Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Slečna Metlová a Ohnivý pohár

Příspěvků: 277
Hraje se Jednou týdně  Vypravěč Dreadworth je offlineDreadworth
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Gisli Gundersen je offline, naposledy online byla 28. února 2024 22:02Gisli Gundersen
 Postava prof. Therius Drakenol je offline, naposledy online byla 28. února 2024 20:47prof. Therius Drakenol
 Postava Andris von Grin-Erdwall je onlineAndris von Grin-Erdwall
 Postava Heidrún Grimdottir je offline, naposledy online byla 28. února 2024 15:06Heidrún Grimdottir
 Postava Felix Croes je onlineFelix Croes
 Postava Nicole Dubois je offline, naposledy online byla 28. února 2024 23:01Nicole Dubois
 Postava Antoine Chevalier je offline, naposledy online byla 28. února 2024 20:47Antoine Chevalier
 Postava Malcolm Umbridge je offline, naposledy online byla 22. února 2024 9:36Malcolm Umbridge
 Postava Mildred Virválová (NPC) je offline, naposledy online byla 02. ledna 2024 15:25Mildred Virválová (NPC)
 Postava Maud Měsíčková (NPC) je offline, naposledy online byla 02. ledna 2024 15:25Maud Měsíčková (NPC)
 Postava Slečna Imogen Zdatná (NPC) je offline, naposledy online byla 02. ledna 2024 15:25Slečna Imogen Zdatná (NPC)
 Postava Slečna Amélie Krákavá (NPC) je offline, naposledy online byla 02. ledna 2024 15:25Slečna Amélie Krákavá (NPC)
 Postava Slečna Rozverná (NPC) je offline, naposledy online byla 02. ledna 2024 15:25Slečna Rozverná (NPC)
 Postava Ethel Svatoušková (NPC) je offline, naposledy online byla 02. ledna 2024 15:25Ethel Svatoušková (NPC)
 Postava William Blake je offline, naposledy online byla 28. února 2024 19:48William Blake
 Postava Egbert Dusný (NPC) je offline, naposledy online byla 02. ledna 2024 15:25Egbert Dusný (NPC)
 Postava Harry Potter (NPC) je offline, naposledy online byla 02. ledna 2024 15:25Harry Potter (NPC)
 Postava Maeve Černolesá (NPC) je offline, naposledy online byla 02. ledna 2024 15:25Maeve Černolesá (NPC)
 
Nicole Dubois - 27. září 2023 16:07
staensoubor704514017727362.jpeg

PROHRA



Já. Andris. Zlatonka. Nic jiného pro mě neexistovalo. Navzdory tomu všemu křiku kolem a komentáře Dusného, jsem se opravdu snažila soustředit. Jako ještě nikdy.. Jsem si dobře vědoma toho že Andris je rychlejší a tak zkrátka musím dělat co jen jde. Takže když si všimnu létajících potlouků kolem, neváhám. Promiň.. Tohle není osobní.

Vidím Potlouk, blížící se přímo k nám. Popolétnu jen kousek a prudce stočím dráhu svého letu. A.. Zafungovalo to. Bum! Andris dostal Potloukem pěknou ránu! Je mi ho trochu líto, asi to bude dost bolet, ale to se prostě ve Famfrpálu stává. Zlatonka! Vidím ji! Na nic nečekám a letím! Ždímu z Nimbusu co to jen jde!

Slyším skandování svého jména. Nevím kdo to je, ale je mi jasné že teď ji prostě musím chytit! Je jen kousek přede mnou! Chytím ji a dopadne to jako tehdy, v roce 1994, kdy při jednom zápasu bylo skóre 390:10. Kruval rozdrtíme!


Aspoň tak jsem si to představovala.. Cítila jsem jak se mi Zlatonka prosmíkla kolem rukávu. Pak jsem se musela prudce otáčet a měla jsem co dělat, abych se udržela na koštěti! Andris byl ale jako klíště, kterého jsem se nemohla zbavit. I s tou zraněnou rukou.. Už už jsem jí skoro měla, ale najednou.. Nevím co se stalo. Prostě.. Najednou Andris držel Zlatonku v ruce. Bylo to.. jako když by mi dal někdo ránu do obličeje.

Slyším pískání. Zápas končí a já tomu stále nemohu uvěřit. Jen tam tak ve vzduchu sedím a přemýšlím co se vlastně stalo. Střídá se ve mně jedna emoce za druhou. Mám vztek! Na sebe.. Na Andrise.. Vyhrál jen pro to, že měl rychlejší koště. AAAAAAAAHHH!


