Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Slečna Metlová a Ohnivý pohár

Příspěvků: 277
Hraje se Jednou týdně  Vypravěč Dreadworth je offlineDreadworth
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Gisli Gundersen je offline, naposledy online byla 28. února 2024 22:02Gisli Gundersen
 Postava prof. Therius Drakenol je offline, naposledy online byla 28. února 2024 20:47prof. Therius Drakenol
 Postava Andris von Grin-Erdwall je onlineAndris von Grin-Erdwall
 Postava Heidrún Grimdottir je offline, naposledy online byla 28. února 2024 15:06Heidrún Grimdottir
 Postava Felix Croes je offline, naposledy online byla 28. února 2024 22:25Felix Croes
 Postava Nicole Dubois je offline, naposledy online byla 28. února 2024 23:01Nicole Dubois
 Postava Antoine Chevalier je offline, naposledy online byla 28. února 2024 20:47Antoine Chevalier
 Postava Malcolm Umbridge je offline, naposledy online byla 22. února 2024 9:36Malcolm Umbridge
 Postava Mildred Virválová (NPC) je offline, naposledy online byla 02. ledna 2024 15:25Mildred Virválová (NPC)
 Postava Maud Měsíčková (NPC) je offline, naposledy online byla 02. ledna 2024 15:25Maud Měsíčková (NPC)
 Postava Slečna Imogen Zdatná (NPC) je offline, naposledy online byla 02. ledna 2024 15:25Slečna Imogen Zdatná (NPC)
 Postava Slečna Amélie Krákavá (NPC) je offline, naposledy online byla 02. ledna 2024 15:25Slečna Amélie Krákavá (NPC)
 Postava Slečna Rozverná (NPC) je offline, naposledy online byla 02. ledna 2024 15:25Slečna Rozverná (NPC)
 Postava Ethel Svatoušková (NPC) je offline, naposledy online byla 02. ledna 2024 15:25Ethel Svatoušková (NPC)
 Postava William Blake je offline, naposledy online byla 28. února 2024 19:48William Blake
 Postava Egbert Dusný (NPC) je offline, naposledy online byla 02. ledna 2024 15:25Egbert Dusný (NPC)
 Postava Harry Potter (NPC) je offline, naposledy online byla 02. ledna 2024 15:25Harry Potter (NPC)
 Postava Maeve Černolesá (NPC) je offline, naposledy online byla 02. ledna 2024 15:25Maeve Černolesá (NPC)
 
Slečna Constance Metlová - 04. dubna 2023 02:04
metla3404.jpg

ČAJ O PÁTÉ



"Nemyslím si, že by to bylo třeba, Nicole." odpověděla s úsměvem madame Maxime v mateřštině. "My jsme zaparkovali přesně tam, kde jsme měli."

Constance Metlová si mezitím měřila rozkazujícího Drakenola s pozdviženým obočím. Nakonec založila ruce na prsou a přemístila se.

"Bradavičtí zůstanou v sále," odpověděla McGonagallová na hlasité i němé otázky svých studentů."Za bezpečnost ručí ministerstvo a nebudeme se jim do toho nijak plést."

"Zcela správně, Minervo," přitakala Amélie Krákavá spokojeně. "Zbytečné se honit za drakem. Než bychom se tam dostaly, určitě ho ošetřovatelé dávno uklidní. Akorát ta kruvalská loď... to je opravdu velmi mrzuté. Ochutnej ty máslové. K čaji jsou nejlepší."

Kruvalští se zatím přesunuli do vstupní haly, dle pokynů svého ředitele. Rykot draka zde zněl tlumeně, jak ale vyšli na dvůr, užili si jej v plné síle.

Na mýtině se jim pak naskytla zvláštní podívaná.



Obrázek

Velký exemplář velšského zeleného draka - zježený jako syčící kocour - stál tváří tvář přídi drakkaru.

Ještěr hrabal nohama, řval a vypouštěl gejzíry ohně přímo na dračí hlavu lodi. Ta se mu snažila oplácet stejnou mincí a chrlila proti němu. Nezdálo se však, že by to netvorovi vadilo. Ve srovnání s jeho dechem také působil plamen lodi obzvláště uboze.

Velšan zatím zničujícím způsobem zaléval žárem příď a ohně šlehaly až ke stožáru, na kterém plachta již dohořívala.

Na krku ještěra se pohupoval přervaný řetěz a od zrohovatělé, věkem zvrásněné kůže se odrážely rudé záblesky kleteb dvou čarodějů. Ti se snažili dostat k drakově hlavě - plaz se na ně ovšem vždy jen krátce otočil a zahnal je dalším gejzírem. Ihned poté se vrátil k flambování lodi.


---



"Uhni od toho okna, taky se chci podívat!"

"Zapomeň."

"Tohle Ti taky řeknu, ale s hůlkou u ucha!"

"Stejně nic nevidim."

"Tak pojďme na střechu!"

"Máš recht, Mili!"


Prásk!

