Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Slečna Metlová a Ohnivý pohár
Družina
| |||
 | BRADAVICKÝ CHYTAČ Ako dopadlo celé to fiasko na hodine Metlovej neviem. Prebral som sa o niekoľko hodín na ošetrovne. Musím uznať, že som sa tak dobre nevyspal už dlho. Cítim sa odpočatý a pridalo mi to aj na nálade. Keď sa posadím a snažím sa premôct točenie hlavy, len sa pousmejem nad tým, aká úbohá je celá tato akadémia. Jeden prúser za druhým, už to aj prestávam rátať. Stačí už len počkať, kedy niektorí zo študentov otrčí kopytá a ide sa domov. Len dúfam, že to nebudem práve ja. Na večeri do seba hádžem úplne všetko čo je na stole. Celý deň som nič nejedol a môj žalúdok mi to dáva jasne najavo. Niektorí bradavický sa ma pýtali ako sa cítim, lebo ma videli naposledy v pozícii, kedy ma z učebne vynášali nohami napred. Ale s pusou plnou dobrého jedla som im len prikyvoval, že som v pohode. Následne som sa od nich dozvedel, čo spôsobilo ten prúser a ochotne mi aj prstom ukázali na týpka, ktorý bol obkolesený dievčatami. Už len od pohľadu mi príde odporne nesympatický a povýšenecký. Tvári sa ako neviniatko, ale vidno, že je to grázel. Dám si naňho pozor! Po večeri sa koná výber do famfrpálového teamu. U nás na škole hrajem ako chytač a myslím, že som v tom naozaj dobrý. Preto sa hneď prihlásim do náboru. Košte si požičiavať nemusím, mám svoje vlastné, ktorým som tu priletel. Všimol som si čo za nádheru vytiahol ten Andris od Kruvalských. Musím uznať, že na takej beštii by som sa aj ja rád povozil, ale musí mi stačiť tá moja. Aj tak famfrpál nie je o košteti, ale o schopnosti hráča. Videl som padnúť na hubu aj takých čo lietali na najlepších strelách. Preletím sa po zadanej trase a snažím sa o čo najčistejší a najrýchlejší let. Nemusím sa predvádzať, letím presne, rýchlo a úplne sebaisto. Nič viac netreba. A sotva dosadnem, už sa tu zbierajú hráči na cvičný zápas. To je moja možnosť ako zažiariť. Konečne im ukážem, čoho som schopný, najlepší chytač ..... Nestihnem sa prihlásiť ako prvý a rýchlo si vypočítam, že ten nafúkanec namyslený Andris sa prihlásil ako chytač a je v mojom družstve. A dvaja chytači byť nemôžu. Preto keď sa prihlási a vyletí do vzduchu, okamžite nasadnem aj ja a zakričím. "Chytač som ja! Najlepší Bradavický!" Vyletím hore za ním a zastavím sa tesne pred ním. "Budeš si musieť nájsť inú pozíciu." Zdvihnem obočie a pozerám sa naňho pohľadom, že nehodlám ustúpiť a musí on. | ||
| |||
 |
| ||
| |||
 | Famfrpál Metlová má asi plné ruce práce s jinými věcmi... skoro jakoby se mi otevírala příležitost pro druhý pokus zvětšovacího kouzla... Už jen kvůli tomu, abych dokázala, že to zvládnu... Kdo ví, třeba později... "To spíš z tamté pršinosy." Poopravím její narážku a ukážu přes halu směrem kde jsem při příchodu vnímal Ethel. Je za mnou první den a už se začínám pomalu orientovat v hlavních postavách místní Akademie... Alespoň v těch výrazných... Což mi začíná trochu dělat starosti, vzhledem k tomu, co se začínám dovídat o své budoucí partnerce na turnaji... "Tohle si nezapomeň říkat pokaždé, kdy se tím budeš zmazávat. Prý to pak je ještě o to horší... Síla sugesce..." Doporučím jí na téma mastičky. "Jo, předloni jsem hrál. Palka byl můj největší kamarád." Odpovím jí na otázku o mé dosavadní Famfrpálové kariéře. "Ty?" Její starost o čistotu rukávů mého hábitu přejdu bez komentáře. Nejspíš jsem si její nervozity ani nevšiml... Na nábor dalšího rána jsem samo sebou přišel. Jen si nejsem úplně jistý, jestli se jej chci účastnit. Spíš zatím jen pozoruju formující se týmy. Bradavice jsou dost nasekané a jsem celkem zvědavý na všechno to skřípání až se bude stavět jeden tým ze zbytků všech čtyř kolejních. Hlavně pokud nás bude více Zmijozelských... My jako kolej vždy byli tak nějak osamocení... Oukej, půjdu