Příspěvků: 328

Hraje se Jednou týdně Vypravěč Dreadworth je offlineDreadworth

Ukončená jeskyně!

Družina

družina zatím neexistuje

Malcolm Umbridge - 21. května 2023 18:28

FRAŠKA

Stál som ešte pred pohárom, tesne po tom čo som doňho hodil svoje meno a bavil som sa s Kruvalčankou. Predstavila sa ako Heidrrún. Oproti ostatným je dosť vysoká, ale to si nevšímam. Nezaujíma ma ako kto vypadá, viac ma zaujíma jeho pôvod a jeho kúzelnícke schopnosti. Dívam sa na plameň v pohári a odpovedám jej.
"Ja som Malcolm. Netuším kto bude vybraný z akademie. Nikoho tu nepoznám, do týchto dní som nemal o existencii tejto školy ani páru. Je to absolútne trápne, že sa Bradavice musia deliť o miesto s niekym z tejto školy. Je to veľké oslabenie Bradavíc. Myslím, že je to kvôli tomu, že na poslednom turnaji mali Bradavice šampiónov dvoch, ale stále je to nefér."

Potom sa nám do výhľadu dostal nejaký trapko. Pozeral som naňho a nechápal som, prečo tam svoje meno dáva. Heidrún sa mu prihovorila a on potvrdil to, čo na ňom bolo vidno. Je to posera. S takými sa ja nebavím, držím sa od slabých jedincov ďalej. Nedivil by som sa, keby bol z polovice mudla.
Pozrel som sa na Heidrún a zopakoval som jej slová.
"Hodně štěstí." A odišiel som.

Sedím vo veľkej sieni vedľa svojích Bradavických spolužiakov a priznám sa, som veľmi nervózny. Potia sa mi dlane, pretože byť vybraný na turnaj, je môj sen. Je to niečo, čo si zaslúžim a veľmi to chcem. Snažím sa pravideľne dýchať a očakávam začiatok.

Pohár vypľul prvé meno a našťastie tak prerušil reč Dusného. A po prečítaní mena som ostal nechápavo pozerať. Vážne pohár vybral toho trapáka? He .. hehe .. to je komédia. Veď Krasnohulky sú vďaka nemu odpísané. Ďalšia na rade je nejaká Nicole. Netuším kto to je, ale keď jej už Dusný tak lichotí, tak si aj ja pomyslím, že má naozaj pekné vlasy. Zaujímalo by ma, či sú takéto naozaj, alebo si ich upravila kúzlom.

A je to tu, Dusný vyhlásil šampionku za akadémiu. Nejaká Mildred, to je fuk, nezaujíma ma, ja chcem počuť svoje meno! A šampiónom za Bradavice je ........ On.
Will .... Blake.
.
.
.
.
.
.
William .....
.
.
.
.
BLAAAAKEEEEE...
.
.
.
Jeho otravné meno mi dunelo v ušiach a ja som ostal nehybne zkamenelý. Dívam sa naňho ako kráča na miesto šampiónov a ja som ostal sedieť na stoličke ako obyčajný, bežný, bezmenný študent. Žiadna sláva ma nečaká, žiadne veľké činy, žiadny šampión turnaja, žiadni novinári ... nič.

To, že bola potom vyhlásená aj Heidrúnn som vnímal len okrajovo. Až keď sa okolo mňa rozhostil nejaký rozruch, vrátil som sa myšlienkami naspäť. Je tam ďalší papierik s menom. A na ňom ... je meno profesorky. Metlová? Cítim hnev. Takže takto ... Krasnohulky odpísali tým, že tam dali toho poseru, pretože neexistuje, aby ho pohár vybral svojvoľne, Bradavice odpísali Blakeom a všetku slávu zožerie akadémia, pretože si tam strčili ešte profesorku ako šampionku. Je to fraška.
S otvorenými ústami som sledoval ako sa všetci profesori stiahli niekde mimo a my sme ostali ponechaní v nevedomosti.
Zlosť ma úplne ovládala, vystrelil som na nohy a vybral sa k dverám, že odchádzam. Cestou som išiel práve okolo Ethel a tak som po nej hodil znechuteným pohľadom a neodpustil som si poznámku.
"Vidím, že celá vaša úbohá škola je plná zákerných šmejdov. Pff." Odfuknem si a rýchlym krokom odchádzam z haly na znak toho, že odmietam hrať v tomto ich divadle aj tú najmenšiu rolu.

Andris von Grin-Erdwall - 21. května 2023 17:06

Výsledky

Andris A. I. G. ctěný pán von Grin-Erdwall

To jméno se nerozezní halou, jako hrom před bouří. Nikdo nejásá. Jenom osamocená tleskání. A to primárně kvůli tomu, co přišlo předtím.

Cože?