Ne.. Klid.. Byl to.. Jen zápas. Snažím se uklidnit. Výdech, nádech.. Až po nějakých třech minutách co ke Andris pryč, se pomalu snesu dolů na zem. No.. Co. Zápas to byl skvělý. Dala jsem do toho opravdu všechno a jistě se nemám za co stydět. Viktor! Najednou vyběhnu směrem k tribuně, kde jsem ho viděla. Stále chci jeho autogram! Třeba mi může podepsat koště! Zhodnotit můj zápas a dát pár vítek, nebo rad. Je to nejlepší chytače na světě! Když bych kolem viděla slečnu Černolesou, klidně ji poprosím o fotku, když by to Viktorovi nevadilo. Chci mít nějakou památku.
 
Gisli Gundersen - 27. září 2023 11:54
4602adab661813be455f3a25173dd07a2591.jpg

Ze šatny ven




Zkoumavě hledím na Williama a mírně se pousměju. „Dobře.“ kývnu, když mi oznámí, že počká venku. Pustím se do oblékání a pochyby přetrvávají. Na druhou stranu nemám nejmenší tušení, proč by lhal? Kouzlem si ještě vysuším vlasy, než je stáhnu do pevného culíku. Do tašky uklidím chrániče, věci a dokonce i dres, kterého se zbavím později. Zaposlouchám se do zvuků a k mému překvapení jsme my ti vítězové. Vybavím si Andrise a jsem ráda, že alespoň někomu to dneska vyšlo. Jeho vnitřní rozpoložení se musí masírovat bez přestání, aby s ním bylo k vydržení. Otázkou je, jak si stojíme v očích veřejnosti, jelikož je my jasné, že na střely jsme jistě nevyhráli.

Ještě než vyjdu ze stanu, napíšu na malý papírek vzkaz pro Antoineho: Kolem páté na obvyklém místě? G. Usoudila jsem, že dozrál čas na další kafrací dýchánek pro obě strany. Jsou témata, která nejlíp proberete jedině s blízkým kamarádem. Vypustím papírovou vlaštovku, aby si našla cestu, kam potřebuje. Potom popadnu kostě a vyjdu před stan.

„Ehm, asi se k oslavám připojím později. Půjdu si uklidit věci na pokoj.“ řeknu s tichou otázkou v očích na to, jaké jsou jeho plány. Navzdory vítězství jsem evidentně skleslá a bez nálady.

 
William Blake - 26. září 2023 17:49
clipboard042778.jpg

Šatna



Vydechnu a zavrtím mírně hlavou. Její přímý pohled klidný opětuju než promluvím. "Myslíš, že jsem to byl já? Je pravda, že jistý smysl by to dávalo. Ale já to nebyl. Dokonce mi kontrolovali hůlku, než mě pustili za tebou z tribuny..." Pokrčím rameny a řeknu popravdě. "Ale vzhledem k možným implikacím mě velice zajímá kdo to byl a proč..." Dodám ještě.
Kývnu hlavou na znamení, že chápu, jak se cítí. Obejmu ji kolem ramen. Pak uslyšíme jásání predznamenávající konec zápasu. Pustím ji, aby se mohla obléct. "Počkám na tebe venku, ok?" Zeptám se, spíš teda oznámím.
Čekám za dveřmi a poslouchám zvuky nesoucí se z hřiště. *Andris je vážně nezmar.* pomyslím si, když si z pokřiků uvědomím, kdo je vítězný tým a jak se to z tak katastrofálního skóre mohlo stát... usměju se kysele a poklepu týlem hlavy o provazy podpírající Kruvalský stan.
 
Gisli Gundersen - 26. září 2023 14:18
4602adab661813be455f3a25173dd07a2591.jpg

Šatna



Poslechnu si důvod jeho příchodu a nijak to dál nekomentuji. V klidu dokončím, co jsem začala, včetně mytí vlasů, a teprve potom se opět i s ručníkem objevím v jeho vzorném poli. Máme sice kouzla, ale horkou sprchu těžko nahradí.

Chvilku Willa zamyšleně pozoruji, zatímco si suším vlasy. Pak k němu dojdu a zadívám se mu zpříma do očí. "Byl jsi to ty?" zeptám se narovinu bez nějakých tanečků okolo. On pozná, že nejsem úplně v pohodě, ale i tak se snažím vypadat klidně a vyrovnaně. Ačkoliv to sebezklamání mi visí na ramenou jako olověný kabát. "Nebudu se zlobit, pokud ano. Alespoň mi to otevřelo oči." vydechnu a položím mu dlaň na hrudník. "Jo, jsem naštvaná, že se nedozvím, jak by to dopadlo, ale...to už je jedno." zavrtím hlavou a v tom se ozve jasný signál, že zápas je u konce.

