Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Slečna Metlová a Ohnivý pohár

Příspěvků: 277
Hraje se Jednou týdně  Vypravěč Dreadworth je offlineDreadworth
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Gisli Gundersen je offline, naposledy online byla 28. února 2024 22:02Gisli Gundersen
 Postava prof. Therius Drakenol je offline, naposledy online byla 28. února 2024 20:47prof. Therius Drakenol
 Postava Andris von Grin-Erdwall je offline, naposledy online byla 29. února 2024 0:13Andris von Grin-Erdwall
 Postava Heidrún Grimdottir je offline, naposledy online byla 28. února 2024 15:06Heidrún Grimdottir
 Postava Felix Croes je offline, naposledy online byla 29. února 2024 0:19Felix Croes
 Postava Nicole Dubois je offline, naposledy online byla 28. února 2024 23:01Nicole Dubois
 Postava Antoine Chevalier je offline, naposledy online byla 28. února 2024 20:47Antoine Chevalier
 Postava Malcolm Umbridge je offline, naposledy online byla 22. února 2024 9:36Malcolm Umbridge
 Postava Mildred Virválová (NPC) je offline, naposledy online byla 02. ledna 2024 15:25Mildred Virválová (NPC)
 Postava Maud Měsíčková (NPC) je offline, naposledy online byla 02. ledna 2024 15:25Maud Měsíčková (NPC)
 Postava Slečna Imogen Zdatná (NPC) je offline, naposledy online byla 02. ledna 2024 15:25Slečna Imogen Zdatná (NPC)
 Postava Slečna Amélie Krákavá (NPC) je offline, naposledy online byla 02. ledna 2024 15:25Slečna Amélie Krákavá (NPC)
 Postava Slečna Rozverná (NPC) je offline, naposledy online byla 02. ledna 2024 15:25Slečna Rozverná (NPC)
 Postava Ethel Svatoušková (NPC) je offline, naposledy online byla 02. ledna 2024 15:25Ethel Svatoušková (NPC)
 Postava William Blake je offline, naposledy online byla 28. února 2024 19:48William Blake
 Postava Egbert Dusný (NPC) je offline, naposledy online byla 02. ledna 2024 15:25Egbert Dusný (NPC)
 Postava Harry Potter (NPC) je offline, naposledy online byla 02. ledna 2024 15:25Harry Potter (NPC)
 Postava Maeve Černolesá (NPC) je offline, naposledy online byla 02. ledna 2024 15:25Maeve Černolesá (NPC)
 
Slečna Constance Metlová - 31. srpna 2023 17:24
metla3404.jpg

„Podívejte, slečno!“ vydechla ohromeně ředitelka Krákavá. Constance Metlová se zatvářila jako kdyby právě kousla do Bertíkových fazolek s příchutí šušňů.
„Poník! A celý z čokolády!“ vyzvedávala Amélie Krákavá hůlkou obří cukrovinku z pestrých obalů papírové krabice. „Myslím, že je tak v poloviční životní velikosti!“ Jásala ředitelka.
„Výborně,“ odtušila Metlová netrpělivě. „Nejdřív zkontroluji, jestli není napuštěný Satanášovým siřidlem a pak ho nechám zanést do kuchyně. Hodí se jako poleva na dnešní moučník.“
„Vám to nedělá radost, slečno?“ podivila se Krákavá. „Za celou svou kariéru jsem nezažila takový zájem o naší Akademii i svou osobu! Denně mi přijde nejméně pět bonboniér, sedm lahví šnapsu a tucet dopisů od podporovatelů, na které ani nestíhám odpovídat!“
„Světská sláva, polní tráva, slečno! Považuji to dokonce za obzvláště otravné, když už se ptáte!“ Odfrkla si Metlová. „Jsem ochotna to vytrpět pro renomé naší Akademie… Ale abych byla upřímná… od začátku turnaje mi chodí tolik milostných a jinak oplzlých dopisů ze všech koutů kouzelnického světa, že každou obálku, která není úřední, nebo není od známé osoby, bez milosti a bez přečtení pálím! Není jich totiž tucet, ale přibližně stovka!“
Slečna Krákavá začala litovat, že něco řekla a doufala, že Metlová skončí, ta ale naopak nabírala na hysterické intenzitě.
„Čistím denně celý parapet mé komnaty, protože je každý večer doslova pod nánosy sovího trusu! Vlastně to považuji za obrovskou urážku! Dokud mne někdo nezneuctil vhozením mého jména do Ohnivého poháru, neštěkl po mně ani pes! Dostávala jsem jen žádosti o přispění na Lékouzelníky bez Portálů, kopie sborníků, do kterých jsem uveřejňovala články a anonymní výhrůžky smrtí od čarodějů, které jsem vědomě vědně znemožnila! A teď si mám číst o tom, jaké mám hřejivě smutné oči a hezky upnutý hábit, který zvýraZŇUJE MOU SOŠNOU FIGURU! BUDE MI ČTYŘICET LET! NA NĚCO TAKOVÉHO OPRAVDU, ALE OPRAVDU NEJSEM VŮBEC ZVĚDAVÁ!!!“
Slečna Amélie Krákavá si pomyslela, že Constance Metlové je čtyřicet od dvanácti let, ale neřekla vůbec nic.


