Posadím se tedy k jejich stolu a kývnutím pozdravím i jejího kolegu. Kdyby to byla moje akce, klidně bych pozval i kolegu, ale není. Navíc 150 goldů se mezi čtyři osoby dělí blbě.
Její odpalkování, že mi do toho nic není, přejdu bez jakéhokoliv komentáře nebo reakce.
"A jaká je tvoje teorie, že se to stalo?" Zeptám se jí na to, proč si myslí, že je to divné. "Myslíš, že tě chci jen někam zatáhnout? Ale jestli chceš..." A ještě více rozšířím úsměv tentokrát s dlouhými špičáky. Podívám se na jejího odcházejícího kolegu, který jí nechal zakrvácený balíček a zamířil ven za Sethem.
"Pomůže, když řeknu, že nesleduji jen to, co je právě teď, ale i co by mohlo být později?" Zavtipkuju ještě na téma jejího aktuálního vzezření.
"To jsem rád, že jsem tě zaujal." Pronesu přestože je mi jasné, že mluví o muži na plakátu a ne o mě. "Věc se má tak. Na práci budeme tři. Já, ty a Darius. Ten má prý i nějaký tip na to, kde si na něj dnes v noci potenciálně počíhat. Doktor je však prevít prohnaný a tak bysme si na něj připravili malou lest... a peníze půjdou rovným přirozeně rovným dílem. Máš zájem?" Zajímám se znovu. Stále mi neřekla, že do toho jde, i když zájem, přijde mi, že projevuje.

DOMIDOR

Ax, Aleksander

Rval se jako ďábel. Viděla už jsem spoustu skvělých válečníků a Domidor určitě patřil k těm lepším. Zaklela jsem když se druhý šíp svezl k zemi. Všechno šlo ráz na ráz, byla to chvíle. Teď už prostě není cesty zpět.

Domidor tlačil Axe ke zdi, Aleks držel tu dívku...

Odhodila jsem svůj luk jak jen nejrychleji jsem mohla. První krok jsem udělala rychle, druhý ještě rychleji s obratností a lehkostí kočky. Využila jsem té chvíle kdy měl Domidor volná záda. Pro svých krocích jsem vytáhla svoji ukrytou dýku a na nic nečekala.
Brnění má jaké má, ale i to musí mít své slabá místa. Válečník může být sebelepší, ale...

Přispěchala jsem k zádům Domidora a věděla že mám jen jeden pokus, doslova jsem se podlomila v kolenou abych se dostala níž a pevně držela svoji dýku. Bodla! Ne sekla, neohnala, ale bodla. Útok jsem vedla od spodu směrem nahoru. Do slabin který má každý chlap. Jedno bodnutí, jeden pokus...

Srdce mi bušilo jako splašené!

Kouřová

Fakt, že Rodrik není k mání, mě ani tak nepřekvapuje. Ani bych se s tím panákem netoužil nijak zvlášť potkat, nebýt balíčku prosakujícího krví. Natáhnu si pod stolem nohy a dávám pozor, abych do hlavy Enid Stroff zbytečně nekopl. Pivo od Niny přijmu s povděkem.

Přes pěnu sleduju Evelyn a její řeč raději rovnou splachuji studeným mokem. Raději na to nic neříkám. Sám jsem se k tomu vyjádřil víc než jasně.

Přisedne si mladík s bledou tváří, představí se jako Oliver a nabízí Evelyn další akci. Koutkem oka zahlédnu plakát, který si už předtím odnesl jeden z trojice namakaných dobrodruhů. Sériový vrah. Buď dělá před Evelyn ramena a chce tohle „mladý maso“ sbalit, anebo má nějaká „obchodní záměr“. No, za mnou s tím nepřišel, takže se zvednu i s korbelem a kývnu k portrétu páně Broderika:
„Tohohle bych být tebou rozhodně zabít neváhal. To bude jiný kafe než bezbranná holka. No nic. Já jdu na chvíli ven na vzduch. Kdybyste měli pocit, že můžu být užitečnej, dejte vědět. Jo a… kdyby se objevil Rodrik, dej mu ten náš dáreček. Tak zatím.“

Stejně jsem tam byl navíc. A Evelyn má prořízlou pusu a postarat se o sebe umí sama. S klidným srdcem vyjdu ze dveří a vytáhnu ze svého tlumoku dýmku. Zatímco ji nacpávám posledními zbytky levného tabáku, rozhlédnu se a zaznamenám Ninu s jedním tím maníkem.

