Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Slečna Metlová a Ohnivý pohár
Družina
| |||
 | Po Famfrpálu ♫♫♫Strop nemocničního křídla je bílý, a jeho textura ja relativně prostá. Čisté peřiny, povlečení jsou tím, co jsem potřeboval. Vyhráli jsme. A já mám konečně klid. Ošetřovatelka mi dala lektvar, který mi má ulevit od bolesti v ruce - přesto, i s magií zlomenina nebude pryč hned. Moje vítězství...Bylo opravdu jen moje. Všichni to věděli. Byla to málem naprostá porážka. Ale podařilo se. Měl jsem ze sebe radost. Opravdu velkou radost. Tedy až do chvíle, kdy jsem si přečetl text novin. *** ,,Tvůj strýc byl velký člověk Andrisi. Velký čaroděj. I ty budeš velký čaroděj. Musíš pokračovat v jeho odkazu Andrisi..."
*** Lektvar. Esej. Lektvar. Problémy zhuštění tkáně. | ||
| |||
 | "Akce a reakce chlapče. Na tu vděčnost jsi ztratil nárok když jsi dneska poprvé otevřel hubu... a teď už se vážně ztrať. Jsi tu ani ne 2 minuty a už tě mám plné zuby." řeknu mu a nemám už co víc bych s ním chtěl řešit. Pak se "přesunu" ke Gis. "Co máš dneska v plánu? " | ||
| |||
 | PO FAMFRPÁLU Viktor byl úžasný! Né jen že mi podepsal koště, ale ještě pochválil mou hru a naznačil že když by Andris neměl Kulový Blesk, tak bych vyhrála! To mi opravdu zlepšilo náladu a nějaká prohra mi byla úplně jedno.. Chtěla jsem si s ním popovídat, zeptat se na pár věcí, ale Potter dělá jako by tu čekal hodinu. Štve mně, ale co.. Nechám se pak ještě vyfotit, sama i s Antoinem a pózuji jak si Slečna Černolesá přeje. Zbytek dne je docela v klidu. Převléknu se, úklidím si věci a jdu za rodiči. Dáme si něco dobrého k jídlu a bavíme se o tom jaký byl zápas, tedy hlavně s taťkou. A při tom zmíní něco, co mě velmi zaujme. Nový model.. A prototyp.. No páni! Neváhám ani chvíli, madame Maxime oznámím že víkend budu pryč a jedu s rodiči domů.. Samozřejmě jsem si sem tam hrála se sestřičkou, prošla se v sadu a pomazlila Drobka, ale jinak jsem trávila hodně času testováním svého nového koštěte! A že to bylo něco.. Je pár věcí na které si budu muset dávat pozor, ale jinak jsem vážně ohromená a nadšená. Taťku jsem pořádně obejmula a políbila, protože že tohle zařídil, to je skvělé! Do Akademie jsem se vrátila v neděli večer, protptyp jsem nechala samozřejmě doma. Zatím není třeba aby to někdo věděl.. Najedla jsem se a pak našla Andrise. Tomu jsem se omluvila za tu ruku, pogratulovala mu k vítězství a také jsem ho samozřejmě obejmula. Pak už jsem šla do Kočáru, převléknout se a spát. Pondělí bylo.. Pro mě to bylo fajn! Esej na téma "Problémy zhuštění tkáně", to zvládnu jako nic! Budu si muset sednout a věnovat tomu odpoledne, ale jinak by to neměl být problém.. Stejně tak úkol od Metlové! Ten mně vyloženě nadchl.. Už ten den jsem nad tím začala přemýšlet a vzala jsem to jako výzvu. Musím ji nějak ohromit.. Přihlásila jsem se i na kurz přemisťování. To mi do teď nešlo a tak by to mohlo být zajímavé, taková schopnost by se určitě hodila! Ano, je toho dost, ale zatím to nějak zvládám.. Ooh, ještě můj tajný lektvar! Na něj jsem se také šla podívat a ujistit se, že je vše v pořádku.. Pohrávala jsem si s myšlenkou že bych Mildred vymazala paměť, ale.. Já ji věřím. Jistě si to nechá pro sebe. Další den jsem si dala pořádnou rozcičku, převlékla se a zašla si na snídani. Pak, když zrovna nebylo vyučování, byla jsem v učebně lektvarů. Kde jsem vlastně i teď, na oběd nemám ani nějak chuť. Mám hlavu plnou nápadů, napadlo mě zhruba šest lektvarů a nevím, jaký z nich bych si měla vybrat. Pro to prostě něco zkouším a nakonec z toho něco vyjde.. Pohrávám si i s myšlenkou, že bych si tajně vzala pár věcí na Veritasérum, ale.. Nevím.. Teď bych se asi měla více soustředit ať vymyslím nějaký skvělý lektvar. | ||
| |||
 |
| ||
| |||
