Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Slečna Metlová a Ohnivý pohár

Příspěvků: 328
Hraje se Jednou týdně  Vypravěč Dreadworth je offlineDreadworth
 

Ukončená jeskyně!

DružinaObnovit družinu

družina zatím neexistuje
Malcolm Umbridge - 15. října 2023 00:13
screenshot202303141349059738.jpg
Gisli si sadá medzi nás a je pravda a keď sa tu ukázala, okamžite som zabudol na Willa. Normálne mi jeho mizerná existencia vyfučala z hlavy. Taký nepodstatný mastný fľak na koberci u susedky. Přesne to pre mňa Will znamená. Ale ozval sa. Je nepríjemný tak ako stále. S týmto týpkom nevydrží nikto v jednej miestnosti bez toho, aby ho chcel zabiť.

Uráža ma pred Gisli. A mne hned pení krv v žilách. Ale snažím sa nepristupiť na jeho hru. Pred Gisli nie, snažím sa tváriť ako dospelý a vyspelý chlap!
Len sa pousmejem a odpijem si z pohára .... A v tom .... "Zlato".... A ja som všetku vodu čo som mal v ústach vyprskol na celý stôl. Šok!! Ako rozprašovač som všetko v sekunde oprskal a hneď na to som sa rozkašlal, lebo mi zabehlo. Zlato??! To s ním Gisli chodí? S NÍM??

Utriem si ústa do rukávu a snažím sa pozbierať svoj mozek, ktorý mi práve explodoval iracionalitou. Ako on, zbalil holku ako je ona? Kúzlo? Elixír?
Ešte si odkašlem a pozriem na Willa, ktorý sa tvári ako kakabus.
"Teraz si frajer a vyháňaš má od stola, ale kde si bol, keď som ti ja zachraňoval dievča? Ale asi nemôžem očakávať vďačnosť od hlupáka ako si ty "
 
William Blake - 14. října 2023 23:37
clipboard042778.jpg
"Malcolme, mám pro tebe docela lukrativní návrh... Co kdybys odprejsknul? Otravuješ tu vzduch...a zavazíš..." Promluvím na něj, zatímco si Gisli přisedává. Aspoň by se tak uvolnilo místo pro ni. Nemám náladu se teď patlat zrovna s ním. Jak se Gisli nasouká mezi nás, obejmu ji kolem pasu. "Jak se dneska máš, zlato?" Zeptám se jí, zatímco sleduju po očku Malcolma.

V hlavě mi mezitím běží hromada scénářů, jak jej co nejefektivněji sejmout, pokud se cokoliv stane, od trojice zakázaných kleteb po obyčejnou pěst na nosní přepážku. Lehce se chvěju adrenalinem, když se skoro neznatelně natočím bokem, což mi umožní rychlejší reakci. pokud bude potřeba.
 
Malcolm Umbridge - 14. října 2023 23:00
screenshot202303141349059738.jpg

U OBEDA



Will si myslí, že je nedotknutelný, pretože bol vybraný za šampiona. Veľmi rýchlo mu dokážem opak ak dostanem príležitosť. Pozriem sa naňho, do tých jeho samoľúbych očí. Je tak namyslený, egoistický a myslí si, že môže všetko. Zatvárim sa nevraživo a začnem, "Mal by si si ..." ... nedokončím, pretože sa pri nás objaví Gisli. Priniesla so sebou závan príjemnej vône. Ženskej vône.
Prekvapene na ňu pozriem, ale potom sa usmejem.
"Ahoj, áno už som v poriadku. Potreboval som si len zdriemnuť. Ale stálo to za to."

Odsuniem sa nabok tak ako mi to len dovolí ďalší študent vedľa mňa a pohľadom dám Gisli vedieť, že si môže prisadnúť ak chce.
"Čo tí dvaja, dúfam že ti už dali pokoj." Opýtam sa hneď, pretože ma to celkom zaujíma. Ako sedím a dívam sa na Gisli zo spodu, príde mi naozaj pekná. Tie jej tmavé vlasy a oči, pôsobí tak tajomne a vyspelo. Spomínala, že má priateľa, to je škoda. Posledné týždne som bol mimo a pred tým som bol dosť samotársky a staral som sa len o štúdium a tréning, takže ani len netuším s kým chodí. Ale aj tak som sa pri pohľade na ňu, možno na sekundu zasnil, že v lese za skalou, alebo na odľahlých toaletách, by sme sa mohli dobre ... doučovať ... po škole. Alebo cez prestávku. Ako študent Zmijozelu by som jej ukázal svojho ... hada ... lebo Serpensortia je jedno zo základných kúziel a ja ho ovládam dokonale.
Usmejem sa na ňu milo.
 
