Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Slečna Metlová a Ohnivý pohár
Ukončená jeskyně!
Družina
| |||
 | VE VELKÉ SÍNI Byla jsem možná trošku nervózní, ale teď jsem opravdu ráda že jsem sem šla. Hermiona se zdá být velmi milá a přátelská. I když je trochu nervózní a nebo jak řekla, nesvá z toho že nemůže dělat na co je zvyklá. Po tom všem co zažila by myslím bylo fér, když by si to tu užila a trochu se uvolnila. Možná to bude na mě a Ginny, abychom jí s tím pomohly. Pozvánka že bych mohla jít s nimi mi na tváři vykouzlí úsměv. "Oui, moc ráda! Mochly bychom ráno se napapat, spolešně chodit papír do pochár a pak jít projít se!" Navrhnu přátelsky, samozřejmě by záleželo zda bychom měly volno.. Nevím jak přesně to dopadlo, ale zdá se, že záležitost s drakem je vyřízena a lidé se začínají vracet. Také pak začíná hostina. Pokud by to nevadilo, zůstala bych ještě u holek. K jídlu bych si dala něco lehčího, třeba nějaký salát a určitě pak i pudink! Už to vypadalo na pěkný zbytek večera, než si vzal slovo ten důležitě vypadající pán z Ministerstva. A že to byl nějaký proslov! Ze začátku jsem byla i nadšená, chtěla jsem si ho ráda poslechnout, ale když došel ke třicátému bodu, už jsem se v tom začínala ztrácet. Snažila jsem se soustředit, ale bylo toho tolik! "Mošná by mu místo Dušný, šíkat Nudný". Šeptnu během toho směrem k Hermioně. Nemám ve zvyku se někomu posmívat nebo urážet, ale.. Tohle byl nejdelší proslov který jsem kdy slyšela. Dokonce jsem viděla že někomu se únavou zavírali oči! Jistě se mnoha lidem uleví když Egbert skončí a lidé mohou chodit na své ubykace. Já, ještě než odejdu, se podívám na holky. "Ráda jsem vás požnala. Budu těšit se na zítšek!" Usměji se a obě dívky obejmu, spíše tak lehce že kolem nich položím ruku, jen u Ginny se nenápadně zastavím na chvilku u jejího ucha. "Hemiona vypadá unafená.. Ještli budeš moc, žkus dochlédnout aby ona pošádně vyšpinkala". Šeptnu jí tiše do ucha. Odtáhnu se, přátelsky se usměji a udělám lehké pukrle. "Bonne nuit!" Poslední úsměv a pak už se vzdálím abych se připojila k mým spolužákům a madame Maxine.. Ráda si vypůjčím koště a vylétnu k našemu kočáru. Klidně bych šla pěšky, ale chci si ještě prohlédnout aspoň blízké okolí školy, tak to mohu takhle hezky spojit! | ||
| |||
 | EGBERT DUSNÝ Oslava na uvítanou teprve propukla. Patálie s drakem jako by byla ta tam. Stoly – které musely být umístěny i do vstupní haly, do patra, dva do galerií a dva dokonce i na malé vnitřní nádvoří – se prohýbaly pod lahůdkami z kuchyně svobodných domácích skřítků, kterými byly dočasně a tajně nahrazeny mudlovské kuchařky. | ||
| |||
 |
| ||
| |||
 | Mezinárodní kouzelnická spolupráce Hermiona se Nicole rozhodně nehodlala posmívat. Jen během poznámky o kameni mudrců byl její úsměv o něco širší a poprvé při něm trochu vycenila zuby. Nicole si při nastalém kontrastu všimla, že má zarudlé bělmo. "Pegase si pohladím ráda… Profesorka McGonagallová mě popravdě přemluvila, abych jela. Já jsem z toho ale dost nesvá. Nevím, kolik času mi bude zbývat na studium a kde se budu učit. Taky se musíme učit sami, co mi tedy nevadí, ale raději bych zase v klidu usedla do lavice… My tu nemáme žádný kočár, ani loď a prý nás ubytují tady a v té vesnici pod hradem - Malém Bustlingu. Četla jsem o ní v Dějinách Nabubřelého hradu a je to velmi stará, z poloviny mudlovská a z poloviny kouzelnická vesnice. Vlastně se dost těším, až dostaneme příležitost se tam porozhlédnout. Mohla bys jít se mnou a s Ginny." Řekla na závěr víc živěji.
