Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Slečna Metlová a Ohnivý pohár

Příspěvků: 277
Hraje se Jednou týdně  Vypravěč Dreadworth je offlineDreadworth
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Gisli Gundersen je offline, naposledy online byla 28. února 2024 22:02Gisli Gundersen
 Postava prof. Therius Drakenol je offline, naposledy online byla 28. února 2024 20:47prof. Therius Drakenol
 Postava Andris von Grin-Erdwall je offline, naposledy online byla 28. února 2024 23:02Andris von Grin-Erdwall
 Postava Heidrún Grimdottir je offline, naposledy online byla 28. února 2024 15:06Heidrún Grimdottir
 Postava Felix Croes je offline, naposledy online byla 28. února 2024 22:25Felix Croes
 Postava Nicole Dubois je offline, naposledy online byla 28. února 2024 23:01Nicole Dubois
 Postava Antoine Chevalier je offline, naposledy online byla 28. února 2024 20:47Antoine Chevalier
 Postava Malcolm Umbridge je offline, naposledy online byla 22. února 2024 9:36Malcolm Umbridge
 Postava Mildred Virválová (NPC) je offline, naposledy online byla 02. ledna 2024 15:25Mildred Virválová (NPC)
 Postava Maud Měsíčková (NPC) je offline, naposledy online byla 02. ledna 2024 15:25Maud Měsíčková (NPC)
 Postava Slečna Imogen Zdatná (NPC) je offline, naposledy online byla 02. ledna 2024 15:25Slečna Imogen Zdatná (NPC)
 Postava Slečna Amélie Krákavá (NPC) je offline, naposledy online byla 02. ledna 2024 15:25Slečna Amélie Krákavá (NPC)
 Postava Slečna Rozverná (NPC) je offline, naposledy online byla 02. ledna 2024 15:25Slečna Rozverná (NPC)
 Postava Ethel Svatoušková (NPC) je offline, naposledy online byla 02. ledna 2024 15:25Ethel Svatoušková (NPC)
 Postava William Blake je offline, naposledy online byla 28. února 2024 19:48William Blake
 Postava Egbert Dusný (NPC) je offline, naposledy online byla 02. ledna 2024 15:25Egbert Dusný (NPC)
 Postava Harry Potter (NPC) je offline, naposledy online byla 02. ledna 2024 15:25Harry Potter (NPC)
 Postava Maeve Černolesá (NPC) je offline, naposledy online byla 02. ledna 2024 15:25Maeve Černolesá (NPC)
 
Egbert Dusný (NPC) - 29. dubna 2023 02:42
egbertdusn9337.jpg

EGBERT DUSNÝ


Oslava na uvítanou teprve propukla. Patálie s drakem jako by byla ta tam. Stoly – které musely být umístěny i do vstupní haly, do patra, dva do galerií a dva dokonce i na malé vnitřní nádvoří – se prohýbaly pod lahůdkami z kuchyně svobodných domácích skřítků, kterými byly dočasně a tajně nahrazeny mudlovské kuchařky.
Egbert Dusný zasedl k nastavenému profesorskému stolu a se všemi si náruživě přiťukával. Když se cinkot příborů pozvolna utišil, odkašlal si a předstoupil před malou velkou síň.

"Dobrý večer všem, které jsem ještě nepozdravil. Mé jméno jest Egbert Dusný, jsem emeritní Velký Čaroděj Walesu a speciální zmocněnec Ministerstva kouzel pro tento turnaj." Projev zněl uhlazeně, artikulace vytříbeně. Egbertův podtón však vnímaví jedinci spolehlivě identifikovali jako samolibý.

"Zažili jsme toho dnes již dost, ale to hlavní dnešního večera nás čeká a proto dovolte, abych všechny přítomné seznámil s jistými skutečnostmi… Jak víte, minulý ročník turnaje dopadl katastrofálně. Proto jsme se letos rozhodli učinit jistá opatření, která se nám jevila jako nezbytná k dosažení vyšší bezpečnosti účastníků, vyšší atraktivity turnaje pro veřejnost a vyšší transparentnosti soutěže… Za prvé… nejdůležitější věc. Do turnaje se mohou přihlásit i nezletilí, šestnáctiletí žáci… Za druhé… Nikdo nebude v tomto turnaji soutěžit sám… Za třetí… porotci nebudou vybráni z řad přítomných pedagogů." Obličeje McGonagallové, Metlové a Krákavé ztuhly. Madame Maxime se rozčarovaně otočila na Drakenola. "Ano, správně. Na tomto bodě jsme se shodli se všemi zahraničními ministerstvy. Zajistí se tak, že nikdo nebude moci být osočen z předpojatosti… Za páté… šampioni se nikdy neztratí z našeho viditelného dohledu. Za šesté… šampioni všech škol budou v určitých fázích nuceni spolupracovat… Za sedmé…“ hlas Velkého Čaroděje se melodicky nesl školou. Nesl se dlouho.
"Za třicáté čtvrté… na šampiony nebudou při turnaji používána kouzla deformující jejich mysl… Za třicáté páté…"

Mildred Virválová spala s hlavou na stole. Levý cop měla v omáčníku. Dusný pokračoval neúnavně dál.

“Za čtyřicáté deváté… věková bariéra bude tentokráte pouze překážející, nikdo jí nebude odmrštěn, částečně metamorfován, ani jinak poškozen… Za padesáté…"

Zdálo se, že Egbert by mohl být Drakenolovi v řečnění důstojným soupeřem.

"Za šedesáté první…“

"Končím."
podložila si Ethel Svatoušková bradu. "Pamatuji si to do padesátšestky." řekla dost nahlas směrem ke stolu Hermiony Grangerové. Ta si však nevšímala ani jí, ani proslovu. Jen se opět více kabonila.

"To bylo za sté… A tím jsme hotovi… Vlastně ne-"

Sál se vyslovil vzdechem plným zklamání.

"Zapomněl jsem to podstatné… Ohnivý pohár najdete na Percivalově odpočívadle. Ve druhém poschodí… Na vhození lístku s vaším jménem máte čtyřicet osm hodin… Právě odteď. A ještě jedna věc..."

"Já si myslím, že by bylo lepší, kdybychom ten turnaj vůbec nedělali. Zatím je to vážně hrozná otrava." prohlásila Mildred zcela nezakrytě a ztuhlé chuchvalce smetanové omáčky ve vlasech přeměnila na ozdobu z pomněnek. K jejímu štěstí nebyla přes Sonorus Dusného k profesorskému stolu vůbec slyšet.