"Že by?" zvednu hlavu a zaposlouchám se. Raději se rychle přesunu ke svojí skříňce a začnu se oblékat, než se dorazí zbytek týmu. Musím se pak s Antoinem sejít a osobně mu pogratulovat. Určitě si otevřel cestu mezi profesionály. Ani mě nenapadne, že by vyhrál Kruval.
 
William Blake - 26. září 2023 12:46
clipboard042778.jpg

Rozhovor v šatně



Když se ozve, vydám se za ní, aby na mě hned za rohem mezi skříňkami přistály její svršky. Zachytím je při následovném pádu na zem a přehodím přes lavičku.
"Jen jsem se chtěl ujistit, že jsi v pořádku." Pronesu, zatímco si ji letmo prohlédnu než zmizí ve sprše. Takový pohled mi dovede zlepšit den.
Pak se opřu o skříňku. "Co tím myslíš? Zmizela jsi ze hřiště dost narychlo, tak jsem si dělal starost, jestli ti něco není." Zavolám na ni trochu hlasitěji, abych překřičel zvuky sprchy zatímco se koukám směrem, kterým zmizela.
 
Andris von Grin-Erdwall - 26. září 2023 11:46
beznzvu5036.jpg

Následek


Hra se postupně stává čím dál tím brutálnější, jak moc našemu týmu teče do bot. Nesmím se na to soustředit opakuji si neustále v hlavě, soustředíc se pouze na sebe a svůj předem popsaný postup. Ale je to ksakru těžké. Krásnohůlští naše drtí, a ti na to odpovídají jak umí - mrzkým cílením na hráče. Ale musím to nechat být. Přesto, i mně zvýšená brutalita na hřišti hru ztěžuje - na jednou jsou ve hře kromě Zlatonky i agresivní potlouky a podráždění Krásnohůlští, především Nicole, která na mě doráží daleko více, než bych chtěl. Ale musím se soustředit na Zlatonku. Stačí se jí jen dotknout, a vše se obrátí... To byl můj smysl v této hře. A já ho musel naplnit. Kvůli těm několika málo čestným sportovcům, kteří tu byli. Chtěl jsem všem prokázat, že já jsem ten dobrý a slušný. Ne jako ten zbytek. Jsem jako žralok. Chci svůj cíl. Ale Nicole udělá manévr, který mě...prostě rozhodí, a to i když jsem chtěl být opatrný. Je to jenom pár vteřin, ale i to stačí.

PRÁSK

Ohromná rána od potlouku, který z mého pohledu přiletěl prostě odníkud. Nemám čas nad ničím moc přemýšlet. Mým tělem okamžitě prochází intenzivní bolest, která mě donutí hlasitě vyjeknout. Soustředím se hlavně na to, abych nesletěl z koštěte, zoufale se jej držíc nohama a druhou rukou - a udržím se. ,,Sakra" zakleju. Po počáteční silné bolesti najednou ruka téměř nebolí, pouze silně pulsuje, ovšem je kompletně bezvládná. To není dobré. To vůbec není dobré Byla jen otázka času, než ucítím skutečnou bolest, kterou zřejmě potlačuje moje tělo šokovou reakcí a čistým adrenalinem. A skutečná bolest z takového zásahu bude určitě vyřazující. K vzteku je mi i to, že si mého zranění jako kdyby nikdo nevšímá - Krásnohůlští skorují. To by mi bylo jedno, ale za tu dobu co mi trvá se pořádně vzpamatovat, najednou uslyším skandovat její jméno. Sakra! Nicole je blízko, až příliš blízko, využívaje mého krátkodobého zastavení k tomu, aby pronásledovala zlatonku. Tak to ne! pomyslím si rozhodně, a vypálím k Nicole se zlatonkou ve vysoké rychlostí, zahajující souboj nás třech. Nicole je opravdu blízko, čas mě tlačí kvůli mému zranění, a jsem zahnaný do kouta. Tady už jde o všechno. A i Krásnohůlští a Kruvalští to cítí, útočeje na chytače vším, co měli. Zatracená Zlatonka! prosmýkává se nám oběma ve frustrujícím tanci ve vysoké rychlosti. Nemám na výběr, musím používat i zraněnou ruku, jinak se v téhle rychlosti změním v mastný flek na zdi tribuny. Používat jí bolí jako prase, ale čistou silou vůle se mi povede s ní Kulový Blesk jakž takž kočírovat. Mám pocit, že mi ta ruka v téhle rychlosti snad odletí od těla, ale jde to. Jde to. Už ani pořádně nevnímam Dusného projev, nebo skandování. Moje soustředění je absolutní. Zlatonka, pouze Zlatonka.

