Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Slečna Metlová a Ohnivý pohár
Družina
| |||
 |
| ||
| |||
 | NEPRIATELIA Z DONÚTENIA Pred McGonagalovou sa zmôžem len na neveriacky pohľad. Ja tomu naozaj neverím, tá nespravodlivosť! Will napadol mňa. Ten džús si zaslúžil, pretože ma urazil a vyhodil ma od stolu. Som v práve a za všetko môže len on! Metla si nás chce vziať na starosť a pred odchodom venujem Willovi len nepriateľský nenávistný pohľad. Hneď prvý trest nebol tak zlý. Doučovať prvačky z lektvarov a obrany proti čiernej mágii. Ani to neberiem ako trest. Nemám tu čo iné na práci a tváriť sa, že som učiteľ je skvelé. Konečne môžem byť viac ako len študent. Druhý deň už bol horší. Sedeli sme s Willom v kuchyni a lúpali sme brambory. Najradšej by som vytiahol prútik a jediným kúzlom tie zemiaky zmasakroval, ale prútik bol zakázaný. Museli sme to robiť ručne ako mudlovia. Nenávidím túto prekliatu mudlovskú školu! "Je to tvoja vina ty zbabelec. Prisahám, že ťa ešte naučím ako sa máš správať!" Nebolo to nič zvláštne, podobnými vyhrážkami som Willa obdaril zakaždým keď som ho uvidel, alebo som s ním musel tráviť čas počas trestu. A Vždy keď som ho za posledné dni videl s Gisli, tak som na nej mohol oči nechať. Z diaľky som ich nanápadne pozoroval. Nechápem, prečo je s ním? Len preto, že je šampión? Nie, to nebude preto. Ako som ju sledoval, nepripadá mi ako obyčajná trápna nána, ktorá letí za šampionmi. Bude v tom niečo iné. Ale je nádherná a každý deň mi príde krajšia a krajšia. Dnes máme hodinu premiestňovania, ale ešte pred tým som napísal vlaštovku a odoslal som ju. Bola určená Gisli. Sedela v jedálni, keď jej pristála na stehnách. O chviľku na to sme už s Willom upratovali miestnosť a pripravovali ju na hodinu. Ako inak, obšťastnil som ho niekoľkými obviňujúcimi vetami. Metla rozdelila hodinu na dve skupiny, pre začiatočníkov a pre pokročilých. Aj keby som bol v premiestňovaní totálny blbec, tak by som šiel k metle, pretože k tej suke Ethel by som neprišiel nikdy. A keby som teraz nemal za zadkom Willa, tak by som sa už postaral o to, aby tá mrcha pekne trpela. Z rozmýšlania ma vytrhne Metla, keď ma vyzvala aby som pristúpil. Urobil som jeden krok a ucítil som nepríjemný pocit. A zrazu stojím vedľa Metly na poschodí nad sieňou. Zamrkám očami a obzriem sa okolo. Ona ma premiestnila? Nemohol som proti tomu nič urobiť, proste sa to stalo proti mojej vôli! Ako to urobila? Nečakal som to. Premohla moju mysel, ako odznelo. A potom mi nariadila, aby som sa s Willom premiestnil do záhrady. Pozriem sa naňho a hnusí sa mi to. Chytiť sa za ruky? Prepojiť mysle? Je to pre manželské páry alebo celoživotným priateľov? Nie sme ani jedno z toho! A potom sa mi pohľad zmení, na Williama sa usmejem. Ako ťažké bude premôcť jeho mysel a proste ho dopraviť tam kde chcem. Proti jeho hlúpej hlave a chabej márnej mysli to bude malina. Natiahnem ruku a chytím ho za lakeť. "Tak poď na to." Pokúsim sa zlomiť Willovu myseľ a nasilu nás oboch premiestniť. Ale nie do záhrady. Do lesa, tam kde som zvykol trénovať, tam to dobre poznám. | ||
| |||
