Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Slečna Metlová a Ohnivý pohár
Ukončená jeskyně!
Družina
| |||
 | Nepřátelé za hrob Nesnažím se diskutovat a jen souhlasně přikývnu hlavou nad trestem, který na mě uvalí ředitelka. Týden otročiny... trochu vysoká cena za to, co se stalo, ale budiž. První den není zas tak hrozný. Doučování prváků z obrany a lektvarů... mohlo být hůř. Mohli nám dát hodiny astrologie navíc... Ne, že bych se nějak vyžíval v učení někoho, ale nevadí mi to... Ale je to dost vyčerpávající a bere mi to volný čas, který bych rád trávil úplně jinak, ale co se dá dělat... Dal jsem se na boj tak hold musím bojovat... Aspoň ty nenávistné pohledy od Malcolma mi vždy zaručeně zvednou náladu. A když naprosto jej naprosto ignoruju, zatímco se pokouší mě nějak urážet,... z toho se vnitřně přímo raduju, když na něm sleduju, jak jej můj absolutní nezájem o cokoliv, co dělá ještě více provokuje... Něco na tom bude... Úsměv nasraného člověka ještě více nasere... Škrábání brambor pak je ale vyloženě k vzteku. Mudlovské rvačky jim nesedí, ale mudlovské tresty jsou v pořádku... Důležité je, ale nedát znát své podráždění… Ono se to poddá... Vše se znovu začně vyhrocovat, když nás Metlová dá dohromady na přemisťování... Opravdu mi přijde, že Metlová je občas jak Snape na steroidech... Měl jsem svého kolejního ředitele celkem rád, ale rozhodně nebyl stižen prokletím bezchybnosti. Vrchol dne je pak Malcolmův úskok, kdy mě přenese pryč a rozhodně ne na zahradu, kam jsme se měli dostat původně. Nesnažil jsem se mu v přesunu bránit… to je na to si nechat utrhnout vlastní ruku, když se to nepovede úplně. Gislin přívěšek na jejím řetízku začne chvíli po našem zmizení intenzivně pulzovat. | ||
| |||
 |
| ||
| |||
 | NEPRIATELIA Z DONÚTENIA Pred McGonagalovou sa zmôžem len na neveriacky pohľad. Ja tomu naozaj neverím, tá nespravodlivosť! Will napadol mňa. Ten džús si zaslúžil, pretože ma urazil a vyhodil ma od stolu. Som v práve a za všetko môže len on! Metla si nás chce vziať na starosť a pred odchodom venujem Willovi len nepriateľský nenávistný pohľad. Hneď prvý trest nebol tak zlý. Doučovať prvačky z lektvarov a obrany proti čiernej mágii. Ani to neberiem ako trest. Nemám tu čo iné na práci a tváriť sa, že som učiteľ je skvelé. Konečne môžem byť viac ako len študent. Druhý deň už bol horší. Sedeli sme s Willom v kuchyni a lúpali sme brambory. Najradšej by som vytiahol prútik a jediným kúzlom tie zemiaky zmasakroval, ale prútik bol zakázaný. Museli sme to robiť ručne ako mudlovia. Nenávidím túto prekliatu mudlovskú školu! "Je to tvoja vina ty zbabelec. Prisahám, že ťa ešte naučím ako sa máš správať!" Nebolo to nič zvláštne, podobnými vyhrážkami som Willa obdaril zakaždým keď som ho uvidel, alebo som s ním musel tráviť čas počas trestu. A Vždy keď som ho za posledné dni videl s Gisli, tak som na nej mohol oči nechať. Z diaľky som ich nanápadne pozoroval. Nechápem, prečo je s ním? Len preto, že je šampión? Nie, to nebude preto. Ako som ju sledoval, nepripadá mi ako obyčajná trápna nána, ktorá letí za šampionmi. Bude v tom niečo iné. Ale je nádherná a každý deň mi príde krajšia a krajšia. Dnes máme hodinu premiestňovania, ale ešte pred tým som napísal vlaštovku a odoslal som ju. Bola určená Gisli. Sedela v jedálni, keď jej pristála na stehnách. O chviľku na to sme už s Willom upratovali miestnosť a pripravovali ju na hodinu. Ako inak, obšťastnil som ho niekoľkými obviňujúcimi vetami. Metla rozdelila hodinu na dve skupiny, pre začiatočníkov a pre pokročilých. Aj keby som bol v premiestňovaní totálny blbec, tak by som šiel k metle, pretože k tej suke Ethel by som neprišiel nikdy. A keby som teraz nemal za zadkom Willa, tak by som sa už postaral o to, aby tá mrcha pekne trpela. Z rozmýšlania ma vytrhne Metla, keď ma vyzvala aby som pristúpil. Urobil som jeden krok a ucítil som nepríjemný pocit. A zrazu stojím vedľa Metly na poschodí nad sieňou. Zamrkám očami a obzriem sa okolo. Ona ma premiestnila? Nemohol som proti tomu nič urobiť, proste sa to stalo proti mojej vôli! Ako to urobila? Nečakal som to. Premohla moju mysel, ako odznelo. A potom mi nariadila, aby som sa s Willom premiestnil do záhrady. Pozriem sa naňho a hnusí sa mi to. Chytiť sa za ruky? Prepojiť mysle? Je to pre manželské páry alebo celoživotným priateľov? Nie sme ani jedno z toho! A potom sa mi pohľad zmení, na Williama sa usmejem. Ako ťažké bude premôcť jeho mysel a proste ho dopraviť tam kde chcem. Proti jeho hlúpej hlave a chabej márnej mysli to bude malina. Natiahnem ruku a chytím ho za lakeť. "Tak poď na to." Pokúsim sa zlomiť Willovu myseľ a nasilu nás oboch premiestniť. Ale nie do záhrady. Do lesa, tam kde som zvykol trénovať, tam to dobre poznám. | ||