"Ach jo. Dělá to schválně. Ví, že se přemisťujeme nerady."

"Chová se občas jako krůta."


"Musíme pro ně mít pochopení." gestikulovala právě slečna Krákavá sirupovým košíčkem McGonagallové pod nosem, vzrušeného štěbetání studentů si nevšímala a starostlivě bradavické ředitelce líčila své myšlenkové pochody."Jsou v cizí zemi a hned první den jim hoří ubytovna." Slečna Rozverná horlivě přikyvovala. "Také mají chudáci jistě velkou touhu dokázat, že nepatřili k Víte-komu. Víte-jak-to-s-Kruvalem-je... Na to mě slečna Metlová dopředu upozorňovala. Samotnou by mě asi jinak nenapadlo, proč jsou tu od začátku jako na jehlách... Myslím, že když jim necháme prostor se hned na úvod blýsknout menším hrdinským činem, uleví se jim."

"Máte pravdu, paní ředitelko. To by mohlo prolomit ledy." přisvědčila slečna Rozverná. "Od té noci - co jsem sama zamkla pračky v umývárně - se také cítím mnohem sebevědoměji."


Obrázek

 
Nicole Dubois - 02. dubna 2023 23:25
staensoubor704514017727362.jpeg

PŘI UVÍTÁNÍ



Madam Maxine se posadí k ostatním ředitelům a tak se i my posadíme na místa k tomu určená. Zaslechnu pár slůvek od místních studentek a lehce mi při tom cukají koutky úst, pohled však stále visí na zdejší řeeitelce. I když se musím přiznat že občas sklouzne na ženu vedle ní. Constance Metlová.. Jedna z největších odbornic na lektvary v této zemi. I kdybych se třeba do turnaje nedostala, byla bych spokojena s tím, že bych s ní mohla mluvit.

Poslouchám ředitelku Krákavou. Turnaj Tří Kouzelníků.. Možná by se tomu mělo říkat už jinak. I posledně jich bylo více než tři.. Zaujme mně i ta část proslovu kde zmíní les. Vcelku by mě zajímalo, jaké tvory zde běžně mají. Poslouchám stejně pozorně i když si slovo vezme slečna Metlová. Je to hezký projev, mně se líbí. Škoda jen že skončí předčasně.

Jen během chvilky se začne dít spousta věcí. Od pádu a rozbití hrnečku, zvuk dračího řevu který se vzal kdo ví odkud a Kruvalský ředitel který ihned začne organizovat skupinu jež půjde zachránit jejich dopravní prostředek. Když je o tom řeč.. Kočár! Nevím co se s ním stalo poté co jsme odešly.

Takže se zvednu a zamířím k madame Maxine. "(Fr) Paní ředitelko, co náš kočár? Neměl by se tam někdo podívat?" Ptám se zvědavě. Jistě že bych se v tom případě přihlásila já. A lhala bych, když bych neřekla že bych i ráda viděla toho draka, byť třeba jen z dálky.. Počkám co madame Maxine, dle toho se pak buď posadím zpět na místo a nebo se vydám ven s ostatními.. Tohle je na začátek vcelku závažná věc, ale pokud jde o divokého draka, není to ničí vina.
 
Felix Croes - 02. dubna 2023 21:10
fdf502793.jpg

Téměř připálená metla



"Jaká zálesácká výzdoba..." Pokňourávám si sám pro sebe, shrben hluboko v Krásnohůlských řadách. Zvědavě pak koulím očima, jen abych obhlédnul zbytky dekorace. Je to tu nezvykle jiné. Tolik rozdílné od toho co znám já. A ani profesorský sbor nepřetéká solidaritou. Ředitelka působí poněkud senilně, oproti tomu zástupkyně ta je už na první pohled mozkem celé akademie. Ale to není to hlavní. Skutečnou zástavu srdce mi způsobí až samotná řeč. Prokleté předměty ? Magičtí tvorové ? A oni budou i v turnaji ? Zase ? Vyděšeně loknu z poháru plný ovocné šťávy, až se hlasitě zacuckám. "Tak to ani náhodou..." Pronesu, jen co ze sebe dostanu kuckávou náladu. Stačí vyjmenovat pár věcí a okamžitě si v hlavě stavím neviditelný blok proti účasti v turnaji. Nechystám se riskovat svůj život, jen abych pobavil zdejší masy. To jsem mohl rovnou zůstat doma..

...ale ten pravý kopanec přichází až o pár minut později. Vysokým úsilím uklidním svou mysl a nepropadnu chaotické panice. Jenže další hřebíček do rakve udělá své. "Cože ? Divoký drak ? U třaskavé kštice...." Z plna hrdla vyděšeně křiknu do nejbližšího okolí a až nezvykle energeticky vyskočím na nohy, připraven utíkat zpět do kočáru. Nikdo se nechce potýkat s divokým drakem. Nebo ano ? Protože mě děsí jen ta myšlenka. A pak je tu ten požár. Ne !! Tohle je na mě moc...