ZÁPAS


Nastalo šedivé, chladné ráno a očekávalo se stejně chladné dopoledne. Na snídani vzrušeně klábosili všichni, kterých se nadcházející zápas netýkal. Členové mužstva řešili každý svou nervozitu po svém. Někomu nesloužil žaludek, jiný byl zamlklý, další se snažil sršet vtipem, aby nemusel myslet na realitu příštích hodin.
„Před zápasem se mi většinou dělá špatně,“ naložila si Maud Měsíčková na talíř vrchovatý kopec slaniny s vejci. „A přitom… je to prostě jen zápas. Sama se divím, jak jsem v takový den nemožná.“
„Jo. Bude rozhodně príma nebýt chvíli nikomu na očích a nebýt jezevec.“ Prohlásila Mildred.
„Krásnohůlští Kruval přestřílí.“ Řekla jasně Ginny, která měla na kolenou připravenou šálu v příslušných barvách. „Mají dobrý útok a vytříbenou techniku. Kruval je sice dravý, ale nejsou tak vylétaní. To je na první pohled jasné. Je ale možné, že Andris chytí zlatonku. Má dobré koště a je rozkošně zarputilý… Nicole to s ním bude mít těžké.“
„Chtěla bych k tomu něco dodat, ale mluvíš moc definitivně.“ Postěžovala si Mildred, jež měla společně s Maud a Enid pomalované tváře. Šálu si nechala se znakem Falmouthských sokolů. „Tak asi jenom, že když dneska prohrajem, tak zítra chytneme zlatonku na Bodmin Moore!“
„O co, že Kruvalští budou faulovat.“
„A on někdo nefauluje?“
„Ale jo, ale jen týmy, ve kterých není Maud.“


Famfrpálové hřiště bylo obsazeno velkým zástupem fanoušků. Nebylo zde zdaleka tolik lidí jako na prvním turnajovém úkolu. Ale ani tak by stará Akademická tribuna nemohla stačit. Celý stadion byl proto obepnut novým hledištěm z dosud krásně vonícího borového dřeva.
„Super, budu celá od smůly!“
Obloha byla ocelově sivá. Vprostřed hřiště ve vzduchu na koštěti visel muž v temně rudém plášti.
„VÍTEJTE NA PRVNÍM ZÁPASE FAMFRPÁLOVÉ SEZÓNY!“ Zahřměl důvěrně známý hlas Egberta Dusného, jenž si nemohl nechat utéct jedinou příležitost, aby někde dlouze promluvil.
„UTKÁNÍ DNES BUDE SOUDCOVAT, THEODOR RAFAEL WALDEMAR PETRONEL SVATOUŠEK!“
„Ať jdou všichni čtyři do prdele!“ vypískla nadšeně Maud Měsíčková. Komentář ale zanikl v lomozu a šumění davu.
„ANO, PŘÁTELÉ!“ zablýskal Egbert Dusný zářivým chrupem. „PAN THEODOR SVATOUŠEK, CTIHODNÝ ČLEN STAROSTOLCE, ODRÁŽEČ MONTROSESKÝCH STRAK, DVOJNÁSOBNÝ VÍTĚZ TÝDENÍKU ČARODĚJEK O NEJKOUZELNĚJŠÍ ÚSMĚV – TO MI VYFOUKL, DAREBA JEDEN! – HAHA!“
Zasmál se shovívavě Dusný a sám doufal, že si nedovolil příliš.„ A SAMOZŘEJMĚ, NIKDO JINÝ! DRŽITEL MERLINOVA ŘÁDU TŘETÍHO STUPNĚ… MUŽ PROSLULÝ SVÝM FAMFRPÁLOVÝM FAIR PLAY, NEÚPLATNÝ A NESTRANNÝ VEŘEJNÝ ŽALOBCE.“ (Vyjma věcí, týkajících se rodiny, nejraději by dodal Dusný.)
Modré oči Theodora Svatouška zůstávaly netečné a chladné. Ulíznutá hříva hustých hnědých vlasů a ostře řezaná tvář mu propůjčovala vizáž sochy z mauzolea.
„A NA HŘIŠTĚ UŽ SE ŘÍTÍ KRUVALSKÁ SESTAVA! PRO DIVÁKY JE O TO ZAJÍMAVĚJŠÍ, ŽE DNES SPATŘÍ ZÁPASIT HNED DVA ŠAMPIONY TURNAJE! JEDNÁ SE O NICOLE DUBOIS Z KRÁSNOHŮLEK A ANDRISE VON GRIN-ERDWALLA Z KRUVALSKÉHO INSTITUTU! DRUZÍ ŠAMPIONI – SLEČNA GRIMDOTTIR A PAN CROES TENTOKRÁT SEDÍ V HLEDIŠTI!“
Slečna Černolesá, o dvě místa za Dusným, hlasitě tleskala, nakolik jí to dovolovaly sametové rukavičky, a mírně potřásala hlavou v secesním klobouku.
„PŘÁTELÉ BYL JSEM VÝSLOVNĚ ŽÁDÁN, ABYCH O TOM NEMLUVIL, ALE… ZÁPAS DNES SLEDUJÍ DVA VÝZNAMNÍ HOSTÉ, SKVĚLÍ FAMFRPÁLOVÍ HRÁČI A PROSTĚ… POOOOTLEEESK PRO HVĚZDNÉÉÉHO VIKTORA KRUUUUMA A NEZASTAVITELNÉHO HAAAARRYHHOOOOOO POOOOOTEEEEERAAAA!“
I přes nenápadnost obou mužů byli dychtivými pohledy fanoušků brzy vypátráni. Na tribuně, vedle Ginny, váhavě zdvihl ruku Harry Potter a rozpačitě se usmál. Vedle něho se na fanoušky zakabonil i bulharský chytač a na pozdrav stiskl ruku v pěst.