"To už je… Za sté druhé… studenti z Bradavic budou spát na hradě… Studenti z Kruvalu s příjmením začínajícím na A-J v Malém Bustlingu. Zbylí rovněž tady… Ti přespávající na hradě se ohlásí u místních prefektek…"

"Eh."

"Na něco jsem zapomněl nebo mám něco zopakovat, slečno?"

"U-Merlinovy-brady-jenom-to-ne."
zajíkla se slečna Rozverná upřímně.

"Aha. Už vím. Samozřejmě. U prefektky… Mají tu jen jednu… Slečna Svatoušková, nemýlím-li se? Ano, studenti přespávající na hradě se hlásí u Ethel Svatouškové! To je támhleta pohledná mladá dáma."

O několik vrznutí židlí později už Ethel Svatoušková vedla špalír bradavických úzkými chodbami školy. Dívky byly ubytované u místních studentek. Dostaly přistýlku, nebo celou přidanou palandu. Ty šťastnější měly v jizbě okno.

"Dříve měl každý pokoj své. Ale s tím, jak jsme byly nuceny rozšířit kapacitu pro uprchlé bradavické žačky, začalo se šetřit prostorem na každém čtverečním metru." vykládala Ethel samolibě.
"Teď chlapečci." podívala se Ethel do seznamu. "Takže Blake… aha, to jsi Ty… ten ochránce dobrých mravů… Přístěnek přímo před sirem Percivalem, Galahadem a Borsem… vyšlo to krásně symbolicky." V malém, prázdném přístěnku na košťata byla umístěna čerstvě povlečená postel.

Rytíři Percival, Galahad a Bors byly tři zlaté zbroje opřené o obouruční meče. Uprostřed nich, na kamenném sloupku, stál Ohnivý pohár, osvětlující modrými plameny celé ztemnělé odpočívadlo.

"Dobrou noc, sire… hádám, že dnes budeš mít dámskou společnost. " ušklíbla se Ethel Svatoušková na Blakea jízlivě a vedla zbylé studenty dál.

"A poslední… Umbridge. Jo, to jsi Ty. Hmm, stan na Menším nádvoří. To mě vážně mrzí, ale už vás asi nebylo kam naskládat…" Menší nádvoří byl malý dlážděný dvorek uprostřed pevnosti. Padalo sem trochu světla z luceren u vrat do hradu a do Velké síně. Tam, kde před chvíli ještě stály hodovní stoly byl nyní ukotven malý zelený stan. Když Malcolm vlezl dovnitř, zjistil, že je zcela mudlovský. Na podlažní plachtě byl připraven spacák.

Když se William vracel z hledání umývárny, mohl se snadno vyděsit. Na odpočívadle teď stály čtyři siluety. Ta nová patřila slečně Metlové. Se založenýma rukama na prsou a zcela nehybná upřeně pozorovala Ohnivý pohár. Modré světlo olizovalo její voskovou tvář.

"Tak Drakenole… do Bustlingu trefíte přímo po pěšině. " vykládal Velký Čaroděj při cestě lesem. "V krčmě jste ubytováni na pokojích po dvou. Útrata na účet odboru. Za dva dny se přijdu podívat, kdo z Vaší výpravy bude tím skutečným esem. Sázím na bombarďáka von Grin-Erdwall! Dobrou noc!" A přemístil se.

Kruvalští vykročili k vesnici a Krásnohůlští po cestě ke kočáru. Kdo chtěl, krátil si cestu na vypůjčeném koštěti.

 
Gisli Gundersen - 28. dubna 2023 21:37
4602adab661813be455f3a25173dd07a2591.jpg

Kruval má každý rád



Skutečnost, že jsem byla také vybraná, abych doplnila shluk možných kruvalských šampionů, mě těšila. Ačkoliv bylo jasné, že ještě více to muselo těšit mého otce. On byl prostě takový...trochu starý pokrytec, co dal na zásluhy a podobné prkotiny. Ale neměla jsem mu to za zlé. Každý máme svoje. Já byla nadšená z čiré soutěživosti, protože to je něco, co už ke mně neodmyslitelně patří. Souboje všeho druhu. Dobré výzvě zkrátka nedokážu odolat.

Zvláštní ovšem byla ta roztomilá malá akademie, která turnaj hostí. Jo, roztomilá tím způsobem, že by si tady naše rodina s klidem mohla zřídit další Ústav pro kouzelníky, kterým nadobro přeskočilo. Možná by to nebylo úplně od věci, když vidím místní profesorský sbor. Nepohrdám jím, jen skutečně bije do očí, jak moc je to tu rozdílné. Pohledem přejedu i studenty z Krásnohůlek a Bradavic. Předsudky, drby a žvásty jdou mimo mě a tak se na ně snažím dívat střízlivýma očima a nikoho z nich nepodcenit.

Ovšem to se nedaří příliš dlouho hlavně kvůli drakovi, který trpí při nejlepším šedým zákalem, jak se dozvím později. Kdyby se to dělo jiné škole, dost pravděpodobně bych se tím skvěle bavila, jenže to úplně nefunguje, když je problém na naší straně. Samozřejmě jsem se ihned přidala ke svým spolužákům a řediteli. Eskapáda s drakem skončila dost nečekaným propadem, který způsobil Andrisův nápad, což bylo na jednu stranu epické, ale na tu druhou...u toho už nemusím být. A tak se vrátím zpět do síně. Uznání mu složím později.

Vejdu do malé síně, která se pokouší konkurovat krabičce od sardinek, s lehkým a spokojeným úsměvem na rtech. Naliju si do pohárku cosi oranžového a mrknu směrem ke Grangerové, kterou už obletuje jedna Krásnohůlka. Mám pocit, že jí není, co závidět. Dívá se na ni víc lidí. Třeba ten čahoun z Bradavic. Chvilku se zastavím zkoumavým pohledem i na něm zatímco usrknu mandarinkové šťávy. Pro sebe se pousměju s oči putují dál. Vzrušené chichotání, někdo by rád splynul se zdí...vydechnu a sednu si na volnou židli. Ještě chvilku počkám, jestli se nevyřeší ta dračí záležitost a vedení se vrátí. Jinak se možná vytratím na menší obhlídku.
 