Nebudu lhát. Utekl bych. Jediné co mě od téhle myšlenky zastaví je ohlédnutí madam Maxine. Né, musím zůstat. Jsem tu z nějakého důvodu. Snad.. Přivřu oči, hluboký nádech a nahmatání volného místa. Zlomeně usazuji svůj zadek na už zahřáté místo a opětovně se přisávám k poloprázdnému poháru. Svůj žal i zoufalství tak utápím v ovocné šťávě. "Ale nahánět přerostlé plazy nebudu..." Tiše pronesu sám sobě. Ta slova patrně patří i madam Maxine. Ona je naše ředitelka. To ona rozhoduje. Takže dokud nedá pokyn, pokračujeme tam co doposud.

Né, vážně !! Jsem totálně v pořádku !!
 
Malcolm Umbridge - 28. března 2023 11:51
screenshot202303141349059738.jpg

BEZPEČNOST ....



Neprekvapuje ma, že si všetci v sále všímajú hlavne Grangerovú. Dobre poznám jej príbeh, každý deň sa to omielalo v škole. Hrdinka, ktorá sa pričinila k záchrane nášho sveta a našej školy. A hlavne sa pričinila k tomu, že je moja mama v Azkabane. Často premýšlam nad tým, čo by sa stalo, keby neexistovala. Potter by to pravdepodobne nezvládol a moja mama by teraz riadila školu. Možno by som sa o niekoľko rokov mohol ja sám stať riaditeľom Bradavíc, ako jej syn. Nuž, dopadlo to ako to dopadlo. S Grangerovou som neprehovoril ani jedno slovo odkedy je mier. A ani ona so mnou. Vnútorne k nej cítim krivdu a neznášam ju, pretože kvôli nej som prišiel aj o ten malý kontakt, aký som mal s matkou. Pripravila ma o to, ale tak to malo asi byť. Nemám v pláne to s ňou riešiť. Život ide ďalej.

A tak počúvam preslov riaditeľky tejto ... školy ... ako sú opatrnejší a dôslednejší ako boli Bradavice. Že všetko je bezpečné ... okrem severného lesa, kde sú všemožné magické tvory a je to tam nebezpečné. Tak aký je potom rozdiel od Bradavíc? My máme svoj nebezpečný les, pretože v ňom žijú magické tvory a oni tu majú to isté.
Tá riaditeľka ma štve už len tým ako vyzerá a ako rozpráva. Absolútne nekompetentná osoba, ktorá by nemala riadiť školu. Rozhodne by ju mali odvolať a dosadiť tu niekoho, čo má aspoň náznak rešpektu a dôstojnosti.

Tá druhá, ktorá sa pustila do reči už vyzerá o niečo serióznejšie, ale celý tento trápny príhovor preruší rozruch medzi dievčatami. Vonku horí a hneď aj vieme prečo. Drak.
Toľko k bezpečnosti! Zhadzujú a urážajú našu školu a oni to tu majú ešte horšie.

Vyskočím na nohy a okamžite chmatnem po svojej hůlce.
Rozruch je veľký a aj mne sa rozbúši srdce, pretože si predstavím, ako by som bojoval s drakom, ktorý to tu celé podpálí a začne na nás padať ohnivý strop. Ale som pripravený.
Kruval sa ženie do útoku a ja sa len zahladím na McGonagallovú a čakám príkaz čo máme robiť. Ak nám dá povel, alebo mi len prikývne, tak idem von s Kruvalom, ak nie, tak ostanem vo vnútri a počkám na jej pokyny.
 
Heidrún Grimdottir - 28. března 2023 10:28
753434_14778.jpg

Bezpečnější než Bradavice


Šuškání studentek Akademie, z nichž občas postřehnu srozumitelnější komentář, mě přiměje téměř nepatrně se pousmát.
Něčím je mi to blízké. Přivolává to vzpomínky na mudlovskou základní školu v Ísafjörduru, ve které bylo tak málo studentů, že několik ročníků sdílelo učebnu i učitelku naráz, všichni se znali se všemi.
Uvolněná atmosféra málo dbající na dekorum a důstojnost.. není vždy na škodu.
Jestli je dostatečně motivující, aby z ní vzešel doopravdy dobrý kouzelník či čarodějka, je otázkou - na druhou stranu, některým ztraceným případům nepomůže k velikosti ani prestiž věhlasných škol.

Do myšlenek vstoupí melodie, ke které se přidají hlasy studentek Akademie, po zpěvném úvodu se ke slovu hlásí ředitelka Krákavá.
S dívčím, v proslovu nepatřičně působícím zachichotáním, lehce pozvednu obočí.
Nejspíš bych se měla pohoršit, ale...
Působí mile. Připomíná mi vlastně moji vlastní babičku, trochu existující ve vlastním světě, aniž by jí to byť v nejmenším kazilo či komplikovalo potěšení ze života... to spíš těm ostatním kolem.
Koneckonců, Brumbál byl určitou excentricitou také pověstný a v kompetenci mu nepřekážela.