Za výbuchu jásotu se formace košťat postavili proti sobě a hráči si pohlédli z očí do očí.
Gisli pamatovala na Andrisova slova a od zrzky, která leze všem do zadku, jí dělilo jen pár stop vzduchu.

Theodor Svatoušek neřekl nic, jen zapískal na stříbrnou píšťalku a mávnutím hůlky vyslal míče z beden. Sám zůstal vysoko nad hřištěm viset jako sup pozorující z větve skupinu dodělávajících vlků.



 
William Blake - 30. srpna 2023 17:16
clipboard042778.jpg

Příprava na první famfrpál



Následující týdny byly poklidné. Přišlo mi to více než vhod. Mohl jsem se v klidu vzpamatovat z drtivé porážky v poháru. Ano, technicky vzato poslední je diskvalifikovaná Metlová, ale tu jsem ani na vteřinu nebral jako validní konkurenci. Prostě jsem pohořel. Naštěstí tu byla Gisli, která nějak vždycky věděla co říct nebo udělat. Velkou zásluhu na tom všem pak měla i nastoupivší rutina běžného školního roku. Hodiny, domácí úkoly, čelo do stolu…

Z mimoškolních aktivit se mi pak proměnily naše dostaveníčka s Gisli ve famfrpálové tréninky i cvičné duely. A musím říct, že v duelech je na budoucí NElékouzelnici docela dobrá. Přidávala se k nám tehdy i její spolubydlící Heidrún. Je fajn a myslím, že jsme se relativně skamarádili, tedy jak jen to jde za pár týdnů… V určitý moment jsem se pak ale musel zeptat. Ne, že bych chtěl vyzvídat nebo dokonce měl postranní úmysly, ale zkrátka mě to zajímalo.
"Heidrún, chtěl jsem se zeptat. Co je mezi vámi s tou Nicole? Všiml jsem si, že spolu trávíte docela dost času."
Co se famfrpálu týče, bylo mít v podstatě dvojité tréninky, jedny s našima a druhé s Kruvalem, mi také po prázdninovém lelkování pomohlo rychle se opět dostat do formy. A při té příležitosti se trochu víc poznat i s Kruvalským šampionem Andrisem, který je součástí jejich týmu.
Současně jsem si mohl i očíhnout jejich tým jako celek. To se může hodit. Lépe poznat nepřítele a být na něj i připraven až bude vyhlášen zápas Bradavice:Kruval. Hele, všichni se bavíme, všichni dřeme a určitě si i oni odnesou nějaké informace o mém stylu hry, když já pozoruju ten jejich. Pravda, není to úplně rovnocenná výměna, ale svět je hold nespravedlivý. Jedna otylá transka a její věrný jezevec ve zmenšenině středověké pevnosti by mohli vyprávět. Ale to už je tak dávno…

Také ti dva troubové, co si na Gisli dovolovali, asi pochopili, že takto fakt ne a sekají dobrotu… snad… uvidíme jestli jim to vydrží. Souboje byly sice zakázány, ale to nutně neznamená nic. Jen vás nesmí chytit…
A dokonce i takového Malcolma jsem začal vídat méně. Dost pomohlo, že spolu nesdílíme společné prostory zmijozelské koleje. Ale i tak se nějak začal stranit a nebyl takový pain in the ass jako dříve. Párkrát jsem jej snad i zahlédl, jak mířil do lesa. Dobře pro něj. Třeba ho tam něco konečně naučí jak být normálním člověkem.

Ráno před zápasem jsem se ve Velké síni nachomýtl u Gisli s přáním hodně štěstí taky mě zajímalo, kam se včera večer tak najednou ztratila. Všiml jsem si, že se bavila s Andrisem a pak zmizela. O čem se bavili?
 
Heidrún Grimdottir - 30. srpna 2023 14:33
753434_14778.jpg

Z ošetřovny skokem před Halloween


"Eeehrrm. Nad tím jsem sama ani moc nepřřemýšlela," přiznám Nicole trochu rozpačitě. Kdo se mi líbí... nejblíž by tomu byla nejspíš ona sama. Je na ní cosi kouzelného, něco živého, čím upoutá pozornost všech, sotva vejde do místnosti.
Ale že bych s někým doopravdy toužila chodit? Nebo se dokonce po škole vdávat, jak i některé jiné spolužačky mají jasno? To ne.