Slečna Constance Metlová - 28. dubna 2023 04:16
metla3404.jpg

Mezinárodní kouzelnická spolupráce


Hermiona se Nicole rozhodně nehodlala posmívat. Jen během poznámky o kameni mudrců byl její úsměv o něco širší a poprvé při něm trochu vycenila zuby. Nicole si při nastalém kontrastu všimla, že má zarudlé bělmo. "Pegase si pohladím ráda… Profesorka McGonagallová mě popravdě přemluvila, abych jela. Já jsem z toho ale dost nesvá. Nevím, kolik času mi bude zbývat na studium a kde se budu učit. Taky se musíme učit sami, co mi tedy nevadí, ale raději bych zase v klidu usedla do lavice… My tu nemáme žádný kočár, ani loď a prý nás ubytují tady a v té vesnici pod hradem - Malém Bustlingu. Četla jsem o ní v Dějinách Nabubřelého hradu a je to velmi stará, z poloviny mudlovská a z poloviny kouzelnická vesnice. Vlastně se dost těším, až dostaneme příležitost se tam porozhlédnout. Mohla bys jít se mnou a s Ginny." Řekla na závěr víc živěji.

V ředitelně se zatím dalo napětí téměř nahmatat. Když úředník sdělil Andrisovi cifru, slečna Krákavá a slečna Metlová se na sebe nechápavě podívaly. "Ještě počkejte, pane Grine-Erdwalle. ." navázal Drakenol a Constance Metlová vytáhla z šuplíku žlutý pergamen s vodotiskem kočky sedící na srpku Měsíce. Brk, který jí vylétl z rukávu po něm začal okamžitě šmejdit. Amélie Krákavá si nasadila brýle, aby na psaní viděla.
"A nyní se tedy dostáváme k tomu hlavnímu. " kulminoval Drakenol a ministerští podle témat střídavě sinali nebo zelenali.

Krákavá se zahleděla na Metlovou a zavrtěla ustaraně hlavou, že to přeci jako ne. Jenže Metlová přikývla, že to tedy rozhodně jako ano.

"Tak buďte rozumní…" pokračoval obšírně kruvalský ředitel a Krákavá smířlivě gestikulovala na svou zástupkyni. Ta však měla pevně zavřené oči. Asi aby Krákavou neviděla a nejspíše taky proto, že se s psacím náčiním dorozumívala telepaticky.

"…ještě jednou zachováte k jakémukoliv z mých studentů takovýmto způsobem… tak nebudu ani zdaleka tak shovívavý jako zde slečna Metlová-"

"Ministerstvo kouzel, 2. patro, Odbor pro uplatňování kouzelnických zákonů, Oddělení prosazování magického práva." Začala slečna shovívavá akcentně předčítat. "K ctihodným rukám Theodora R. W. P. Svatouška, drahého přítele, člena Starostolce, odrážeče Montroseských strak, dvojnásobného vítěze Týdeníku čarodějek o nejkouzelnější úsměv a místopředsedy klubu Tchoříčků… Prokurátora. Nebo-li veřejného žalobce." Zaskřípala na závěr výhružně a udělala na úředníky trénované zlostné oči. "Drahý příteli… pak nějaká ta vata! Zmínění úředníci – Nobby Gibs a Willy Barker, Odbor pro dohled nad kouzelnými tvory, kancelář divize zvířat, respektive Odbor kouzelných her a sportů - se nejprve dopustili závažného přestupku, když jednali, ZCELA BEZOSTYŠNĚ, drze a v rozporu se zásadou, že veřejná správa je službou veřejnosti. Dále porušili etický kodex a zásady slušného chování vyslovením výslovných vulgarismů. Rovněž se dopustili, před mnoha svědky – Amélie Krákavé a Theria Drakenola včetně - korupční výzvy. Naplnili skutkovou podstatu trestného činu a sami nabádali k činu poskytnutí úplatku vysokorodého pána Andrise von Grin-Erdwalla, čímž – zřejmě nedopatřením a z jejich úplné negramotnosti," slečna Metlová již citovala z paměti, zatímco pečetila obálku a starostlivě jí vkládala do zobáku velkému vypelichanému výrovi. "přiblížili britské kouzelnické společenství k obzvláště trapnému, mezinárodnímu diplomatickému faux pas. Osobně navrhuji - požaduji a preferuji - okamžité odvolání z funkce, ukončení činnosti a disciplinární řízení… S přáním slunného pozdního léta Constance Metlová, zástupkyně, případná svědkyně." vyhodila sovu z okna.

"Napsala jste to správně, slečno." prohlásila Krákavá odhodlaně a uznale zároveň.

Nobby Gibs a Willy Barker vyšli na chodbu jako spráskaní přesně ve chvíli, kdy Malcolm oslovoval děvče a Heidrún kouzelníka ve fialovém plášti.
"Neomlouvejte se, slečno. Ani v nejmenším." rozzářil se vousatý muž, až se mu stříbrné hvězdy na oděvu div nezatřpytily. "Berthold je jenom trochu potlučený a vyděšený… v jeho věku malý zázrak. Je opravdu výstavní exemplář, co se týče magické odolnosti, ale na takové strašlivé pády do hlubin samozřejmě nemá věk. Do turnaje už ho nepustíme, zvlášť teď, když je vyzrazen. Šampioni s ním ani neměli bojovat a jeho funkce měla být spíše, abych tak řekl, dekorační. Mohlo to pro něho být především vítané rozptýlení… Bůh ví, jak je na podzim života potřebné." usmál se zářivě. "Jsem Egbert Dusný, omluvte, že jsem se dosud nepředstavil. Jsem z Odboru pro mezinárodní kouzelnickou spolupráci a budu jedním z porotců. Jistě se přihlásíte, viďte? Vypadáte velmi odvážně."

Obrázek

"Já, totiž, ahoj. Promiň, já nevím jestli-" vyrazila ze sebe dívka, zaskočená Malcolmem. Zdála se být náhle opravdu vyděšená.
"Hej Umbridgi. Ty jsi fakt ztracený případ. To tě doma nenaučili slušnému chování vůči ženám a hostitelům?" ozval se za zády William.
"Slečna Metlová… ona říkala, že se nemáme- Tak Ty jsi Umbridge? To je jedno. Ne. Radši ne… Nech si svá kouzla." sykla tlumeně a stáhla se k hloučku, kterému vévodila Heidrún a starý kouzelník.




 
prof. Therius Drakenol - 26. dubna 2023 23:16
9f51fa3180fe37cf0f9bde9e7608bb304064.jpg

V Doupěti Hadů


Abych řekl pravdu, tak Grin-Erdwallův pokus by nemusel být až tak špatný nápad, kdyby jsme znali okolí a také kdyby to kouzlo aplikoval s mírou. Vidím ale, že nepřestává a navíc se ta půda pod drakem začíná až nebezpečně rychle propadávat. Proto si hlas zesílím kouzlem Sonorus a křiknu na něj. "GRIN-ERDWALLE, PŘESTAŇTE-" zařvu pak, ale už je pozdě. Pod drakem se sesune půda a ten padá do propasti která pod ním rázem vznikla. Jistě, Krákavá tvrdila, že žádná sklepení plná monster tu nemají. Očividně tu ale mají nějaký rozsáhlý jeskynní systém nebo něco. O tom se nikdo nezmiňoval. A teď ho tu žu asi mít nebudou. Každopádně, tohle bude katastrofa.