Špatný pocit se začne vkrádat až při instrukcích o lese... Myslí tím ten kousek lesa, kam nasměroval ředitel Drakenol naše plavidlo?
... že ne?

Slova se ujímá zástupkyně, žena s výrazným hlasem i prezencí, z jejíhož účesu mi na moment zatrne kůže na hlavě. S tématem daleko vážnějším zaposlouchám se už bez náznaku úsměvu...
A náhle prostorem z galerie ladně proletí šálek čaje.
Zamrkám.
Hoří?
Hoří.
Dračí řev zvenčí proslovy definitivně ukončí.

Drakenol se pouští do akce, a já jsem vděčná, že nás ředitel působí oproti ostatním zmatkujícím jako autorita. Na vyzvání nemusím čekat, zvedám se skoro okamžitě.
Na židli odkládám plášť z šedivých vlčích kožešin, pod kterým mám světlou vyšívanou slavnostní róbu bez rukávů. Silné, svalnaté paže jsou zdobené jen koženými náramky na zápěstí a tepanými kovovými náramky nad lokty.
Od opasku vytáhnu hůlku.
Andris se ptá, jestli jdu také... Tedy, jestli jde také nějaká Hildrun. Blýsknu po něm znechuceným pohledem zpoza přimhouřených řas. Vážně si není schopen zapamatovat moje jméno?

Následuji Drakenola do vstupní haly a dál. Ne že bych čekala boj proti sani hned první hodinu po příletu... ale na druhé straně, je to o dost zajímavější, než úvodní besídka vevnitř.
 
Andris von Grin-Erdwall - 27. března 2023 19:03
beznzvu5036.jpg

Fantastická zvířata a proč je nehledat


Příslušně usazen u stolu jsem popíjel dýňovou šťávu, zatímco jsem zvědavě pozoroval celé zahájení soutěže. Ředitelka Krákavá působila jako taková milá paní, a jistém smyslu mi připomínala pohádkovou babičku, což nevím, zda je úplně nejlepší vizitka akademika. Vlastně jsem si uvědomil, že jsem snad nikdy nečetl žádnou její významnou práci, nebo o ní nikdo nemluvil. U slečny Metlové jsem alespoň na nějaké práce narazil, ale jméno Krákavá bylo skutečně převelice zastíněné. Možná jsem jenom špatně hledal.

Inu, projev to nebyl špatný, i když hlasité hihi, které trhalo omítku, mě silně rozhodilo z míry. Něco takového na Kruvalu, kde jsme všichni seriózní a bereme studium velice vážně, jen tak neuvidíte. Skutečně, již v prvních minutách na této škole tu všechno bylo značně bizarní. Ale jako jeden z mála jsem se celé té věci pousmál. Byly jako děti. Jestli tohle jsou naši protivníci, porazíme je za pár sekund. Začínám mít pocit, že bychom porazili i vyučující.

Zmínka o tom, kde přesně jsou umístěny všechny magické besite, ve mě trochu hrkne. To je přece tam, kde jsme zrovna přistáli! Zamračím se. To se bude muset řešit, ještě teď. Drakenol už je určitě vzteky bez sebe. Proč mu to ti amatéři neřekli? Možná se nás snaží rozhodit hned na začátku? Ale proč jsou potom takhle podpásoví?
Se zvedlým obočím sleduji všechno, co se děje kolem. Zvláště pak letící šátek, který proletí celou místností.

To, co se stalo potom, podle mě nečekal nikdo. ,,Proboha" řeknu si, zatímco všude nastane chaos, a studenti panikaří, kvůli drakovi, jehož křik je slyšet až sem. Skrze okna je vidět plameny. Zvážním. Tohle už překračuje veškerou míru pomyslím si, a vezmu do ruky hůlku. Jinak ale, na rozdíl od okolí, zůstávám klidný. Na paniku jsem už viděl daleko horší věci. Skutečné zlo je v lidech, ne v magických tvorech. Nebohé vystrašené zvíře...Kruval zvládne zkrotit.
A Drakenol nečeká.

,,Hildrun, jdeš taky?" řeknu prostě, ale nečekám na odpověď. Vydám se za profesorem, jako kdybych snad neměl žádný strach. Draka bylo potřeba vyřídit, a náš drakkar ochránit. Byla to moje povinnost.
,,Pane profesore" pokynu Drakenolovi. ,,Jaký je plán?"

Nechci vytvářet chaos nějakými sporadickými akcemi. Teď je třeba kooperace. Odvaha mi nechybí, ale nebudu lhát, rád bych viděl všechny svoje končetiny na svém místě. To by matka tuhle školu asi splálila na kus hůř, než ten drak...

 
prof. Therius Drakenol - 27. března 2023 15:23
9f51fa3180fe37cf0f9bde9e7608bb304064.jpg

Drak a Drakkar


Zaujmu místo čestného hosta u profesorského stolu a cestou k němu zaslechnu rozhovor studentek zdejší instituce, které mluví o tom, jak se naše škola ani neobtěžovala uvést nějakým podobným představením jako Krásnohůlští. Ano, všiml jsem si toho, co nějaké dívky z Krásnohůlek při příchodu předváděly, zatímco ostatní, převážně mužská část si šla rovnou sednout.