Tenhle turnaj byl fraška, a tahle škola také. Už si to mysleli úplně všichni, ne jenom extremisté na okraji. Tohle přece nejde. Pohár vybral učitelku, a já jsem málem vyprskl svou šťávu. To se v historii téhle soutěže ještě nestalo. To se nemůže stát opravím se. To není způsob, jakým by dotyčný artefakt fungoval. A to, že vyhodí hned poté moje jméno, které jen tak zazní do větru jako vtip toho hlupáka Dusného, tomu vůbec nepřidá. Teď jsem v tom byl zapletený taky. Musela se pokoušet manipulovat s pohárem. A teď jí to nevyšlo pomyslím si, zatímco sleduji supějícího Drakenola, pomalu brečícího studenta Krásnohůlek, a staré známé Heidrun a Williama po cestě do sborovny. Tohle je taková fraška pomyslím si vztekle, a vadí mi to. Chtěl jsem férovou, dobrou soutěž. Ne jeden karambol za druhým. Nedělalo to čest nikomu. Především zdejší škole.

Navíc je tu mnohem víc studentů, než je standardně zvykem. To se z toho fiaska s Potterem nikdo nepoučil? pomyslím si, zatímco se rozhlédnu po sborovně. Ten francouzský kluk opravdu vypadá, že se rozsype, ale Will je už u něj. Pozoruji i je.

V tuto chvíli jsem sám zvědav, jak celá věc dopadne. Vím, že jsem tu vnímán jako potížista, a nechci se už Drakenolovy připlétat do cesty. Prozatím tedy počkám, a mlčky sleduji, jak se bude věc vyvíjet.

Gisli Gundersen - 21. května 2023 14:02

Vyhlášeno

Seznámení s kruvalským spolužákem a bradavickým blonďákem bylo ve výsledku vlastně fajn. Ačkoli uznávám, že jsem mohla být krapítek hrrr. Nu, jiná už asi nebudu.

Ale ať se v okolí mohlo dít nebo dát najít cokoliv zajímavého, vyhlášení se nemohlo nic rovnat. Ti, kteří své jméno vhodili do poháru, jejich mentoři a profesoři...všichni už to chtěli mít za sebou. Což v Dusného podání bylo celkem riskantní.

Vyhlášení krásnohůlských jsem úplně neprožívala. Jediné zajímavé bylo, že letos budou zřejmě šampioni dva za každou školu.
Když byl za Bradavice vybraný Will, to už jsem tleskala a na tváři mi hrál úsměv. Intenzita úsměvu a aplausu byla vyšší u Mildred - hlavně z toho důvodu, protože ta nafoukaná ministerská dcera ostrouhala, a copatá dívka nakonec odvahu v sobě našla.

Blížili se šampioni za Kruval a tréma se mi nahrnula do hlavy, až se mi z toho zatočila. Moje jméno, kruvalužel, nezaznělo. Osten zklamání se dostavil, ale nedá se nic dělat. Podpořila jsem Heidrún potleskem. Pak se stalo něco, co jsem úplně nepochopila. Proč ta Metlová...cože? Eh? Chápu to správně nebo co si to tam šuškají? Díky této prapodivné situaci skoro zanikne Andrisovo jméno. Zamrkám a násilně se vytrhnu z myšlenek. I Andrisovi zatleskám a usměju se. I když trochu zmateně a rozpačitě.

Chvíli ještě sleduju místo, kam všichni spolu s učiteli zmizeli, a pak se posadím ke stolu a mlčky sleduju mísu s ovocem.

William Blake - 21. května 2023 10:55

Je vybráno...

Sleduju Felixe, jak se plouží k Dusnému. Jako, taky jsem nervózní z toho, že mé jméno je uvnitř. Ale že bych se klepal jak osika, to zas ne. Proč se teda přihlašoval, když teď vypadal, že každou chvíli odpadne?

Aha… takže jich bude více z jedné školy? Krátce se zavzpomínám, abych v paměti vyhrabal, co že je vlastně jinak oproti předchozím ročníkům… nic… asi jsem měl přecejen lépe poslouchat…

Když vyhlásí mé jméno, tak se postavím a v rychlosti se ohlédnu kde sedí Hermiona… moment, ona tu vlastně není…
K Dusnému jdu sebevědomým krokem. I když určité pochybnosti přecejen mám. Třeba…spolubojovnik? Ve skupince s někým jiným než z mé školy? Hádám, že tím mi alespoň odpadá nebezpečí, že vyfasuju Malcolma… dva z krásnohůlek, je pravděpodobné, že tedy budou dva z každé školy…
"Děkuji pane…" odpovím krátce a otočím se k odchodu do sborovny.
Vyčkám ještě vteřinu za dveřmi, abych slyšel další jméno a pak už zamířím na místo určení.
Jakmile vstoupím, mávnu rukou na pozdrav těm vybraným přede mnou.
"Zdravím." Pronesu přátelsky a posadím se na jednu ze židlí sborovny.
Pak uvidím Felixe.
"Prosím tě, můžu se na něco zeptat? Neber to špatně, ale víš že účast byla dobrovolná, že ano? Já jen, že jsi tam vypadal, že zkolabuješ. Jsi v pohodě?"Zakončím otázkou a usmívám se na něj.