do toho. Navíc dobrých odražečů z bradavic moc nepřijelo... Jen je škoda, že si budu muset vystačit s erárem. Těžko nám z bradavic zapůjčí kolejní Nimbusy 2001, které Zmijozelská kolej dostala jako sponzorský dar od Luciuse Malfoye. Ty by se tu šikly... Nasednu na erární koště a proletím se. Je dost těžkopádné oproti tomu, na co jsem byl zvyklý, ale u odražečské pozice není rychlost ta nejdůležitější. Musím říct, že jen tak se volně proletět, je docela uvolňující a neubráním se parádičce, kdy na zem slítám s koštětem téměř kolmo vzhůru. Vypadá to, že tu bude jedna exhibice, dvě školy proti dvěma. Tam se určitě přidám. A pak se rozhodnu, jestli se přihlásím i do oficiálního famfrpálového týmu. Takže s kruvalskýma jo? To může být zajímavé... Pamatuju si famfrpálové zápasy, před pár lety. Kruval v čele s Viktorem Krumem byli opravdu těžcí protivníci a vyrovnali se svojí silou i Zmijozelským... Toto bude jednoduchá hra... "O potlouky se dnes můžu postarat já." Navrhnu do pléna kruvalskobradavického chumlu. "A dám si pozor, abych nikomu nic vážného neudělal..." Dodám pak s trochu provokativním úsměvem směrem k Mildred v návaznosti na varování prof. Zdatné. | ||
| |||
 | Famfrpál!! Večer proběhl poměrně v klidu. Dojedla jsem si večeři a domluvila se Ginny že za ní pak přijdu. Ještě před tím jsem však měla něco, co jsem chtěla vyřídit.. Lehce nervózní, ale odhodlaná, jsem pak šla ke kommatě profesorky Metlové. Výdech, nádech a zeklepala jsem na dveře. Následující chvíle pro mně byla.. Zajímavá. Profesorka se zdála že nemá nejlepší náladu, ale i tak jsem začala.. Prvně jsem samozřejmě pozdravila. Pak jsem se omluvila za Antoina, za to jak pokazil hodinu a zasáhl ji kouzlem. Což vedlo k další otázce, zda je profesorka v pořádku a že kdyby bylo něco co pro ni mohu udělat, ať mi dá vědět.. Pak jsem se zeptala jak to je s návštěvami a zda bych nemohla domů, jelikož jsem si chtěla vyzvednout něco co jsem zapomněla. Bylo mi řečeno že mohu na návštěvu doma využít víkend a tak jsem byla spokojená.. Ještě, byť trošku nervózně, jsem profesorce řekla že věřím v její nevinu a že to jistě dopadne dobře. S úsměvem jsem jí popřála dobrou noc a s lehce červenými tvářemi jsem běžela za Ginny! S Ginny jsem byla dokud nepadla "večerka". Bavily jsme se o svých rodinách, dělaly jsme si vlasy a smály se při tom, když mně učila jak vyslovovat písmeno R.. Po nějaké době jsme se rozloučily a spokojena jsem pospíchala do našeho kočáru. Už jsem se chystala spát, ale nakonec mi to nedalo a došla jsem za Antoinem. Toho jsem pozdravila a omluvila se mu. Za to jak jsem byla hrubá.. Jistě naštvalo mě to co provedl, ale asi jsem to přeci jen přehnala a nebála jsem si přiznat chybu.. A tak jsme se s příslibem že bude opatrnější usmířily a já mohla jít zcela spokojeně spát... Chtěla jsem se projít a zkusit nasbírat přísady na lektvary, případně jít do cukrárny, ale Ginny chtěla jít na ten nábor do Famfrpálových týmů.. Já místo zajištěné mám, takže pro mně ta myšlenka zas tak lákavá nebyla, ale nakonec jsem šla.. Místní profesorka létání se zdála být vcelku milá, zároveň však důsledná. Jak poznávám zdejší učitelský sbor, začínám si říkat, že to tu zdejší studentky nebudou mít zas tak špatné.. Na náboru se objevil i Antoine, což mě z počátku trošku znervóznilo, ale pak jsem si vzpomněla že už jsem ho párkrát létat viděla a celkem mu to šlo. Takže jestli se dostane do týmu, to bude asi na Julienovi, ale já bych nebyla proti.. Nábor končí a ani nevím jak, najednou se chystá přátelské utkání mezi námi s Akademií, proti Bradavicím a Kruvalu. No, to by mohla být pěkná výzva. S úsměvem se podívám na Ginny a chci jí něco říct, ale vidím jak si ten z Kruvalu, Andris, zabere pozici chytače, o kterou se i předtím hlásil do týmu a letí vzhůru. "Tak