| |||
 | Za trest „Je dojemné, že se pokoušíte zjemnit Blakeovu krutost sklenkou džusu, Umbridgi. Jako obhajoba to zrovna moc neobstojí. Ale nehodlám se zlobit se dvěma téměř dospělými čaroději jako s nějakými usmrkanci. Dostanete školní trest. Oba dva.“ Profesorka McGonagallová těkla očima směrem k Metlové a dodala: „Týden školního trestu. Za nezodpovědnost a pošpinění naší pověsti mudlovskou rvačkou.“ | ||
| |||
| Protočím očima, když slyším ty kecy, které tu soplí. Ještě okamžik pozoruju ředitelku a zkusím odhadnout, jestli má cenu se dál obhajovat. Za mě je to docela jasné. Je ale pravda, že mě to teď vážně štve, jak se mi vlasy teď lepí dohromady... poškrábu se na temeni... jento fakt hnusný pocit. Zeptám se pak profesorky. "Mohl bych se prosím jít opláchnout od toho fyzického nenapadnutí?" Na každou svini se vaří voda kamaráde a z tebe si udělám i druhák... --- Zamýšlím se nad správným lektvarem... co by to tak mohlo být...blána z netopýřího křídla, trocha vitriolu, heřmánek a březovou kůru, povařit až se všechno dokonale vylouhuje. Pak přidat tak akorát třaskavého oleje a nakonec všechno zredukovat za stálého míchání až to nabude olejovité konzistence a všechny složky vylouhované ve vodné fázi přejdou do oleje. Teď to vyzkoušet. Nějaká laboratorní myška se určitě najde... neublíží jí to... to není účelem mého úkolu do lektvarů. Jen se chci ujistit, že účinek se aspoň blíží záměru.... | ||
| |||
| U RIADITEĽKY KVOLI BLBCOVI Vidieť ten džús ako sa leje po jeho vlasoch bol úžasný pocit. A tiež ho vidieť ako sa oháňa okolo seba. Bol ako ryba na suchu! Hrozne ma to pobavilo a tak som mu zvyšok džusu vylial za krk a do kapucne. Ale potom som nedal pozor a Will ma zrazil na zem. Mlátil okolo seba ako blázon, zaprel som sa a zhodil ho zo seba. Vyškočil som naňho a začal som mlátiť rukami ja. Mám v sebe toľko nahromadeného vzteku, že by som bol schopný Willa poslať na ošetrovňu na niekoľko týždňov. A nepotrebujem k tomu ani prútik. Už som sa natiahol, že mu vrazím jednu poriadnu do tváre, keď ma niečo odhodilo a ja som sa ocitol na zemi. Až tento náraz ma vrátil do reality a uvedomil som si, že okolo nás stojí celá kopa žiakov a že ma sundala ... ona. Zas tá prekliata sviňa! Vycerím na ňu zuby a keby som mohol, okamžite ju zabijem! Hnev, ktorý som si chcel vybiť na Willovi sa teraz otočil na ňu. Ale už za pár minút sme sedeli v riaditeľni a McGonagallova na nás pozerala tým svojím pohľadom, ktorý som videl už mnoho krát. Sklamanie a ostuda v jej očiach boli tak zrejmé. Než som stihol otvoriť ústa a hodiť vinu na Willa, ozval sa on. A čo to práve povedal za blbosť? Ten človek je ešte úbohejší ako som si myslel. Za ním som začal ja. "Pani riaditeľka. Dovoľte aby som vyjadril svoj úplný a striktný nesúhlas s fyzickým napadnutím a násilným riešením sporov. Možno máme s Willom nejaké spory, ale nikdy by som sa neuchýlil k fyzickému napadnutiu ako to urobil on. Doslova sa na mňa vrhol s úmyslom mi ublížiť. To je neprípustné. Ja som sa len bránil. Odkedy sa z neho stal šampion, správa sa neprimerane a kruto." Rozprávam rýchlo a potláčam zlosť a pohoršenie. A rozhodne aj náznak neprávosti, pretože za toto môže len on a jeho správanie. | ||
| |||
| Tohle tímto nekončí... Přemýšlím, co se stalo a proč se nemůžu hýbat než ke mě se zpožděním dorazí sluchový vjem ze sesílání kletby. Prvním úkonem se stane pokus o uchopení hůlky a sesílání Finite Incantatem a následné omračující kouzlo směrem na tu krávu, která se do toho vložila, ale naštěstí pro ni to nejde, a když účinek jejího kouzla pomine, jsem dost klidný na to, abych se udržel, takže jí věnuju jen krátký nenávistný pohled, když míříme na kobereček. "Projev důrazného nesouhlasu s proběhnuvším konáním a znovu nastolení mantinelů, co si kdo může a nemůže dovolit, paní profesorko..." Snažím se neznít příliš sarkasticky, přestože mi to asi moc nejde, vzhledem k mému aktuálnímu psychickému rozpoložení. Na Malcolma se během toho ani nepodívám a místo toho držím oční kontakt s naší ředitelkou... Jsem si naprosto jistý tím, že jsem v právu. Kdybych tady a teď na ni zcela vědomě otočil tu číši na stole, jsem si jistý, že by mě určitě *nechala jen tak beze slova odejít*. | ||
| |||
| Bitka William ucítil, jak ho zmáčí lepkavá šťáva. Nemusel hádat, kdo mu to provedl a tak se bez rozmyslu rozehnal pěstí vzad. Džus v očích mu ale zhoršil vidění a Malcolm před jeho ranou nemusel ani příliš ucuknout. Naopak se Will sám málem po otočce svalil mezi pištící akademické druhačky. | ||