Pak si vyhlédnu svoji partnerku do soutěže. "Nejsem si úplně jistý, jestli jsme se už poznali, tak pro jistotu… Will Blake."
Pronesu a nabídnu jí ruku k seznámení a mile se na ni usmívám.

prof. Therius Drakenol - 20. května 2023 18:27

Skandál Za Skandálem

Sedím za profesorským stolem ve velké... tedy, ve "velké" síni a již netrpělivě čekám na vyhlášení, kterého se samozřejmě ujme Dusný svým specifickým způsobem. V tom fialovém plášti a špičaté čepici se celkem podobá Albusi Brumbálovi (budiž mu země lehká), ovšem pochybuji, že Brumbál by byl u toho tak teatrální jako on. Z poháru vytahuje postupně jména, počínaje Krásnohůlkami a já si vždy důkladně prohlédnu novopečeného šampiona či šampionku abych věděl, co od nich tak lze čekat.

Z Krásnohůlek vyberou nějakou zrzavou dívku a ještě před ní... no, jestli ten strašpytel je to nejlepší, co Krásnohůlky nabízejí, tak mám pravdu v tom, že to bude pouze mezi Kruvalem a tím koho vyberou pro Bradavice. Zdejší Akademii ani nepočítám.

Za Bradavice vyberou... počkat, není to ten blonďák co tak vyrušoval při proslovu Dusného? Nebo to byl ten na tom nádvoří u toho stanu co vyhrožoval té Svatouškové? Nejsem si jistý. Ale je ze Zmijozelu, takže určitě bude něco umět. Jeho spolusoutěžící, ze zdejší "Akademie" je nějaká Virválová a já si všimnu toho pohledu Metlové který se jí na tváři objeví sotva její jméno vysloví Dusný. Tak to asi nečekali, že to bude zrovna ona a slova Dusného ohledně ní mi i potvrdí důvod. Už jen těch pár vět mi stačí na to, abych si o ní udělal obrázek a vyhodnotil ji jako typického studenta školy takovéto nízké úrovně. Zvláštní, že pohár nevybral tu Svatouškovou a místo ní vybral zrovna tuhle.

Poté se to přesune na naši školu a první šampionkou Kruvalu se stává... Grimdottirová? Byla to dobrá studentka, ne že by ne, ale překvapilo mne, že pohár vybral zrovna ji. Byla vždy taková nesmělá, nevýrazná, tak mám jisté obavy ohledně toho, jak to v turnaji zvládne. Zřejmě v ní je ale o něco více než jsem si myslel. Budu si s ní poté muset promluvit.

Ovšem, pak to přijde. Dusný vytáhne lístek. A za tím další. "Ne, to ne, to už přechází všechny meze..." kroutím nad tím nevěřícně hlavou a v duchu očekávám, že to je jen nějaký hloupý vtip Dusného, kterým chtěl odlehčit atmosféru v síni a hned poté se papírek navíc rozpadne v prach. Ale ne, je to tak. "DVAKRÁT ZA SEBOU! DVAKRÁT ZA SEBOU TEN SAMÝ PROBLÉM???" chce se mi řvát, ale ovládnu se. Místo toho si vyměním naštvaný pohled s Madame Maxime, který se změní ve výraz naprostého úžasu když zjistím, kdo je oním soutěžícím navíc. Takovou absurditu sem nečekal. Kouknu na Metlovou stylem, jakože se zbláznila. "To vážně si tady myslí, že až taková nestoudnost jim projde? Ne... ani oni nejsou AŽ TAK nehorázně hloupí. Podle reakcí Metlové... ano, pokus o to ovlivnit rozhodování poháru který se jim zvrtnul! Neschopní troubové!" soptím uvnitř a jen stěží už zachovávám kamennou tvář. To, že Dusný ještě i ohlásí, že druhým Kruvalským šampionem je Grin-Erdwal ('Samozřejmě, kdo jiný, už tak je z toho fraška, tak proč to ještě nespestřit Grin-Erdwallem který při turnaji zdemoluje půlku školy.'), to je naprosto zastíněno tímto skandálem.

Ovšem... musí se z toho něco vytěžit a využít to v náš prospěch, jenom je třeba přijít na to jak. Ve všem je koneckonců nějaká příležitost. Cestou do sborovny právě o tom přemýšlím...

.
.
.

Když Madame Maxime zabouchne dveře od sborovny a prohlásí, že je to skandální, tak jí hned přitakám. "Přesně tak, je to naprostý skandál. Takže v rámci očekávání." řeknu a kouknu nasupeně na Dusného. "Už podruhé za sebou. To tentokrát nestačil jen ten drak?" zakoroutím hlavou a poté se přesune můj pohled na Krákovou a hlavně na Metlovou.