Heidrún Grimdottir - 14. října 2023 20:29
753434_14778.jpg

Famfrpál a dny poté


Přišlo studené šedivé ráno, den zápasu.
"Hodně zdarru," popřeju u snídaně Andrisovi a o něco později i Nicole.

Sama upřímně nejásám nad tím, prosedět venku v chladu dopoledne, které bych mohla věnovat studiu, ale vzhledem k tomu, že soutěžil Kruval a druhý šampion Kruvalu, zdálo se mi, že by nebudilo dobrý dojem neúčastnit se. A tak se s příchodem zápasu usadím na lavici na tribuně a zaposlouchám se do řeči emeritního čaroděje.
Pohledem hledám ostatní, kteří nebudou soutěžit - William sedí s Bradavickými, Felix s Krásnohůlčany, tam se cpát nebudu... to neexistuje nějaká neutrální tribuna?
Povzdychnu si, a zatímco Dusný oznamuje sudího, otce té poměrně namyšlené dívky z Akademie, vykouzlím si popkorn s dýňovo-sýrovou příchutí.

A zápas se svižně rozjede. Na moment stáhnu obočí obavami, když vidím, jak Nicole sviští k zemi. Zlatonka? Už?
Ne... jen finta. Ale zatrne ve mně, když to na moment vypadalo, že se zrzečka rozplácne o zem.

Další zádrhel nastává v okamžiku, kdy někdo začne švindlovat. Kdo? Rozhlédnu se, logicky útok na krásnohůlského brankáře ukazuje na někoho z Kruvalu, ale ať se snažím, jak chci, nezachytím pohledem žádného podezřelého mezi námi.
Tak či tak, mám chuť pitomce, který na nás hází špatné světlo, roztrhnout jako hada.
A Gisli odchází do šaten... následuji ji pohledem. Měla bych jít za ní...? Nebo si potřebuje odpočinout a moje neohrabané pokusy o morální podporu by jí lezly jen na nervy?
Zatímco váhám, následuje ji Will, který s otázkou, jestli je podpora potřeba a jestli vůbec může do šaten hráčů, dilema nemá.

Na hřišti zatím boduje krásnohůlské družstvo za nemalého podílu víla... to bude u večeře kyselých obličejů u našeho stolu. A další dravý skluz Nicole... jenže tentokrát vede ke zranění. Andrisovu.
Když potlouk křusne o jeho ruku, zhrozeně automaticky vstanu, miska se převrhne do řad přede mnou. O nadávající spolužáky zasněžené pufovanou kukuřicí nedbám.
Ani o ty za mnou, kteří za mnou nedrobnou postavou najednou nevidí.
Andris je ovšem nezmar... ani visící ruka ho nepřiměje ustoupit z utkání, a... a Zlatonka se najednou zmítá v sevření jeho prstů.

Naši jásají, zbytek skoro pláče, Andris sviští na ošetřovnu a Nicole za Krumem... jehož přítomnosti jsem si všimla až teď. Co tu dělal?
Černolesá je odchytává na focení, nejvyšší čas zmizet.
U večeře blahopřeju Andrisovi k chycení zlatonky a Nicole ke krásnému létání... byl to zajímavý zápas, i když mě famfrpál nijak moc nebere.

A následující dny jsou... k přetrhnutí. Některých. Jeden se čas pořádně zastavit nemá... a třeba je to tak dobře.

Oběd jím po troškách už prakticky vystydlý, před sebou mám pergamen a pokouším se vymyslet lektvar. Hrubě nevěřím, že je to běžná praxe, jak je nám tvrzeno - to by se těch funkčních lektvarů vyučovalo mnohem více, kdyby každá studentka Akademie v existenci téhle tradice vyplodila alespoň jeden přínosný. Ale zadání je zadání...
Když zaslechnu povědomý hlas, zvednu hlavu a na Malcolma se pousměju, míří však za Willem.
Netuším, co se mu stalo, jen že strávil nějakou chvilku na ošetřovně... možná nehoda při nějaké hodině?
Přidává se k nim i Gisli... jsem ráda, že se dnes tváří trochu veseleji než předtím.
 