A pak to všechno vykrystalizuje v jeden jediný moment.

Mám jí.

Opravdu jí mám, držeje jí v ruce. Mým tělem projde ohromná vlna uvolnění, zatímco vynaložím poslední zbytky své energie k tomu, abych jakžtakž přistál. Tolik vjemů, tolik zvuků, tolik očí. Jen stěží to s mým zraněním dokážu vnímat. Jediné co vnímam je, že moje ruka pulsuje jako prase, a moje tělo se dost třese. Z otáček na koštěti jsem si jen napůl jistý, kde je země a kde nebe. Lidé se mnou chtějí mluvit, nést mě, kropit mě alkoholem. U Merlinova vousu, nikdy jsem si nepřipadal vyřízenější Dokonce spadnu na zem, ne dlouho poté co slezu z koštěte, jen aby mě tým zvedl a nesl do šaten. ,,Byla to dobrá hra...Jenom ať nekřičí Grindelwald prosím..." řeknu lehce zmateným tonem jedné z novinářek, a jinak se nechám odnést. ,,Budu potřebovat ošetřovnu...Rychle..." dodám lidem kolem sebe, doufaje, že pochopí, kam tím směřuji. Vyhráli jsme. Opravdu jsme vyhráli!

 
Gisli Gundersen - 26. září 2023 11:04
4602adab661813be455f3a25173dd07a2591.jpg

Soukromé rozhovory



Ztratila jsem se v myšlenkách nebo spíš se od nich úplně odpoutala a jenom jsem poslouchala hlučení linoucí se z tribun. Až teprve když jsem zaslechla dva hlasy, které mi do toho příliš nezapadaly, jsem se znovu soustředila. Obočí se vyhouplo nahoru, když mi do hlavy dotekl význam rozhovoru dvou žen. Upřímně mě to v první chvíli tolik nešokovalo, zůstala jsem dál v klidu sedět a jen se lehce zamračila.

Že by další sabotáž? V pracovně místní ředitelky? Kdo ví, co si ředitele schovávají ve svých kancelářích nebo pracovnách. Něco, co by mohl narušit průběh turnaje? Hmm. Asi to tady bude ještě stát za to.

Vyskočím na nohy a rozhodnu se vrátit do přítomnosti a smýt ze sebe pot. Ozve se rachot a na to Williamův hlas. Na to, že zápas ještě neskončil, je tu celkem cvrkot. Možná ho tíží svědomí? Rozhodně je jedním z podezřelých. Ušklíbnu se sama pro sebe a pak si odkašlu.

"Tady. Za rohem." houknu a než dorazí, vysvléknu si věci a svršky po něm hodím. Rozhodně tu není nic, co by dosud neviděl. Ovšem neviděl to dlouho. A třeba ho to kapku vytrestá. "Chceš mi něco říct?" zavadím o zmijozelčana pohledem a vlezu pod sprchu.

 
William Blake - 25. září 2023 09:03
clipboard042778.jpg
Už když mi kontrolují hůlku si všimnu Gisli, jak mizí za rohem při obchodu z hřiště. Když mi zkontrolují hůlku, neztrácím z tváře lhostejný výraz. Když slezu z tribuny, rozhlédnu se kam zmizela Gisli. Nikde ji nevidím, tak si opravdu odskočím pomůže mi to samotnému nebýt nervózní a poté ji jdu najít. Prvním místem, kam se kouknout je kruvalská šatna.

Dorazím do šatny až poté, co Gisli zachytí část rozhovoru a jestli jsem ředitelku a zástupkyni akademie alespoň zahlédl, tak jsem to vytěsnil jako zbytečnou informaci.
Vstoupím do šatny a rozhlédnu se. Pak zaklepu na kovovou skříňku předemnou a zavolám. "Gisli? Jsi tady?" 

Vstoupím tiše do stanu a zatáhnu za sebou plentu slyšíc stále zápas na hřišti.
 
