Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Slečna Metlová a Ohnivý pohár
Ukončená jeskyně!
Družina
| |||
 |
| ||
| |||
 | Šarvátka ve sklepení Před stolem se mi opět zjeví Metlová... Leze mi na nervy, že ta ženská vidí všechno. "Budu ji chránit jako oko v hlavě a OSOBNĚ vám ji donesu vypulírovanou do perfektní čistoty." Odpovím profesorce s předstíranou pokorou. Nevyhrál jsem... tak to mě vážně štve. Jako hele, o nic nejde, ale sakra... to vyžle? Ta hromádka nervů, která se včera svíjela div se nesložila na podlahu uprostřed sborovny teď vyhrál? Tohle opravdu bolí... Fakt, že jo... Podívám se zklamaně na Gisli a pokrčím rameny. Uvnitř mě, mnou ale cuká závist... Když se ozve výbuch a začne chaotická bitka, kde začnou lítat nejrůznější zaklínadla, tasím v sekundě hůlku a přikrčím se za stolem. Odrazím pár náhodně vedených zaklínadel. Musím to ukončit. A nejjednodušší způsob, jak to udělat, je oslepit všechny. A třeba je to na vteřinu zastaví, aby si uvědomili, jakou blbost dělají... Zvednu hůlku namířenou do prostoru a zakřičím. "LUMOS SOLEM!" Ze špičky mé hůlky na všechny strany vyšlehne oslepující záblesk bílého světla, který ale okamžitě zmizí, protože přehlédnu Ethel, která si asi mylně dovtípila, že mířím na ni a sejmula mě omračujícím kouzlem. Svalím se na záda za stolem. | ||
| |||
 | Zaslúžený spánok Lektvar som mal hotový a čakal som na vyhodnotenie od profesorky. Bol som s ním naozaj spokojný. A keď sa pri mne pristavila, začala tým že ho pochválila. Ak dostanete pochvalu je to skvelý pocit, dokonca aj keď je to od človeka, ktorý pokazil celý turnaj a urobil z neho totálnu frašku. Samozrejme to nemohla nechať tak, musela sa zachovať ako totálna odporná mudla a vynadať mi za to, že som použil kúzla. Sme čarodejovia! Kúzla sú to, čo robíme, dokážeme kúzliť tak prečo by som sa mal tváriť, že to nedokážem? Prečo by som mal robiť veci tak ako to robia tí úbožiaci, ktorí kúzliť nevedia? Prečo existuje kúzlo na privolanie veci, keď musím ísť po vec osobne? Prejav lenosti?? Kúzla nie sú určené pro legraci? Môže sa mi to vyplatiť? O čom to mele? Ja to vidím ako skvelo zvládnuté kúzlo, skvelá improvizácia a chytré a efektívne urýchlenie práce na lektvaru!! Neznášam túto odpornú humusácku školu plnú milovníkov mudlov a ich odporných zvykov a vecí. Ano, od rána mám otrasnú náladu a toto ma znechutilo ešte viac. Ale to najhoršie bolo, že súťaž vyhral ten posera a úbožiak Felix. A teraz to už je jasné. Taký študent by sa nikdy v živote nemohol stať šampiónom trojčarodejníckeho turnaja ... a pozrime sa ... je šampión .... a ako zázrakom aj vyhral súťaž elixírov. A akú to má všetko spojitosť? Metlová. Ona sa motala okolo pohára celý čas, nespustila z neho oči. A aj výhercu teraz vybrala ona. A ešte si aj zaistila miesto v turnaji. Pozeral som sa na Metlovú s nenávisťou! Ja som mal byť šampión! Ja som mal vyhrať súťáž! .... BUM Chmatol som po svojom prútiku a namieril som ho hneď smerom odkiaľ prišiel výbuch. Snažil som sa byť rozvážny, nechcel som hneď zosielať kúzla v triede plnej študentov, ale iní taký rozvážni neboli. Niekto dokonca zakričal Voldemortove meno a než som sa stihol zorientovať, do ksichtu mi vyšpliechol môj vlastný elixír. Nejaký blbec ho trafil kúzlom. Môj uspávací elixír bol všade okolo mňa a vďaka kúzlu sa aj rozprášil do vzduchu. Ľudia okolo mňa začali padať na zem v hlbokom spánku a ja som to videl už len rozmazane a dvojmo. Môj prútil mi vypadol pomedzi prsty na zem a ja som vedel, že ho budem následovať. Moje posledné myšlienky boli .... že si konečne trochu pospím .... a .... že som mal naozaj tú súťaž vyhrať, pretože toto je naozaj kvalitne pripravený elixír. ZzZzZzZzZz ... padol som dozadu na zem ako doska a zahalila ma temnota. | ||