Tak, je to jejich věc. Jestli madame Maxime chce narušit dekórum zdejší vážené události a prezentovat svou instituci jako nějaký laciný bordel, tak je to její věc. Její a Krákavé, alespoň co se toho dekóra týče, ale to je stejnak už jenom tou lokací ztraceno, takže proč ne. A tím, abych se studenty nacvičoval něco na úrovni já, za to tahle škola nestojí. Zvlášť když se turnaje ani účastnit neměla.

Poslechnu si ono představení které připravila zase zdejší hostitelská škola a musím uznat, že se alespoň snaží. Aspoň to jim uznám. Tyto plusové body ale hned následně ztrácí když se ředitelka pokusí o kouzlo Sonorus a ani jej nevysloví správně. Místo toho řekne Sonarus. Kouzlo ale funguje jak je myšleno i tak, takže místo zvuků velryby se z hrdla Krákové ozvou normální slova se zvýšenou hlasitostí.

Následuje celkem typický proslov, který ale vyzdvihuje spíše co všechno zde nemají než to jak jsou vážně připraveni hostit tu tak významnou událost. To není moc dobrá taktika jestli nás chtějí přesvědčit o tom, že nebyla chyba letošní turnaj pořádat zde. Když se ředitelka ještě nahlas zachichotá jako nějaká malá holka, tak se neudržím a protočím oči, ale jinak se k tomu nevyjadřuji. Radši se napiju dýňové šťávy. Každým okamžikem zde mi začíná připadat, že budu brzy potřebovat něco ostřejšího.

Když dojde na informaci o tom lese na severu kam nacpali kupu magickým netvorů, tak ve mě trkne. Na mýtinu u toho lesa jsme totiž s lodí přistáli. Ano, to by bylo něco co by se hodilo vědět dříve. Dost zásadní informace kterou nám ředitelka měla oznámit předem. No, loď je na mýtině dostatečně daleko od lesa, takže pokud to tam mají vážně nějak hlídané tak by se nemělo nic stát. Teoreticky. Myslím ale, že až tahle úvodní fraška skončí, tak na tu mýtinu s několika vybranými studenty zase zajdu a drakkar pro jistotu přesuneme na nějaké jiné místo dál od toho severního lesa. Pro všechny případy. Nevěřím, že by to tu zrovna tihle měli nějak zvlášť dobře ošéfované abych neměl žádné důvody pro to-

Řev studentů a následně dračí řev je dost na to aby mne vytrhl z myšlenek. Ozve se zvolání toho, že hoří. Mýtina hoří. Ano, mýtina na které je náš drakkar. Že my jsme sem vůbec šli? Představoval jsem si mnohé, ale dračí útok hned na začátku, to předčilo i mé nejhorší obavy. A teď ještě přijdeme o náš očarovaný drakkar který je již dlouho ve vlastnictví školy, na jeho restaurování se bude muset vynaložit spousta peněz a nejspíš to vyústí v to, že plánovaná renovace východního křídla hradu se bude muset odložit...

"Vzchop se, Drakenole, není ještě vše ztraceno!" okřiknu sám sebe v myšlenkách. Drakkar chrání ochranná kouzla, tak snad ještě nějakou dobu vydrží než bude v plamenech i on. Dovolím si jenom těchto několik sekund zoufání, během kterých osoby zodpovědné za průběh zdejšího turnaje debatují o přesném druhu draka a marně se snažení překřičet vřeštící studentky bez použití kouzla Sonorus místo toho, aby dělaly něco užitečného. Co jsem měl čekat. To se mé obavy musely potvrdit tak brzo? Hned na začátku, chvíli po příletu?

Někdo ale musí začít dělat něco produktivního, tak namířím svou hůlku na svůj krk a provedu neverbální Sonorus. S takto posíleným hlasem už zařvu na celou síň. "TICHO! UKLIDNĚTE SE! POSLOUCHEJTE MNE!" Snad to aspoň trochu zklidní vystrašené studenty. Ať už je to ale jak chce, tak po krátkém okamžiku mlčení pokračuji.

"KRUVALŠTÍ, MUSÍME ZACHRÁNIT NAŠI LOĎ. VŠICHNI, KTEŘÍ SE CHTĚJÍ TÉTO AKCE ZŮČASTNIT, JIŽ JIM BYLO 17 A JSOU SCHOPNI DRŽET SE POKYNŮ, NECHŤ SE SHROMÁŽDÍ VE VSTUPNÍ HALE! TÝKÁ SE TO VŠECH CO CHTĚJÍ POMOCI!" oznámím celému sálu a ukončím Sonorus abych si hlas vrátil zase do normálu. Jestli McGonagallová, Maximová či Kráková chtějí svým studentům zakázat aby se k tomu připojili, to už je jejich věc. Já tu ale odmítám jen tak sedět zatímco nám venku drak ohrožuje náš dost drahý a starobylý dopravní prostředek.

