Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Slečna Metlová a Ohnivý pohár

Příspěvků: 325
Hraje se Jednou týdně  Vypravěč Dreadworth je offlineDreadworth
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Gisli Gundersen je offline, naposledy online byla 30. dubna 2024 8:16Gisli Gundersen
 Postava prof. Therius Drakenol je offline, naposledy online byla 30. dubna 2024 1:47prof. Therius Drakenol
 Postava Andris von Grin-Erdwall je offline, naposledy online byla 30. dubna 2024 7:08Andris von Grin-Erdwall
 Postava Heidrún Grimdottir je offline, naposledy online byla 29. dubna 2024 20:59Heidrún Grimdottir
 Postava Nicole Dubois je offline, naposledy online byla 30. dubna 2024 1:34Nicole Dubois
 Postava Malcolm Umbridge je offline, naposledy online byla 29. dubna 2024 20:28Malcolm Umbridge
 Postava Mildred Virválová (NPC) je offline, naposledy online byla 30. dubna 2024 2:32Mildred Virválová (NPC)
 Postava Theodor R. W. P. Svatoušek (NPC) je offline, naposledy online byla 30. dubna 2024 2:32Theodor R. W. P. Svatoušek (NPC)
 Postava Maud Měsíčková (NPC) je offline, naposledy online byla 30. dubna 2024 2:32Maud Měsíčková (NPC)
 Postava Slečna Imogen Zdatná (NPC) je offline, naposledy online byla 30. dubna 2024 2:32Slečna Imogen Zdatná (NPC)
 Postava Slečna Amélie Krákavá (NPC) je offline, naposledy online byla 30. dubna 2024 2:32Slečna Amélie Krákavá (NPC)
 Postava Slečna Rozverná (NPC) je offline, naposledy online byla 30. dubna 2024 2:32Slečna Rozverná (NPC)
 Postava Ethel Svatoušková (NPC) je offline, naposledy online byla 30. dubna 2024 2:32Ethel Svatoušková (NPC)
 Postava William Blake je onlineWilliam Blake
 Postava Egbert Dusný (NPC) je offline, naposledy online byla 30. dubna 2024 2:32Egbert Dusný (NPC)
 Postava Harry Potter (NPC) je offline, naposledy online byla 30. dubna 2024 2:32Harry Potter (NPC)
 Postava Maeve Černolesá (NPC) je offline, naposledy online byla 30. dubna 2024 2:32Maeve Černolesá (NPC)
 Postava Enid Blínová (NPC) je offline, naposledy online byla 30. dubna 2024 2:32Enid Blínová (NPC)
 Postava Felix Croes je offline, naposledy online byla 29. dubna 2024 20:59Felix Croes
 Postava Ginny Weasleyová (NPC) je offline, naposledy online byla 30. dubna 2024 2:32Ginny Weasleyová (NPC)
 
Heidrún Grimdottir - 05. června 2023 11:13
753434_14778.jpg

Freyo, no vidíš to?


A přichází čas hodnocení. Napjatě vnímám, co ke komu zazní... ono, svým výtvorem jsem si sice poměrně jistá, ale kdo chce, i na vejci si chlup najde.

Slečna Metlová se u mě na moment zarazí, jako by si prvně všimla, že je mi lavice zamýšlená nejspíš pro deseti až sedmnáctileté tak trochu poněkud malá, a téměř se mi zazdá, jako by obočí povytáhl i její drdol.
Nicméně žádná strohá slova sžíravé kritiky se na můj lektvar nesnesou, tudíž si oddychnu a na profesorčinu připomínku se jen zeširoka usměju.

Nicméně tak dobrý, abych si odnesla cenu, není. S úsměvem zatleskám, když se flakonek s lektvarem za odměnu přesune k Felixovi, zdá se, že jeho problém s nervozitou neovlivňuje jeho výkony ve třídě.
Třeba tomu tak bude i v turnaji, možná prostě jen špatně zvládá stres a nervozitu, až do chvíle, kdy konečně přijde na samu věc.

Dobrá nálada mi ale dlouho nevydrží...
Hlasitá exploze mi přivolá vzpomínku na den příletu.
"Prro Merrlina, snad zase někde něco nežerrre splašený drrrak," nechám se slyšet nahlas. To už ale od stropu kape hutně obsah buchlého kotlíku...
"Auč!" syknu, když mě na tváři ten sajrajt začne pálit a okamžitě skloním tvář, ať se mi to nedostane do očí. Zároveň tasím hůlku.
"Terrgeo!" postarám se o očištění břečky a vyčištění popálenin ze své tváři.

A tu si uvědomím... že viník momentální pohromy je tímhle pokrytý celý...
Pro bohy, chudák!
"Evanesco!" pokusím se z něj/ní nechat zmizet nánosy břečky, pokud se to nepodaří načisto, následuji s "Aqua Errupto!" a pokusem z něj jako proudem z hadice sundat zbytek, hlavně z tváře a rukou, kde ten hnus dopadl na kůži nekrytou látkou.