| |||
 |
| ||
| |||
 | Zmatek Hodina se chýlí ke konci, zdá se, že většina žáků má už lektvary připravené. Profesorka Metlová se objeví u mně a lekvar mi pochválí! "Ooh, merci bocoup!" Spokojeně se usmívám, na to že jsem ho dělala prvně.. Zvědavě sleduji když si přivoní. Docela by mně zajímalo, co Metlová cítila.. Sleduji pak každého u koho se zastaví a zhodnotí jeho lektvar. Trochu se zamračím když vidím jak se ta holka, Mildred, posmívá Ethel. Není to hezké.. Že by s tím vážně měla něco společného? Snažím se si zapamatovat hodnocení každého. Když je pak hotovo, překvapí mě kdo je vítěz. Felix? No.. Samozřejmě mě mrzí že jsem nevyhrála já, ale na druhou stranu, těší mě, že to vyhrál jeden ze šampionů naší školy. A já se za svůj výkon stydět nemusím. Mile se na Felixe usměji, tohle mu přeji.. BUUUM! Z čista jasna, rána jako z děla! Polekaně se ohlédnu a na levé ruce mi přistane jakýsi odporný, slizovitý cákanec. Ihned si to setřu, rozhlížím se a hledám viníka. To už ale ve třídě propuká naprostý zmatek! Ten sliz, hlen či co to je, je všude a kouzla létají hlava nehlava. Propána, to je šílenství! Zamračeně se podívám na Antoina. K čemu je vám že máte vilí původ, když je někdo takovýhle hlupák?! Za tohle by ho měla madame Maxine poslat rovnou domů! "Ginny!" Polekaně zavolám když vidím že mou kamarádku někdo zasáhl. Tohle už se opravdu vymklo z rukou.. Všímám si, že se ten Kruvalský šampion, Andris myslím, pokouší situaci uklidnit. Nápad je to dobrý, ale nevím zda tohle samotné bude stačit. A tak beru svou hůlku a pokusím se seslat kouzlo na co nejvíce lidí. "IMMOBULUS!" (15%) | ||
| |||
 | | ||
| |||
 |
| ||
| |||
 | ČUNĚ "Výborně, slečno Dubois." prohlížela si zástupkyně vzorek Nicole. "To je rozhodně první jakost. Volba trochu nezvyklá." vehnala Metlová prsty aroma pod svůj voskový obličej a mírně se pousmála. "Škoda, že takhle nikdo nevoní." Poté přešla k Svatouškové. "Ethel, dnes se Ti nedařilo. Už se - prosím Tě! - vzchop." Metlová se posadila za katedru. Kotlík Antoinea Chevaliera okázale ignorovala. A to byla chyba. "Zhostili jste se vybraného úkolu velmi dobře a bylo pro mě těžké se rozhodovat... až do okamžiku, kdy jsem prohlédla výrobek pana Croese... je dnes bezkonkurenčně nejlepší a zcela po právu mu náleží odměna." Nadvědomý flakónek byl položen na stůl. "Užijte jej moudře a v souladu se zákonem." | ||
| |||
 |
| ||
| |||
| Lektvary Hodinu lektvarů, která byla pro nás všechny společná, započalo všudypřitomné štěbetání. Ostatně, Metlová, která nás měla učit, způsobila už dost velký rozruch. Přesto, bylo to zvláštní...Sedět opět v lavici, jako kdybych před chvílí nebojoval s drakem, a nevěděl, že dost možná budu muset bojovat znovu. Chtěl jsem jenom dělat naší škole čest, ale nyní mám pocit, že tady není koho ohromit. Sleduji okolí, a kreslím si kouzelným do notýsku. Velšský zelený pomyslím si, zatímco kresba na stránkách notýsku ožije, byť jenom na jeden krátký pohyb, během kterého uklouzne a sjede dolů po papíru kamsi mimo realitu. Stejně jako jeho předchůdce. | ||