"Doporučuji obrany této síně posílit kouzly Protego Maxima nebo Protego Horribilis, drahé kolegyně. Pro všechny případy." utrousím ještě suše směrem ke Krákové s Metlovou které jsou poblíž, snažím se nedávat moc najevo své rozlícení a nechám je, ať si to přeberou jak chtějí. Je to jejich škola, jestli takovéhle kouzlo nezvládnou samy, tak bude asi lepší když to tu skončí spálené na prach a tahle instituce už nebude moci generace čarodějek balamutit chybným tvrzením, že poskytuje magickou výuku na úrovni. Nejspíše by poté na světě bylo o něco lépe.

Následně zamířím z "velké" síně do vstupní haly, za studenty kteří se ke mě připojili. Předpokládám velký zájem alespoň z řad mých studentů, koneckonců jsem vybíral na cestu sem hlavně ty, kteří projevili zájem se turnaje zúčastnit. A tohle je situace která by klidně mohla být jedním z úkolů v Turnaji Tří Kouzelníků. Koneckonců, co jsem slyšel tak něco s draky bylo v tom minulém, neplatném ročníku turnaje, ze kterého udělal frašku jak Potter, tak smrtijedi. Potter se tohoto ročníku neúčastní a smrtijedi se skrývají po porážce jejich pána, takže jsem doufal že alespoň nyní budeme nějakých tragikomedií ušetřeni. Ovšem to jsem očividně podcenil nechopnost vedení zdejšího institutu.
 
Slečna Constance Metlová - 27. března 2023 01:30
metla3404.jpg

PROSLOVY PLAMENNÉ




„Srpec na to, že Metla nenechá Krákavou dlouho mluvit.“

„Hezkej pokus, Mili, ale to by byly lehce vydělaný prachy.“

„Ticho, někdo vás uslyší.“

„V tomhle rambajzu?“

„Hej, támhle je Grangerová!“

„Vypadá tak obyčejně.“

„A ty vlasy…“

„Jako Mili, když k ní ráno vejdeš bez zaklepání.“

„Ha-ha… Je to celé takové rozpačité.“

„To teda. Kruvalští se neobtěžovali ani uvést.“

„A divíš se?“

„Jáu, necpěte se sem!“

„Maud nenos ten čaj, někdo do Tebe drbne a opaříš-“

„Nesu i sušenky!“

„Ticho, slečna Rozverná už hraje!“

♪♪ ♫ ♫ ♪


Po přivítání hostů a besídkovém úvodu s písní povstala slečna Krákavá k proslovu. Namířila si hůlkou na hrdlo a zamumlala: „Sonarus.“

Špatně vyslovené zaklínadlo zaniklo v hlasitém zakašlání slečny Metlové.

„NAŠE AKADEMIE TENTO ROK POŘÁDÁ TURNAJ TŘÍ KOUZELNÍKŮ!“ I když ředitelka tradičně chybně zaklínala, kouzla jí obvykle vycházela a její hlas se i nyní nesl nejen síní, ale rezonoval celou malou školou. „JDE O NEJVĚTŠÍ UDÁLOST OD ZALOŽENÍ ŠKOLY MOJÍ PRABABIČKOU - HERMIONOU KRÁKAVOU!“ zářila Amélie Krákavá štěstím. „CHCI PROTO NAŠÍM HOSTŮM SLÍBIT, ŽE UDĚLÁME VŠECHNO, CO JE V NAŠICH SILÁCH, ABYCHOM BYLY STEJNĚ DŮSTOJNÝM HOSTITELEM, JAKO BYLY V MINULÝCH LETECH BRADAVICE A PŘEDEVŠÍM BUDEME JISTĚ MNOHEM OPATRNĚJŠÍ A DŮSLEDNĚJŠÍ.“

Minerva McGonagallová zkrabatila ústa a obroučky brýlí se více zařízly do vrásčitého obličeje.

„JEŠTĚ NEŽ PŘEDÁM SLOVO MÉ ZÁSTUPKYNI…“

„Co jsem říkala.“
zaznělo zcela nepokrytě z balkónu.

„...BYCH VÁS RÁDA UPOZORNILA NA JISTOU SKUTEČNOST. NAŠE ŠKOLA JE ZNÁMÁ SVOU BEZPEČNOSTÍ A SKUTEČNĚ SE NEMUSÍTE NIČEHO BÁT. NEMÁME ZDE ŽÁDNÉ KATAKOMBY S NETVORY, LES PLNÝ AKROMANTULÍ, ANI PROKLETÉ PŘEDMĚTY. TY UŽ SLEČNA METLOVÁ VŠECHNY NAŠLA A ROZTAVILA.“ Zažertovala slečna Krákavá s úsměvem a její téměř dívčí: „HIHI!“ zalomcovalo skleněnými vitrážemi a sesypalo ze stropu špetku omítky. „NA POZEMKU ŠKOLY JSTE NAPROSTO V BEZPEČÍ, STEJNĚ TAK V LESE NA SVAHU VEDOUCÍMU K MALÉMU BUSTLINGU. POUZE VÁS PROSÍM – DOMÁCÍ I HOSTY - BĚHEM CELÉHO ROKU NECHOĎTE DO LESA NA SEVER OD HRADU. BYLI DO NĚHO PŘESUNUTI VŠICHNI MAGIČTÍ TVOROVÉ Z OKOLÍ, I TI PODSTATNÍ PRO NÁSLEDUJÍCÍ TURNAJ.“

„Extrémní.“
Namočila si Maud sušenku do čaje.