(6%)
 
Nicole Dubois - 05. června 2023 11:02
staensoubor704514017727362.jpeg

Zmatek



Hodina se chýlí ke konci, zdá se, že většina žáků má už lektvary připravené. Profesorka Metlová se objeví u mně a lekvar mi pochválí! "Ooh, merci bocoup!" Spokojeně se usmívám, na to že jsem ho dělala prvně.. Zvědavě sleduji když si přivoní. Docela by mně zajímalo, co Metlová cítila.. Sleduji pak každého u koho se zastaví a zhodnotí jeho lektvar.

Trochu se zamračím když vidím jak se ta holka, Mildred, posmívá Ethel. Není to hezké.. Že by s tím vážně měla něco společného? Snažím se si zapamatovat hodnocení každého. Když je pak hotovo, překvapí mě kdo je vítěz. Felix? No.. Samozřejmě mě mrzí že jsem nevyhrála já, ale na druhou stranu, těší mě, že to vyhrál jeden ze šampionů naší školy. A já se za svůj výkon stydět nemusím.

Mile se na Felixe usměji, tohle mu přeji.. BUUUM! Z čista jasna, rána jako z děla! Polekaně se ohlédnu a na levé ruce mi přistane jakýsi odporný, slizovitý cákanec. Ihned si to setřu, rozhlížím se a hledám viníka.

To už ale ve třídě propuká naprostý zmatek! Ten sliz, hlen či co to je, je všude a kouzla létají hlava nehlava. Propána, to je šílenství! Zamračeně se podívám na Antoina. K čemu je vám že máte vilí původ, když je někdo takovýhle hlupák?! Za tohle by ho měla madame Maxine poslat rovnou domů!

"Ginny!" Polekaně zavolám když vidím že mou kamarádku někdo zasáhl. Tohle už se opravdu vymklo z rukou.. Všímám si, že se ten Kruvalský šampion, Andris myslím, pokouší situaci uklidnit. Nápad je to dobrý, ale nevím zda tohle samotné bude stačit. A tak beru svou hůlku a pokusím se seslat kouzlo na co nejvíce lidí.

"IMMOBULUS!"

(15%)

 
Andris von Grin-Erdwall - 05. června 2023 10:20
beznzvu5036.jpg

Řeřicha



Všichni


Poznámka Metlové ve mě vyvolá zvednuté obočí. Řeřicha v receptu nikdy nebyla, a nikdy jsem neslyšel o tom, že by se do lektvaru měla přidávat. Vypadalo to na čistě její výmysl. To s tím mícháním bude pravděpodobnější problém. Na druhou stranu... Je pravda, že ne vždy učebnice obsahují vše potřebné, mnohdy obsahují i naprosto špatné informace. Nejspíše z toho důvodu, aby studenti neodpálili půlku školy, pokud by něco spletli. Zajímavé. Poznamenám si to, a je mi vcelku jedno, co si o mě myslí. Nejraději bych lektvar zkusil udělat znovu, klidně mimo curiculum, jenom abych měl jistotu, že jej udělám správně.

BUM

Hlasitá exploze ve mě vyvolá zachvění, zatímco celá místnost je posetá trollími hleny. ,,Ach bože co to zase je?" řeknu si hlasitě. Zdálo se, že někdo tady něco pokazil opravdu hodně. Ale to nebylo jediné.
Kolem hlavy mi proletí kouzlo. Zkrčím se. Všichni zešíleli. Možná trauma z boje? Nevím. Všichni ječí, a vyvádějí jako smyslu zbavení. Včetně Metlové. Jeden nepovedený lektvar dokáže zdá se nadrobit opravdu paseku.

Povzdechnu si. ,,Scourgify" řeknu prostě, a očistím se tímto jednoduchým kouzlem. Poté si namířím svojí hůlku na krk ,,Sonorus" řeknu prostě. Poté se nadechnu.

UKLIDNĚTE SE


(78%)

 
Felix Croes - 05. června 2023 10:00
fdf502793.jpg

Uprostřed chaosu



Hodnocení zaskakující vyučující je nelítostné. A naprosto správné !! Můj lektvar nemá konkurenci. Symetricky zpracovaný z nejšťavnatějších částí jednotlivých ingrediencí a pečlivě míchaný pod neustálým varem. Vše pro dokonalost samotnou. O to víc mě těší slova od Metlové. "Vřele děkuji paní prof.....jááááhh" Ale místo slov dávající smysl vypísknu jak vyděšené zvíře. Jak když někdo píchne Raracha hůlkou do oka. Někdo....něco promění celou učebnu v jedny velká jatka. Části zvířat létají všude možně, doprovázené okamžitým metáním kouzel. Na to už slyším jinak.

"U všech skotů...." S klením na jazyku se usilovně skácím na všechny čtyři. Nehodlám tu okounět víc než je třeba. Pravou rukou příležitostně sáhnu po mé ceně útěchy a dál už se jen krčím pod zašpiněnou lavicí. Nepříčetný. Tohle nás čeká celý rok ? Krčen pod lavicí se tak kryji před kdesi čím a počkám až ta situace celá vychladne. Z pod stolů mě tak nevytáhne ani profesorka, natož nejbližší studenstvo. Nechci schytat jednu metlu do čumáku.

