý. Nejsem jediný, kdo je daleko od domova - i moji spolužáci z Kruvalu nebo Krásnohůlek jsou ve stejné situaci jako já. Nejsem v tomto směru vyjímečný" odvětím prostě. ,,Máte naprostou pravdu ohledně nehody. Šlo o nedopatření během cvičného Famfrpálového zápasu, při kterém jsem zničil svoje koště, abych ochránil protihráče z Krásnohůlského týmu před úrazem. Potlouk, který by zasáhl jeho, trefil mé koště a oba jsme vyvázli bez větších zranění" dodám věcně.
Její další otázka by ve mě za normálních okolností vyvolala minimálně škubnutí. Ale zachovám zcela stejný, přátelský výraz. ,,V tuto chvíli komunikuji aktivně s celou rodinou, a budu samozřejmě moc rád, když se jim všem podaří dorazit, aby mě mohli podpořit. A to samozřejmě platí nejen pro mou sestru" řeknu přátelsky. ,,A máte samozřejmě pravdu, vnímám celou věc důležitě jako závazek, a připravuji se. Tomu, jaké úkoly mě případně čekají, jsem už čas věnoval. Snažím se analyzovat předchozí turnaje, neboť se domnívám, že organizátoři z nich budou čerpat svou inspiraci" dodám s vřelým úsměvem. ,,A co se týče toho, co mě naučil otec...Inu, v rodině mám tolik bystrozorů, že pokud bude jeden z úkolů chytat zločince do Azkabanu, myslím si, že se moji soupeři opravdu zapotí!" Pokus o vtip, který ale hned doplním slovy: ,,Nicméně bych řekl, že hlavní věcí, kterou mě moji bystrozorští příbuzní naučili, je samostatnost a víra ve správnou věc. Jako bystrozor čelíte mnoha situacím, které jsou náročné. Musíte být schopen je zvládnout. A musíte být schopen udělat správné rozhodnutí. Pokud toho nejste, snadno můžete přejít na špatnou stranu. A této lekce si velmi vážím"


Po interview se věnuji školním povinnostem. Napíši rodině dopis, ve kterém jim vysvětluji, co vše se událo, a i to, že budu potřebovat nové koště. Posílám rovněž i pozvánku na turnaj, byť nevím, zda sktuečně někdo z nich dorazí. Alespoň Saffea by mohla. Ale je to dost daleko.
V knihovně Akademie si zajdu vypůjčit knihu o turnajích v minulosti, a začnu se věnovat jejímu studiu. Chci být připravený. Svůj volný čas tedy trávím v knihovně tímto studiem, dokud není čas na večeři. I tam přicházím s touto těžkou bichlí v ruce. Plánuji se v klidu najíst, a poté se věnovat dále studiu.

 
Gisli Gundersen - 13. července 2023 07:50
4602adab661813be455f3a25173dd07a2591.jpg

Sauna



"Nedělej si s tím hlavu. Andris pochází z rodiny, která se v potůčku koupat nemusí. Pořídí si nové." povzbudivě na něj mrknu. Zdá se, že ten kluk je klubko úzkostí. To by se našim líbilo. Zkoušeli ty svoje postupy na každého kamaráda, co k nám přišel na návštěvu. Nemusím říkat, že už tam raději nikoho nezvu.

Nad představou vypáleného mozku se ušklíbnu. On to vzal doslova! Tyhle jazykové bariéry jsou zábavné a já se rozhodnu ho v tom nechat. Možná je to kruté, ale zábavné! "Ano, skoro celá moje rodina jsou lékouzelníci. Máme i svojí ehm nemocnici." řeknu jen část pravdy. Zbytek je nuda. To by ho nezajímalo.

Pak se nahlas rozesměju, až si musím setřít slzičky z koutku očí. "Co tě nemá! Přivázat ke křesku? Jasně, že ne." zavrtím hlavou a opět se pohodlně usadím. "Většinou k obrovskému balvanu, který se posléze přemístí pod jeden z vodopádů." řeknu zcela klidně a vážně, než se zase rozesměju, když vidím ten jeho výraz. "Ty jsi fakt pošuk, víš to?" povzdychnu si, dám si nohu před nohu a zakroutím kotníkem. Úchvatná tykev!