Zasměju se, když zrzivláska nebere můj mixovaný původ jako velký problém. Nebo spíš, když shrne víly i nevíly od sebe ze školy jako paka.
"Když ono koukat na spolužáky jako na rromantické cíle je divné. Když se znáte od prrvního rročníku, i dospělí přřijdou pořřád jako děti," kývnu. Navíc, Antoineho lektvarová pohroma bylo něco naprosto mimořádného, proti tomu je prostá vyhlídka snažit se možná jen pro nic... skoro nudná.
Ale i nudný fail je fail.
"Lektvarry ti jdou úžasně už teď, dokážu si tě přředstavit jako věhlasnou alchymistku," kývnu s pousmáním. S pocitem, že jsem našla někoho dalšího, s kým se dá mluvit, a že to možná nebude s mým sociálním životem zase tak zlé, se s úsměvem rozloučím a taky popřeji Nicole dobrou noc.

Ráno se za mnou zastavila rodinná návštěva. Otec a babička. Byla jsem moc ráda, že je vidím... byli za mnou už dřív, jenže to jsem pořád byla v bezvědomí a zmrzlá. Konečně jsme si mohli promluvit. Posléze jsem byla i prohlášena za uzdravenou a propuštěna z ošetřovny. Rozloučila jsem se, a zamířila do hlavní síně.
Na snídani mě odmávne Nicole, přidám se k ní a Ginny.

Následující dva týdny uplynuly zase jako voda.
Stále jsem tu a tam trénovala kouzla s Gisli a Willem, ačkoliv jejich tréninky famfrpálu z toho volného času dost ukrajovaly, občas jsem se přidala ke Gisli na ranní či večerní běh. Sedánky v cukrárně s Nicole byly taky moc fajn, občas i s Andrisem, ačkoliv jsem chuti na sladké stále nepřišla, dát si dobrou kávu jsem nikdy neodmítla.
A hodiny, kdy jsme se s Nicole zašily v lese a zkoušely teorii i praxi zvěromagie, bych vyvažovala zlatem. Byla jsem hrozně ráda, že se o to Nicole pokouší, a i když jsem na to skutečně nebyla nejspíš tou nejtalentovanější žačkou, snažila jsem se vskutku usilovně. Proměna ve skutečnou fretku byl šok - ani trochu se to nepodobalo obřímu orlovi. Ten strach a zmatek... myslím ale, že jsem Nicole nahnala ještě větší strach, když jsem coby poděšené divoké zvířátko práskla fofrem do zaječích a ona mě musela nahánět po lese.
Málem jsem ji pokousala, když mě dostávala ze skrýše ve starém prohnilém kmeni... uff.
Ale i takové zkušenosti jsou cenné! Snad, tedy.

Předvečer všech svatých nastal, většina studentů žije zítřejším zápasem. Usrknu dýňové šťávy, zatímco zvažuju otázku Nicole.
"Uff... Poprravdě, ve famfrrpále se ani moc nevyznám, ale kdybych neřřekla, že budu fandit Krruvalu, skončím jako krrvezrrádce, nebo tak nějak," zasměju se.
 
Gisli Gundersen - 28. srpna 2023 12:39
4602adab661813be455f3a25173dd07a2591.jpg

Turnaj je za dveřmi



I přes onu potupu tehdy při cvičném zápase, jsem neztrácela nadšení a přesvědčení, že v oficiálním zápase si povedeme skvěle! Jedna prohra nic neznamená. Navíc ve smíšeném a totálně nesehraném týmu.

Famfrpál měl prioritu a naše soukromá dostaveníčka s Willem se transformovala na pozvánky, aby se přidal k našemu tréninku, protože byl zkrátka dobrý odrážeč a neměl potřebu nikomu nic dávat zadarmo. Ani mně, když jsem ho o to požádala. Na oplátku jsem mu nabídla několik cvičných duelů, kdo ví, co se mu bude hodit při druhém úkolů. Minimálně zůstane ve formě.

Pomoc stále platila i pro naše šampiony, ovšem Heidrún začala obletovat ta zrzka z Krásnohůlek. Nejdřív Andris, teď naše severská kráska. Lepí se na každého šampiona, jak jen může. U Metlové má prý dokonce soukromé doučování. Díky Merlinovi já jsem pro ní nikdo, tak se nemusím bát, že by mi taky lezla do zadku, ale myslím si, o tom teda svoje. Vidí to i ostatní? Pochybuju. Možná Malcolm by ji prokoukl, ale toho tu také skoro nevídám. Zdá se, že se studenti začínají víc a víc někam zašívat. Ono zase úplně není divu...profesorký sbor a ještě se tu bude potulovat na reportérka. Brrr!

Když na mě Andris u stolu promluví, povytáhnu trochu obočí. "Chceš tím snad říct, že podvádím?" zeptám se klidně, ale je poznat, že mě to docela uráží. "Mít ostré lokty a nebát se riskovat, není podvod. Podvod je očarovaná zlatonka, nevyvážený potlouk, naštíplé koště nebo někdo, kdo sesílá kletby z hlediště." přednesu Andrisovi, jak to chápu já. "A jestli mě máš za podvodníka..." pokrčím rameny, dopiju pohár, zvednu se od stolu a odejdu. Tohle úplně nemám zapotřebí.
 