Mňau
 
Mildred Virválová (NPC) - 05. června 2023 01:57
mildred1ico6958.jpg

ČUNĚ


"Výborně, slečno Dubois." prohlížela si zástupkyně vzorek Nicole. "To je rozhodně první jakost. Volba trochu nezvyklá." vehnala Metlová prsty aroma pod svůj voskový obličej a mírně se pousmála. "Škoda, že takhle nikdo nevoní." Poté přešla k Svatouškové. "Ethel, dnes se Ti nedařilo. Už se - prosím Tě! - vzchop."

"To je ale smůla, Ethel... když už Tě pohár nevybral... mohla si oslnit aspoň teď!" řekla Mildred dětsky.

"Za tohle zaplatíš, Virválová." sykla Ethel Svatoušková hněvivě.

"Ticho." zavrzala Metlová. "Mildred míchej, pálí se Ti to."

"Vážně? Mně se to nezdá."

"Vypadá to, že Váš lektvar zabírá, slečno Gundersen." okomentovala Metlová suše Gislino zavýsknutí. "Ukažte." uchopila flakonek s vzorkem obzvláště opatrně, jako by se ze všeho nejvíce obávala, že euforie nakazí i ji. "Velmi dobře zvládnuté."

Pšchhchhchhhchhhhhh... Učebnu zaplnil nakyslý dusivý puch.

"Jak jsem říkala, Mildred. Hned to ukliď a zapamatuj si; kdo právě stojí, ať si dá pozor, aby záhy nepadl... Nejhorší výkon dne: Mildred Virválová." Slečna Metlová se dále prodírala mezi studenty. Pokud ji někdo sledoval, mohl si všimnout... že od katedry najednou zmizela. A pak se neslyšně zhmotnila na konci třídy. Pohled jí tam právě trochu otupěle padl na obrovské nohy Heidrún. Z překvapenosti se ale hned vytrhla. "Slečna Grimdottir." zabořila nos do kotlíku. "Tohle by se mi vážně mohlo hodit, až půjdu odpoledne do sborovny!" utrousila nejspíš v žertu, ale se zabijáckou dikcí a začala si psát pár poznámek do malého zápisníčku s květinovým vzorem - když se v ten okamžik opět rozplynula a zjevila se nad Williamem.

"Jste plnoletý, pane Blakeu a nejste ani z Akademie." pohlédla na blonďáka úkosem. "Odneste si třeba celý kotlík! Ten flakónek ale nechejte mně... A je to zdařilá práce..." po pár krocích zopalizovala a zhmotnila se u okna.

"Výborně, Maud... kdybych hodnotila jen naše výtvory, byla by jsi dnes bez debat nejlepší." pár kroků a "Pane Umbridgi, velmi zdařilý výtvor, měl byste ale vědět, že takový neomalený projev lenosti - používat kouzla na vyndání přísad ze skříně - se Vám může šeredně nevyplatit. Zaklínadla nejsou určena ani pro legraci, ani pro degenerativní atrofii vůle... a konečně, druhý krásnohůlský šampion... pane Croes, možná jste zvyklý z domova, ale na našich hodinách nikdy nevykřikujeme. Pokud se chcete zeptat, přihlaste se..." prohlížela si pečlivě Felixův lektvar. Nakonec do něho strčila špičku hůlky a opět si udělala pár poznámek.
"Teď pán von Grin-Erdwall..." přešla se zájmem k Andrisově lektvaru. "Máte pravdu, skutečně nevyhrajete." nadzdvihla obočí ve - jste-hlupák-a-ptáte-se-proč-abyste-byl-za-ještě-většího? - výrazu tváře. "Na ruce jsem se Vám nekoukala a recepty se krajově liší. Řekla bych, že jste nepoužil řeřichu a po přidání vílích křídel jste ihned míchal. Osobně preferuji nechat v tomto bodu lektvar odležet a varem ho raději táhnout déle, než je doporučeno. Je to však věc názoru a možná je problém spíše v neměřitelných přísadách... Někdy je zkrátka lepší hodit tam o jednu více, než pedantsky dbát na přesném počtu vyschlých a scvrklých..."


Metlová se posadila za katedru. Kotlík Antoinea Chevaliera okázale ignorovala. A to byla chyba.

"Zhostili jste se vybraného úkolu velmi dobře a bylo pro mě těžké se rozhodovat... až do okamžiku, kdy jsem prohlédla výrobek pana Croese... je dnes bezkonkurenčně nejlepší a zcela po právu mu náleží odměna." Nadvědomý flakónek byl položen na stůl. "Užijte jej moudře a v souladu se zákonem."

Mildred nakonec přeci jen nebyla nejhorší. O zlomek vteřiny se ozvala exploze.

BBBBUUUUMMM!

Pohotoví tasili, vyděšení ječeli. Kynutý hlen z trolla po stěnách.

Po tvářích, kravatách, košilkách a na jednom obzvláště výstavním drdolu.

"TY ČUNĚ!" Dva kruvalští chlapci střelili kletbami po domnělém záškodníkovi a - Chevaliera minuli o tři zlaté vlasy.

