Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Slečna Metlová a Ohnivý pohár
Družina
| |||
 |
| ||
| |||
 | ČUNĚ "Výborně, slečno Dubois." prohlížela si zástupkyně vzorek Nicole. "To je rozhodně první jakost. Volba trochu nezvyklá." vehnala Metlová prsty aroma pod svůj voskový obličej a mírně se pousmála. "Škoda, že takhle nikdo nevoní." Poté přešla k Svatouškové. "Ethel, dnes se Ti nedařilo. Už se - prosím Tě! - vzchop." Metlová se posadila za katedru. Kotlík Antoinea Chevaliera okázale ignorovala. A to byla chyba. "Zhostili jste se vybraného úkolu velmi dobře a bylo pro mě těžké se rozhodovat... až do okamžiku, kdy jsem prohlédla výrobek pana Croese... je dnes bezkonkurenčně nejlepší a zcela po právu mu náleží odměna." Nadvědomý flakónek byl položen na stůl. "Užijte jej moudře a v souladu se zákonem." | ||
| |||
 |
| ||
| |||
 | Lektvary Hodinu lektvarů, která byla pro nás všechny společná, započalo všudypřitomné štěbetání. Ostatně, Metlová, která nás měla učit, způsobila už dost velký rozruch. Přesto, bylo to zvláštní...Sedět opět v lavici, jako kdybych před chvílí nebojoval s drakem, a nevěděl, že dost možná budu muset bojovat znovu. Chtěl jsem jenom dělat naší škole čest, ale nyní mám pocit, že tady není koho ohromit. Sleduji okolí, a kreslím si kouzelným do notýsku. Velšský zelený pomyslím si, zatímco kresba na stránkách notýsku ožije, byť jenom na jeden krátký pohyb, během kterého uklouzne a sjede dolů po papíru kamsi mimo realitu. Stejně jako jeho předchůdce. | ||
| |||
|
| ||
| |||
 | HODINA LEKTVAROV Celú noc som nespal, takže mi bolo jedno, či ma chcú šupnúť do mudlovkého stanu, alebo do honosného apartmánu. Len som sedel opretý o stenu a premýšlal som. Prekusnúť to, že som nebol vybraný na turnaj bolo ťažšie ako som si dokázal predstaviť. Ak by ma takto porazila Hermiona, bolo by to hrozné, ale zniesol by som to oveľa ľahšie, ako to že ma porazil Blake. Som tisíc krát schopnejší a talentovanejší ako on! To vedia všetci, tak prečo ten pohár vybral jeho? Nad tým som premýšlal celú noc a nevedel som zaspať. Ráno bolo samozrejme veľmi ťažké a prebdená noc moju náladu rozhodne nevylepšila. Myslím, že už nič na tejto zatratenej akadémií mi nedokáže vylepšiť náladu. Dosť som aj premýšlal o tom, že sa vrátim do Bradavíc, tak ako Hermiona. Ešte uvidím. Prvá hodina mi na nálade nepridala. Vážne musíme počúvať Metlovú? Doslova podrazila všetkých, zfalšovala celý turnaj, chce súperiť so školákmi a ešte má tú drzosť tu pred nami stáť a učiť nás o niečom. Samozrejme, to že je profesorka ešte neznamená, že turnaj vyhraje. Každú noc sa mi vracajú spomienky na to, ako sme bojovali so Smrťožrútmi a aj obyčajní študenti niekoľkých z nich sundali. Stačí, že bude Metlová o sekundu pomalšia a dokáže ju poraziť dokonca aj Blake. Súťaž v lektvaroch. Pretočím oči a povzdychnem si. Lektvary som si zvolil len preto, aby nebolo nič, v čom by som mohol byť slabý. Ale nebavia ma, nevidím v tom žiadnu vášeň. Ale teraz ide o súťaž a to je ďalšia možnosť, ako sa aspoň trochu zviditeľniť. Všetci sa tlačia ku skrini a vyberajú si potrebné suroviny. Nakoľko som momentálne naozaj unavený, napadne mi hneď jeden ideálny lektvar. Vytiahnem prútik a mávnem ním smerom ku skrini. "Accio mleté kosti, accio šupiny z hada ..." Postupne mi ingrediencie priletia do ruky a ja začnem pracovať. Lektvar ospalosti. Stačí jediný dúšok a človek zaspí hlbokým spánkom. Samozrejme čím dlhšie sa varí, tým je lektvar účinnejší, ale dnes mi stačí, aby bol lektvar správne namiešaný. Som z neho nadšený, nie že by ma to prekvapilo. Farba dokonalá, vôňa perfektná, hustota ideálna. Bez otázok by som sa sám z takéhoto lektvaru napil, pretože vyzerá bezchybne. | ||
| |||
 |
| ||
| |||
 |
| ||
| |||
 | Na hodině lektvarů Nebudu lhát, ten z krásnohůlek mi vůbec nepřijde jako někdo, kdo by se měl jakkoliv zapojovat do čehokoliv. Je jak klubko nervůpřipravené na výbuch. S jeho odpovědí se ale spokojím. Vzadu hlavy mě dravě kousne mé kompetitivní já. O jeden problém míň. Skoro je mi líto té její kolegyně. Bude se muset nejen postarat o sebe, ale ještě táhnout jeho. Když se sem přiřítí učitelský sbor. Okamžitě poznám, že je něco špatně. Hned mi bleskne hlavou. "Kdo je letošní Potter?" Sakra, ale ono se to fakt stalo znovu... Dávám si fakt záležet, abych se nezačal ve sborovně smát. Lektvary s Metlovou... uvidíme jak se to vyvrbí. Nemůžu říct, že bych v nich vyloženě exceloval. Neměl jsem s nimi nikdy vážnější problém a vybral jsem si je jako zkouškový předmět, částečně kvůli Křiklanovi. Gisli si ke mě přisedne. "Brý ráno. Ne, dobrý... proč?" zeptám se s předstíranou nechápavostí. Usměju se na ni a její povedený vtip o odstávajících vlasech. Ale stejně si tam hrábnu rukou a přimáčknu je k hlavě. Jen pro jistotu. A pak ještě dvakrát... "Doufám, že mi budeš fandit."odvedu pozornost od mých vlasů. Přemýšlím co vlastně udělat za lektvar? Hmm... Pak si dojdu pro přísady. Třešně, hadí zuby a tak dále... Jak se vrátím okamžik koukám co si přinesla Gisli. "Dáš si?" Zeptám se a nabídnu scvrklé ovoce, které jsem našel. Vypeckovat, naházet dovnitř, pecky rozdrtit a přidat... to půjde. Zamíchám v obou směrech a pak nadrtím zuby a přidám je dovnitř... Trvá to ale přes několik barevných změn a přídavků dalších ingrediencí se nakonec dostanu na bledě modrý roztok. Lektvar neviditelnosti. Opřu se o opěradlo a kouknu na Gisli jak se s tím morduje. Je celá zplavená,.těžko říct, jestli náročností přípravy nebo tím, že před ní celou dobu hoří kahany. Jen mi přijde škoda nechat jej jen tak zase zničit na konci, tak si dojdu pro flakonek a přeliju si část do něj. Pak si jej prohlédnu proti světlu ve skle. Precejen se tak snáz odhalí defekty než v kovovém kotlíku. Flakón pak položím vedle sebe na kraj stolu. Pak si jej schovám po vychlazení v nestřeženém okamžiku k sobě. Ještě pořád toho je v kotlíku víc než dost pro kontrolu ze strany profesorky. Tak uvidíme, co mi na to řekne. | ||
| |||
|
| ||