Andris von Grin-Erdwall - 28. srpna 2023 12:20
beznzvu5036.jpg

Krácení času



Doba, kterou jsem strávil od mého úspěchu v prvním úkolu, se nesla ve znamení trénování. Neměl jsem čas na nějaké nesmysly. Čím více můj úspěch i neúspěch usedal, tím více jsem měl pocit, že jsem jen někdo, kdo má velkou tátovu flintu, a naprostou náhodou se trefí do jelena. Neumím své dary skutečně ovládat. Jsem zbrklý pomyslím si. A lidé pak skončí zranění zkřivím zuby. Co mě to napadlo s tím časovým kouzlem? Díky bohu, že jsem ho nezvládl - taky jsem mohl roztrhat stadion na kusy. Moje schopnosti jako kdyby byly ode zdi ke zdi - katastrofální neúspěchy, a katastrofální úspěchy. Mám v sobě nějakou sílu, nebo ukusuji jenom příliš velká sousta? Chce to trénink. A to konkrétně trénink konzistentnosti. A famfrpálu. Ten byl minule taky dost selhání.

A tak, uprostřed jezírka v zahradách hradu, což mi přijde nejbezpečnější, celé dny a noci, kdykoliv je to možné, dělám pouze...

,,Glacius!" zavolám, a zamrazím kámen před sebou.
,,Incendio!" zavolám, a rozmrazím kámen na plameny.
,,Glacius!" zavolám, a zmrazím.
,,Incendio!" zavolám, a zapálím.

Je to šílené, ale furt dokola, furt dokola. Uprostřed vody to nemůže nikomu ublížit ani když bych kouzlo nezvládl. Furt dokola. Zmrazit, zapálit, uhasit. Zmrazit, zapálit, uhasit. Prostá kouzla, konzistentní. To je můj cíl. Nemůžu běhat, aniž bych chodil. Musím postupně, a konzistentně, být schopen dělat prostá kouzla, bez strachu, abych udělal nějaký brutální výkyv sem, nebo tam.

Na hodinách jsem se snažil dávat mnohem více pozor než dříve. Ale jenom někdy jsem spatřoval něco hodnotného. Mnohdy bych se raději venku na cvičišti učil opravdová kouzla. Třeba při přednáškách pana Dusného. U Merlinova vousu tenhle člověk... No, alespoň nebyl nijak zlý. Byl jenom strašně nudný.

S Famfrpálovým tréninkem mi pomohla Nicole a Ginny, ostatně i s odpočinkem. I tyhle malé chvíle jsem se snažil si užívat. Šli jsme do cukrárny, a bavil jsem se, i když jsem myšlenkami byl spíše u tréninku. Nevím, co mě to hnalo vpřed, ale opravdu hodně jsem chtěl vyhrát. Nikdy by mě nenapadlo, že budu tak soutěživý. Co chci komu prokázat? No komu přece, všem!

Všímam si těch jejich pohledů pokaždé, když se přihlásím. Přijde mi, že mě lidé moc nemusí. Nikdy mě moc nemuseli. Možná kvůli jménu? Penězům? Charakteru? Myslí si, že jsem hajzl? Tak jim chci ukázat, že ne. Že jsem opravdu dobrý, a opravdu schopný člověk. Člověk, co jim vytře zrak!

,,Gisli" promluvím v předvečer Famfrpálového utkání na svou spolužačku u Kruvalského stolu, zatímco v ruce držím pohárek.
,,Byl bych rád, kdybychom zítra vyhráli, a to myslím férově a čestně" řeknu velmi vážně. ,,Podvádění nás nikam nepřivede. Pokud neporazíme nepřítele bez podvádění, pak je prostě lepší, a zaslouží si výhru" dodám následně, a podívám se po Kruvalském stole. ,,A to platí i pro všechny ostatní" dodám o poznání výhružněji. Poté upiji.
 
Nicole Dubois - 24. srpna 2023 16:07
staensoubor704514017727362.jpeg

JAK JDE ČAS



Konverzaci s Heidrún jsem si vážně užila. Je to opravdu moc milá holka, navudory tomu, že je z Kruvalu.. Po rozloučení jsem zamířila do našeho Kočáru. Myslela jsem na to o čem jsme mluvily s Heidrún a rozhodla jsem se že to udělám. Napsala jsem dopis, takový jaký ode mně ještě nikdy nikdo nedostal, a po půlnoci jsem se vplížila zpět do hradu, abych jej nenápadně strčila Constance pod dveře. A pak jsem upalovala zpět do Kočáru! V posteli jsem ležela asi hodinu, než jsem usnula. Neustále jsem musela myslet na to, co si o tom ona bude myslet a zda jsem to nepřehnala.

Další den jsem si po probuzení šla jak to už nějakou dobu dělám, zacvičit. Pak se převléct a hurá na snídani, kde jsem prohodila pár slov s Ginny a najedla se i s Heidrún, která se k nám přidala když jsem na ni mávala.. Většinu dne jsem pak trávila s rodinou. Tedy, kromě chvíle, kdy jsem zatáhla Mili stranou a přesvědčila ji, ať mi řekne o nějakém tajném místě. Chci si tam připravit jeden lektvar. Patrně jeden z nejsložitějších, jaké znám. Aspoň tedy po časové stránce. Jestli se mi povede, bude to.. Úžasné. Obzvlášť pokud pak vyjde i to, co s ním zamýšlím!