Kdosi z bradavických, z dobrého rozmaru, zařval "SMRTIJEDI!!! a jiný od radosti "VOLDEMORT ÚTOČÍ!" Krásnohůlské dívky odpověděly hysterickým řevem, salvou odvetných štítových kouzel a rudými záblesky špatně mířených úderů, kterými rozstřelily kotlík Malcolma Umbridge, zapálily zarámovaný výstřižek z Denního věštce, informující o vítězství Constance Metlové na každoročním šachovém turnaji profesorů a omráčily Ginny Weasleyovou, klidně a zklamaně sedící nad svým lektvarem.

Akademie se projevila větší kreativitou: Enid Blínová otevřela secondhandové vydání Obludného obludária a zaklapla do něho hlavu jednomu z bojujících; Mildred Virválová bleskovým zásahem proměnila kruvalského útočníka ve strakaté, chlupaté selátko.

Chuchvalce hlenu kapaly se stropu - kdo dostal zásah, a že to byl skoro každý, na místě kontaktu obdržel pálivé rudé puchýře.

A vprostřed toho marastu Antoine Chevalier. Pokrytý svým výtvorem od pěšinky k botám.

Slečna Metlová cosi křičela. Ethel Svatoušková křičela zaklínadla. Malcolm vzdoroval silným atakům spánku. Počet chrápajících se kolem něho postupně zvětšoval.

Strakaté prase žalostně kvičelo.

 
Antoine Chevalier - 04. června 2023 22:41
antoine3449.jpg

Lektvary podle Vílí Moudrosti


Do třídy vejdu až jako poslední, s hlavou svěšenou dolů a snažím se na nikoho nedívat. Matka je víla, což je na mě hned z prvního pohledu znát. Vlasy mi vlají ve vánku, jak je tu ten průvan... ne, jsme v podzemí, zase to, co profesorka nazývala "latentní magií"? Proč se mi to stále musí stávat! Kolem mne se ozývá tiché štěbetání a nějaké studentky si na mě i ukazují. Zrudnu a rázem bych byl nejraději neviditelný. Stále si ještě pamatuju, jak jsem si šel ráno trochu zaplavat k tomu skrytému malému jezírku v lese poblíž školy a když jsem vylezl zpátky na břeh tak jsem si všiml, že mě celou dobu sledoval hlouček dívek ze zdejší akademie! Raději jsem hned utekl. Určitě plánovaly něco nekalého, jak třeba mi ukrást oblečení nebo mě uřknout! Bohužel, tady se jim vyhnout nemohu. A ani jemu...

Mé oči se střetnou s Pierrem Dupontem, studentem posledního ročníku na Krásnohůlkách, jeho oči dští nenávistí směřovanou na mě. Ano, přímo jej jsem se bál, dělal mi ze života peklo! Isabeau Bertrandová, jedna z mála studentek Krásnohůlek které nedělalo potíže se se mnou normálně bavit mi řekla, že Pierre na mě prostě jen žárlí... to je ale jistě lež, protože na mě není vůbec na co žárlit. Mě vůbec všichni úplně nenávidí, pamatuji si ještě, jak madame Maxime vyváděla když se dozvěděla, že se mi jedna ze studentek Krásnohůlek pokusila dát bonboniéru s přidaným lektvarem Amortentia. Nevím, co za lektvar to je, ale podle jména to zní jako nějaký strašný jed. Co jsem jim udělal? Čím jsem si to zasloužil!

Svoje jméno jsem do poháru samozřejmě nedával, netoužím po další pozornosti, té mám až moc, zejména té negativní od Pierreho a ostatních. A ráno jsem slyšel pár studentek ze zdejší akademie jak se baví o tom, jak jsou zklamané, že nesoutěžím za Krásnohůlky já. To i tady chtějí aby mě spálil na prach nějaký drak? A já jsem se na turnaj přijel hlavně proto že jsem doufal, že se tady snáze ztratím než na Krásnohůlkách!

Držím hlavu sklopenou a ladnou chůzí dopluji až na druhý konec učebny. Posadím se na místo až úplně dozadu, moc neposlouchám, až moc jsem zaneprázdněn trudnými myšlenkami. Čas od času se nějaká ze zdejších studentek koukne mým směrem a já bych se studem propadl. Kdy už to skončí!

Výklad profesorky moc neposlouchám. Postřehnu v podstatě jen to, že bude nějaká soutěž. Máme si každý vybrat jakýkoliv lektvar chceme a pokusit se ho teď vyrobit, co vítěz dostane za cenu jsem nepostřehl, ale je to jedno. Já už předem vím, že stejně nevyhraji. Moje matka, babička, tety i prateta my vždycky říkaly, že já se na nic nehodím. Ale tak, alespoň se mohu pokusit být aspoň v hlubokém podprůměru.