"GRIN-ERDWALLE, VY NAPROSTÝ-" zařvu zlostně, sotva si zděšeně uvědomím, co se to děje, to ale přerušil bolestný dračí řev vycházející z rozšiřující se díry. Ten ministerský hned nařídí všem pakovat se z mýtiny a já mu musím chtě nechtě dát za pravdu.

"VŠICHNI HNED Z MÝTINY! SESKUPTE SE U BRAN ŠKOLY!" zařvu s hlasem stále posíleným kouzlem Sonorus, abych splašený úprk studentů nějak nasměroval, poté kouzlo přeruším a dám se do kouzlení ohledně rozšiřující se propadliny, aby se zastavila už na svém takhle dost obrovitém rozsahu a pod prchajícími studenty se neotevřela nějaká další průrva nebo něco a dál se to až moc nerozšířilo. Ještě že Grin-Erdwall použil tohle kouzlo a v mladické nerozvážnosti třeba neudělal to, že by tam metal Bombardy hlava nehlava. Ale tohle nebylo o moc lepší. Měl sem Grin-Erdwalla zarazit hned jak jsem viděl, co za hloupost to dělá. Teď už bylo pozdě...

.
.
.

O nějakou dobu později jsme v ředitelně zdejší 'akademie' a já tu musím poslouchat ty kreatury z ministerstva, jak tu házejí vinu na všechny kolem, jen ne sami na sebe. Prokazuji výbornou sebekontrolu už jen tím, že zatím jen mlčím a nijak se k tomu nevyjadřuji, ačkoliv někteří z oněch papalášů dost zkoušejí mou trpělivost.

Zajímavý poznatek, který pochytím z následující konverzace je to, že slečna Metlová má zvláštní definici toho, co se počítá jako sprosté slovo. Bylo by zajímavé zjistit, jak by reagovala pokud by někdo opravdu nějaké sprosté slovo vyslovil. Možná by dramaticky omdlela s dlaní na čele jako to dělaly nóbl dámičky v těch starých knihách z červené knihovny? Ale já to zkoušet nebudu, je to pod mou úroveň. Takže tento experiment nechám někomu ze studentů. Každopádně, poté, co se dva ministerští pořádně obují do mého studenta je mi již jasné, že je třeba jednat. Tak si důležitě odkašlu a začnu jednat.

"Ještě počkejte, pane Grine-Erdwalle." zarazím svého studenta když už se chystá podat těm supům z ministerstva ten šek. "Je na vás, co chcete dělat se svými penězi, pokud chcete zahodit velký obnos do nenasytné černé díry plné korupce a financovat čísi vilu na pobřeží, tak je to jen na vás. Myslím, že zaměstnanci Oddělené pro Kouzelnické Hry a Sport se již nasytili dost z fondu pro rozvíjení nových famfrpálových talentů. Byly toho plné noviny, jistě jste o tom aspoň slyšel."

Narážím tím na skandál, kdy nově ustanovený fond určený pro nalézání a podporu nových talentů v oblasti famrpálu byl skoro celý vytunelován a zpronevěřen právě Oddělením pro Kouzelnické Hry a Sport, který jej měl na starosti. Strůjci celého tohohle incidentu unikali spravedlnosti a ostatní se pojistili tak dobře, že jim nikdo nic dokázat nemohl. Probíralo se to v Denním Věštci. Ano, sice je to bulvární plátek, ale já si jej i tak pravidelně čtu, abych byl informován o dění ve své rodné zemi. Každopádně, je jasné, že další skandál si rozhodně dovolit nemohou.

S tímto se otočím k těm ministerským v místnosti. "A co se týče vás, pánové, nejdříve bych si chtěl vyjasnit pár věcí. Zaprvé, škody na Drakkaru si vyčíslím sám a I když nejhoršímu zabránil včasný zásah zde slečny Metlové..." konstatuji věcně a pokynu k ní hlavou, i když se mi trochu příčí jí to přiznat. "...tak tu jde stále o značnou částku, zvláště kvůli tomu, že to byl dost starobylý kus očarovaný nejrůznějšími složitými magickými formulemi. A z té nezbylo téměř nic. Takže myslím, že minimálně to bude dost značná škoda. A to není zdaleka to jediné, čím tento vzácný a prastarý majetek naší školy utrpěl. Takže to nijak nezlehčujte." S tímto tohle téma alespoň zatím uzavřu a pokračuji dále.

"A zadruhé, místo k přistání jsem neměl určeno, ačkoliv jsem kontaktoval příslušná místa ihned několikrát, jak na ministerstvu, tak na zdejší škole. A bylo mi sděleno, že je jedno, kde přistanu, nebudou žádné problémy. A teď se dozvídám, že to nebyla pravda. Dostal jsem od vás očividně chybné informace."

To je pravda. Skutečně jsem si to ověřoval hned několikrát, až jsem byl už dost otravný. Ale to jsem rozhodně nechtěl nechat náhodě. Když jsem se dozvěděl kde se to bude konat a že to je tenhle cirkus té Krákavé, tak jsem hned věnoval patřičnou pozornost předcházení případným problémům (a jakože jsem očekával, že určitě nastanou), zčásti i proto, aby chyba nebyla ani z části na naší straně.

"Čí je to asi vina? Kdo za to zodpovídá? Rád bych se s tou osobou setkal. Stejně tak s jeho či jejími nadřízenými, kteří za dotyčnou osobu nesou zodpovědnost. A budu samozřejmě vyžadovat nápravu a kompenzaci. Tedy, mohl bych. Jsem si jistý, že bratranec Francis by mi s tím milerád pomohl."