Gisli Gundersen - 08. října 2023 14:04
4602adab661813be455f3a25173dd07a2591.jpg

S Antoinem



Hele, tamhle pod tím křeslem je vidět kousek toho provazu. Tolik vzpomínek! Povzdychnu si s notnou dávkou nostalgie, když v tom se ve dveřích objeví můj další blond oblíbenec.

"AntoJne!" dám si jako vždy záležet na správné výslovnosti a tentokrát ho zkrátka a prostě obejmu, ačkoliv si možná bude myslet, že mu chci zlomit vaz. Známe své lidi.

"Ah, oh, no...nemusíš mi blahopřát. Mrzí mě, že to bylo tak těsné. Ale to nemění nic na tom, že jsi byl hvězdou zápasu." usměju se. "Možná si tě někdo vybere než turnaj skončí. Do jakého týmu bys chtěl?" otáčím jejich prohru v pozitivum a navíc mě to zajímá.

Posadím se do křesílka a nervózně propnu ruce. "Ehm, já...asi...asi končím s famfrpálem. Nějak mi to...nevím. Ten švindl mi nějak vyrazil dech...obrazně řečeno." vím, že to asi nedává smysl, ale je to těžké vysvětlit. Vyndám z hábitu kandované škorpiony v lékořici a nabídnu mu.

 
Antoine Chevalier - 07. října 2023 16:35
antoine3449.jpg

Schůzka s Gisli


Bohužel přijdu až moc pozdě. Sotva se tam dostanu, tak Krum odchází a mě si ani nevšimne. A nějaká reportérka tam právě začíná fotomontáž s Nicole. Zklamaně si povzdechnu a už se chystám odejít, ale reportérka si ale všimne mě a vyfotí mě párkrát s Nicole. Jsem docela zmatený z toho, že fotí zrovna nás dva. Neměla by najít někoho z vítězného týmu? Ideálně Andrise, protože on je ten hrdina co Kruvalským zajistil vítězství. Ale tak nějak automaticky vykouzlím ten nejkouzelnější úsměv, který dovedu, i když uvnitř mi moc k smíchu není. Snad toho nebudu litovat...

---


Po zápase se setkám s Gisli na domluveném místě, pro dnešní den to byla ta opuštěná učebna ve které mě tehdy Gisli přivázala ke křeslu. "Já zdravím!" usměji se na ni sotva tam vejdu a zavřu za sebou dveře. "Já gratuluji k vítězství." řeknu, i když je vidět, že jsem stále ještě trochu zklamaný z toho jak to dopadlo. "Dát pár dalších gólů a ani zlatonka by vás nezachránila." snažím se to trochu odlehčit, pak se ale zatvářím poněkud ustaraně. "Jinak, já všiml že ty při zápas... no, ty odejít z koště a muset nastoupit náhradník. Stát se něco?" zeptám se jí, jestli o tom chce mluvit.
 
Gisli Gundersen - 07. října 2023 13:18
4602adab661813be455f3a25173dd07a2591.jpg

O pár dní později



"Jasně, tak zatím." nejistě se pousměju, po tom, co svoji otázku zahraje do outu. Otočím se na patě, přidám do kroku vyrazím směr hostinec. Úplně nevím, co si o nás mám teď myslet. Možná je to mým nevalným rozpoložením, ale opravdu jsem čekala nějakou...podporu? Nervově se tu hroutím a on prostě...aha? Vydechnu rázně nosem a na chvilku se zadívám k obloze. Tohle je fakt den na trolí lejno.

Na pátou hodinu dorazím na místo srazu s Antoinem. Doufám, že mě nevypeče, ale jak ho znám, bude chtít minimálně probrat zápas. Ta porážka ho musela dost zklamat. Ještě navíc taková. Asi je vážně něco se mnou špatně, když nemám sílu kruvalský úspěch nějak oslavovat.

*


Jak se dá další dny slyšet kolem, nikdo tu Kruval nebere vážně. To je vážně dost zdrcující. Vždy jsem žila v představě, že se nám nikdo v ničem nevyrovná, ale asi to byla daň za to tajnustkářství a izolaci. Místní profesorky nás na svých hodinách nešetří, takže tento rok bude skutečně dost výživný a rozhodně ne ztracený. Možná to zní masochisticky, ale jsem tomu ráda. I když mi z toho jde hlava kolem.