Listuji učebnicí lektvarů z druhé ruky abych si vybral lektvar, který se pokusím udělat aspoň tak nějak aby se neřeklo. Až se dostanu na stránku na které je... lektvar neviditelnosti! Ano, to je přesně ono! Chci být skrytý před celým světem. A tohle mi pomůže uniknout pozornosti všech! Až bude hotový, tak si trochu naliji do lahvičky a vezmu si jej s sebou. Bude to pro mne lepší než cokoliv zde bude mít vítěz za odměnu!

Sedím přímo vedle vchodu do skladu s přísadami, tak to nemám daleko. Vezmu si ze skladu první přísadu, skákavou muchomůrku, kterou nakrájím přesně podle receptu a přidám do kotle. Zatím to jde! A co teď... s hrůzou ale zjistím, že spodní část stránky je utržená, zrovna tam, kde je vypsán zbytek přísad. Jednou z přísad je skákající muchomůrka, druhou je trolí hlen a třetí... urputně se snažím vzpomenout si co se tam dále vlastně má dát. Truskavec nebo Třpytnatec? Mohl bych se zeptat, ale jak vidím pohledy těch dívek a vzteklý škleb, který mi věnuje Pierre, tak se raději zabořím zpět do učebnice, jako kdybych tam měl někde nalézt odpověď na svou otázku. Bohužel, poslední přísada v učebnici chybí.

Tak třpytnatec nebo truskavec? Jsem úplně zkoprnělý nervozitou, jak se nemohu rozhodnout, která z těch dvou bylin je ta správná přísada do lektvaru neviditelnosti. Radši tam dám obojí, nechci náhodou něco pokazit! rozhodnu se a tak tam nacpu obojí. Lepší než nic. Co kdybych tam náhodou dal něco nesprávného a vypadal pak jako neprosto neschopný nýmand. Ne, to rozhodně nechci, i když matka by řekla, že to tak stejně určitě dopadne. A asi má i pravdu... ne, nesmím se hned vzdávat!

Každopádně se do vaření lektvaru dám se vší vervou. Nejsem si jistý dávkováním, bylo to tak už dávno co jsem tento lektvar vařil naposledy a i tehdy mi to moc nešlo... tak tam radši dám celou hrst obojího. Poté si vzpomenu na radu pratety, že když si nejsem jistý jestli je něčeho dost, tak mám přidat. Tak zase vejdu do skladu s přísadami a do lektvaru dám zase další pořádnou hrst obojího.

Všimnu si, že jsem měl na stole ještě jednu skákavou muchomůrku, kterou jsem nevyužil. Chci jí vrátit zpátky do skladu, ovšem to si všimnu, jak se na mě culí jedna z místních studentek této akademie. Co chce, určitě to nebude nic dobrého! Ale třeba když dám najevo, že nemám zlé úmysly, jenom ty přátelské, tak mne nechá na pokoji! Pokusím se tedy o úsměv a když se na ni usměji tak ona rázem vypadá, jako kdyby měla za okamžik omdlít úžasem. Jsem zklamaný, že takový účinek na ni můj úsměv měl, ale co nadělat. Prostě matka i ostatní víly měly pravdu, já jsem prostě nanic!

Jak jsem ztracen v myšlenkách, tak zakopnu a jen tak tak se podepřu o stůl, skákavá muchomůrka se skutálí ze stolu a vcelku skočí do kotle. Nenakrájená. Chvíli to zděšeně pozoruji, ale nakonec nad tím mávnu rukou. Aspoň to bude mít pořádný šmrnc! Ano, tak to říkala prateta když vařila své dryáky které někdy zkoušela na mě, prý aby zjistila jestli mají náhodou nějaké 'vedlejší účinky'. Dělal sem to rád, mohl jsem být alespoň projednou užitečný!

Počkat, a neměl to být spíš Třaskavec? strnu najednou, když mě napadne, že jsem tam možná asi neměl dávat ani jedno z toho. Zase sem to pokazil, jako vždycky! Matka, babička i tety měly pravdu, ze mě nikdy nic nebude! propadám beznaději a po mé dokonalé, andělské tváři stékají kulaté, křišťálové slzy. Ne, musím se vzchopit! Musím jim dokázat, že neměly pravdu! Jenom z většiny, ale ne úplně! snažím si dodat odvahu a poté se vydám zase do skladu s přísadami, náruč plnou třaskavce. Profesorka Metlová je zaneprázdněná s nějakou studentkou, které říká 'Virválová', tak tedy do lektvaru trochu toho třaskavce přidám taky. V tom si vzpomenu na něco z výkladu profesorky, co nás minulý rok učila lektvary...

"Pamatujte, že třaskavec je vysoce těkavá přísada..." To byla její slova. Těkavá? Co to slovo znamená? Tak, když to takto speciálně zmínila, tak to znamená, že to bude něco důležitého. Velice důležitá vlastnost té přísady. Takže když je to tak důležitá přísada, tak by jí tam asi mělo být více. Protože jak říkala prateta, dobrého není nikdy dost. Chci do kotle tedy ještě přidat trochu třaskavce, ovšem omylem tam smetu trochu více než jsem chtěl. No, snad nevadí.