Bratranec Francis, jeden z mých příbuzných, který pracuje na britském ministerstvu kouzel. Jako každá čistokrevná kouzelnická rodina máme i my Drakonolové patřičné konexe a držíme spolu. Náš rod se rozšířil do Švédska, Norska, Islandu, Dánska, jedna větev je i ve Finsku ještě z doby kdy patřilo Švédsku, já jsem z větve pocházející z Velké Británie. A tak je zde spousta více či méně vzdálených příbuzných, které mohu požádat o laskavost. Nemusí to být nutně reálná hrozba pro ně. Rozhodně nemám v úmyslu se s tímhle nějak moc párat, mám lepší věci na práci. Ale to oni neví. Stačí jen když to budou považovat za dostatečnou hrozbu na to, aby mě brali vážně.

"A nyní se tedy dostáváme k tomu hlavnímu. Pokud budete trvat na jakékoliv finanční kompenzaci od kohokoliv z mých studentů nebo tvrdit, že za tu vaši nanebevolající neschopnost může kdokoliv z Kruvalu, tak budu bohužel nucet podstoupit jisté rázné kroky, kterých bych se raději vyvaroval." povzdechnu si s hranou lítostí.

"Především, má škola se této frašky odmítne dále zúčastnit. Prostě odejdeme, nějaký odvoz si zařídíme. A vy si tu poté můžete plánovat turnaj s Krásnohůlkami, zruinovanými Bradavicemi a zdejší..." odmlčím se na chvíli a pohlédnu na Krákavou s Metlovou než nakonec dodám: "...institucí." Do tohoto jediného slova vložím přesně tolik despektu jak je ještě společensky přijatelné. "Proč také se zůčastnit akce pro utužování mezinárodní kouzelnické spolupráce když ta vám je podle vašeho přístupu někde kde slunce nesvítí."

Na chvíli se odmlčím, abych svým slovům dodal váhu, než pokračuji. "Následovat bude samozřejmě stížnost ministrovi kouzel Kingsleymu Pastorkovi, stejně tak i švédskému ministrovi kouzel ohledně toho, jak tuto mezinárodní akci vaše strana již podruhé zpackala. Narážím samozřejmě na ten neplatný minulý ročník tohoto turnaje, který samozřejmě netřeba blíže rozebírat." řeknu všem v místnosti.

"A samozřejmě poskytnu rozhovor i médiím. Ohledně nebetyčné neschopnosti, které jsem byl svědkem. Myslím, že se tento incident bude skvěle vyjímat na titulní straně Denního Věštce, nemyslíte? Po té zpronevěře famfrpálového fondu to bude zase další příležitost, kdy se Oddělení pro Kouzelnické Hry a Sport dostane zase do popředí zájmu veřejnosti a médií." pokračuji zase další narážkou na nedávno probíraný incident.

"A co se mých studentů týče, jsou sice dospělí, ale jen krátce a stále studují. Takže není divu pokud dělají chyby. A stejně se osvědčili mnohem lépe než speciálně vyškolení krotitelé draků a dozorci z ministerstva. Takže být vámi, raději bych o tomhle pomlčel, protože pokud se to dostane do obecného povědomí a rozjede se kolem toho ten klasický mediální kolotoč, tak budou padat hlavy a bude z toho mezinárodní incident. Z něčeho takového jen tak nevyvázne nikdo, kdo je s tím nějak spojený. Divil bych se, kdyby vás poté na ministerstvu zaměstnali i jen na vytírání záchodů." Ano, takhle se na ty úředníky musí. Pohrozit jim tím, že přijdou o ta svá teplá místečka a hned začnou zpívat jinou písničku. Protože to je to, čeho se bojí snad nejvíc.

"Takže vám dávám možnost. Zapomeňte na to, mlžte, pohřběte tento incident pod hromadou spisů někde v nějaké šuplíku v kartotéce ve které již pár desítek let nikdo nebyl. Na toto jste přece vy z ministerstva odborníci, ne?" dodám chladně.

"Myslím, že každý z nás má lepší věci na práci než se zabývat takovýmito nepříjemnostmi. A já jsem na oplátku ochoten tomu zde dát ještě šanci. Když už tu jsme. Možná se tím dopouštím hrubého omylu v tom smyslu, že beru v potaz utopené náklady, ovšem i tak zde setrvám, pokud se rozhodnete správně. Tak buďte rozumní a uvědomte si, že je pro všechny lepší pokud tato nepříjemnost bude zametena pod koberec." Koneckonců, ani já se nechci nějak zbytečně zaobírat zdlouhavým řešením tohohle incidentu či řešit rozčílené dopisy od rodičů co se až příliš bojí o své už dospělé ratolesti. I navzdory tomu, na jakou školu je poslali.

Poté se otočím k těm dvěma ministerským kašparům co se před chvílí tak pustili do Grin-Erdwalla. Ne že by mi na něm až tak moc záleželo, ale musím své škole udržet patřičnou pověst a nestrpím, aby si tu nějaké dvě kancelářské krysy s mylnou představou o své vlastní důležitosti dovolovaly na mé studenty. "A ještě jedna věc, pokud se ještě jednou zachováte k jakémukoliv z mých studentů takovýmto způsobem, v mé přítomnosti, a obviňovat jej z vlastní neschopnosti, tak nebudu ani zdaleka tak shovívavý jako zde slečna Metlová a nezbude z vás ani ta zátka z máslového ležáku. To není výhružka, to je konstatování faktu. Věřím, že jsem se vyjádřil dost jasně." řeknu těm dvěma chladně a nechám je, ať si to přeberou, jak chtějí. Pověst Kruvalu se v těchto případech velice hodí, takže mým slovům dodá jistě patřičnou váhu. "A co se pana Grin-Erdwalla týče, tak s tím si to vyřídím sám." dodám ještě a přísně kouknu na dotyčného studenta. Aby si nemyslel, že z toho jen tak lehce vyvázne.

Já se poté porozhlédnu po všech těch ministerských krysách v místnosti a položím tu zásadní otázku. "Takže tedy, souhlasíte, pánové? Nebo k tomu máte snad ještě co dodat? Pokud ne, tak mne omluvte, musím se věnovat svým studentům."

Pokud ještě něco chtějí, tak tam zůstanu a budu s nimi konverzovat dál. Pokud ovšem mají rozum a vědí, co je pro ně dobré a tohle považují za vyřízené, tak jen pokynu Grin-Erdwallovi, aby šel za mnou, po odchodu z místnosti okřiknu odposlouchávající studenty aby se začali věnovat něčemu užitečnému a hned zmizeli a pak začnu hledat nějaké vhodné místo, kde bych si mohl s Grin-Erdwallem promluvit o samotě. Neseřvu jej přece před těmi červy z ministerstva.
 