„OBLAST JE POD DOHLEDEM MINISTERSTVA A NENÍ SE NIČEHO OBÁVAT, JEN NENÍ TŘEBA ZBYTEČNĚ POKOUŠET ŠTĚSTÍ. DĚKUJI.“

Profesor Drakenol začal mít podezření, že přistávací plochu dobře nezvolil.

„Děkuji, paní ředitelce za úvod.“ Povstala zástupkyně Constance Metlová. Hlas si neposílila. Nebylo to potřeba. Ten její dovedl velice nepříjemně zalézt do každého ucha. „Kouzelnické společenství má za sebou temné roky, které se dotkly každého z nás.“

Akademie se Voldemortova nadvládla dotkla oběžníkem nařizujícím sestavit seznam žaček z mudlovských rodin. Slečna Krákavá jej založila a slečna Zdatná vyhodila dvě jeho další upomínky.

„Jsme toho názoru, že je třeba hledět do budoucnosti. Navázat na tradice a více než kdy jindy se radovat z vítězství dobra.“ Metlová se tvářila obzvláště upjatě. „Uctíme tím památku těch, co padli, aby náš svět byl lepším místem pro život.“
Síň zvážněla. Ve voskové tváři zástupkyně se nehnul jediný sval.
„V neposlední řadě je také třeba oslavit hrdiny, kteří přežili.“ Metlová se otočila k Bradavickým a zdálo se, že se chce usmát. V tu chvíli se to ale na balkóně zavlnilo.

A konec vlny vystřelil šálek Maud Měsíčkové do prostoru...

Porcelán se roztříštil o profesorský stůl a opařil slečně Rozverné ruku.

„MAUD!“ zaječela Metlová nepříčetně. Ve vzteku, že si dovoluje zkazit tak posvátnou chvilku a její životní triumf. V odpověď jí ale přišlo:

„Hoří, slečno!“ volala Mildred Virválová. To mnoho neznamenalo.

„Na mýtině hoří!“ od Ethel Svatouškové už ale bylo něco úplně jiného.

„Zachovejte klid, děvčata!“

„VRaÁÁá…rgghh…“ ozval se zvenku tlumený řev netvora.

„To je drak!“ zděsila se Amélie Krákavá.

„Velšský zelený, podle tónu.“ Doplnila McGonagallová.

„Jaký asi jiný! Ve Walesu!“ odsekla jí Metlová. „Studentky zůstanou kde jsou!“ snažila se překřičet vzrůstající vřavu.


 
Felix Croes - 26. března 2023 12:07
fdf502793.jpg

Mimo zónu



Turnaj tří kouzelnických škol. V našem světě jde o velkou věc. Jen minulý ročník vyvolal takový chaos, až se o něm psalo v Le Cri de la Gargouille (Výkřik Gargoyle ??, něco jako francouzský Deník Věštec) ještě dalších pár let. I dnes, po tolika letech, to pohne s kde kým. Ale ono to nestačilo.

Vážně se to děje !! I přes všechny ty problémy co z toho byli.... Nevěřím vlastním očím. Evidentně zahájení dalšího ročníku nezmění ani smrt jednoho z šampionů. Až o tak velikou věc jde. A všichni jsou do toho totálně zapálení. Proč vlastně ? A proč tu sedím i já ? Zmítající nad vlastní existencí dmu rukama o odhalené čelo. Vypadá to zvláštně. Přirovnal bych to k mudlovi snažící se smazat tužkové písmo z papíru pomocí bílého obdélníku z kaučuku. Nepomáhá to. Z téhle patálie se prostě nevyhrabu.

A přitom to vypadalo tak nevinně. Bylo to pár dní, co mě madam Maxine požádala o doprovod na jedné z Krásnohůlských výprav. Nic vážného. Nic nebezpečného. Bylo to až v den odjezdu, kdy mi došel pravý účel téhle cesty. Turnaj Tří kouzelnických škol. Zaslechl jsem něco na začátku roku, ale nikdy jsem tomu nevěnoval pozornost. Trklo mě to až při uniklém drbů jedné ze spolužaček. Příšerné. Já sám bych se do něčeho takového nikdy nezapletl. Ale jsem tu. Sedící ve stínu očarovaného kočáru a zmítající se napjatou křečí. Nevím co mě čeká. Ani co se ode mě očekává. Vím jediné - neexistuje cesta zpět.