"Já, totiž, ahoj. Promiň, já nevím jestli-" vyrazila ze sebe dívka, zaskočená Malcolmem. Zdála se být náhle opravdu vyděšená. | ||
| |||
 |
| ||
| |||
 |
| ||
| |||
 | Drak vs Drakkar Na pozorování souboje s drakem jsem se také dostavil na střechu. Cestou letmo mrknu na Hermionu. Ta vypadá nepřítomně. Dost se změnila za ten rok ve vyhnanství. A taky mě stále mrzí, že se dala do kupy zrovna s Weasleym. Ale byla to její volba. Co já s tím můžu dělat? Nic... Nemám zrovna nejlepší místo v první řadě, ale má výška mi dává alespoň nějaký výhled přes ochoz a rychlejší nebo asertivnější studentstvo. O kus vedle uslyším krátkou rozepři Malcolma s místními studentkami. Fakt toho šmejda nemám rád. Čistě po stránce schopností, je opravdu dobrý a patří mezi premianty ročníku. To mu nikdo odpárat nemůže, ale říkám si, že jej doma měli občas vyliskat, když byl ještě malý spratek. Teď už je velký spratek a výchova tu už moc nezmůže. Ale hold maminka měla očividně raději kočky a tenhle pak rostl jak dříví v lese. Události před rokem jej možná pro někoho postavily do mírně lepšího světla, ale za mě se nic nezměnilo. "Hej Umbridgi. Ty jsi fakt ztracený případ. To tě doma nenaučili slušnému chování vůči ženám a hostitelům?" Zavolám na něj přes hlouček. Nad většinou studentů vyčnívám, takže všimnout si mě by mu nemuselo dělat potíže. Přes možné první dojmy mi v tu chvíli ani tak moc nešlo o zastání se těch holek, jako spíš o vyventilování vlastní podrážděnosti plynoucí už z jeho samotné přítomnosti a chování. Sice kolega ze stejné koleje (pokud teda fakt taky patří do Zmijozelu:)), ale přijde mi, že nemůžeme být rozdílnější. Typický příklad toho, že Bradavické koleje nereprezentují "dobro" nebo "zlo", jak jsem si sám na úplném počátku studií také myslel, ale pouze charakterové rysy, které ovšem nedeterminují tuto příslušnost. Začne mě svrbět levá ruka a cukat směrem k hůlce. Toto není správné místo pro potyčku a nechtěl bych tu úplně bojovat, ale část mě si přeje, aby té provokaci podlehl a já bych si alespoň mohl ulevit. Poslední události s drakem přitáhnou můj pohled zpět na nádvoří a to, co se děje, na mě udělá dojem. Neubráním se uznalému usměvu, přestože jsem nestihl zahlédnout, čí přesně zásluha to je. --- Po podívané na nádvoří se nakonec vrátím zpět do hlavního sálu a najdu si nějaké místo na sezení v Bradavickém křídle a natáhnu se pro pohár s ?moštem? Nevím a v tu chvíli mi na tom příliš nezáleží a můj pohled se vrátí zpět na Hermionu s Gínny, se kterou se při mé nepřítomnosti začala bavit nějaká holka z Krásnohůlek. Neslyším, o čem se baví, ale to mi zas tolik nevadí. O chvíli později se ztratím ve vlastních myšlenkách a očekáváních, co se vlastně bude dít v následujících dnech, týdnech a měsících. | ||
| |||
 |
| ||
| |||