Na ten cvičný zápas nic neříkám, je to stále citlivé téma. U další otázky se krátce zamyslím. "Ano, byla jsem zklamaná, ale ve výsledku...už mi to tolik nevadí. Ty jsi se taky hlásil?" zadívám se na Antoineho. Jeden z úkolů byl ve vodě, že? "Máš s sebou plavky?" vyhrknu zničehonic. "Tedy! Chodíš rád plavat?" rychle se opravím a líčka mi zrůžoví, pro jistotu se více chytím opěrek křesla. Neměl by se na tyhle míšence prodávat nějaký odpuzovací sprej?

"Já bych to nezvládla. Být napůl víla. To ti pak chtějí strkat jedy do jídla, přivazují tě ke křeslu, aby s tebou mohli mluvit...a ta skupina holek, co tě neustále sleduje...jak to, že jsi se ještě nezbláznil?" rozepnu si druhý knoflík. Mají tu teda dost přetopeno.




 
Antoine Chevalier - 12. července 2023 23:21
antoine3449.jpg

Interview s Vílákem


"Aha, tak to teda... mrzet, že to dopadnout s jeho koště tak." řeknu, když mi vysvětlí to s Andrisem, ale tak úplně tomu nevěřím, proč by se namáhal zachraňovat mě? Vždyť mě chtějí všichni tam od nich sejmout! Nebo snad ne? Tahle holka, Gisli, ještě nevím, jestli je neškodná nebo ta nejnebezpečnější a nejkrutější z nich. Musím to zjistit jestli to je správně! "Máma být víla, vědět. Tak nemít pšíjmení." řeknu abych tak nějak vysvětlil proč jsem to vůbec zmiňoval a vypadám celkem uraženě, že se mi za to začne smát.

"Opravdu. Tak to být strašná jed še to vypálit mozek z hlava." oklepu se když si uvědomím, jakému osudu jsem to díky madame Maxime jen taktak unikl. "Tvůj táta, on být léšitel?" zeptám se pak předtím než konečně ochutnám tu dobrotu co mi přinesla. Nevím, jak vlastně mám reagovat, co říkat. Ještě žádná dívka takhle tu se mnou zblízka nemluvila a nechovala se přitom... takhle. Ještě si rozepíná knoflíky u košile, to je jí tu tak horko? Mě je tu celkem zima. Na Krásnohůlkách jsem strávil jenom jeden rok zatím a tam mě dívky sledovaly z povzdálí. A předtím jsem žil na vílí enklávě s matkou, tetou, pratetou a ostatními vílami. Tohle je pro mě zcela nový svět a nevím, o co přesně tu jde. Co když je to vážně celé jen nějaká sadistická hra? Hraje si se mnou jako kočka s myší a až se začne nudit, tak zatne drápy a sežere mě zaživa? Obrazně řečeno... nebo snad doslova? U těch z Kruvalu bych se nedivil ničemu...

"Tam u váš na Kruvalu, vy omlouvat tak, še vy pšivazovat lidi ke kšeslo?" pokusím se o vtip, ale tak nějak upřímně mě zajímá, jestli to tam u nich vážně tak je. Tam na severu jsou prý necivilizovaní a surovější, nemají tak vytříbený vkus jako u nás, tak možná jsou to jen nějaké jejich způsoby, které tak zcela nechápu. "A vy nebýt k nišemu... no, být jenom cvičná zápas, tak to nebýt tragédie šádná." snažím se jí uchlácholit. "Ty se hlásit na turnaj? Jestli jo, moc zklamaná, še pohár vybrat jinak?" zajímá mě.
 
Gisli Gundersen - 12. července 2023 22:13
4602adab661813be455f3a25173dd07a2591.jpg

Jako u táty v práci



Pokrčím rameny. "No fakt. Nechtěl, abys skončil do konce turnaje na ošetřovně. Což se mu vlastně povedlo. kouknu významně na krásnohůlku, který tu sedí v jednom kuse. Upřímně z toho nejsem moc nadšená, ale stalo se.