„Můžete mi připálit?“ Ne bez zájmu začichám, co to pálí oni. Ale o bejlí nijak zvlášť nestojím. Svý smysly umím rozstřelit docela jinačím způsobem. Mě víc zajímají informace. A tak šeptem procedím, pošilhávaje nenápadně za sebe:
„Hele, co je to za staříka támhle na té lavičce? Nic proti vám dvěma, ale připadá mi z celý týhle guildy zdaleka nejzajímavější.“

HLAVY A OBCHOD

Sog, Oliver

Od chvíle kdy jmse vyrazili od Mauricova obchodu, byl Sog něčím očividně znechucen. Zda to bylo mé nebo Mauricovo počínání, tím jsem si nebyla jistá. Nedalo se však říct, že by mně to nějak extrémně trápilo. Se svou prací jsem byla spokojená, a byť se tato situace určitě dala řešit i jinak, nic to nemění na tom, že ta holka byla zlodějka, za jejíž hlavu někdo nabídl zlato. Nejsem tu od toho abych někoho soudila nebo snad ospravedlňovala, tím méně abych snad ke svým obětem chovala nějakou úctu. To by mi z toho taky za chvíli mohla upadnout i ta moje hlava. Co se hlav týče, Sog právě nesl hlavu naší Enid skrze ulice města, zatím co z jeho provizorního zábalu rytmicky odkapávala krev. Tělo zlodějky zůstalo ležet v Mauricově obchodu. Zda už se jeho tlustej zadek pokusí tělo odtáhnout sám, nebo za to někoho zaplatí, to už nebyla naše starost. Naším nynějším cílem bylo odnést hlavu zpátky guildě. Po celou cestu zpět k budově guildy jsem vesele rozjímala nad tím co udělám se svými vydělanými penězi. Deset zlatých není moc, a to ani nemluvím o tom, že půlka patří Sogovi, sic vše co dělal je že stál na místě a tvářil se nebezpečně. Ale co na plat, dohoda je dohoda. Alespoň si budu moct dopřát pořádnou koupel, jídlo a pivo. "Možná bych si mohla pořídit nové hadry?" zapřemýšlím nad stavem svého oděvu, zatím co naše kroky nás pomalu ale jistě dovedly až k budově guildy, kam jsme bez otálení vstoupili bok po boku. Potlesk od Niny mne donutil protočit očima a pokrčit rameny, to vše doprovázeno nezaujatým odfrknutím. Už na první pohled je vidět že mně nijak netrápí že jsme před nějakou chvílí odřízli hlavu teprve asi dvacetileté dívce, která se zřejmě nešťastným sledem událostí dostala do pořádné patálie. Paradoxně mně mnohem víc znepokojil fakt, že velectěný Roderik právě teď nemá čas, což znamená otravné zdržení. Nic však nenadělám, a následuji tak Soga ke stolu. Jakékoliv potenciální námitky o tom že nechce společnost hodlám statečně ignorovat. Nemohla jsem si nevšimnout, že se po mně celou dobu vozili pohledy jisté trojice u jiného stolu. Dva z nich už jsem zahlédla u nástěnky, ten třetí mi však nebyl nijak povědomý. Zřejmě veteráni v oboru, dohadujíc se nad jejich další obětí. Přes to jsem si však neodpustila vrhnout ke trojici zamračený pohled, jako bych se jim snažila říct že maj přestat čumět. Na to jsem se konečně usadila, a zadívala jsem se Sogovi do tváře. "Podívej, Já vím, že moje metody můžou bejt trochu necitlivý, ale to nic nemění na tom, že ta holka byla zloděj na kterýho byla vypsaná odměna. Zaplacíno dostanem. tak se přestaň mračit jako by ti někdo nacpal násadu do zadku." osvětlím Sogovi svoje myšlenkové pochody, a nonšalantně si hodím nohy na stůl. Než se však stačím rozpovídat, a pokusit se ze Soga vytáhnout nějaká ta životní moudra, k našemu stolu přikročí jeden z té trojice, která mně ještě před chvílí očumovala. Na jeho žádost o přisednutí k našemu stolu chvíli neodpovídám, a letmo pohlédnu na Soga. Opět se však otočím na příchozího, a s povytaženým obočím jen pokrčím rameny načež mu beze slova pokynu pravačkou k volné židli. Než se Oliver vůbec stačí pořádně uvelebit na židli, už už na mně vyrukuje s nabídkou, a do ruky mi podává plakát. Se zájmem ho rozbalím, a letmo si ho prohlédnu. Výraz na mé tváři napovídá že nad něčím velmi upjatě přemýšlím. "Možná jsem nová, možná jsem jen byla dlouho pryč. Já to vidím tak, že do toho ti zhola nic není." pronesu zatím co si stále prohlížím plakát. Na okamžik se odmlčím, a položím plakát na stůj, načež se se zájmem zahledím na Olivera. "Abych pravdu řekla, trochu mně znepokojuje fakt, že si sem nakráčíš takřka okamžitě co jsem vešla dovnitř." povím Oliverovi, a nakloním hlavu na stranu, jako bych se snažila přijít na to co se mu honí hlavou. "Snad tomu je pro to že jsem opravdu neodolatelná, ale vzhledem k tomu že jsem se už notnou chvíli nemyla, notně pochybuji o tom že to je důvod pro tvou nabídku." pokračuji a sklopím hlavu na opačnou stranu. Jeden z jeho společníků se před chvílí odebral od stolu, a následoval Ninu ven. "Což znamená, že ode mně něco chcete." "Chlapík vypadá jako kopec srandy, takže jsem otevřená obchodnímu vyjednávání." dokončím svůj proslov, a věnuji Oliverovi široký úsměv.