Felix Croes - 26. dubna 2023 19:26
fdf502793.jpg

Samý nadějný čáryfuk tady



Situace v strohé hale houstne. Potichu přihlížím momentu, kdy se stádo velice talentovaných studentů z Kruválu prostě sebere a společně s ředitelem se rozhodne převzít situaci do vlastních rukou. Připravený dělat bůh ví co tak vybíhají ven ve snaze zastat se svého dřevěného korábu a postavit se divokému draku. Nápad hodný obdivu. Nebo hlouposti. Nejsou k takové činnosti speciálně vycvičení lidé ? Těžko říct kde byla ta pointa. Asi to někdo nedomyslel.
Po pár minutách klidu se dostává jasná reakce. Řev. Dračí řev. A spousta bezvýznamných metačů kouzel. Chce to už jen popkorn z fénixových bobů a sssssykavý ohňostroj z krámku Čiplavého Hrouna.

Tak i přes zkroucený obličej plný obav a nechápavosti, věnuji špetku svého času zbytku haly. V té to pomalu začíná vířit. Nicole, ta zrzavější a milejší z nás, přisedne k Bradavickému stolu a pustí se do řeči s Grangerovou. Slavná tvář, slavné jméno. V hale jí tu zná asi každý. O čem si asi povídají...
Samozřejmě jsou tu i jiní. Nenechavé slečny od Krákavé až po dva Bradavické blonďáky. Jeden příliš hlučný, jeden příliš....hloupý ? "U krkavčí hltiny. Nová kouzla ? Kdo v dnešní době vytváří nová kouzla....nenene, příliš nebezpečné....příliš bezohledné....Mavron, který skončil s třemi nohami...Leofric měnící kůži do červena nebo Lovegoodová...." Potichu klející se choulím u stolu a snažím se odvrátit zrak od ostatních. Sám pro sebe si tak přelouskávám to, co jsem nepatrnou náhodou právě zaslechl. Evidentně mě to vystrašilo. Očima tikám všude kolem, rukama se držím opatlaného korbelu a velkými loky upíjím z neznámé šťávy. Mam z toho špatný pocit. Tady se stane ještě hodně něco divného. A nebezpečného. Drak je špatná znamení.....měl jsem raději zůstat doma.

Chaos !!!
 
William Blake - 25. dubna 2023 11:37
clipboard042778.jpg

Drak vs Drakkar



Na pozorování souboje s drakem jsem se také dostavil na střechu. Cestou letmo mrknu na Hermionu. Ta vypadá nepřítomně. Dost se změnila za ten rok ve vyhnanství. A taky mě stále mrzí, že se dala do kupy zrovna s Weasleym. Ale byla to její volba. Co já s tím můžu dělat? Nic...

Nemám zrovna nejlepší místo v první řadě, ale má výška mi dává alespoň nějaký výhled přes ochoz a rychlejší nebo asertivnější studentstvo.
O kus vedle uslyším krátkou rozepři Malcolma s místními studentkami.
Fakt toho šmejda nemám rád. Čistě po stránce schopností, je opravdu dobrý a patří mezi premianty ročníku. To mu nikdo odpárat nemůže, ale říkám si, že jej doma měli občas vyliskat, když byl ještě malý spratek. Teď už je velký spratek a výchova tu už moc nezmůže. Ale hold maminka měla očividně raději kočky a tenhle pak rostl jak dříví v lese. Události před rokem jej možná pro někoho postavily do mírně lepšího světla, ale za mě se nic nezměnilo.
"Hej Umbridgi. Ty jsi fakt ztracený případ. To tě doma nenaučili slušnému chování vůči ženám a hostitelům?" Zavolám na něj přes hlouček. Nad většinou studentů vyčnívám, takže všimnout si mě by mu nemuselo dělat potíže. Přes možné první dojmy mi v tu chvíli ani tak moc nešlo o zastání se těch holek, jako spíš o vyventilování vlastní podrážděnosti plynoucí už z jeho samotné přítomnosti a chování.
Sice kolega ze stejné koleje (pokud teda fakt taky patří do Zmijozelu:)), ale přijde mi, že nemůžeme být rozdílnější. Typický příklad toho, že Bradavické koleje nereprezentují "dobro" nebo "zlo", jak jsem si sám na úplném počátku studií také myslel, ale pouze charakterové rysy, které ovšem nedeterminují tuto příslušnost.
Začne mě svrbět levá ruka a cukat směrem k hůlce. Toto není správné místo pro potyčku a nechtěl bych tu úplně bojovat, ale část mě si přeje, aby té provokaci podlehl a já bych si alespoň mohl ulevit.
Poslední události s drakem přitáhnou můj pohled zpět na nádvoří a to, co se děje, na mě udělá dojem. Neubráním se uznalému usměvu, přestože jsem nestihl zahlédnout, čí přesně zásluha to je.

---

Po podívané na nádvoří se nakonec vrátím zpět do hlavního sálu a najdu si nějaké místo na sezení v Bradavickém křídle a natáhnu se pro pohár s ?moštem? Nevím a v tu chvíli mi na tom příliš nezáleží a můj pohled se vrátí zpět na Hermionu s Gínny, se kterou se při mé nepřítomnosti začala bavit nějaká holka z Krásnohůlek. Neslyším, o čem se baví, ale to mi zas tolik nevadí. O chvíli později se ztratím ve vlastních myšlenkách a očekáváních, co se vlastně bude dít v následujících dnech, týdnech a měsících.
 
Heidrún Grimdottir - 24. dubna 2023 18:10
753434_14778.jpg

No... to by bylo


"Što éto za gňúpa, ten Grinerdvál?" zaslechnu ještě nad davem jasný hlásek Matveiův s jeho nezaměnitelným zpěvavým slovanským přízvukem.
Všechno se hroutí, alespoň to tak v první chvíli zní. Jedno patro, druhé, třetí...
Na křik, ať okamžitě zmizíme z mýtiny, už tentokrát reaguji bez zaváhání, vykasám sukně a upaluji zpátky k hradu, kdoví, jak daleko ten sesuv půjde...

***



Opět se schovanou hůlkou a znova s kožešinou přes ramena, s nečitelným výrazem a rozporuplnými pocity, stojím v řadách mnoha zvědavců před ředitelnou.
Tohle bude průšvih...
Nebo spíš, byl by. Pro někoho hůře finančně situovaného.
Kdybych měla za to, že nechat propadnout draka do země je dobrý nápad, mohla jsem se teď kroutit na koberečku já.
Co by kdo dostal ze mě?
Žádné jmění nemáme, žádné trezory plné galeonů. Jen malé hospodářství a rybářskou loď. A sebe sami.
Na mysl se derou samé 'příjemné' představy, typu nucených prací alá metař na Obrtlé či leštič toalet na ministerstvu. Ovšem, neovládnu drobné pousmání, představa našeho mileného aristokratického spolužáka, kterak ušlechtilými prsty kouzelnické smetánky drhne za trest hajzlíky do vysokého lesku...
Ta není od věci.