to asi nefijde.." Špitnu k Ginny která se na onu pozici těšila. Podívám se na Mildred. Ta je jako brankářka.. Samozřejmě bych na to místo chtěla i já, když je to mé obvyklé místo v týmu, ale na druhou stranu.. Ať si zahraje. Mohu ji pozorovat a poučit se, když bychom pak hrály ostrý zápas proti Akademii.. "Já tédy skusit chytašku". Rozhodnu se pro jednu z pozic v našem týmu které byly ještě volné.. Půjčím si starší model Nimbusu. Rozhlédnu se a vidím že nám ještě jeden člověk chybí. Nerada bych hrála v oslabení v neúplném stavu a tak mně něco napadne. Je to dost složité, ale doufám, že se mi to podaří. Poodstoupím kousek stranou a vytáhnu svou hůlku. Kruhovým pohybem s ní mávnu ve vzduchu a vyřknu "Expecto Patronum!" Konec hůlky mi zazáří a vyběhne můj Patron, zvířátko v podobě lasičky.. Chvilku poskakuje kolem, dokud se nezastaví přede mnou. Chci zkusit nahrát vzkaz pro Helén, že se bude hrát zápas a hodil by se nám ještě jeden člověk. Tak ji prosím ať přijde.. Na nábor sice nepřišla, ale zápas by ji zlákat mohl. Ač nerada, dokonce bych byla ochotna nechat jí pozici chytače a sama bych vzala odrážečku, jen abychom měly plný tým.. A to že má Andris Kulový Blesk, by pro ni mohla být také výzva. | ||
| |||
 | | ||
| |||
 |
| ||
| |||
 |
| ||
| |||
 | "Jak jsem slíbil, zachránil jsem ji před totální destrukcí a vracím naprosto čistou zpět." "Děkuji." řekla Metlová prostě a jaksi bez zájmu. Čekal jí test veritasérem a na Williama jí pravděpodobně nezbývaly další emoční kapacity. Co se pak odehrálo za zavřenými dveřmi ředitelny se po škole rozšeptalo do druhého dne. Test za přítomnosti ministerských zmocněnců, Drakenola a slečny Krákavé proběhl hladce a pro Metlovou úspěšně. Radostí však nikdo neoplýval; sabotáž provedl někdo schopný ošálit ji i Pohár. NÁBOR Večer připomínal ještě stále panující léto, ale s dloužícími se stíny chladl. Slečna Imogen Zdatná přesto neslevila a na koštěti seděla v tričku s krátkým rukávem. Jen kolem pasu jí visela mikina s emblémem Akademie uvázaná za rukávy. Aby si zjednala klid a zajistila pozornost studentů na tribuně pod ní, zapískala na stříbrnou píšťalku. | ||
| |||
|
| ||
| |||
| První školní den Nezačalo to vůbec hezký. Navíc mě složila holka... z akademie... sakra,... Ohlédnu se po Metlové, jak se snaží nastolit pořádek v tom děsném chaosu. Zůstanu ležet a jen se ohlédnu na svůj stůl. Prej vemte si třebas celý kotlík... jediný zbylý kousek mého masterpiecu je ve flakonku schovaného v mém plášti. Rukou si zvenku přes něj plesknu,.abych se ujistil, že tam stále je... Složila tě holka... začnu se tiše smát... Na do nebes vychváleného Drakenola jsem se celkem těšil a hodina s ním mi rychle utekla a ani nevím, co se v ní dělo... // :D // A pak uspávač hadů... z toho si definitivně nic nepamatuju... Později odpoledne si najdu čas přejít si svůj uchráněný zbyteček elixíru do vlastní vialky. Zajdu zpět za Metlovou, ideálně právě k učebně lektvarů a zaklepu na dveře. "Jak jsem slíbil, zachránil jsem ji před totální destrukcí a vracím naprosto čistou zpět." Pronesu pokud mi otevře. Famfrpál jsem hrával jako odrážeč, ale loni jsem se jej neúčastnil. Dělo se toho příliš a nějak se mi zdálo jako naprostá ztráta času a energie poletovat na koštěti a čutat mičudú. Měl bych se přihlásit? Zatím fakt nevím... Na večeři vidím hlouček děvčat kolem někoho a dá mi dost zabrat prohlédnout je a zahlédnout Antoineho. Byla to jeho chyba, dneska ráno? Nevím. Něco si špitají, ale netuším co. Pokračuju dál a vidím, že Ginny si našla za Hermionu náhradu. Pak vidím i svoji budoucí spolubojovnici, jak do sebe ryjí s tou, co mě smazala na lektvarech. Ten obličej si už zapamatuju. A nakonec si najdu místo, snad vedle Gisli a s vědomím, že máme společné předměty se jí zeptám. "Jaký jsi měla den?" | ||