Naposledy se vydám do skladu se surovinami a vrátím se s poslední přísadou do lektvaru neviditelnosti. Velkou lahví trollího hlenu. Všimnu si, že pár dívek z akademie nedává moc pozor na své lektvary a místo toho sledují mě stále s těmi jakoby zasněnými pohledy. Ale jak začnu lít trolí hlen do kotle tak to najednou pomine, s trochu znechucenými pohledy se odvrátí a začnou se raději věnovat těm svým lektvarům. Konečně, zdá se, že lektvar neviditelnosti byla dobrá volba! Do kotle vyliji celou láhev trolího hlenu. A když se kouknu na to, kolik málo z té náruče třaskavce na stole zbylo, tak to tam rovnou smetu celé, i ten zbytek. Nechce se mi to vracet do skladu když je toho tak málo. A poté se dám do míchání!

Dvakrát proti směru hodinových ručiček, třikrát po směru... jak je to vůbec, kterým směrem jdou hodinové ručičky? Ve vílí enklávě mé matky moc hodin neměly... počkat, co to?

Zděšeně sleduji, jak lektvar najednou začíná bublat. Ano, bublat má, ale žeby až takhle... pak z kotle začnou najednou vystřelovat třpytící se jiskry a já tam zkoprnělý a vystrašený sedím u toho kotle, neschopný pohybu, má dokonale symetrická tvář je zmražena ve výrazu naprostého děsu!
 
Andris von Grin-Erdwall - 02. června 2023 22:11
beznzvu5036.jpg

Lektvary


Hodinu lektvarů, která byla pro nás všechny společná, započalo všudypřitomné štěbetání. Ostatně, Metlová, která nás měla učit, způsobila už dost velký rozruch. Přesto, bylo to zvláštní...Sedět opět v lavici, jako kdybych před chvílí nebojoval s drakem, a nevěděl, že dost možná budu muset bojovat znovu. Chtěl jsem jenom dělat naší škole čest, ale nyní mám pocit, že tady není koho ohromit. Sleduji okolí, a kreslím si kouzelným do notýsku. Velšský zelený pomyslím si, zatímco kresba na stránkách notýsku ožije, byť jenom na jeden krátký pohyb, během kterého uklouzne a sjede dolů po papíru kamsi mimo realitu. Stejně jako jeho předchůdce.

Zaklapnu notýsek s kresbami, a soustředím se na výuku od vstupu učitelky. Nikdy jsem nebyl ani sociální, komický typ. Chtěl jsem mít znalosti. Dobré znalosti. A prokázat, že jsem dobrý. Že jsem chytrý.
Tudíž se mi výzva, kterou nám Metlová dala, líbila. Chtěl jsem se jí zúčastnit s vervou, a ideálně v ní zvítězit. Cena byla...Inu, zajímavá. A to mi stačilo. I kdyby tam byla čokoládová medaile - já bych jí chtěl.

Vydám se tedy ke kabinetu s přísadami, jen abych po nich přejížděl očima, zatímco si studenti kolem mě berou přísady. Napadá mě jeden lektvar, se kterým mám velmi mnoho zkušeností. Bude ale stačit na oslnění Metlové? pomyslím si.
Tento lektvar znám dobře proto, že jsem jej sám musel několik let pít. Několik. Let. A to pravidelně. Kvůli němu. Kvůli jeho týraní. Zkurvený zmrd pomyslím si, zatímco beru prášek z rohu jednorožce (2 gramy), dušenou mandragoru (10 gramů), medová voda (0,4 litru) • Kořeny kozlíku lékařského (2, na prášek) • Listy kopřivy (5, nadrcené) • Okvětní lístky růží (červené, 1 hrst) • a vílí křídla (2, celé). Poté se dám do práce.

Nejprve do stříbrného kotlíku naliju medovou vodu, a přivedu jí za stálého míchání k varu. V hmoždíři rozdrtím listy kopřivy, a do kotlíku hodím kořeny kozlíku lékařského. Ozve se zašumění, podobné tomu, jako když otevřete minerálku. Lektvar varem bublá, zatímco míchám, a přihodím rozdrcené listy kopřivy, které zmizí ve vodě. Doplňuji je následně růží, a míchám podle směru hodinových ručiček. Přidám vílí křídla. Opět míchám, zhruba deset minut. Teď přijde ta těžší část. Roh jednorožce v prášku opatrně naklepu na nasekanou mandragoru, téměř jako koření. Důkladně jí v něm obalím, a poté jí vhodím do kotlíku. ,,Convertere in sanguinem" zašeptám, a učiním potřebný pohyb ruky. Můžou se stát jenom dvě věci. Vyjde to, nebo nás to všechny zabije ohromným hlukem. Ne, dělám si legraci. Nejhorší co se může stát je, že vám vyteče krev z očí.

