Andor.cz - Dračí doupě online

Přehršel špatných rozhodnutí

“Co to… Jasně jsem řekla, že jsem nezvládla udržet své kouzlo v mezích!“ prudce se od Garena odtrhnu naprosto nechápající, o čem to mluví a co si to vymýšlí.
“Už se ke mně nepřibližuj,“ vydechnu znechuceně nad celou věcí a vklouznu hlouběji do relativního bezpečí prostoru, který znám a hlavně člověka, od kterého tuším, co čekat. Jak jsem si mohla myslet, že bychom si s Garenem mohli rozumět? Vždyť jen ustavičně nechce nic slyšet, vidět, a přesto se do věcí plete. Jestli z toho všeho, co před chvílí viděl vyhodnotil, že je třeba se mě zbavit takovýmhle způsobem… mrsknu jeho pláštěm ven ze dveří na chodbu ještě předtím, než velegenerál zavře dveře.

Až tehdy, když stojím nahá, místy mokrá a místy umazaná vlastní krví si uvědomím, jak moc mě v teple sídla pálí nohy, protože jsem celou cestu absolvovala bosky přes sníh a prochladlý kámen, ze kterého je Chrám postaven. Všechny moje věci zůstaly v šatně.

Mlčenlivé hledění si z tváře do tváře naruším jako první, a to až tehdy, co spolknu většinu prudkostí, které se mi derou na jazyk.
“Byl to štít. Odhodila jsem všechny, kdo byli v lázni, když mi Sylas zprůchodnil cesty pro magii. Měla jsem se ho víc ptát na proces, ale to je už jedno. Všechny jsem je zranila,“ mírně rozpřáhnu ruce a nechám je klesnout, až dlaně plesknou o stehna v bezradném gestu.
“Asi jsem v pořádku, jen hrozně vypadám. Voda v lázni je léčivá. Sylas tím předcházel vnitřním zraněním během uvolňování cest. Králstráž tam byl kvůli Sylasovi. Generál tam původně byl s Quinn, ale odešla předtím, než se to stalo.“

„Hmm, působivé. Takže Sylas nelhal a snaží se ti pomoci. Ukážeš mi, co zvládáš nového, ale až se dáš dohromady. Chceš zůstat?“

„Ne. Budu v pořádku. Stavím se za vámi později?“

„Kdykoliv.“

Mírně potřesu hlavou, jak jsem pořád ze všeho vykolejená a nakročím zvolna k odchodu.

“Vezmi si vedle něco na sebe. Pokud Quinn odejde dřív, stavím se za tebou.“

„Quinn… je tady…?“

Stačí kývnutí, na které sama jen kývnu a nechám velegenerála odejít k jeho návštěvě. Sama, i když jsem na začátku nechtěla, zapluji vedle do pokoje a vytáhnu si jeden ze starších kabátů, který na mě sice bude viset, ale je to lepší, než se tady dál producírovat nahá. Během okamžiku jsem hotová a namísto na chodbu zamířím k salonku.
Přitáhnu si okraji až ke krku, klepnu prsty o dřevěné obložení namísto klasického zaklepání a částečně se vykloním do místnosti.
“Quinn… Asi bys měla vědět, že jsem… že se mi vymklo kouzlo z rukou a generál je zraněný. Ale bude v pořádku. Jen… ať to víš,“ přeskočím pohledem z jednoho na druhého.