Mildred mi pak sehnala i figurku Metlové! Sice už se tedy nemění, ale to nevadí, i tak jsem ji párkrát tajně v noci políbila.. Dva týdny utekly jako voda. A že jsem měla co dělat.. Napadlo mně že jsem mohla pomoci Felixovi se trochu sebrat, ale.. Nakonec jsem se na to vyprdla. Je v posledním ročníku a je také v Turnaji. Jestli po škole nechce být zavřený doma, musí se sebou něco udělat sám. Opravdu už na něj nemám energii a vlastně ani náladu. O Antoinovi ani nemluvě, pokud jsou problémy, musí se o to postarat madame Maxime.


Já jsem trávila čas s Heidrún, se kterou bych řekla, že jsme se docela skamarádily. Chodily jsme ven, jen tak se projít a popovídat si, do cukrárny, kde už mně dobře znají, a nebo jsme se sem tam odplížily kus od Akademie, kde jsem jí ještě párkrát ukázala svou přeměnu, říkala jsem vše co o zvěromagii vím a také jsem jednou přeměnila Heidrún ve fretku, aby pochopila ten rozdíl. Zvěromág je pořád člověk, může se měnit jak chce, ale když vás přemění někdo kouzlem, stane se z vás zvíře, i s mentalitou daného tvora. Což, by se teoreticky mohlo stát třeba když by to šlo se zvěromagií špatně. Jenom že to se nestane! Heidrún je šikovná a já to beru smrtelně vážně!


No a vzhledem že je po prvním úkolu, začala jsem chodit na "doučování" k Metlové. Samozřejmě, šlo hlavně o ty složitější lektvary a také, jsem z ní chtěla vytáhnout vše co ví o alchymii. Někteří z těch co tam chodily za trest, se na mně dívali jako na blázna a šeptali si různé věci. Že jsem šprtka, že lezu Metlové do zadku a podobně. Což, mi ani trochu nevadilo.. Popravdě, možná měl i někdo pravdu. Na hodiny jsem se vždy těšila a snažila jsem se Constance ohromit, jak to jen šlo. Když bych to někomu řekla, asi by se mi smáli, ale.. Myslím, že jsem se do ní opravdu zamilovala.


No a nakonec, tu byl Andris.. Asi dvakrát jsem ho přemluvila aby šel se mnou a s Ginny trénovat. Zápasy ve Famfrpálu se blíží a cvičit s někým kdo má Kulový Blesk, není k zahození.. Samozřejmě, kromě tréninků, také byl se mnou a s Heidrún párkrát na procházce a jednou v cukrárně.. Kromě toho že jsem se čas od času šla podívat na svůj lektvar, který jsem očarovala všemi kouzly co znám, včetně jednou či dvou nepěkných kleteb, když by se někdo dotkl kotle, jsem už opravdu na nic neměla čas.. Ale vůbec mi to nevadilo, užívala jsem si každou chvíli. Pořád mám v hlavě že tohle je můj poslední rok na škole a tak si to chci maximálně užít.



Je Předvečer Všech svatých, všichni jsou ve Velké síni, včetně mně. Sedím u stolu, vedle sebe z jedné strany Heidrún, z druhé Ginny. Opět, jsem si dala jen něco lehkého, na večer se nikdy moc necpu. Ale citrónovým dortíkem nepohrdnu! Zrovna ho jím, když Dusný začne mluvit. Zítra.. Podívám se ke Kruvalskému stolu. Při tom cvičném zápasu jim to moc nešlo, ale bojím se, aby nás teď nerozválcovali.. I když, máme dost dobrý tým. Ostuda to snad nebude.. Tiše si povzdychnu a když Dusný skončí, podívám se na holky. "Kómu budete sítrra fandit?" Dívám se na obě, ale je to otázka spíše pro Ginny. Bylo by zvláštní když by Heidrún tady a teď, řekla že bude fandit mně.. I když by mě to samozřejmě velmi potěšilo.
 
Malcolm Umbridge - 24. srpna 2023 13:36
screenshot202303141349059738.jpg

Čas na Akademii



Už dávno som sa mal vrátiť na Bradavice, ale rozhodol som sa tu ostať. Predsa len tu bude asi lepšia zábava ako tam. A sledovať Willa ako dostáva nakládačku v turnaji, mi spôsobuje pocit zadosťučinenia. Pretože "ja" viem, že som mal byť na jeho mieste ja. Po prvom kole, kedy sa ukázal ako totálny neschopák, to začína vedieť aj "on" a keď dostane výprask aj v druhom kole ... tak to budú vedieť "všetci". V turnaji som mal byť ja! Ja by som prvé kolo vyhral, Preto som Willovi nepovedal ani slovo. Za posledné dva týždne sa odo mňa dočkal len pohŕdavých pohľadov. Vždy keď išiel okolo mňa, tak som sa naňho pozrel so sklamaním a s pohŕdaním. Robí Zmijozelu a Bradavicím ostudu!

V lese som si našiel vhodné miesto na tréning a posledné týždne som tu nonstop. Myslím, že tým začínam byť posadnutý. Nestačí mi používať kúzla, ktoré už existujú, ja chcem vytvárať svoje vlastné! Kúzla, ktoré ešte nikto nevidel, na ktoré nikto nepozná obranu a ktoré by ma preslávili.

"Tak ešte raz ... teraz to výjde!"
Stojím v lese, prútik namierený na veľkú skalu, ktorá je už celá poškodená od útočných kúziel, ktoré do nej každý deň vysielam.