 | NOVÝ PRIATELIA Dievča na streche som si viac nevšímal. Absolútne mi bola nesympatická a vôbec ma nezaujímalo či ma pozná, či jej otec súhlasí s mojou mamou, alebo nie. Jediný problém by mohol nastať, keby moju mamu začala urážať. Nemal som s ňou žiadny dobrý vzťah, ale vec rodiny je proste vec rodiny. Nikto by nemal dovoliť, aby niekto šlapal po vašich rodičoch, alebo priateľoch. Viac ma zaujímalo čo sa deje tam dole. Drak sa bránil statočne a ja som so zatajeným dychom čakal, kedy tú ich loď zničí, alebo zašliapne nejakého Kruvalského študenta. Na moju smolu, sa to nestalo. Drak sa prepadol do zeme a to do poriadnej hĺbky. Ako som sa neskôr dozvedel, mohol za to nejaký blbý študent, ktorý pokazil tretiu turnajovú úlohu. Nebudem sa tváriť, že mi neodľahlo, predsa len .... katakomby? Ktorý normálny človek by tam chcel byť zavretý ... a čo ďalšie by tam bolo zavreté s nimi? Že by niekde vyhrabali Minotaura? To je už fuk, našťastie žiadne katakomby už nebudú. ---- Zatiaľ čo sa Kruval spovedá pred ministerstvom, ja som sa rozhodol, že by nebolo na škodu, trochu si zatrénovať. Mám nejaké nové kúzla, ktoré by som si rád vyskúšal. Dokonca mám práve rozčítanú knihu o tom, ako vytvárať vlastné kúzla. Mám niečo rozpracované, ale ešte som to ani nemal kde vyskúšať. Tu by to bolo ideálne, ale potrebujem nájsť nejaké súkromné miesto a možno aj nejaké testovacie subjekty. Preto som sa rozhodol, že si tu nájdem nové kamošky, ktoré by mi mohli byť užitočné. Rozhliadol som sa a vytipoval som si jedno dievča, ktoré stálo bokom osamote. Na prvý pohľad žiadna namyslená blbka, vyzerala trochu utiahnutá. A tá by mohla byť ľahký terč, preto som sa k nej priblížil a prehovoril som. "Ahoj." Usmial som sa na ňu. "Je to tu zaujímavé, taký škandál hneď na začiatku. Myslím, že sa mi vaša škola bude páčiť. Ehm, rád by som si to tu obzrel, zatiaľ čo profesori riešia dôležitejšie veci. Neukázala by si mi to tu? Mám aj nejaké nové kúzla, ktoré by som chcel vyskúšať. Bude sa ti to páčiť. Naučím ťa ich. Čo ty na to?" | ||
| |||
 | Nepřízeň úspěchu ,,ZBLÁZNIL JSTE SE, GRIN-ERDWALLE?"Tahle věta mě donutila sebou škubnout směrem k řediteli hned potom, jakmile jsem dokončil kouzlo. Zachvěl jsem se, zatímco země začala praskat...až příliš rychle. A sakra! pomyslím si, a začnu běžet zpět ke škole. Nejenom drak, ale zdálo se, že úplně všechno se začalo propadat do hlubin. Byl jsem z toho v šoku. Nebylo možné, aby tak základní kouzlo nadělalo až takovou paseku. Nebylo. ,,...BĚHALI JSTE TAM JAKO PARTA VYDĚŠENÝCH PRVAČEK!" slyším z vedlejší místnosti jekot. Tyhle ,,porady" dospělých jsem od dětství nesnášel. Nervózně klepu nohou a opírám se o zeď. Připadá mi, že mě všichni sledují, jako kdybych něco provedl. Ale...To tak mám skoro pořád. Nicméně se dá čekat, že ti ministerští budou... pomyslím si, ale utne mě "JEŠTĚ JEDNOU NA PŮDĚ AKADEMIE POUŽIJETE SPROSTÉ SLOVO A UDĚLÁM VÁM Z NOSU ZÁTKU OD MÁSLOVÉHO LEŽÁKU!" neboť jekot doletí až sem. Dostanu husí kůži během ticha, které nastane, a zatřesu se. ,,Ach jo, že já jsem nezůstal s těmi čumily ve škole" pomyslím si. Jak se tohle vyřeší to jsem tedy sám zvědavý... pomyslím si. Nelíbí se mi to. Nepřipadá mi, že jsem udělal něco zlého. Pomohl jsem zachránit loď, i další studenty. Když už nic, skutečně je to vina těch úředníků. Nemá být moje práce tady chytat draky. A upřímně, nebýt mě, možná s ním bojujeme doteď pomyslím si. Sakra, vždyť já jsem porazil draka! pomyslím si. Něco takového můj otec vyčte jako znamení, pokud se o tom tedy dozví. No, doufám že ne. A Leklan...Mě asi zpráská jako psa napadne mě, a při té myšlence se lehce skrčím. | ||