"Nemohli jste si pomoci, že? Doufám aspoň, že ani vy nejste tak slabomyslní abyste si mysleli, že zrovna tohle vám projde! Aby za vaši školu soutěžila profesorka! Tak řekněte, kdo to měl být původně? Svatoušková? Ta hvězda vaší akademie?" pokrašuji dál rozhořčeně a upnu pohled na Metlovou. "Všiml jsem si, jak jste se dívala na tu Virválovou, když pohár vybral ji, jakoby něco nevyšlo podle plánu. Confundo není zrovna lehké kouzlo, očividně s tím potřebujete pomoci, drahá kolegyně. Již chápu, proč jste se na stráž postavila sama. Kdo jiný by měl přístup a tolik možností jej na poháru procvičovat. Škoda, že ten cvik vám očividně nepřinesl kýžené ovoce."

Může za to ona. Kdo jiný. Na stráži stála sama celou dobu. Měla k tomu přístup jen ona. A jestli to nebyla ona, tak to byl někdo, komu to umožnila. To se do toho vloží Dusný s tím, že Metlová sice musí soutěžit aby ji nestihla kletba poháru, ale nebudou ji bodovat. "Ano, jistě, nebudete ji bodovat, zajímavé, že takové řešení nebylo aplikováno minule v případě Pottera." neodpustím si jedovaté rýpnutí ohledně přechozího turnaje, ovšem dále ten předchozí skandál nerozebírám a věnuji se hlavně nynějšímu.

"Ovšem, nepokládám to za dostatečné. Vzhledem k tomu, že se soutěží v týmech a bude to hlavně o spolupráci členů. A to, že by měl jeden tým sestávat ze tří a navíc jeden z členů byl v profesorském sboru školy na které se to pořádá... titulky v Denním Věštci se již píší samy." řeknu suše a ihned pokračuji než má Dusný možnost něco říct.

"A než navrhnete to, že by zde..." řeknu a ukáži na Metlovou, snažím se neříct něco až moc přes čáru. "...dotyčná..." vyslovím to stylem jako by to byla nějaká kletba. "...'soutěžila' sama ve vlastním týmu, no, jistě pochopíte, že mám jisté obavy ohledně toho, že vzhledem k okolnostem bude nadržovat anglickému týmu jak jen bude moci. Když se soutěže přímo účastní S podobnou situací jako byl tehdy Potter, to by se ještě dalo tolerovat, byl to tehdy student čtvrtého ročníku, ten by toho v tomhle ohledu moc nesvedl, ovšem věřím, že profesorka co učí i na škole jako je tato by byla schopna mnohého, jak již ostatně dnes prokázala." řeknu a propálím Metlovou pohledem.

"Tak co zdejší zástupkyni ředitelky umožnit to, co chce. Svým studentům ať pomáhá a nadržuje jak chce, stane v turnaji po jejich boku. Když po tom tak očividně touží. A samozřejmě, stejnou možnost bude mít i tým Krásnohůlek a Kruvalu." začnu dotyčné seznamovat s tím, co jsem cestou do sborovny vymyslel.

"Toto je můj návrh na to, jak to vyřešit tak, aby to bylo jakžtakž fér. Tedy, za Kruval budu soutěžit i já a za Krásnohůlky madame Maxime. S tím, že budou zakázána kouzla která jsou příliš složitá i pro studenty závěrečného ročníku, aby doopravdy záleželo hlavně na studentech. Ohnivý Pohár není nutný, stejně již vyhasl. Každá škola zde má pouze jednoho pedagoga a zde slečna Metlová se 'uvolila', že si vezme na starosti anglický tým. A jak jste sám říkal, pane Dusný, z dotyčných profesorů se porota vybírat nebude. Takže jsme oba volní." řeknu a na chvíli se odmlčím, pohledem prolétnu celou místnost a všechny zdejší osoby abych viděl, jak se na můj návrh tváří.

"Další možnost je ta, že si já a madame Maxime vybereme dalšího studenta či studentku jako třetího šampiona." navrhnu ještě alternativu a kouknu na Madame Maxime a pobídnu ji, aby mne v tomto návrhu podpořila. Včera jsme mluvili o tom, že musíme společně zabránit tomu, aby z toho anglická strana vytvořila neférovou soutěž vůči nám. A nyní nastal přesně takový okamžik, kdy musíme spojit své síly. A kdyby se jí náhodou nechtělo soutěžit jí samotné, může si za sebe najít náhradu.

"Nebo snad náhodou i takovéto řešení je v rozporu s pravidly ohledně Ohnivého Poháru? Nikde nebylo řečeno, že v turnaji musí nutně soutěžit pouze osoby vybrané pohárem, nebo je to snad jinak?" Zeptám se Dusného se zdviženým obočím. "A také, trvám na tom, aby se celá tato věc patřičně prošetřila. A pro dotyčné, kteří za to mohou z toho vyvstaly patřičné důsledky!"

Nicole Dubois - 20. května 2023 16:25

TAK JE TO TADY...

Mrzelo mně když Hermiona odletěla. Je to fajn holka, je chytrá, dobře se s ní mluví. A přišlo mi, že bychom mohly být dobré kamarádky. Ale teď je pryč a tak jsem aspoň nějaký čas trávila s Ginny. Je také moc milá, vyprávěla mi o své rodině, já jí o mé a dozvěděla jsem se, že také fandí Hollyhedským Harpiím! To je bezva, někdy si spolu budem muset zalétat.. Teď stejně jako ostatní, sedím ve Velké síni a napjatě pozoruji střídavě Dusného a Pohár.