Lehce slizce působící blondýn... je to on? Umbridge junior? s pofidérním účesem vemlouvá se opodál do přízně jedné ze zdejších dívčin, s přísliby o učení nových kouzel. Vyklenu jedno obočí v náznaku pochyb, nicméně 'námluvy' mu nekazím.

Pokud zahlédnu někoho z ministerských, který nemá zrovna napilno hádat se s profesory či kárat provinilce, zkusím jej oslovit.
"Omlouvám se, nechci zdrržovat, ale jak je na tom ten drrak? Bude v pořřádku?"
 
Malcolm Umbridge - 24. dubna 2023 10:53
screenshot202303141349059738.jpg

NOVÝ PRIATELIA



Dievča na streche som si viac nevšímal. Absolútne mi bola nesympatická a vôbec ma nezaujímalo či ma pozná, či jej otec súhlasí s mojou mamou, alebo nie. Jediný problém by mohol nastať, keby moju mamu začala urážať. Nemal som s ňou žiadny dobrý vzťah, ale vec rodiny je proste vec rodiny. Nikto by nemal dovoliť, aby niekto šlapal po vašich rodičoch, alebo priateľoch.

Viac ma zaujímalo čo sa deje tam dole. Drak sa bránil statočne a ja som so zatajeným dychom čakal, kedy tú ich loď zničí, alebo zašliapne nejakého Kruvalského študenta. Na moju smolu, sa to nestalo. Drak sa prepadol do zeme a to do poriadnej hĺbky.
Ako som sa neskôr dozvedel, mohol za to nejaký blbý študent, ktorý pokazil tretiu turnajovú úlohu. Nebudem sa tváriť, že mi neodľahlo, predsa len .... katakomby? Ktorý normálny človek by tam chcel byť zavretý ... a čo ďalšie by tam bolo zavreté s nimi? Že by niekde vyhrabali Minotaura? To je už fuk, našťastie žiadne katakomby už nebudú.

----

Zatiaľ čo sa Kruval spovedá pred ministerstvom, ja som sa rozhodol, že by nebolo na škodu, trochu si zatrénovať. Mám nejaké nové kúzla, ktoré by som si rád vyskúšal. Dokonca mám práve rozčítanú knihu o tom, ako vytvárať vlastné kúzla. Mám niečo rozpracované, ale ešte som to ani nemal kde vyskúšať. Tu by to bolo ideálne, ale potrebujem nájsť nejaké súkromné miesto a možno aj nejaké testovacie subjekty. Preto som sa rozhodol, že si tu nájdem nové kamošky, ktoré by mi mohli byť užitočné.

Rozhliadol som sa a vytipoval som si jedno dievča, ktoré stálo bokom osamote. Na prvý pohľad žiadna namyslená blbka, vyzerala trochu utiahnutá. A tá by mohla byť ľahký terč, preto som sa k nej priblížil a prehovoril som.
"Ahoj." Usmial som sa na ňu. "Je to tu zaujímavé, taký škandál hneď na začiatku. Myslím, že sa mi vaša škola bude páčiť. Ehm, rád by som si to tu obzrel, zatiaľ čo profesori riešia dôležitejšie veci. Neukázala by si mi to tu? Mám aj nejaké nové kúzla, ktoré by som chcel vyskúšať. Bude sa ti to páčiť. Naučím ťa ich. Čo ty na to?"
 
Andris von Grin-Erdwall - 20. dubna 2023 22:49
beznzvu5036.jpg

Nepřízeň úspěchu



,,ZBLÁZNIL JSTE SE, GRIN-ERDWALLE?"

Tahle věta mě donutila sebou škubnout směrem k řediteli hned potom, jakmile jsem dokončil kouzlo. Zachvěl jsem se, zatímco země začala praskat...až příliš rychle. A sakra! pomyslím si, a začnu běžet zpět ke škole. Nejenom drak, ale zdálo se, že úplně všechno se začalo propadat do hlubin. Byl jsem z toho v šoku. Nebylo možné, aby tak základní kouzlo nadělalo až takovou paseku. Nebylo.

Ale inu, náš problém s drakem se tím vyřešil.


Obrázek

,,...BĚHALI JSTE TAM JAKO PARTA VYDĚŠENÝCH PRVAČEK!" slyším z vedlejší místnosti jekot. Tyhle ,,porady" dospělých jsem od dětství nesnášel. Nervózně klepu nohou a opírám se o zeď. Připadá mi, že mě všichni sledují, jako kdybych něco provedl. Ale...To tak mám skoro pořád. Nicméně se dá čekat, že ti ministerští budou... pomyslím si, ale utne mě "JEŠTĚ JEDNOU NA PŮDĚ AKADEMIE POUŽIJETE SPROSTÉ SLOVO A UDĚLÁM VÁM Z NOSU ZÁTKU OD MÁSLOVÉHO LEŽÁKU!" neboť jekot doletí až sem. Dostanu husí kůži během ticha, které nastane, a zatřesu se. ,,Ach jo, že já jsem nezůstal s těmi čumily ve škole" pomyslím si. Jak se tohle vyřeší to jsem tedy sám zvědavý... pomyslím si. Nelíbí se mi to. Nepřipadá mi, že jsem udělal něco zlého. Pomohl jsem zachránit loď, i další studenty. Když už nic, skutečně je to vina těch úředníků. Nemá být moje práce tady chytat draky. A upřímně, nebýt mě, možná s ním bojujeme doteď pomyslím si. Sakra, vždyť já jsem porazil draka! pomyslím si. Něco takového můj otec vyčte jako znamení, pokud se o tom tedy dozví. No, doufám že ne. A Leklan...Mě asi zpráská jako psa napadne mě, a při té myšlence se lehce skrčím.

