Gary :

Bolela ruka. Danova banda ti slušně napráskala. Smích utichl a dav před školou zase dělal jako, že se nic nestalo. Ano. pro ně to byla vítaná zábava, protože oni nedostávali nakládačku. Trák na tašce byl utržený a asi to nevydržel ani zip. Máma bude zase do kola opakovat, co se ti sakra stalo. Ta lhostejnost všech okolo, když na kolenou cpeš učebnice do tašky.
Někdo by si asi podřezal žíly. Tobě to bylo jedno.
Doma sedneš k počítači a kamarádi tě vytáhnou na super raid, ve kterém se bez tebe prostě nikdo neobejde.
Hodíš torzo školní tašky přes rameno, rukou si otřeš obličej a vyrazíš domů.

Než přijede autobus, trávíš čas brouzdáním na telefonu a posloucháním písniček. Nutno dodat, že dost na hlas. Tlustý kluk se sluchátkama je všem naprosto ukradený. Linka nacpaná všelijakou verbeží a hra na přetlačovanou trvá další tři stanice.

Čtvrtá je tvoje.
Dostat se ven, je doslova epický boj o přežití lidstva. Ulice tady, byla sice stále rušná, ale proti středu města tu panoval relativní klid.
Basy ti buší do uší a okolí skoro nevnímáš. jen občas vrhneš pohled do stran, když hodláš přejít silnici.
Song graduje a na rukách ti naskáče husí kůže. Je to příjemný pocit.

U nedalekého stánku koupíš hotdog a uvelebíš zadek na betonovém květináči.
Pohledem zavadíš o holčičku, co se honí za balónkem. Je to sranda. V tom vánku docela marnej boj, ale musí se uznat, že to nevzdává.
Dokonce ti vyloudí úsměv na rtech.

Někdo prošel okolo a na betonu vedle tebe zanechal ležet kostku. Hrací.
Vezmeš ji do ruky a chceš prohlédnout, ale pak už máš černo před očima.

Andy :

Kola vozíku vrzala a narušovala ševel v parku. Dětský smích, znějící opodál proti nim kontrastoval, jako oheň a voda.
Linda, která doteď tlačila zastavila a přiklekla k tobě, aby ti přikryla nohy dekou.
"Nemůžeš pořád ležet. Čerstvý vzduch ti prospěje." Doprovodila vlídným úsměvem.
"Skočím si pro kafe, né že mi někam utečeš!" Tenhle pokus o vtip ti přišel ubohej.
Za chvilku jsi zůstal pod mohutným dubem sám, tedy skoro. Naproti tobě seděl starší muž v podivném oblečení, které jej halilo téměř, jak z nějakého podivného filmu.
Asi blázen.
Proti budově nemocnice stálo sanatorium a park byl společný.
Muž by ti byl i ukradený, nebýt však pohybu prsty, který zrovna dělal. Jako cirkusový umělec mezi prsty převaloval bělavou hrací kostku a na krátko k tobě pohlédl. Měl téměř děsivě chladný pohled, ale pousmál se, což ten dojem trochu mírnilo.
"Svět má zvláštní smysl pro humor." Řekl a potichu, spíše k sobě, než k tobě.
"Ironický bastard ten osud." Pokrčil rameny a zapřel je o lavičku, aby s pohledem do koruny dubu nabral vzduch do plic.
"Já ho nenašel, možná ty." Pomalu se zvedl a na deku ti položil onu hrací kostičku.

"Smysl života přeci." Odpověděl s úsměvem a zmizel.
Ne neodešel, neutekl. Prostě zmizel. Jako by mrknutím oka.
K čemu takovou hloupost? Tak není nic snadnějšího, než ji zahodit.

Přijde tma a ztratíš vědomí.

Lis :

Greg se rozhlédl potemnělou uličkou a podrbal na bradě v gestu zamyšlení. Bylo to na nic. Svůj mdlý rozum mohl použít jen a právě na rozbití okénka v zadní části obchodu. K tomu využil kladivo, co si duchapřítomně přinesl. Takový vrchol nápaditosti už snad nikdy nedosáhne.
Netřásla ses o nic méně než on. Chuť na drogu podpořila příval fakt hloupých nápadů. Se smíchem si zanechala na zdi vedle dveří sprejem nastříkaný nápis. Greg se tomu smál a vtiskl ti otřesený polibek, smrdící posledním jídlem. Zase ho adrenalin rozžhavil a zastavila jej jen facka, následovaná úsměvem. Nebyl to ten druh kluka, kterého by rodiče očekávali při seznamování. Vlastně spíše pravý opak toho očekávaného. Vypadal díky závislosti starší a mladistvost nahradila pro okolí odporná slupka. Tobě to bylo fuk. Uměl se dostat k doláčům i drogám a to pro tebe bylo hlavní, o co tady vlastně šlo.
Po otevření ti gentlemansky podržel dveře, ale jen aby si užil pohled na tvoje partie. Průhlednej prasák.
Zadní místnost prořízlo světlo baterky a odhalilo naskládané zboží, stále ještě zabalené v papírových krabicích. Chichotající se Greg zakopl o jednu z nich a s klením přistál na podlaze. Baterka mu přitom zhasla nárazem na zem. Měla jsi pocit, že něco zaznělo z poza dveří vedoucích do obchodu. Greg neslyšel nic, ale pro jistotu vytáhl bouchačku. To tě vyděsilo. Nikdy nezmínil, že ji má. Zase to doprovodil smíchem.
Ukázal ke dveřím a opatrně je otevřel.
Následoval krátký prostor k prodejnímu pultu a dál do míst pro zákazníky. Jdete však po kase. Ta seděla na pultu, jak kačka na rybníce.
Zatím co řešil její otevření, mohla jsi se soustředit na hlídání. K tomu ti svěřil i svůj kvér.

Hračkárna zaujala množstvím všeho možného i nemožného k děckému potěšení. Hlavně malá zdobená krabička v níž byl sametový polštářek s hrací kostkou. Obyčejná, nic zvláštního. Možná materiál z něhož ji někdo vyrobil. Byla to kost? Vypadala staře. Obchod prořízlo světlo. Lekla ses a pak už ztratíš vědomí.