,,Hm" poznamenám si, zatímco sleduji lektvar na obnovu krve před sebou. Vypadá...správně. A krev mi z očí taky neteče. Ale působí tak nějak...řidce. Odhadoval bych, že by mi obnovil krev zhruba tak z odřeného kolena. Chytnu se za bradu. Hm...ale proč? pomyslím si. Možná zdejší zdroje nejsou dost kvalitní? Ne, tím to být nemůže pomyslím si. Vzhledem k tomu, že můj lektvar je zcela bez zápachu, uvědomím si, že cítím poměrně výraznou vůni, vycházející z lektvaru té francouzsky. Co je nejhorší je, že to vypadá, že se červená. Lektvar lásky? pomyslím si. No, vůně kterou cítím já, je jiná, než ta, co cítí ona. Přesto je to zvláštní. Červená se. Já jenom doufám, že to někomu nehodí do pití. Studenty to občas napadne.

V tu chvíli se jako na zavolanou ozve jiný francouz, který se ptát, zda lektvary budeme i zkoušet. Zvednu obočí. Pokud je Metlová taková odbornice, jak tvrdí, měla by všechny lektvary bezpečně poznat.
,,Paní profesorko" řeknu, poté co se nejdříve přihlásím. ,,Myslím si, že můj lektvar na obnovu krve je správný, ale není úplný. Připadá mi řidký. Nemyslím si, že tím pádem soutěž vyhraji. Z akademického zájmu by mě ale zajímalo - kde jsem udělal chybu? Mohla byste mi to prosím vysvětlit?" zeptám se klidným hlasem. Opravdu by mě to zajímalo. Ten lektvar jsem používal mnohokrát. A zažil jsem i, že jsem jej vyrobil špatně. Jsou i horší věci pomyslím si.

 
Felix Croes - 01. června 2023 20:19
fdf502793.jpg

O něco úzkostlivější hysterie



Ten šum z včerejší metelice doznívá ještě druhý den. A kupodivu já nejsem to nejžhavější neustále omílané téma. Tím se v momentě zvolení stává sama sklerotická profesorka z Akademie. Panika salá i ze samotných profesorů. Ředitel Kruválů vypadá jak při požití průjmového lektvaru a podobným dojmem působí i zbytek studenstva. Náročný den. Někomu to evidentně vadí. Někdo zas jen mlčí......A někdo si třeba v duchu sepisuje posmrtnou závěť. "Ehm Ehm."

Druhý den tak přicházím s viditelnou změnou. Z obličeje se ztrácí výraz odevzdaného skokana a jsem schopen udělat i těch pár kroků. Jen ta hořká pachuť v krku zůstává. Ono podpory je dost. Madam Maxine, spolužáci a i některé holky z Akademie. Ale nikomu asi nedochází jak opačný efekt to na mě vlastně má. Jejich slova mi připomínají v jak velké patálii jsem. To mi ale nebrání v poctivém plnění studentských povinností.

Profesorka Metlová. Pro mě doposud neznámé jméno. A nebo lehce zapomenuté. Evidentně je ale zdatnější expertka na lektvary než sám Drakenol. O to větší zájem ve mě vzbudí. A tak se v čas dostavím na její hodinu, hned do rozpraskané lavice v první řadě. "Střípek Nadvědomí ? To snad není ani povolené ne..." Vyprsknu ze sebe hned při první zmínění o tolik žádané odměně. Samosebou mam pravdu. Lektvar samotný je při zkouškách často zakázaný a jeho použití se tak smrskuje jen na volné chvíle. To někomu patrně přichází vhod. Nicole, blonďák z Bradavic i Kruválský. Všechna ta konkurence se do toho pouští dobrých pár minut přede mnou. Už odhodlaný a rozhodnutí o připravované směsi. A že tu ta kreativita nechybí !! Koutkem oka postřehnu Dračí Dech, něco zeleného a....."No jasně.." Nevědomky mě políbí samá inspirační múza. Lektvar Stárnutí. Nic nebezpečného, přesto hodné požadované úrovně. Ideální přípravek.

A tak se do práce pouštím i já sám. Ve skladu sáhnu po nejostřejším noži a detailně rozkrájím Mločí Slezinu na miniaturní kostičky. Podobná příprava přichází i s oloupaným banánem. Jen v druhém případě používám pouze prostřední část ovoce. Tu nejenergetičtější část z celé potraviny. Následně zpracuji kus vysušeného oranžového hada, zelený list a přivedu kotlík s vodou k varu. "A teď pomalu..." Míchání ingrediencí je pak symfonie už jen sama o sobě. V jedné ruce hůlka, druhou provádím nucené přihazován a míchání. Ve finále tak ze spletice ingrediencí dostávám hustě zelenou kalnou směs. Teď jen to finále.."Lektvary máme vyzkoušet....nebo to posoudíte sama, paní profesorko ?" Promluvím tiše zapšklým hláskem.
Ale svou přípravou jsem si jistý. Je to nechci strkat do úst. Takže jestli bude nutné lektvar vyzkoušet, naliji to do experimentální ropuchy. Efekt úspěšného nebo neúspěšného míchání bude znát tak i tak. Aspoň se vyhnu tomu riskování..

Ropucha podstoupila experiment zcela dobrovolně !!
 