DOMIDOR

Ax, Bodhi, Aleksander


Ax vidí ako dievča zodvihlo meč nad hlavu a zatvárilo sa naozaj odhodlane. Zovrela rty a zo všetkej sily išla seknúť. Vo dverách sa objavila Bodhi, ktorá hneď siahla po svojom luku a šípu. Ale bolo jej jasné, že určite nestihne vystreliť, dievčin meč už začal padať smerom na Axa.
Našťastie sa Aleks rýchlo spamätal a vyštartoval. Posilnený svojou bleskovou mágiou bol takmer dva krát rýchlejší. Tesne pred dopadom meča Aleks vrazil do dievčaťa a strhol ho so sebou k stene. Jeho dýka už tlačila na jej rebrá. Meč spadol s hukotom na zem vedla Axa a Domidora.

Ax sa snažil dosiahnúť na Domidorove rameno, z ktorého tiekla krv a aj sa mu to podarilo. Svojími drápami mu do ramena poriadne udrel, Domidor zavrčal od bolesti a potom využil malú príležitosť, ktorá sa mu naskytla. Pravačka s rukavicou s železnými hánkami sa zmenila v pesť a vrazil Axovi do tlamy. Ax niečo znesie ale bola to poriadna rana a trošku to s ním zamávalo. Domidor strelil rukou k podlahe a schmatol svoj meč.

Aleksové vyhrážky nemali účinok rovnako ako výzva kráľovskej gardy. Domidor očividne nepatril k tým, ktorí sa vzdávajú, alebo vyjednávajú. Bojoval tak tvrdo, ako keby mu šlo o život. Dievča v Aleksových rukách cítila dýku na rebrách a preto ostala nehybne stáť, ale od strachu sa jej nechty zaborili Aleksovi do ruky. Nie extra silno, ale cíti to.