"Solis Fulgur Explosum!!" Zakričal som svoje zaklínadlo. Prečítal som niekoľko kníh, ktoré sa venujú tvorbe vlastných zaklínadiel. Musím uznať, že je to ťažké. Vytvoriť kúzlo, ktoré spojím so správnymi slovami, ktoré by presne vyjadrovali moje emócie a môj zámer. Na tomto kúzle pracujem už niekoľko týždňov a som si istý, že tentokrát to vyjde. Teraz už mám tú správnu formulu a som si istý, že môj prútik už tiež chápe, čo má vykonať. Predošlé pokusy boli marné. Podaril sa mi malý záblesk, ale rozhodne nedostačujúci.
Snažím sa spojiť silu svetla a ohňa. Snažím sa o záblesk svetla, tak silný ako keby pochádzalo zo slnka a rovnako ničivý. Záblesk svetla, ktorý oslepí a zároveň popáli protivníka na celom tele. Bez rizika, že by som pracoval s ohňom, ktorý by poškodil aj veci naokolo.
 
Slečna Constance Metlová - 24. srpna 2023 02:24
metla3404.jpg

Předvečer Všech svatých


Následující dva týdny se nesly v duchu doznívání triumfu Kruvalu i Krásnohůlek a pošklebování se Ethel Svatouškové Mildredině jezevčímu debaklu. Obě dvě školy ale začaly brzy žít nadcházejícím famfrpálovým utkáním. Střet Kruval vs Krásnohůlky byl vypsán již na sobotu 1. listopadu a času na zlepšení bylo trestuhodně málo. Učitelé si se sportem rozhodně nelámali hlavu a nakládali všem na bedra hory domácích úkolů. Podle očekávání byla nejhorším rasem slečna Metlová:

"Píšu si nehodnoceno. Opět."

"Ale vždyť jsem měla postup dobře, jen-"

"Odpoledne Tě očekávám v kabinetu."


Bylo až zvláštní, že jsou některé dívky stále ochotné odporovat. Na Metliných odpoledních "brigádách" se dveře netrhly. Nicole tak zažívala doučování ve společnosti trestaných dívek, které jí obvykle krájely, loupaly a vážily ingredience nebo sloužily k otestování jejích výtvorů. V lepším případě se na ní nevrle ksichtily, když opisovaly pětsetkrát

Nemám odporovat vyučující.
Nemám se houpat na židli.
Při hodině lektvarů se nesvačí.
Nemám se chovat jako nevychovaná hrubiánka.


Největším benevolentníkem byl naopak emeritní čaroděj Walesu. Egbert Dusný si v hodinách vystačil skoro sám a zkoušel naprosto triviálně.

"Ano, samozřejmě, na úroveň OVCE toho bude zapotřebí víc, ale mně to teď takhle a tady stačí, slečno... Vy to stejně v životě potřebovat nebudete... Cože chcete být? Bystrozorka? Hmmhmmm... To nic, představuji si, jak Vám bude slušet páska přes oko... Aj! Ale to je nemilé... Omylem jsem Vám teď napsal o stupeň lepší známku, ale to snad nevadí, ne..?"

Mildred bylo kupodivu všechno asi celkem ukradené. Posměšky na její adresu nikoho brzy nedojímaly a bylo vidět, že Akademická šampionka je zvyklá být vždycky za tu nejhorší a s úsměvem na tváři. Nicole snaha jí zvednout náladu tak vyšla do ztracena, ale to nevadilo, protože jí Mildred vyšla vstříc i tak a poradila jí místnost ukrytou za gobelínem v loveckém sále ve druhém patře hradu. Dokonce jí i na místním "černém trhu" sehnala figurku Constance Metlové - za polovic, protože byla rozbitá a neměnila se ve Zmijozela.

V předvečer Všech svatých se na slavnostní večeři mohli jako vždy dostavit duchové z místního okolí. Během roku tady nebyli tolerováni. Slečna Metlová totiž - hned v začátku svého působení - z hradu všechny vyhnala. Odmítala takové narušování výuky připustit.

"Nechápu, proč bychom se s nimi měli vůbec trápit. Vždyť jsou to jen jejich projekce. Žádný mrtvý tady přeci ve skutečnosti nepoletuje!"

"JDE O PROJEV ÚCTY, ALE VY I NÁS PAK JENOM HODÍTE DO PYTLE A POHŘBÍTE NASTOJATO!"
záchvat spravedlivého hněvu tehdy patřil slečně Rozverné a od té doby mezi ženami zavládlo vzájemně se respektující napětí. Duchové - přestože byli jen projekce - se smrtelně urazili a na slavnostní večeři nikdy nechodili.

Výjimku tvořil Bedřich Otrlý - perleťově bílý tlouštík v renesančním kabátci - který celý večer procházel hodovní tabulí a snažil se nasát co nejvíce dobrot.

"To pozvání bychom mohli klidně zrušit, paní ředitelko. Vždycky přijde jen tenhle nevychovanec. A pohled to rozhodně pěkný není!"

"Nechte ho slečno, je to projev naší dobré vůle."
usmála se přes sál slečna Krákavá přímo na Bedřicha Otrlého, přelézajícího přes kokosové řezy.