,,Šest tisíc galleonů pane von Grin-Erdwalle" rozezní se místností, zatímco mlčky koukám na úředníkův obličej. Tváří se, jako kdyby to se mnou myslel dobře. Ale nemyslí. ,,Musíte pochopit, že jste svým kouzlem napáchal opravdu značné škody na školním pozemku, a navíc těžce zranil velmi vzácného magického tvora. Můžete být rád, že jste nikoho z Vašich spolužáků neusmrtil, nebo vážně nezranil." začne jeden z nich. Přemýšlím nad tím, že jsem přeslechl jejich jména. Jistě mi je říkali, ale nevím je. Při jeho slovech syknu. ,,A jistě chápete, že nikdo z nás nechce, aby celá věc skončila před soudem, včetně Vás" pokračuje blahosklonně, zatímco ten druhý mu do toho skočí s: ,,Co Vás to popadlo s tím kouzlem? Takhle nebezpečná zaklínadla jste vůbec neměl sesílat a musíte to dobře..." Ale první úředník ho uměří rukou. Sledoval jsem, jak se tu množí počet očí, které mě sledují. Tihle hadi...Jak tohle můžou vůbec říct?
,,Inu, pane Grin-Erdwalle? Co na to tedy řeknete vy?"

Nadechnu se, a rozhlédnu se po okolí. Jak mě všichni sledují a soudí. Už od té doby co jsem se narodil. Tyhle děti už to skoro neví, možná o tom nikdy neslyšeli, ale Drakenol i další dospělí si nikdy neodpustí mě přirovnávat k mým příbuzným. Jako kdybych se mermomocí nesnažil být jiný! Zachráním den, a stejně jsem ten hajzl! pomyslím si. Je to zatracené prokletí. A já moc dobře vím, kdo ho na mě seslal Nepamatuji si den, kdy pro mě otec přišel, ale vím, že ho strýc porazil v souboji. A dobře udělal. Kdykoliv mohl, tak mi otec v životě uškodil. Nedivil bych se, kdyby mě i nějak neproklel. A tahle moje smůla...No, dalo se to čekat.

,,Já..." řeknu a pak se podívám přímo na úředníky před sebou. Propnu se v zádech.
,,Peníze. Chcete po mě peníze?" zeptám se prostě. Dvě mávnutí hůlkou (přitom se jistě zježí přítomným úředníkům po dnešku všechny chlupy na), a objeví se mi v ruce pero a papír. Začnu psát. ,,Šest tisíc galleonů. Vyřízeno" řeknu razantním tónem, a podívám se na úředníky před sebou. Dám jim papír do rukou. ,,Platební příkaz do Gringottské banky z mého osobního účtu. Nebo je to málo? Chcete ještě třeba dva tisíce na to, abyste zabezpečili toho draka příště lépe? Menší finanční příspěvek od mojí rodiny, či jak jste to řekl?" nedá mi to. Musím to ze sebe dostat. ,,Nebo tři?" zeptám se dále sarkasticky. ,,Máte velké štěstí, že se toho draka, co nás chtěl všechny zabít a zničit jeden z nejcenějších magických předmětů Kruvalské školy, nezbavil nějaký chudý student. Neměli byste poté na kom vymáhat škody, které jste způsobily tím, že nezvládáte svojí práci a necháváte nebezpečné magické tvory svévolně pobíhat ve školním prostoru a vytváříte nestabilní magické konstrukce, které zničí i kouzlo běžně vyučované v šestém ročníku většiny kouzelnických škol" zakončím celou věc prostě. ,,Ach, a ještě jedna věc. Nevím, zda je moudré, aby byla spojována kouzelnická soutěž zrovna s mou rodinou skrze finační dary. Ale můžete se mého biologické otce zkusit zeptat. Jenom bych byl velmi opatrný, slyšel jsem, že prý úředníky Ministerstva...nemá rád" řeknu ironicky se zdviženým obočím. Pokud o mém otci alespoň něco vědí, měli by tušit, o co se jedná. A mám tušení, že na ministerstvu by mohli vědět. Koneckonců, jednoho z nich (alespoň co já vím), zabil. ,,Mohu odejít?" zeptám se následně.

 
Nicole Dubois - 20. dubna 2023 18:04
staensoubor704514017727362.jpeg

NOVÍ PŘÁTELÉ



Ať už Hermiona myslela na cokoliv, vypadá že ji květina potěšila a to zas těší mně. Se spokojeným výrazem se posadím a ještě než začne Hermiona mluvit, pohlédnu na dívku vedle ní. "Ty sestšička Ronnalda, še? Ráda poznávám". Usměji se a i ji zdvořile pozdravím. Pak už věnuji pozornost Hermioně. "Všichni?" Zopakuji trošku překvapeně a ohlédnu se po Bradavických. To bude spousta sklamaných.

Hledím na Hermionu, poslouchám a přemýšlím o tom co říká. Asi toho zažila opravdu hodně a není si jistá zda tohle není něco u čeho by už neměla být? A že se Turnaj koná tak brzy po tom všem, to překvapilo i mně když jsem to slyšela prvně. "To v pošádku, já myslím še rozumím". Pousměji se a pokračuji.

"Také mi to pšišlo brzy, ale mošná še to je právě ono.. Še chtějí aby lidé uvolnili se a nemysleli na to co bylo.. A myslím, še vaše šeditelka ví co dělá. Kdyby ona nemyslela še ty tu máš být, tak by tebe nevzala. Pro mě by bylo velikou čtí v Turnaji soutěšit proti tobě". Řeknu upřímně, snažíc se jí aspoň trošku zvednout náladu.

Nad jejími dotazy trošku zapřemýšlím a podívám se k našemu stolu. "Od nás.. Hmm.. Julien, on trochu.. Jak šíct.. On mršný jazyk a veliký svůdce. Vy mu raději nedívat do oka. On vypadat jako chlupák, ale on moc namažaný". Kývnu směrem k mladíkovi s krátkými blond vlasy, s modrýma očima, které právě upírá na zdejší studentky. "Helène, ona jako blesk, nejrychlejší s naší škola, i na košťatu. Ona velmi věší sobě a neráda jiné škola". Ukážu na dívku s černými dlouhými vlasy v copánku a pak na chvilku zaváhám.

"A.. Já taky chtěla skusit.. Nevím jestli bych mochla vyhrát, ale já doufám, še Turnaj pomůže.. Já ráda alchemie. Jednou, mošná, vyrobit kámen Mudrce.. Když vyrobil Nicolas, proš né Nicole?" Usmívám se, po poslední větě si přijdu trochu hloupě, nevím zda kvůli tomu že jsem řekla moc a nebo že se bojím že se mi budou vysmívat.. Nadechnu se, vydechnu a pohlédnu na obě dívky vedle mně. "Náš košár moc prostoru má a je pochodlný. Až my tu skonšíme, vy jestli chtít, můšete se mnou podívat. A tšeba i pochladit Pegasa, oni moc krásná!"
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.14379405975342 sekund

na začátek stránky