Netrvá to dlouho, než vylétne první lísteček. A když Dusný řekne to jméno, zamrzne mi úsměv na tváři. Felix.. To myslí vážně? Felix! Pohár opravdu vybral Felixe.. Jak je to u Veliké Morgany, možné?! Je to můj spolužák, o ročník níže než já, je dobrý v alchymii, je chytrý.. Ale také zbabělec. Když by s někým při plnění úkolu narazil třeba na vlkodlaka, zpanikařil by, utekl a nechal to na tom druhém?

Nedlouho poté Pohár vyhodí další jméno a.. Jsem to já! Já! Opravdu, Pohár vybral mně! Se zářivýma očima vstanu, pohlédnu na Ginny a ukážu jí palec, jako že jí držím palce a že doufám, že se ke mně připojí.. Dojdu k Dusnému a podám mu ruku. Takhle z blízka vypadá docela mile. "Ooh, Merci beaucoup". Lehce se zaculím když slyším jak mi lichotí. Pohlédnu na ty dveře a přikývnu. "Oui". Pak už se vydám skrze dveře, směrem ke sborovně. Felixe najdu ještě na cestě. Dojdu k němu, vezmu jej za ruku a zářivě se usmívám.

"Tedy, nečekala bych že se přihlásíš.. Ale stalo se a Pohár tě vybral. Gratuluji.. Teď budeme muset spolupracovat. Budeme dřít až do roztrhání těla a ukážeme všem, že nejsme jen pěkné tvářičky.. Ano?" Říkám Felixovi, automaticky v mateřštině, sebevědomě a nadšeně. Já vím, Felix není nejideálnější partner, ale nemohu říci že by byl neschopný. Půjdeme na to chytrře a zvládneme to!

Dojdeme do sborovny a čekáme na ostatní. Čekám že přijde Ginny, ale nestane se tak. Místo ní je tu nějaký kluk. Vnitřně jsem z toho smutná, nevím co se stalo, ale i tak každému mávnu a s úsměvem pozdravím, vždy když přijde další šampion. No a pak.. Pak přijdou učitelé a Egbert. A zdá se, že jsou všichni velice rozladění. Evidentně se něco stalo. Poslouchám madame Maxime a přijde mi, jako by Pohár vybral ještě někoho, někoho koho neměl. Ale když se rozhlédnu, nikdo navíc tady není, jen vybraní šampióni. Jsem zmatená.. Pohlédnu na ostatní a pak na naší ředitelku. "Paní ředitelko.. Co se to děje? Stalo se něco?" Promluvím k ní, opět v mateřštině.

Felix Croes - 20. května 2023 12:20

Noční můra

S poněkud "obří" Kruválskou dívkou prohodím ještě pár slov a zakončím to něčím co se zdánlivě podobná úsměvu. Hodně vynucenému. Pak zkroutím obličej v už známý vystrašený útvar a odkráčím si to od přátelské dvojice. Zamířím si to rovnou do síně doplnit své síly.

...a podepsat ortel smrti. V pozdější části dne dochází k oné události. Slavnostní výběr reprezentantu prý. Bude to férové prý. Leda houby !! Hned první jméno padlo na mou hlavu. Jak na ten nejlepší terč z celé výpravy. "To..to..to musí být nějaké nedopatře...." Má slova jako by vyplynula v prosředí. V momentě jsem byl chycen, zaklížen v dvou prackách a odveden na hlavní jeviště před celou síň. Hned vedle mistra Dusného. Ten mi okamžitě stiskne rozklepané ruce. "Jo..heee...ehhh..." Nevymáčknu ze sebe ani jedno normální slůvko. Ochromen tak poctivě odkývám vše co říká. Pomalu mi ale dochází realita. Opravdu jsem byl vybrán ? Já ? Ten první co by utíkal při kontaktu s drakem ? Nebo jinou kreaturou. Ten pohár musí být fakt starý........a senilní.

Vydávám se vpřed. "To není pravda.....néé...." Jenže jen pár kroků. Belhavých, odevzdaných. Jako když jde odsouzený vězeň na oprátku. Protože tohle je minimálně rozsudek smrti !! Co smrti, to je nic oproti tomu co hrozí ve světě plný magie. A soutěživosti. Té, která ve mě uhasla už při prvních krůčcích po arélu téhle usedliny. Společně s nadějí na bezproblémový a klidný život. Hee. Je mi zle...

Neskonale šťasten V2

Slečna Constance Metlová - 20. května 2023 03:07

Pohár

"MAUD! Co tady děláš?!"

"Vhazuji lístek se svým jménem, slečno-"

"Vždyť si tu byla ráno!"

"Ne, to jsem nebyla, slečno!"

"Vždyť jsem Tě viděla... Dej sem ten papírek! Dej ho sem!"