 | Za trest „Je dojemné, že se pokoušíte zjemnit Blakeovu krutost sklenkou džusu, Umbridgi. Jako obhajoba to zrovna moc neobstojí. Ale nehodlám se zlobit se dvěma téměř dospělými čaroději jako s nějakými usmrkanci. Dostanete školní trest. Oba dva.“ Profesorka McGonagallová těkla očima směrem k Metlové a dodala: „Týden školního trestu. Za nezodpovědnost a pošpinění naší pověsti mudlovskou rvačkou.“ | ||
| |||
 | Protočím očima, když slyším ty kecy, které tu soplí. Ještě okamžik pozoruju ředitelku a zkusím odhadnout, jestli má cenu se dál obhajovat. Za mě je to docela jasné. Je ale pravda, že mě to teď vážně štve, jak se mi vlasy teď lepí dohromady... poškrábu se na temeni... jento fakt hnusný pocit. Zeptám se pak profesorky. "Mohl bych se prosím jít opláchnout od toho fyzického nenapadnutí?" Na každou svini se vaří voda kamaráde a z tebe si udělám i druhák... --- Zamýšlím se nad správným lektvarem... co by to tak mohlo být...blána z netopýřího křídla, trocha vitriolu, heřmánek a březovou kůru, povařit až se všechno dokonale vylouhuje. Pak přidat tak akorát třaskavého oleje a nakonec všechno zredukovat za stálého míchání až to nabude olejovité konzistence a všechny složky vylouhované ve vodné fázi přejdou do oleje. Teď to vyzkoušet. Nějaká laboratorní myška se určitě najde... neublíží jí to... to není účelem mého úkolu do lektvarů. Jen se chci ujistit, že účinek se aspoň blíží záměru.... | ||
| |||
| U RIADITEĽKY KVOLI BLBCOVI Vidieť ten džús ako sa leje po jeho vlasoch bol úžasný pocit. A tiež ho vidieť ako sa oháňa okolo seba. Bol ako ryba na suchu! Hrozne ma to pobavilo a tak som mu zvyšok džusu vylial za krk a do kapucne. Ale potom som nedal pozor a Will ma zrazil na zem. Mlátil okolo seba ako blázon, zaprel som sa a zhodil ho zo seba. Vyškočil som naňho a začal som mlátiť rukami ja. Mám v sebe toľko nahromadeného vzteku, že by som bol schopný Willa poslať na ošetrovňu na niekoľko týždňov. A nepotrebujem k tomu ani prútik. Už som sa natiahol, že mu vrazím jednu poriadnu do tváre, keď ma niečo odhodilo a ja som sa ocitol na zemi. Až tento náraz ma vrátil do reality a uvedomil som si, že okolo nás stojí celá kopa žiakov a že ma sundala ... ona. Zas tá prekliata sviňa! Vycerím na ňu zuby a keby som mohol, okamžite ju zabijem! Hnev, ktorý som si chcel vybiť na Willovi sa teraz otočil na ňu. Ale už za pár minút sme sedeli v riaditeľni a McGonagallova na nás pozerala tým svojím pohľadom, ktorý som videl už mnoho krát. Sklamanie a ostuda v jej očiach boli tak zrejmé. Než som stihol otvoriť ústa a hodiť vinu na Willa, ozval sa on. A čo to práve povedal za blbosť? Ten človek je ešte úbohejší ako som si myslel. Za ním som začal ja. "Pani riaditeľka. Dovoľte aby som vyjadril svoj úplný a striktný nesúhlas s fyzickým napadnutím a násilným riešením sporov. Možno máme s Willom nejaké spory, ale nikdy by som sa neuchýlil k fyzickému napadnutiu ako to urobil on. Doslova sa na mňa vrhol s úmyslom mi ublížiť. To je neprípustné. Ja som sa len bránil. Odkedy sa z neho stal šampion, správa sa neprimerane a kruto." Rozprávam rýchlo a potláčam zlosť a pohoršenie. A rozhodne aj náznak neprávosti, pretože za toto môže len on a jeho správanie. | ||
| |||