Vejdu do síně a zbystřím nečekanou kombinaci blonďatých bradavických hlav. A dokonce vzduchem nelítají kletby ani urážky. Zatím.

"Nazdárek. Stojí to dneska za to?" kývnu k talířům, když se postavím za Willa s Malcolmem. "Takže už jsi zase mezi živými?" usměju se na Umbridge. "Nebo ti Metla strčila lektvar pro nemrtvé?" cuknu koutky a přemýšlím, jestli se mezi ně ještě vcucnu.
 
William Blake - 07. října 2023 12:48
clipboard042778.jpg
"Nechceš s tím pomoct?" Zeptám se jí místo odpovědi na její nevyřčený dotaz. Odpověď ale tuším dopředu, takže tomu velké šance stejně nedávám a spíš to vyšumí jen jako pokus o vtip.
Jako náhradní program se půjdu podívat na stadion a s trochou štěstí zachytím oslavy přímo na hřišti. Ne že by to bylo něco, co bych nějak výrazně vyhledával, ale aspoň tím zabiju nějaký čas před večeří....

---

Úkol od Metlové mě docela otráví náladu... Mnohem víc než ten od McGonagallové... Nicméně, chce vlastní lektvar, dostane vlastní lektvar... Kdyby se mi tak teď chtělo vymýšlet, čeho s ním vlastně budu chtít dosáhnout... Achjo... Aspoň si na to teď můžu zdřímnout u Dusného... Jedno se mu musí nechat... Je sice naprosto nesnesitelný pro poslech, ale aspoň tě příliš nebuzeruje, když si vyvineš vlastní způsob, jak jeho přednášky absolvovat. "Eh... Pardon?..." Začnu vnímat až, když slyším své jméno a posadím se rovně na důkaz, že dávám pozor...

---

Na jídle si ke mě přisedne Malcolm. "Už tě přestalo bavit simulovat na ošetřovně?" Opáčím mu pohrdavě. "O ztrapňování ty toho budeš vědět vic než já... když si necháš vlastní kouzlo vybouchnout do ksichtu. Finnigan měl taky takové období, ale to bylo v jeho prváku, druháku... Možná když ho hezky poprosíš, dá ti nějaké tipy, jak to překonat... ale aspoň tě u toho nikdo neviděl, tak si můžeš vymyslet jakoukoliv historku..." Dodám sarkasticky...
 
Malcolm Umbridge - 07. října 2023 09:11
screenshot202303141349059738.jpg

Z komatu do školy



Otvoril som oči a zistil som, že ležím na ošetrovni. Zamrkám očami a snažím sa spomenúť čo sa stalo. Bol som v lese a skúšal som nové kúzlo. Zakričal som zaklínadlo a .... oslepilo ma silné svetlo a ucítil som smrad spáleniny. A teraz som tu. Takže, niečo som pokazil, alebo ma niekto napadol od zadu. Točí sa mi hlava. Ešte napoly v komatu si siahnem na čelo, aby som zistil či tam nemám blesk ako Potter, pretože mi napadlo, že som možno prežil Avada Kedavra. Ale hneď potom ruku odtiahnem a naplno sa preberiem.
Posadím sa a je mi chladno. Svoje veci mám poskladané vedľa postele a tak sa začnem obliekať. Následujúcich pár minút strávim konverzáciou s ošetrovateľkou, aby som ju uistil, že som naozaj v poriadku. Zistil som, že som bol mimo niekoľko týždňov. Prepustila ma, ale varovala ma, že moja pani riaditeľka so mnou asi bude chcieť ešte hovoriť. Ah, zas si vypočujem ako veľmi som ju sklamal, kúzliť neoverené kúzla na pozemku Akadémie a bla bla bla.

Bol čas obeda a tak som sa vyhladovaný ako otrok dotackal do jedálne. Už to tam rozvoniavalo a žiaci cingali príborom o taniere keď sa napchávali. Bradavický stôl bol plný, ale jedno miesto sa nachádzalo akurát vedľa Williama. Tak som sa tam proste natlačil. S ťažkým buchnutím som sa zvalil vedľa neho a hneď som sa naťahoval po jedlo.
"Takže, o čo som prišiel? Zas si našu školu strápnil a prehral si turnaj?"
Otázka smerovala na Willa aj keď som sa díval na mäso, ktoré som držal v rukách a odkusoval si z neho.
Človek by čakal, že po tak dlhom spánku ma už nebude toľko srať, že som sa nedostal na turnaj ... ale bohužial ... sere ma to ešte viac. Som tak nasraný, že keby ma teraz vyzval na súboj sám Potter, tak by som do toho šiel a nakopal mu prdel. Ale myslím, že na vyventilovanie mi bude musieť stačiť tento neschopák vedľa mňa.
 