"Ale odporné to tedy je." utřel si Dusný vous do ubrousku a napřímil se před chystaným projevem:
"Zítra nás čeká první zápas famfrpálové sezóny... Kruval se utká s Krásnohůlkami. Nepůjde tedy o běžné školní utkání a vše bude monitorovat tisk... prosím tedy o větší klid než na prvním úkolu a pokud možno o omezení studentských potyček."

Constance Metlová si odkašlala.

"Ano, ovšem. Souboje jsou do konce turnaje zakázané pod hrozbou vyloučení. Takže vážení, žádné zbytečné násilí, jinak-"

Constance Metlová si odkašlala podruhé. Dusný teď nechápal a musel se na ni otočit. Pak spolu chvilku diskutovali.

"Ano jistě, neplatí to pro cvičné duely a... nutnou sebeobranu. To snad ale ani žádného hnidopicha nemohlo... ale ano, já vím, je tady tisk!" Dusný zakoulel očima do sálu a pak se zářivě zazubil na slečnu Černolesou, sedící nyní po levici slečny Krákavé. "Takže dnes to nebudu protahovat. Přeji všem dobrou noc a nerušený spánek především famfrpálovým týmům. Budou ho potřebovat!"



 
Nicole Dubois - 23. srpna 2023 15:50
staensoubor704514017727362.jpeg

SBLIŽOVÁNÍ NA OŠETŘOVNĚ



Někdo kdo se mi líbí.. To je zajímavá otázka. A něco, co jsem do teď neřekla ani Ginny. Dívám se na Heidrún a váhám, než s lehce stydlivým úsměvem přikývnu. "Myslím, še tu chodně pochledných dífek. A.. párr šen". Dostanu ze sebe. Přesně však Heidrún nic neřeknu. Nemyslím že by to zrovna ona vyzradila, ale opravdu se ještě tak moc neznáme.

"Á.. Tobě někdo líbí?" Zeptám se zvědavě, s milým úsměvem. Docela by mně zajímalo jaký má zrovna Heidrún typ.. Mou pomoc ohledně zvěromagie přijme, ale když to řekla, vypadala při tom trošku sklesle.

Takže vezmu její ruku do mých dlaní a konejšivě ji hladím. A při tom poslouchám.. "Obši? Já si šíkala še ty nějak feliká". Zasměji se. "U nás Antoine fílí půfod. Ale, on strrašné pako. Fiděla jsi na lektfarrech.. A Felix.. Ten né fíla, ale obšas také pako. A pak by jsi si f tom měla fybrat". Pobaveně se zasměji. Občas si říkám že by bylo nejlepší když by Krásnohůlky byly jako zdejší Akademie, jen pro dívky.

"Já také né dobrrá fe fšem, i kdyš chodně snaším.. Mama šíkala še člofěk by měl dělat co mu jde nejfíce a co cho bafí, pro to já chci fěnofat chlafně álchymii a fe stopách Nicólase Flaméla..
Stát sfěrromágem bude obtíšné, ale já fšdy fěším, še kdyš něco móc chcéš, a dáš do tocho fše co f tobě je, tak se splní.. Udělám co budu móc abych pomochla.. A tšeba, neš kónec Turrnaje, my prroběchneme fenku spolu".
Také se usměji a stisku Heidrún ruku. Pustím ji když sebou trhne a řekne že si myslela že jde Metlová.

"Ona feliký prrofesionál, fí co dělá.. Myslím še ty sítra díky tomu jako rrybiška". Usměji se a skloním se, abych Heidrún obejmula. "Chesky spinkej. Rráno potkáme se u snídaně, oui?" Odtáhnu se a věnuji ji poslední úsměv. "Také uš půjdu.. Bonne nuit!"
 
Heidrún Grimdottir - 23. srpna 2023 13:40
753434_14778.jpg

Diskuzní kroužek na ošetřovně


"Aha... takže máš i vyzkoušeno," pousměju se. "A z dívek nebo žen, je tu někdo, kdo se ti líbí?" zeptám se trochu nejistě - jsem si totiž jistá, že moje zvědavost není na místě... ale stejně.

Nicole se z půvabné šelmičky stane zpět půvabnou zrzkou, a její odpověď mě překvapí.
V její rodině se takový dar dědí? Nemusí řešit roky a roky pokusů? Ta se má... na moment jí závidím.
Popisuje pocity v proměně, u chuti na sýr i zálibě ve třpytivých věcech se zasměju. Zní to báječně.

"Já budu vděčná, když mi pomůžeš... i když se bojím, že mi to nepůjde," pousměju se trochu sklesle.
"Víš... moje rodina... má několik nelidských vlivů. Obřří a vílí. Částečně i kvůli tomu nejsem zase tak zdatná v čisté magii... je spousta přředmětů, kde jsem talent nahrrazovala prrostě prrací a snahou. Tohle možná bude jedna z těch složitějších věcí, kterré dokázat.
Ale pokud se mnou budeš mít tu trrpělivost, budu moc rráda!"
usměju se na Nicole tentokrát zeširoka.

Vzápětí sebou cuknu, zazdá se mi, že po chodbě někdo jde... ano? Ne? Nejspíš ne.
"Uf. Už jsem se bála, že mi zase Snape v sukních nese další várrku lektvarrů," pousměju se úlevně.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.16448187828064 sekund

na začátek stránky