Malcolm Umbridge - 30. května 2023 10:18
screenshot202303141349059738.jpg

HODINA LEKTVAROV



Celú noc som nespal, takže mi bolo jedno, či ma chcú šupnúť do mudlovkého stanu, alebo do honosného apartmánu. Len som sedel opretý o stenu a premýšlal som. Prekusnúť to, že som nebol vybraný na turnaj bolo ťažšie ako som si dokázal predstaviť. Ak by ma takto porazila Hermiona, bolo by to hrozné, ale zniesol by som to oveľa ľahšie, ako to že ma porazil Blake. Som tisíc krát schopnejší a talentovanejší ako on! To vedia všetci, tak prečo ten pohár vybral jeho?

Nad tým som premýšlal celú noc a nevedel som zaspať. Ráno bolo samozrejme veľmi ťažké a prebdená noc moju náladu rozhodne nevylepšila. Myslím, že už nič na tejto zatratenej akadémií mi nedokáže vylepšiť náladu. Dosť som aj premýšlal o tom, že sa vrátim do Bradavíc, tak ako Hermiona. Ešte uvidím.

Prvá hodina mi na nálade nepridala. Vážne musíme počúvať Metlovú? Doslova podrazila všetkých, zfalšovala celý turnaj, chce súperiť so školákmi a ešte má tú drzosť tu pred nami stáť a učiť nás o niečom. Samozrejme, to že je profesorka ešte neznamená, že turnaj vyhraje. Každú noc sa mi vracajú spomienky na to, ako sme bojovali so Smrťožrútmi a aj obyčajní študenti niekoľkých z nich sundali. Stačí, že bude Metlová o sekundu pomalšia a dokáže ju poraziť dokonca aj Blake.


Súťaž v lektvaroch. Pretočím oči a povzdychnem si. Lektvary som si zvolil len preto, aby nebolo nič, v čom by som mohol byť slabý. Ale nebavia ma, nevidím v tom žiadnu vášeň. Ale teraz ide o súťaž a to je ďalšia možnosť, ako sa aspoň trochu zviditeľniť.

Všetci sa tlačia ku skrini a vyberajú si potrebné suroviny. Nakoľko som momentálne naozaj unavený, napadne mi hneď jeden ideálny lektvar.
Vytiahnem prútik a mávnem ním smerom ku skrini.
"Accio mleté kosti, accio šupiny z hada ..."
Postupne mi ingrediencie priletia do ruky a ja začnem pracovať.

Lektvar ospalosti. Stačí jediný dúšok a človek zaspí hlbokým spánkom. Samozrejme čím dlhšie sa varí, tým je lektvar účinnejší, ale dnes mi stačí, aby bol lektvar správne namiešaný. Som z neho nadšený, nie že by ma to prekvapilo. Farba dokonalá, vôňa perfektná, hustota ideálna. Bez otázok by som sa sám z takéhoto lektvaru napil, pretože vyzerá bezchybne.
 
Heidrún Grimdottir - 29. května 2023 17:07
753434_14778.jpg

To to pěkně začíná


Jakékoliv námitky byly nakonec zbytečné, Metlová zpražila našeho ředitele na tři doby a nová realita, že jsme všichni vybraní součástí další opět zfixlované soutěže, byla nevyhnutelně k akceptování.
Překrásné.
Navíc... soutěžit proti zrovna téhle osobě? Jakákoliv omezení si ministerstvo vymyslí, aniž by to zároveň neporušovalo pravidla Poháru, budou pokulhávat.
Schopná, zdatná, a narozdíl oproti nám sedmákům s magií v praxi zkušená.
To bude... vskutku něco.

***


První hodina lektvarů smíšené třídy studentů Bradavic, Akademie, Kruvalu a Krásnohůlek nastala.
Učebna působí plně k prasknutí, a já zamířím radši co nejvíc dozadu, aby moje nezanedbatelná výška nekomplikovala někomu čtení instrukcí z tabule - naštěstí to však není problém, krátký úvod od šampionky a jejího drdolu je totiž stručný, přehledný a pouze slovní.
A cena našeho klání je flakonek Střípku nadvědomí.
Hmh hmmm...
Zatímco profesorka řeší osobnější věci a zakončuje pádnou výhrůžkou, já přemýšlím, co bych měla vytvořit. Ne že bych cenu nutně potřebovala, při Turnaji bude beztak zakázaný a při studiu jsem pomocné dryáky nikdy nevyužila... až moc lehce se na ně zvyká. Ale body za lektvar budou... a co si budeme, ráda bych se při první hodině neuvedla jako někdo, kdo si výběr Poháru nezasloužil.
I když teda... soudnost toho artefaktu začíná být dosti pochybná.

Nanosím si na stůl potřebné suroviny, a pustím se do práce. Krájení, míchání, bublání kotlíku, tichý šuškot ostatních v pozadí, to všechno jsou příjemné zvuky. Brzy zapomenu, že vlastně soutěžíme. Lektvary mám ráda, užívám si jejich přípravu, a ačkoliv je to poprvé, co vyrábím Dryák Dračího Dechu a určitě je na něm mnohé co zlepšit, hustotu má správnou, modrofialková barva taky sedí, i pára připomínající tvarem plamínky.
Uff... takže ostudu si snad neutrhnu.
Doufejme.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.13965010643005 sekund

na začátek stránky