Slečna Constance Metlová - 06. října 2023 01:12
metla3404.jpg

Mezičas


"Hrá-la si dóbře." zahuhlal Viktor Krum, když Nicole podepisoval její Nimbus a hned jí ho podával nazpět. "Grindelwald móc rýchle kóště."

"Viktore?" pronesl za ním Potter trochu netrpělivě.

"Úž du." zaduněl Krum a otočil se zády k ostatním fanouškům i slečně Černolesé, které se přes tvář přehnala krátká, intenzivní nelibost.

"Vyfotím si aspoň Vás!" zajásala nakonec směrem k Nicole. "Dejte si to koště na rameno, bude to takové živější! A úsměv! Ještě jednu tady s tím zlatovlasým mladíkem!"

Kruvalští toho dne bujaře slavili, přestože vítězství mělo jistou pachuť. Středobodem zájmu byl Andris, se kterým si každý chtěl přiťuknou, poplácat ho po zádech, nebo mu vnutit rundu máslového ležáku. Bylo zcela očividné, že jedině on dokázal Kruval zachránit od katastrofální porážky. Proto dnes ustoupily do pozadí různé osobní rozmíšky, i tradiční předsudky k jeho rodu.

V Krásnohůlském kočáře panovala atmosféra opačná. Mizernou náladu tu každý druhý rozháněl povzbudivými proslovy, že tak těsné vítězství mnoho neznamená a půjde především o to, vyznamenat se v nadcházejícím zápase s Bradavicemi. Ten byl ale daleko. Do té doby se musí utkat
"...Bradavice s Akademií, koncem listopadu."
"Myslím, že to bude podobný výsledek; Akademie je lepší a Bradavice mají skvělou chytačku. Bude to jako přes kopírák!"
"Větší nervy budou Kruval s Akademií v lednu."
"Nervy? To sotva. Akademie je sežere jako my a buďte si jistý, že jestli Svatoušková nemá Kulovej blesk, tak jí ho fotr právě kupuje."
"A to je fakt."
"Kruval teď sice vyhrál, ale půjde slavně celej do kelu. I kdyby to Andris zase chytil, bude to podobná plichta a s tim nás neohrozí. My musíme zválcovat Bradavice a získat tam pořádný náskok. A podle toho, jak hrajou, si myslím, že to zvládnem!"

Cítit se jako vítěz i po porážce dalo fušku, ale krásnohůlský tým to téměř dokázal.


---



"Esej na téma: Problémy zhuštění tkáně bude mít 42 řádků a odevzdáte mi ho nejpozději ve čtvrtek dopoledne. Stihnu ho vyhodnotit do další hodiny přeměňování. "

"Tak to je pěkně podlý."
"Skoro jak od Metly. "
"Průměrná knížka má řádek 43, ne?"

---


"Na konci týdne mi každý předvede vlastní, originální lektvar. Jste už téměř hotoví, dospělí kouzelníci a, jako takoví a takové, musíte umět především tvořit! Nejen otrocky předčítat z učebnice, ale sunout poznání dál. Jinak by přeci platilo - stejně jako ve vaření - že kdo umí číst, umí i připravovat lektvary! A ještě jedna věc, ve středu v 17 hodin začínají kurzy přemisťování. Kdo má již složenou zkoušku, může se přihlásit jako dobrovolný dozor. Kdo se hlásí? Kdo se hlásí dobrovolně?!"


---



"Ano, jak vidíte... správně. Uspořádání hvězd připomíná motýlka mávajícího křidélky! Proto je nazývána Motýlí hvězdokupou, většinou lze vidět pouhým okem... Pane Blakeu! Dobré ráno, spadla vám peřina."

Studijní život se ihned po víkendu vrátil do zajetých kolejí. Profesorka McGonagallová a slečna Metlová ukládaly úkoly, Dusný příjemně uspával. Druhý úkol byl stanoven na únor, stejně jako další famfrpálový zápas, na který se oba týmy - bradavický i akademický - svědomitě připravovaly a byly v zimě a bahně téměř každé odpoledne.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.1049439907074 sekund

na začátek stránky