Mučen sám sebou tak prožívám cestu výrazně jinak než ostatní. Mimo společnost, beze slov a koukající do rozevřené zlatavé knížky s nápisem "101 způsobu jak projít zdí". Odevzdaně počítám minuty, jen aby mě přešla ta pochmurná nálada. Ale ono se to nemění. "U rezavého stříbrňáku...." I v moment příletu mnou otřásá vánek nečekaného. Hlavní důvod proč se nehrnout do předních řad. A tak celou tu dlouhou cestu jdu zalezlý na úplném konci Krásnohůlského davu. Tam o mě nebude ani slechu.
Podobný přístup mam i po pár minutách cesty, kdy dorazíme do prostorů mě neznámé školy. Zvláštní místo.. Tak neznámé. Ani samotná hala mě nevytrhne ze sedla. Jen obhlédnu strop i okolí a mezitím se naše dívky předvádí v klasickém výstupu, přisednu k jednom z volných stolů. Patrně ten určen přímo pro Krásnohůlské. I když nespouštím oči z té podivné výzdoby. "Proč to tu vypadá jak v lovecké chatě ? "

Kam jsem se to dostal ?
 
Heidrún Grimdottir - 24. března 2023 15:26
753434_14778.jpg

Přílet


Opětovné konání Turnaje bylo... překvapující, přinejmenším. Stejně tak jeho okolnosti. A vybrané místo, malá dívčí škola, o které jsem dosud ani neslyšela... nicméně pokud se nabídli hostovat tak velkou a prestižní akci, jako je pohár, nejspíš na to mají prostory, zabezpečení... nebo odvahu.

Bezděky se zhluboka nadechnu a vydechnu, tváří zlehka otřu o kavku, posedávající mi na rameni a nezbedně vytahující tu a tam pramének z mých slavnostně posplétaných blond vlasů.
Přitáhnu si vlčí kožešiny blíž k obličeji, spíš uvyklým automatickým gestem, než že by mi byla zima, a poupravím dlouhou sukni vyšívané róby. Od nás, jak doma i ze školy, jsem zvyklá na horší, tady je víc... mokro a lezavo. Ale docela příjemně, sotva se drakkar zvedl z moře nad krajinu, pohled na zelená políčka dělená křovinatými mezemi a kamennými zídkami, občas ozvláštněná remízky, starými rozpadlinami či chundelatými světlými tečkami ovcí pasoucích se dole, byl příjemný.
Ačkoliv jsem byla v Británii poprvé, můj první dojem nebyl špatný. Něčím to připomínalo domov, takový... umírněnější. Zkrocený.
Ale od obdivování krajiny tady nejsme, to vím. Pod námi se objeví nevelký hrádek, cíl naší cesty. Zatnu nehty do dřeva zábradlí lodi, shlížejíc zachmuřeně na přibližující se zemi, než pohlédnu na postavu ředitele, stojícího poblíž.
Co si o tom myslí on?
Pýchou na Kruvalský institut se nikdy netajil, nejspíš musí být dost nenadšený soupeřením na půdě takového... skromného sídla.

Z myšlenek mě vytrhne oslovení, pohlédnu tázavě na Andrise. Vím, kdo je, přibližně. Ačkoliv se sama příliš nevyjadřuji, pozor dávám dobrý na to, co se děje kolem mě. Dokonce i v lektvarech, které mě baví.
"Chápu. Pokud ten pakt bude platit oboustrranně, rráda přřijímám," pousměju se nepatrně a pevně stisknu Andrisovu ruku.

Loď se snáší k zemi, dosedne na vyčarované 'kotviště' a ředitel zavelí k výstupu.
No... je to tady.
Drž se poblíž, prstem pohladím hlavičku Skuld a podrbu ji nad zobáčkem, než vyhodím do vzduchu k letu. Tady se snad už neztratí... rodiče a Kristan určitě budou chtít znát první dojmy.
Těsně následuji ředitele, jen blýsknu pohledem dozadu, jak zvládli cestu Maikki a Matvei. První chytá zdravou lesní barvu... ta nikdy nesnášela výšky dobře. Druhý je vysmátý, mávne mi zvesela, oplatím drobným úsměvem.

Jsem upřímně ráda, že si Kurval tenhle ročník snad odpustil úvodní šaškárnu s holemi a přemety. Ostatně... maloučká 'velká' síň zase tolik prostoru neskýtá, naši hoši by museli skákat nejspíš po stolech. Nebo po židlích, jak je nyní prostor uzpůsoben nejspíš nezvykle velkému počtu lidí.
V průvodu vedle Andrise a těsně za ředitelem naší školy, jsem si až docela bolestně vědoma, jak se nad ostatními tyčím, ale hlavu držím hrdě zdviženou. Neusmívám se
Nejsem jedna z krásnohůlských, aby byl šarmantní úcul povinnou součástí školní uniformy. Postavím se/posadím, kam nám kruvalským určí.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.16250109672546 sekund

na začátek stránky