Slečna Constance Metlová - 25. září 2023 03:17
metla3404.jpg

Do poslední chvilky


„V pořádku,“ zamumlal tělnatý chlapík a vrátil hůlku Williamovi. Vypadalo to, že se nikdo z bystrozorů nemíní při kontrole banálního prohřešku přetrhnou.

Na nebi zatím, po hvizdu Svatouškovy píšťalky, propukla smršť. Oba týmy se jaly naplňovat taktiky svých kapitánů a zlatonka se třepotavě ztratila pod šedivou oblohou.

Krásnohůlky v rychlém sledu nastřílely za Antoineho polobožských zákroků další čtyři góly (100:0) a Kruval se pokusil mezery v obraně zaplácnout zesílenou brutalitou.

Potlouky sice pršely na krásnohůlské střelce i chytačku, ale jejich odrážeči svůj tým hájily příliš dobře.

Nicole s sebou náhle prudce trhla a otočila se ve vzduchu o stoosmdesát stupňů. Andris zvolna škubl koštětem, aby její manévr prověřil. Snažil se nebýt zbrklý a k jejímu chování přistupovat s jistou obezřetností.

Jenže to nestačilo.

Jak si vzápětí uvědomil, tentokrát krásnohůlské chytačce sedl na lep. Nicole svým manévrem nehnala zlatonku, ale zajistila Andrisovu chvilkovou nepozornost a ničím nerušenou trasu pro…

PRÁSK!

Potlouk udeřil Andrise plnou silou a div mu nepřerazil levačku v lokti. Ruka po zásahu téměř nebolela. Ale její schopnosti klesly k nule.
„GÓÓÓÓÓÓÓÓÓL!“ Radoval se právě Dusný, který si potlouku nevšiml, z další krásnohůlské střely. Kruvalský odrážeč se vzápětí dětinsky vrhl na Antoineho a pokusil se mu nasadit kravatu. Oba se snesli o dobrých třicet stop. Antoine se ale z obětí vyprostil a stoupal vzhůru jako rozdrbaná kometa.

Svatoušek zapískal dvě trestná střílení.

Skóre 130 : 0 následně uvrhlo kruvalský tým do naprosté paniky. Debakl před domácími a před zraky Kruma i Pottera měl šanci mezinárodní publicity a o takovou nikdo z kruvalských opravdu nestál.

Andris nyní naplno ucítil tíhu celého zápasu, soustředěného do rozbolavělé levačky. K von Grin-Erdwallovi teď všichni fanoušci upírali své prosebné zraky, zaťaté pěsti i rozhryzané rty.

„NI-COLE, NI-COLE, NI-COLE! NI-COLE!“ Skandovala Akademická děvčata, když krásnohůlská chytačka vyrazila k bradavické tribuně. Ne, tentokrát to nebyla finta. Přímo před sebou měla zlatý míček. Andris nezaváhal na moment a vrhl se k ní.

Nicole se snažila blokovat rychlejšího soka, co to jen šlo. Ale více než ona, si s sním pohrávala sama zlatonka, kreslící ve vzduchu třpytivé spirály.

„JAK TOHLE DOPADNE, VÁŽENÍ?!“ vzkřikl Dusný halasně. „GÓÓÓÓÓÓÓL! SKORO MI TO UTEKLO! JE TO GÓÓÓÓÓÓÓÓÓÓÓ! KRUVAL DÁVÁ SVOU PRVNÍ BRANKU! DĚLAL JSEM JEDNOU ROZHODČÍHO - ALE BYL TO SAMOZŘEJMĚ JEN TRÉNINK - ZÁPAS HOLYHEADSKÝCH HARPIÍ A JEJICH CHYTAČKA - VELMI OKOUZLUJÍCÍ, MIMOCHODEM - GINA SE JMENUJE. ANO, UŽ JE TO TEĎ STARŠÍ DÁMA A NEZÁPASÍ, OBČAS TRÉNUJE ZÁLOŽNÍ SKUPINU. K VÁNOCŮM MI OBVYKLE POSÍLÁ KRABICI RUMOVÝCH- ALE O TOM JSEM VLASTNĚ VŮBEC NECHTĚL MLUVIT. TAKŽE TÍMTO JÍ ASPOŇ ZDRAVÍM! AHOJ, GINO! ACH ANO, TAK TEN ZÁPAS. PŘIPOMNĚL MI TOHLE UTKÁNÍ. TAKÉ NA POSLEDNÍ CHVILKU - ALE NO TAK, PÁNOVÉ, TROCHU S NADHLEDEM A GRÁCIÍ!“

Horečnatá aktivita se zmocnila obou týmů, krásnohůlští odrážeči se zuřivě rozlétli za Andrisem a kruvalští sypali mátožné, ale o to agresivnější a početnější, údery po Antoineovi. Nechtěli nechat nic náhodě.