Ke zděšení slečny Metlové byl však útržek se jménem Maud Měsíčková a tak nezbývalo jiné vysvětlení - byla někým ráno oklamána a neplecha již byla provedena.

"Nic si z toho nedělej, Metle asi haraší. Stojí tam dva dny v kuse a divila bych se, kdyby už neviděla trojmo." uklidňovala kamarádku Mildred Virválová u oběda ve velké síni. "Uvidíš, že večer pohár vybere Ethel a Metla se uklidní."

Za okny se smrákalo a Velká síň už zase vypadala trochu jako lovecká chata. Ohnivý pohár byl umístěn doprostřed a kolem něho byly rozložené židle bez stolů do tvaru elipsovitého amfiteátru. Mladší ročníky Akademie byly opět zahnány na galerie a páťačky se čtvrťačkami se tísnily dole v nadějeplném očekávání. Stejně tak kruvalšítí, bradavičtí a krásnohůlští. Egbert Dusný házel na všechny strany povzbudivé úsměvy, ředitelka Krákavá se tvářila jako spokojená babička. Zato přísné trio McGonagallová, Maxime a Metlová vyhlíželo napjatě.

"Pohár promluví každou chviličku," pohlédl Dusný významně na Drakenola a předstoupil před dychtivý dav. "Pokyny, poznámky a další postřehy k průběhu turnaje řeknu až po výběru šampionů. Když bych teď začal, byl bych příliš brzo přerušen."

Dusný přikročil k poháru, který právě vzplál. Minerva McGonagallová měla na okamžik skelný pohled... Ta vysoká figura jí připomněla... V tom tradičním fialovém plášti a čarodějnické čapce. S dlouhými šedými vlasy i vousem... Byla to tak podobná scéna. Jako před čtyřmi lety. Jen prostředí bylo skromné a... Egbert Dusný byl jen a pouze Egbert Dusný.

Ohořelý lístek vystřelil do výše. Velký Čaroděj jej pohotově chytil do ruky.

"Šampionem za Krásnohůlky... se stává... FELIX CROES!" zaburácel Dusný rozšafně a kynul na Felixe, aby přistoupil. Dav krásnohůlských jej chtě nechtě dotlačil až před něho.
"Gratuluji, mladý muži! Musíš být výborný student. Velmi odvážný!" potřásal klukovi oběma rukama, poplácával jej po zádech a nakonec zakoulel očima a zahartusil tak, aby ho slyšel jen Felix. "Netřes se tak u Merlinovy brady! Jsi šampionem! Támhle těmi vraty a pak doprava. Je tam sborovna. Počkej tam na ostatní."

Pohár právě bělel a červenal, když z něho vyletěl druhý lístek, který Dusný zachytil již méně obratně. Felixovo strašpytelství jej zcela rozhodilo a uvedlo v pochybnosti ohledně příčetnosti a magických schopností Poháru.

"Druhým šampionem Krásnohůlek se stává... a je to dáma! NICOLE DUBOIS!" kynul Dusný na Nicole a opět jí obouruč zalomcoval rukama jako na rodinné veselici. "Blahopřeji slečno! Jste jistě velmi nadaná a zcela očividně velmi půvabná, bude vskutku těžké být nestranným!" smál se Dusný zářivě a pak dodal jen k Nicole. "Za těmi vraty nejspíš najdete zmateného pana Croese, dohlédněte, aby trefil do sborovny, prosím pěkně."

Dusný popoháněl Nicole ze sálu, takže se v eufórii jen protáhla kolem skandujících studentů a koutkem oka zaznamenala Ginny jak vystřeluje do vzduchu proud krásnohůlských jisker. Zato Nicole neúspěšní spolužáci v té době již tradičně propadali beznaději a několik děvčat propuklo v pláč.

Osud nás vodí cestami, o které vždy více stojí jiní. A má to tak být. To byla poslední slova Hermiony Grangerové k Nicole, krátce poté, co jí i Ginny objala a vyhoupla se na koště. Poté se měnila ve stále menší, občas mávající tečku na cestě k Malému Bustlingu.

Ta myšlenka by však mnohem více posloužila jiným.

"Šampionem, tedy pardon, šampionkou Akademie... se stává... to mě podržte... A Je to tak! MILDRED VIRVÁLOVÁ!" V tu chvíli se v sále odehrálo několik osobních dramat. Ethel Svatoušková zkameněla a uvnitř prožila svou malou osobní smrt. Slečně Amélii Krákavé ztuhl úsměv, protože Mildred byla jistě hodné a přátelské děvče, které poslední roky udělalo velké pokroky a ze školní průšvihářky se vyšplhalo až na zástupkyni studentek, skvělou letkyni na koštěti a školní brankářku... Jenže na studium byla stále flink a její kreativita - společně se schopností být ve špatném čase na špatném místě - utvářela třaskavou směs schopnou zdemolovat v turnaji aspoň polovinu Krákavého hradu. Včetně jeho nově nabyté mezinárodní reputace.