Potom ho sleduju trochu napjatě, ale nakonec dojde na oficiální seznámení. "Antojne..". zkusím to zopakovat, ale zní mi to velice nepřirozeně. Až přehnaně měkce. Pff. Francouzi. Potom trošku vyprsknu smíchy. "Jo, taky mám příjmení po tátovi." není to snad obvyklý postup? Raději se v tom dál nešťourám.

Poslouchám ho a sleduji, jak váhá na sladkostmi. Vlastně se přistihnu, že zírám na jeho rty, musí být hebké jako hranostaj! A na nos, jak jej občas roztomile nakrčí, a oči, co se třpytí jako horské jezírko, a podívej na ty vykukující klíční kosti...

"Cože...co...jed?!" vrátím se do přítomnosti. Couvnu a sednu si do křesílka, které není tak blízko. Něco mě nutí ho takhle ujetě obdivovat, ovšem nevychází to z mého nitra podobně jako když se dívám na...

"Hmmm...moje sestřenka Olgastra je taky moc hezká. Pořád jí někdo uháněl a jednou vypila šťávu smíchanou s tímhle lektvarem lásky a táta ji dával čtyři měsíce dohromady. Prý ti to úplně vypálí mozek, nedokážeš myslet na nic jiného, než toho, kdo Amortentiu uvařil. Takže zapomeneš jíst, pít, ztratíš pud sebezáchovy...Měl jsi vážně štěstí. " pokývu hlavoum "A ne neboj...je v tom jenom cukr."pousměju se a moje vnitřní já se nemůže dočkat, až tu dobrotu ochutná.

"Jsi skvělý střelec a no...prostě to ber jako omluvu. Ve skutečnosti jsem byla naštvaná na náš tým, který byl úplně k ničemu." přiznám hořkou pravdu a trochu se zachmuřím. Neříkám, že mě sem tam nenapadne ho znovu svázat a česat mu vlasy.
 
Antoine Chevalier - 12. července 2023 21:18
antoine3449.jpg

Rendez-vous


Koukám na tu... osobu s vytřeštěnýma očima a tak nějak už nevím, co si o tom myslet. Jestli je to vážně nějaká sadistická potvora, co si se mnou jen hraje, tak je v tom vážně dobrá, už jí skoro začínám věřit, že to myslí vážně tohle s tím usmiřováním! Třeba to s tím, že vypadám jako ukázková tykev, to zní jako další urážka, ale ona to vysloví stylem, jako že to je pochvala a když poté ještě začne mé vlasy přirovnávat ke zlatu a kameni mudrců a ještě mi je prohrabovat prsty, tak už se v tom doopravdy začínám ztrácet. "Co..." vyhrknu jen na tohle a pak mě začne uklidňovat, že to koště je jen Andrisova chyba. "J- Jo, to být jeho chyba!" vyhrknu zase s tím naštvaným výrazem, ale uvnitř jsem nadšený, že s tím zdá se aspoň někdo souhlasí.

"Zachránit- co?" vyhrknu pak ale překvapeně na to co tvrdí dál. On mě jakože ten Andris zachraňoval? Vždyť mě přizabil ze všech nejvíc on, tak jaká záchrana to byla! Pak mi začne nabízet to cukroví co přinesla. Já se na to kouknu a uvědomím si, že mám na to vážně moc chuť, ale dívám se trochu rozpačitě na to, protože mi to připomenejeden incident na Krásnohůlkách. A přece jen, tahle je z Kruvalu, třeba mě chce jen otrávit jako tehdy na Krásnohůlkách!

"Rád potkat, Gišli, já být Antojne, Antojne Šévalier! Pšíjmení po tátovi." řeknu jí když se představí a konečně mě odváže a pak se zase kouknu na krabici s těmi zákusky co přinesla. "Já... no, naposled co někdo něšo mě nabíšet, nějaký zákušek, tak madame Maxime to vzít pak še to prý je otrávený zákušek nějakým strááášlivá jed. Jmenovat se to... Amortentia, tak to říkat madame Maxime." řeknu jí a na tváři se mi objeví děs, jak si na ten incident vzpomenu. To, že Amortentia nebyl žádný smrtící jed ale ten nejmocnější lektvar lásky, to sem netušil. "V tom nebýt Amortentia, še ne?" zeptám se Gisli a váhavě si jeden ze zákusů vezmu.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.15650391578674 sekund

na začátek stránky