Zlatonka udělala prudký obrat a vrhla se mezi chytače. Prosmýkla se Nicole kolem rukávu a Andris zaúpěl, když stočil Kulový blesk rozbolavělou rukou.

V tu chvíli se ale Antoine prosmýkl kolem brankových obručí a…

„Extrémní!“

„140 : 10 KRÁSNOHŮLKY! A JESTLI TEĎ CHTĚJÍ-“

„AN-DRIS! AN-DRIS! AN-DRIS!“

Nicole Nimbus byl v divokých změnách směru stále pekelně nepříjemným soupeřem.

„GRINDY-VLÁÁL-D!“ Zahulákal někdo opilecky.

Zlatonka srovnala let.

Andris se pustil koštěte, aby mu zákrok nezkazila křeč, chňapl rukou vpřed a…

Sevřel unikající míček pravačkou.

„ALE NÉÉÉÉÉÉ!“ Kvílely Mildred a Enid unisono. Maud vzteky vyskočila ze sedadla a převrhla svůj vychladlý čaj do řady před sebou.
„TY NÁNO BREJLATÁ!“ osopila se na dívku politá čtvrťačka. „TOHLE si teda pĚKNĚ-
„ŠPEKY-NA-TEBE!“ využila Mildred chaos skandujících a bědujících fanoušků k společensky nemilosrdné - u místních dívek velmi oblíbené i obávané - kletbě.

„A KRUVALSKÝ ŠAMPION - VYSOKORODÝ PÁN ANDRIS VON GRIN-ERDWALL - CHYTÁ ZLATONKU A KONČÍ DNEŠNÍ ZÁPAS! TO TEDY BYLY NERVY! KRUVALSKÉ VÍTĚZSTVÍ JE TĚŽČE VYDŘENÉ A S KRÁSNOHŮLSKÝM TÝMEM JE NUTNÉ V TÉTO SEZÓNĚ DÁLE POČÍTAT! DĚKUJI VŠEM ZA POZORNOST LOUČÍ SE S VÁMI EGBERT DUSNÝ, EMERITNÍ VELKÝ ČARODĚJ! ZÁPAS SOUDCOVAL THEODOR SVATOUŠEK!“

Gisli seděla sama v ztichlé šatně a náhle uslyšela propukající jásot. Byl ale dostatečně tlumeným na to, aby nepřeslechla dva hlasy z chodby přímo za dveřmi. Patřil dvěma ženám a Gisli netrvalo dlouho je identifikovat.

"Neříkejte o tom ani slovo, paní ředitelko."
"Ale já bych přeci jen využila, že tu máme pana Svatouška a pana Pottera."
"Pfff! Pottera! Dělejte jak myslíte, ale já bych neplnila tisk dalším skandálem."
"Ale přeci jen... jde o mojí pracovnu, slečno!"
"Prošetřím to sama, paní ředitelko. Někdo tady s námi hraje špinavou hru!"


Klapot ředitelčiných střevíčků i vysokých podpatků její zástupkyně se vzdaloval.

Kruvalský tým zvednul Andrise na ramena a odnášel jej k šatnám, ale to už se na hřiště vyřítily davy oslavujících diváků a snažili se šampiona vyfotit, potřást mu rukou, nebo ho alespoň pokropit šnapsem.

„Sláva vítězům, čest poraženým!“ prohlásila Mildred, když v nastalém zmatku prchaly s Maud a Enid od bobtnající spolužačky.

 
Antoine Chevalier - 17. září 2023 19:36
antoine3449.jpg

Zápas Pokračuje


Zápas pokračuje a zdá se, že zatím vše jde pro náš tým velmi dobře! Až na to, že prý někdo prý uřknul našeho brankáře. No, to musí být nějaký omyl, ne? Kdo by si to dovolil zkoušet když jsou tu na nás zraky snad celého světa. Každopádně, všimnu si, že Gisli v reakci na to slezla z koštěte a letí za ní teď náhradník. Zvláštní. Až zápas skončí tak se jí budu muset zeptat co se stalo, ale teď musím dál hrát. Dávám do toho stále všechno!

(64%, 68%, 27%)
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.14696884155273 sekund

na začátek stránky