I Mildred sama si ani ve snu nepomyslela, že by Pohár usoudil, že je mocnější, důmyslnější a odvážnější čarodějka, než ve všem vždy nejlepší, nejhezčí a v duelech žádnou z děvčat nepřekonaná Svatoušková. Proto teď Mildred seděla s hlavou zabouřenou v Denním věštci a nejprve, když slyšela své jméno, se vyděsila, co že to vlastně zase provedla.

"Mili... běž." šťouchla do ní ramenem užaslá Maud.

"Mildred VIRVÁLOVÁ!" zaječela slečna Metlová navztekaně. "Nač ještě čekáš, jsi naší šampionkou!"

"Gratuluji Mildred... ach ano, samozřejmě si na Tebe pamatuji... Nikdo jiný tady… tady v sále… do mě ještě nenalétl koštětem. Měl jsem dvě zlomená žebra... ne, ne. Už to nebolí. Jsou to čtyři roky, Mildred... Dostala jsi se tím poprve do novin. Ano."

"Mazej do těch vrat a ve sborovně nic nerozbij, Mildred."

Ethel Svatoušková stále seděla jako socha. Z levého koutku se jí táhla slza přes celou tvář.

"A spolubojovníkem... proslulé Mildred Virválové..." zahlaholil Dusný žoviálně. "Je pan BLAKE! Šampionem za Bradavice… je WILLIAM BLAKE!"

Metlová sotva znatelně zavrtěla hlavou a pozdvihla nechápavě obočí. Virválová a ten mladý bradavičák, co používá zakázaná zaklínadla. Šampioni. Pěkně to začínalo. Když právě podezírala Mildred z pletich s Pohárem, neměla ani ponětí, že bude ještě hůř. Mnohem hůř.

"A už se to vaří, už se to blyští, už to pableskuje!" mnul si Dusný ruce nad pohárem jako v kulinářské relaci, které občas na regionální stanici rádia produkoval. "Kruvalským šampionem bude... a je to žena! A ne ledajaká! Šampionkoooou za Kruvaaaal … jeeee… HEIDRÚN GRIMDOT-TIR! Již jsem měl tu čest! Opatrně na toho malého chlapce, slečno. Ano sedí tam pod Vámi. Asi jste si ho nevšimla. Tak, ještě druhou nožku, je to tady opravdu stísněné, ale za to velmi kouzelné... Tak prosím Heidrún, velice Vám gratuluji a budu Vám držet palce! Těmi vraty a vyřiďte, že už to hned bude."
Ohnivý pohár se znovu zažehl a Dusný provedl poslední odchyt lístku obzvláště teatrálně a na jedné noze.
"Tak kdopak to bude… Kdo si myslíte, že to bude… žena, či muž? Ještě Vás hodlám chviličku napínat... protože toto je poslední šampion a tento moment je obzvláště významný... Ohnivý pohár, velmi mocný a pradávný předmět... za okamžik vyhasne a vzplane až v době dalšího turnaje. Všichni vybraní se již soutěže zúčastnit chtě nechtě musí, jinak by na jejich hlavy padla dávná ochranná zaříkadla a kletby, o jejichž účincích a rozsahu nemáme jasnou představu... Tak moc si zakládající pořadatelé turnaje považovali, že opatřili tento-"
Dusný se zarazil. Pohár se totiž rozzářil ještě jednou a poslední oharek pergamenu z něho doslova vystřelil. Dusnému propadl mezi náhle zchromlýma rukama a ve svém rozčilení na něho Velký Čaroděj na zemi ještě šlápnul. Když jej vytáhl z pod podrážky, oněměl docela.

"C'est impossible" rozhodila madame Maxime svýma velkýma rukama.
"Už ne." šeptla pro sebe McGonagallová.

"No tak Egberte, nenapínejte nás tolik." zasmála se Krákavá, které to celé ještě nedocházelo.

"Za Akademii… bude muset soutěžit ještě jedna osoba…" zachrčel a zadrhl se Dusný. Slečna Rozverná mu s úsměvem donesla sklenku vody, kterou na ex vyprázdnil.

"Je mi to… M-metlová… Stojí tady: Constance K. Metlová, zástupkyně… neumím si to vysvětli-tlit."

Slečna Metlová, ve tváři bělejší než smrt, bezhlasně a tvrdě zaklela. Za normálních okolností by to bylo: "Hrome."

"Tak tedy, slečno... těmi vraty... tam a tam pak... tam... už jdeme..."

"Cože?"

"Ach ano... a zapomněl jsem... kruvalským druhým šampionem je... pán von Grin-Erdwall... kruvalská obléhací zbraň." Vtipu se nikdo nezasmál a Dusný upaloval ze vrat, hnal před sebou stále bez hlasu protestující slečnu Metlovou.

Prásk! Zavřely se dveře od sborovny i za madame Maxime, která přišla z profesorů jako poslední a která s nimi praštit nechtěla, ale stejně tak učinila, protože se nedovedla ovládnout.

"Tohle je ale škandální! Trrumfuje to i minulý ročšník! Jak ona můšše ssoutěššit s chlapešky!"