| Tohle tímto nekončí... Přemýšlím, co se stalo a proč se nemůžu hýbat než ke mě se zpožděním dorazí sluchový vjem ze sesílání kletby. Prvním úkonem se stane pokus o uchopení hůlky a sesílání Finite Incantatem a následné omračující kouzlo směrem na tu krávu, která se do toho vložila, ale naštěstí pro ni to nejde, a když účinek jejího kouzla pomine, jsem dost klidný na to, abych se udržel, takže jí věnuju jen krátký nenávistný pohled, když míříme na kobereček. "Projev důrazného nesouhlasu s proběhnuvším konáním a znovu nastolení mantinelů, co si kdo může a nemůže dovolit, paní profesorko..." Snažím se neznít příliš sarkasticky, přestože mi to asi moc nejde, vzhledem k mému aktuálnímu psychickému rozpoložení. Na Malcolma se během toho ani nepodívám a místo toho držím oční kontakt s naší ředitelkou... Jsem si naprosto jistý tím, že jsem v právu. Kdybych tady a teď na ni zcela vědomě otočil tu číši na stole, jsem si jistý, že by mě určitě *nechala jen tak beze slova odejít*. | ||
| |||
| Bitka William ucítil, jak ho zmáčí lepkavá šťáva. Nemusel hádat, kdo mu to provedl a tak se bez rozmyslu rozehnal pěstí vzad. Džus v očích mu ale zhoršil vidění a Malcolm před jeho ranou nemusel ani příliš ucuknout. Naopak se Will sám málem po otočce svalil mezi pištící akademické druhačky. | ||
| |||
 | Nicole ,,Ahoj..." řeknu Gisli zběžně. Zrovna tu moc nemusím, ale nemám čas se na ní soustředit. Nicole má pravdu. Můj lektvar je až příliš podobný. Sakra uvědomím si. Snad z nespavosti nebo mého neklidu jsem na ty lektvary co říkala úplně zapomněl. To by mi dala Metlová sežrat... Začnu přemýšlet a nervózně bubnovat o svůj sešit. ,,Ehm, nee, díky...Chtěl bych se trochu předvést...A není taky už lektvar lásky? Něco takového musel někdo už vymyslet" řeknu trochu přemýšlivě. ,,Ale to jak jsi říkala s tím repelentem...To není možná tak špatné..." řeknu náhle. V hlavě mám myšlenku, ale přijde mi podlá. Nelíbí se mi. Nechci, abych vypadal zle. To nechci. Chci jenom udělat dojem, ale takovýhle lektvar nelze udělat s jiným účelem, než někomu ublížit. A přesto...Proč mám pocit, že zrovna tenhle lektvar by Metlová ocenila. ,,Já...mám napad. Můžeš mi půjčit některé tvoje poznámky prosím? Myslím, že už vím, co vytvořím..." Jde o to jenom udělat lektvar. Nikdo to pít nebude. To je hlavní. Ani já, ani spolužáci. | ||
| |||
| Zvednutá rukavice "Musel..." Je to jediné, co stačím říct, než mi po hlavě začne téct džus. Trvá mi jen okamžik, než mi dojde, co se stalo. Naštěstí pro mě se Malcolm přemístil na opačnou stranu, tudíž mezi námi již není Gisli, čímž mi otevírá možnost protiútoku, kterou nejde nevyužít. Plnou silou se oženu sevřenou pěstí dozadu, kde by se měl nacházet jeho obličej, zatímco se zvedám z lavice. Rozhodně nečekám až se z toho vzpamatuje a rovnou jak jsem na nohou po něm skočím a jej svalím jej na zem do chodbičky mezi lavicemi dvou stolů. Hlavou mi bleskne, co mi kdysi říkal můj otec: *Vyhýbej se boji, když můžeš... a když to nejde, udělej všechno pro to, aby se mu příště vyhnul ten druhý...* Jen matně si uvědomuju, že Gisli utekla... Možná je to tak i lepší, když u toho nebude... A Malcolm si to na sebe přivolal sám.... Přijde, prudí, dělá do moji holky a pak na mě vylije pití... Nemám co bych mu mohl říct... proč taky.... Stejně by to bylo jen házení perel sviním. A zatlačím Malcolma do defenzívy, kdy na něj útočím pěstmi na zemi. A rozhodně nemám v plánu mu dát prostor dostat se k hůlce. | ||