Ako Domidor siahol po meči, Bodhi vypustila pripravený šíp. Zasiahla Domidora priamo do ruky. Jej šíp prešiel cez železný chránič na ruke a Domidor zakričal od bolesti. Ax mu už znova začal znepríjemňovať život a mlátiť ho hlava nehlava. Domidor teraz bez poriadnej ochrany už schytal poriadne rany do tváre, ale nezdá sa, že by poľavoval.
Práve naopak, zúrivo zakričal a aj so šípom v ruke uchopil svoj meč. Z celej sily sa ohnal a rukoväťou udrel Axa do tváre. Axa to trochu odhodilo stranou, dosť na to, aby sa Domidor vzoprel a aj s extra váhou na sebe sa dokázal posadiť a vstať. Rameno mu krvácalo silnejšie, šíp z ruky trčal a tvár mal doškriabanú a dobitú od Axa, ale zdalo sa vám že asi ani necíti bolesť. Zúrivosť v jeho očiach niektorým z vás mohla napovedať, že to nie je len tak nejaký vojak. Takým ako je on, sa hovorí Berserk.

Ax vstával na nohy a Domidor sa po ňom ohnal. Ax odrazil útok svojím tesákom, ale bolo to len tak tak, sila akou meč dopadol bola ohromná. Bodhi vystrelila ďalší šíp, ktorý zasiahol presne, ale kvôli uhlu, akým narazil na brnenie Domidora, sa šíp odrazil. Domidor videl červene a začal po Axovi sekať ako keby chcel poraziť strom. Bol rýchly aj v tom brnení, ale Ax mal v rýchlosti na vrch. Lenže Domidor ho začal zatláčať ku stene.

Aleks sa tak ocitol za Domidorom, mohol ho napadnúť od zad, ale musel by pustiť dievča, ktoré asi nie je na vašej strane. Ostatné dve dievčatá sa chúlili spolu pri posteli a ani sa nepohli.

Volavka pro rozparovače

"Snad k tomu nedojde." Úmrtnost nových noviců je obrovská. To hold patří k řemeslu. Pokývu hlavou, že jsem rozuměl.
---
Když dorazí nově příchozí, tak mě děvče okamžitě zaujme. Vypadá to, že dorazila první kandidátka. O okamžik později to dostanu potvrzené i od Dariuse, jehož hodnocení jejího vzezření nijak nekomentuju. Však případné nedokonalosti se dají dotáhnout jinak. Třeba vhodným oděvem. Ale o tom až později.

"Toto má být pracovní nabídka, ne?" Okomentuju nesouhlasně Sethova slova. Ale koutky mi cuknou v úsměvu a z pod rtů mi na okamžik vykouknou špičáky. Pak ze stolu sbalím plakát a nahrubo jej sruluju. Do druhé ruky pak vezmu korbel s rozpitým pivem a zamířím ke stolu nově příchozí lovkyně.

Během cestky k ní si ji prohlížím a zkouším si ji odhadnout na základě výbavy, kterou u sebe viditelně má. Jakmile přijdu ke stolu, mile se na ni usměju aniž bych přitom od sebe oddělil své rty. "Ahoj. Já jsem Oliver. Můžu si přisednout a pozvat tě na drink?"
Zůstávám však stát, dokud od ní nedostanu souhlas.
"Ještě jsem tě tu neviděl, tak předpokládám, že jsi v guildě nová? Měl bych pro tebe obchodní příležitost, jak se v cechu trochu blejsknout." A podám jí srolovaný plakát.

PRVÁ HLAVA NA STOLE

Sog + Evelyn


Sog sa prehrabal v malom pokoji, v ktorom bola Enid ubytovaná. Bol to špinavý pokoj, klaustrofobický s jednou posteľou a skriňou. Čo viac očakávať od "hotela" kde sa môže ubytovať každý zločinec.
Sog našiel predmety ľahko, len otvoril skriňu a v nej bol hodený batoh plný kovových blbostí. Nejaké poháre, miska, nejaký zvláštny okrúhli veniec a podobne. Nič z toho mu nebolo povedomé.

Potom prišlo na špinavú robotu, Sog musel odrezať Enid hlavu. Podarilo sa mu to celkom ľahko, niekto by si pomyslel, že v tom má bohaté skúsenosti. Vzal hlavu do látky a zišiel po schodoch dole. Maurice kľudne papkal svoj tlustý sendvič a bez slova len na Soga pozeral, zatiaľ čo v ústach prevaľoval obrovské sústo.