 | Gisli si sadá medzi nás a je pravda a keď sa tu ukázala, okamžite som zabudol na Willa. Normálne mi jeho mizerná existencia vyfučala z hlavy. Taký nepodstatný mastný fľak na koberci u susedky. Přesne to pre mňa Will znamená. Ale ozval sa. Je nepríjemný tak ako stále. S týmto týpkom nevydrží nikto v jednej miestnosti bez toho, aby ho chcel zabiť. Uráža ma pred Gisli. A mne hned pení krv v žilách. Ale snažím sa nepristupiť na jeho hru. Pred Gisli nie, snažím sa tváriť ako dospelý a vyspelý chlap! Len sa pousmejem a odpijem si z pohára .... A v tom .... "Zlato".... A ja som všetku vodu čo som mal v ústach vyprskol na celý stôl. Šok!! Ako rozprašovač som všetko v sekunde oprskal a hneď na to som sa rozkašlal, lebo mi zabehlo. Zlato??! To s ním Gisli chodí? S NÍM?? Utriem si ústa do rukávu a snažím sa pozbierať svoj mozek, ktorý mi práve explodoval iracionalitou. Ako on, zbalil holku ako je ona? Kúzlo? Elixír? Ešte si odkašlem a pozriem na Willa, ktorý sa tvári ako kakabus. "Teraz si frajer a vyháňaš má od stola, ale kde si bol, keď som ti ja zachraňoval dievča? Ale asi nemôžem očakávať vďačnosť od hlupáka ako si ty " | ||
| |||
| "Malcolme, mám pro tebe docela lukrativní návrh... Co kdybys odprejsknul? Otravuješ tu vzduch...a zavazíš..." Promluvím na něj, zatímco si Gisli přisedává. Aspoň by se tak uvolnilo místo pro ni. Nemám náladu se teď patlat zrovna s ním. Jak se Gisli nasouká mezi nás, obejmu ji kolem pasu. "Jak se dneska máš, zlato?" Zeptám se jí, zatímco sleduju po očku Malcolma. V hlavě mi mezitím běží hromada scénářů, jak jej co nejefektivněji sejmout, pokud se cokoliv stane, od trojice zakázaných kleteb po obyčejnou pěst na nosní přepážku. Lehce se chvěju adrenalinem, když se skoro neznatelně natočím bokem, což mi umožní rychlejší reakci. pokud bude potřeba. | ||
| |||
| U OBEDA Will si myslí, že je nedotknutelný, pretože bol vybraný za šampiona. Veľmi rýchlo mu dokážem opak ak dostanem príležitosť. Pozriem sa naňho, do tých jeho samoľúbych očí. Je tak namyslený, egoistický a myslí si, že môže všetko. Zatvárim sa nevraživo a začnem, "Mal by si si ..." ... nedokončím, pretože sa pri nás objaví Gisli. Priniesla so sebou závan príjemnej vône. Ženskej vône. Prekvapene na ňu pozriem, ale potom sa usmejem. "Ahoj, áno už som v poriadku. Potreboval som si len zdriemnuť. Ale stálo to za to." Odsuniem sa nabok tak ako mi to len dovolí ďalší študent vedľa mňa a pohľadom dám Gisli vedieť, že si môže prisadnúť ak chce. "Čo tí dvaja, dúfam že ti už dali pokoj." Opýtam sa hneď, pretože ma to celkom zaujíma. Ako sedím a dívam sa na Gisli zo spodu, príde mi naozaj pekná. Tie jej tmavé vlasy a oči, pôsobí tak tajomne a vyspelo. Spomínala, že má priateľa, to je škoda. Posledné týždne som bol mimo a pred tým som bol dosť samotársky a staral som sa len o štúdium a tréning, takže ani len netuším s kým chodí. Ale aj tak som sa pri pohľade na ňu, možno na sekundu zasnil, že v lese za skalou, alebo na odľahlých toaletách, by sme sa mohli dobre ... doučovať ... po škole. Alebo cez prestávku. Ako študent Zmijozelu by som jej ukázal svojho ... hada ... lebo Serpensortia je jedno zo základných kúziel a ja ho ovládam dokonale. Usmejem sa na ňu milo. | ||
| |||
 |
| ||
| |||
|
| ||
| |||
 | Schůzka s Gisli Bohužel přijdu až moc pozdě. Sotva se tam dostanu, tak Krum odchází a mě si ani nevšimne. A nějaká reportérka tam právě začíná fotomontáž s Nicole. Zklamaně si povzdechnu a už se chystám odejít, ale reportérka si ale všimne mě a vyfotí mě párkrát s Nicole. Jsem docela zmatený z toho, že fotí zrovna nás dva. Neměla by najít někoho z vítězného týmu? Ideálně Andrise, protože on je ten hrdina co Kruvalským zajistil vítězství. Ale tak nějak automaticky vykouzlím ten nejkouzelnější úsměv, který dovedu, i když uvnitř mi moc k smíchu není. Snad toho nebudu litovat... --- Po zápase se setkám s Gisli na domluveném místě, pro dnešní den to byla ta opuštěná učebna ve které mě tehdy Gisli přivázala ke křeslu. "Já zdravím!" usměji se na ni sotva tam vejdu a zavřu za sebou dveře. "Já gratuluji k vítězství." řeknu, i když je vidět, že jsem stále ještě trochu zklamaný z toho jak to dopadlo. "Dát pár dalších gólů a ani zlatonka by vás nezachránila." snažím se to trochu odlehčit, pak se ale zatvářím poněkud ustaraně. "Jinak, já všiml že ty při zápas... no, ty odejít z koště a muset nastoupit náhradník. Stát se něco?" zeptám se jí, jestli o tom chce mluvit. | ||