Dusný by na takový vhodně nabízený potlouk za normálních okolností zaútočil bezchybným kontrem, ale teď se zdálo, že se rozbrečí jako Ethel Svatoušková.

"To bude tak strašná ostuda." vyhrkl.

"Tak to utajíme. Z tisku ještě nedorazili." vyštěkla Rozverná. "Slečna každý úkol formálně vzdá a soutěžit budou jenom caparti." mávla rukou jako by věc byla hotová. I za přítomnosti šampióních capartů, kteří ještě z více než poloviny netušili, o co jde.

"To nemůžeme riskovat!" vložila se do hovoru Amélie Krákavá, která se zdála v té tíživé hodině málem ve svém živlu. "Slyšeli jste, co říkal Egbert... Ta smlouva je zcela závazná pod hrozbou pomsty ze strany Poháru... slečna musí vyvinout aspoň snahu každý úkol splnit."

"Ale vššdyť to je karrdinálně nessprrravedlifé!" zajíkala se Maxime a šermovala proti drobné Krákavé prsty ověnčenými masivními prsteny. "Je to jako kdybych chtěla ssoutěššit já, nebo Brrumbál vyssífal štvrrťcháky na duel!"

"Nebudeme jí... samozřejmě bodovat...chhhhhpffff!" vysmrkal se Dusný a zahleděl se z okna kamsi do temnot večerních zahrad. "To bude tak strašná ostuda..."

Felix Croes - 19. května 2023 18:33

Otázka proč ?

Nejsem v pořádku. Naprostá pravda. Ani se tak necítím. Svědí mě zápěstí, brní hlava a ta zvláštní pachuť v puse ? Okamžitě lituji mého přehodnocení priorit, kdy jsem bláhově dal přednost poháru před jídlem. Štěstěna se vyvrací na opačnou stranu... Nečekaně se tyhle pocity převalí na někoho jiného. Cizí osobu, bez jména. Hrubě rozpoznám dívčí tvář pod barvami Kruvalského Institutu. "Hmm ?" Vydám ze sebe pochybný zvuk, snadno přirovnávající k mé grimase. A to i přes přítomnost Bradavické celebrity. Ve skutečnosti ani nevím proč mě oslovuje. Měli by jsme si být cizí. "Za šesté… šampioni všech škol budou v určitých fázích nuceni spolupracovat" V hlavě mi okamžitě zazní šestý bod včerejší přednášky genia Dusného. To mě okamžitě vyburcuje ke změně přístupu. Musím víc komunikovat. Ale jak ? A tak prostě řeknu to první co mě napadne.

"No....celý turnaj je jedno velké smrtelné nebezpečí......draci, nedostatečný dozor z ministerstva, náhodně metající kouzla bez patřičné klasifikace, vlastní experimenty, do nebe rostoucí a o sebe třecí se studentská ega...."
A to je jen první den !! Mohl bych pokračovat další hodinu. Vyjmenovat všelijaké nehody odehrávající se v naší kouzelnické historii. Vždy to tak bylo. Proto mě nervozita sžírá zevnitř, což jde patrně vidět na první pohled. Melu slovo přes druhé, jak kdyby se zhmotnil druhý Dusný. Jen v mém případě jde o někoho, kdo není na takové situace připraven. Někdo kdo se celý život skrýval a utíkal, než projevoval takové malichernosti jako odvaha a hrdost. Na druhou stranu právě takový lidé přežívají nejdéle. Asi.

Plný odvahy a sebevědomí

Heidrún Grimdottir - 19. května 2023 10:05

Bradavice, Krásnohůlky a Kruval u Poháru

"Nejlepší a nejvhodnější... ale nevíme, podle čeho se na to arrtefakt dívá, jak přřesně tu vhodnost posuzuje," pousměju se na odpověď klidně.
"Mhm, teď, přřed párr momenty," kývnu souhlasně na vhození lístku.
"Já jsem Heidrrún. Jak se vlastně jmenuješ křřestním ty?" dodám k Umbridgeovi pak.

A po chvilce zaváhání, na sebe jsem dnes nezvykle mluvná, prohodím:
"Stejně je zvláštní, že účast škol z Brritánie takhle rrozdělili. Kdo myslíš, že má největší šanci být vybrrán z Akademie?"

Tu přispěchá poněkud melancholicky vyhlížející kudrnatý tmavovlásek, co seděl u Krásnohůlských. Vida... vždycky jsem si myslela, že Krásnohůlky jsou spíš dívčí škola.
Chlapec vhodí lístek, plameny se ho ujmou stejně jako mého a Umbridgeova jména.

"Ty vypadáš, jako že se hlásíš pod pohrrůžkou smrrti," prohodím zlehka k neznámému, nemíním to rýpavě, ale zvědavá jsem - proč by své jméno do Poháru házel někdo, kdo působí, jako že má upřímnou hrůzu z vybrání?

nejnovějšínovějšístaršínejstarší

33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 87 6 5 4 3 2 1

Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Slečna Metlová a Ohnivý pohár