Sog vyšiel na ulicu a odpľul si. Evelyn si vzala svoju dýku a krv utrela do mŕtvej Enid. Vyšla von za Sogom a vyrazili spoločne do guildy. Hlavu je treba ukázať ako dôkaz v guilde Rodrikovi a potom ju odniesť klientom, ktorí si ju objednali. Tento postup vám ešte vysvetlila Nina pred vaším odchodom.


Do guildy ste šli takmer potichu. Prešli ste cez bránu a znova ste uvideli starého mága, ktorý sedel v rohu pozemku a sledoval vás svojími zvláštnymi očami. Dvaja bojovníci z ringu zmizli a tak už bolo vonku celkom ticho.


+ Oliver Blight

Darius Oliverovi odpovedal na jeho otázku.
"Náhodné dievča by som do toho miešať nechcel, je vysoko pravdepodobné, že návnada zomrie, alebo skončí brutálne popálená. Preto by som radšej zobral niekoho, čo má aspoň nejaké bojové skúsenosti a nikomu nebude chýbať, ak pri akcii umrie."

Potom sa poriadne napil z piva a dopovedal.
"Práve som sa vrátil, rád by som si dal kúpeľ, počkáme či sa nejaká novicka vráti a dnes v noci vyrazíme. Mám nejaký odhad, že kde by mohol náš priateľ zaútočiť dnes."


Po takej hodine sedenia pri stole a čakania na nejaké vhodné dievča, sa konečne dvere otvorili a v nich stál Sog a Evelyn. Sog niesol zabalenú hlavu z ktorej kvapkala krv a všetkým pritiahla pohľady.
Darius sa usmial, bez problémov všetkým ukázal svoje príliš dlhé tesáky a pár krát zatlieskal dvojici, ktorá práve prišla. Aj Seth sa pousmial a venoval dvojici zopár tliesknutí.

Z poza pultu k Evelyn a Sogovi priskočila Nina a spustila.
"Jeeej váš prvý úlovok. Nezašpiň mi to tu prosím všetko, Rodrik je momentálne zaneprázdnený, tak musíte pár minúť naňho počkať a dáte si zatiaľ pivo že, alebo niečo na jedenie?"
Nina je oproti všetkým príliš maličká, ale nikdy na nej nie je vidno ani náznak toho, že by mala z kohokoľvek strach, alebo pochyby. Vždy sa tvári ako vaša najlepšia kamoška.


Zatiaľ čo Evelyn a Sog si išli sadnúť (Spoločne alebo osobitne), Darius mykol hlavou smerom k Evelyn a povedal Oliverovi.
"Dúfal som, že príde tá druhá, tato je ... trochu podpriemer. Vybav to s ňou, ja si idem dať kúpeľ a vyrazíme."
Darius sa zatváril pochybovačne, pretože Evelyn vypadala ... tak ako vypadala a potom sa postavil od stola a zamieril na poschodie.
Seth sa usmial na Olivera a povedal.
"Tak sa ukáž, ako to vieš so ženami ty násoska."


Nina položila pivo každému pred nos a potom sa vybrala vonku. Pozorný človek by si mohol všimnúť, že sa ešte pozrela na Setha a ukázala mu dobre zmotanú cigaretu, alebo niečo iné v ruke. Seth sa nebránil, vyskočil na nohy, vzal si pivo do ruky a vyšiel za Ninou von.

Domidor III. část

Ax, Bodhi

Trochu nechápavé"Huh?" je asi to jediné co ze mě vyjde, než dostanu ramenem.

Je tu spousta věcí které nesedí, například jestli on se jim tu snaží pomoct, tak proč si lidé stěžují? Jestli skutečně zabil všechny ty muže, co ho k tomu nakonec vedlo? A proč celé tohle naše drahá gilda udává jako znásilnění a únos.
Zadávající, gilda, lidé.
Někdo tu ví víc, a vykládá lživé informace, snažíc se překroutit realitu. Jenže kdo?


Bohužel můj myšlenkový proces je delší než se zdá, chtěl jsem něco říct ale to už se ostatní perou, a ještě do toho něco s gardou? Jak ta by se sem dostala? To dělá Bodhi?

Každopádně Ax je možná mírně v potížích. A Bodhi je stále někde venku, mimo zraky nás všech, takže nemám šanci spatřit, že hodlá něco dělat s tou holkou. Povzdechnu si, seberu se a jako blesk vystartuju po té holce. Ideálně když bude mít meč nad hlavou, tak jí ho odrazit za hlavu, a odzbrojit jí, přičemž jí pak chci přiložit jednu dýku k boku, a přesunout se s ní ke zdi, aby mi další z děcek nemohlo vlézt za záda. Je to dítě. Kdybych jí dal čepel na krk, může se blbě pohnout a je po všem. Možná má nějakej "výcvik" od Domidora, ale furt je malá holka.

Pokud se mi to podaří:
"Tak a dost! Odhoď zbraň nebo to ta holka schytá. Co se tu doprdele děje? Co jsou ty holky zač? A opovaž se zeptat co tady děláme my..." poslední větu protlačím zkrz zatnuté zuby protože na tohle fakt nejsem zvědavej.

DOMIDOR

Zdá se, že moje myšlenka vůbec nevyšla podle představ jaké jsem měla. Zvuk boje jen zesílil a do toho všeho ještě zaslechnu ten dívčí hlas, že se tam nevrátí?

Moje mysl v takových chvílích jako teď zpracovává několik možných scénářů za pochodu, ale jednání nezůstává ani trochu pozadu. Trvalo to jen zlomek okamžiku než jsem zase nakoukla do dveří. Možností teď už moc nebylo. Čert vem to, že Aleks jednal unáhleně a vtáhl nás do tohoto, pravděpodobně nerovného, boje. Stačila malá lest a mohlo být vše už hotovo.

Mohla jsem vzít nohy na ramena a celé akci zamávat. Nikdo by se nejspíš už nedozvěděl co se tady stalo. Když si dám ale dvě a dvě dohromady, ono s tím únosem to nebude zase až tak horký jak to vypadá. Ale ten pěknej měšec zlata...

Vzala jsem svůj krátký luk a na tu malou vzdálenost pečlivě zamířila na tu dívku která chtěla setnout Axe. Nechtěla jsem ji však zranit smrtelně. Snažím se mířit na ruce v kterých drží meč. Snad se zadaří, nikdo si mě nevšímá... Vypustila jsem svůj šíp.

Domidor

Musí se uznat, že Domidor byl pořádný kus chlapa. Hlavně ta zbroj mu dodávala na síle a byl problém s ním něco udělat, ale nakonec se povedlo a on ležel na zemi. Teď bylo důležité nepustit ho ze země. Pokud se zvedne, tak jsme reálně mrtví. Útočil jsem, znovu a znovu, ale podle všeho se Domidor uměl bránit a ta jeho zatracená zbroj mu pomáhala. Neohrabanost mu vykompenzovala tvrdostí kovu, který pěkně bolel.

"Kde jsou spojenci když je potřebuješ?"

Než jsem to stihl pomyslet Bodhi začala dělat ten bordel venku a mě se začalo zápasit mnohem, ale mnohem hůře, protože Domidor se do mě pustil s ještě větší razancí než do doposud. Kdybych mohl tak na něj zařvu, že nejsme vojáci, ale já nemohl. Nehodlal jsem se nechat tímhle rozptylovat.

"Díky Bodhi!"

Pak se, ale stala věc, která by se úplně nemusela stát a to ta holka s mečem. Chtěl bych se krýt, ale upřímně to není teď moje priorita. Pokud se budu krýt, tak nás Domidor zabije. Pokud se nebudu krýt, tak mě asi zabije ta holka co se nechce někam vrátit. V tuhle chvíli mi to asi bylo celkem úplně jedno. Pokračuju v tom, že držím a biju Domidora. Pokud to jde, tak se zaměřím na rameno, které trefil Aleks. Aleks!

"Zastav jí!"

Zavrčím nahlas a Aleks mě třeba uslyší. Zároveň musím doufat, že ta holka s velkým mečem v malé chatce o něco zavadí a já budu mít štěstí. Nebo tady budou mít o jednu mrtvolu více.

"Předkové stůjte při mě!"