Na baru

Alissa

"Dejte si na čas." brouknu k Alisse, když se rozhodne zkontrolovat zásobení mé kajuty a věnuju jí milý úsměv. Nemůžu se za ní rozejít hned.

"Ah, Jacku, na vás je úplně jiný pohled. Tak copak mi vyberete?" mrknu na fešáka a nechám si umíchat nějaký nealko koktejl. Teprve, když ho mám před sebou a jsem po prvním ochutnání, se zvednu ze stoličky a se slovy, že si musím odskočit zamířím pryč. Eventuelně zapadnu do své kajuty.

Návštěva u baru

Přikývnu, když Love zmíní, že na telefon nespěchá a lehce si upravím tác s nealkem na ruce. Na další požadavek Love už ale ani nestihnu odpovědět. Nedostanu k tomu ani prostor. Slečna Valentine prostě pokračuje bez pauzy dál.
Při jejich dalších slovech, mi barva z tváří zmizí ještě o trošinku víc, než je u mě zvykem, nejistě od ní ustoupím o krok dozadu a uhnu pohledem. Zamaskuju ale svoji nervozitu tím, že prostě odložím tác zpátky na bar a pronesu polohlasem něco o tom, jak byl těžký. Ale jinak na tvoje prosté sdělení nereaguju.

Nasadím na tvář opět veselý úsměv a zvednu oči k tobě, lehce ztiším hlas, aby náš rozhovor zůstal opravdu jen mezi námi, a snažím se držet svoji gestikulaci na standardní úrovni, aby neprozrazovala víc, než bych si přála.
„Obávám se, že i kdybych byla sebechytřejší, tak to zařídit prostě nezvládnu, pokud se tedy nechci nechat vyhodit…“
Zavrtím hlavou a prohlédnu si lahve za barem, jako bych právě přemýšlela, co za koktejl můžu Love nabídnout.
„Já…“ Pronesu pomalu, jako bych chtěla říct něco důležitého, ale v tu chvíli na sobě ucítím cizí pohled. Vlastně mi je jedno, čí je, jestli Patricka, Jacka, nebo náhodného kolemjdoucího. V tu chvíli sebou cuknu, bleskově vezmu zpátky do rukou tác a chci Love obejít.

„Omlouvám se. Potřebuju ještě zkontrolovat zásoby ve vaší kajutě. Pokud na koktejl spěcháte, neváhejte se obrátit na Jacka. Určitě vás nezklame.“ Pronesu s profesionálním úsměvem a s těmito slovy ji rychle obejdu a zamířím zpátky ke schodům do podpalubí směrem k její kajutě.

Jedeme na výlet

S plným bříškem, dobře naladěný, vstřebávám informace co nám Su říká. Ono jak se říká, s chlapama je to jednoduchý. Dáš mu najíst a je tvůj. "Zní to skvěle." Zazubím se na Su. Na hlavě mám kšiltovku, to abych se chránil proti slunci, sluneční brýle, jednoduché tričko a khaki kapsáče. Samozřejmě taky pohodlné sportovní boty a menší batoh. A když slyším jak dlouho pojedeme, kde budeme jíst a jak dlouho potrvá výšlap... Těším se. Člověk si vyčistí hlavu a je to hlavně aktivní. Jsem rád že se nemusím jen povalovat na jachtě.
Pak když se Su zeptá na dotazy, jen zvednu ruku. "Sedím vzadu."

"Mám v batohu místo, jestli chceš, tu láhev ti vezmu." Nabídnu se Kiře. Mám tam vlastně jen svou vodu a ostatní věci po kapsách. Už se těším až udělám nějaký fotky. Rád bych se i pochlubil že mám nějakej foťák, ale mobil je mobil.

A už bych otevřel pusu abych měl nějakou poznámku, když na mě promluví Olivie. "Na tebe vždycky." Vesele zamrkám. "Promluvit si o mé práci můžeme, jen netuším jestli bych ti úplně mohl s nějakou investicí pomoct." Pokrčím vymluvně rameny. "Ale určitě jsi kreativní a něco už máš v hlavě, je to tak?"

Pohled mi padne ke všem přítomným. "Jedeme?"

Na horní palubě

Když mi Jack donese koktejl, tak mu poděkuju a užívám se první opravdu volný a klidný čas, přestože jsme ještě nevypluli. Napiju se přineseného koktejlu a relaxuju. Úplně na koktejly nejsem, ale zrovna tento jsem si právě chtěl objednat. Je docela silný, takový asi má být.

Když kolem mě prochází Love, dívám se na ni, ale ten její pohled, ten se mi vůbec nelíbí. Zamířila k baru, kde se dala do řeči s Alissou. Něco se mi na tom nezdá, ale vypadá to, že o nic vážného nepůjde. Stále obě dvě po očku sleduju, ale spíše, že se tam vůbec něco děje a jsou tam dvě pohledné děvčata, než abych koukal přes slunečník na zářící kouli na obloze.

Na baru

Alissa

"Nejste vy zlatíčko?" usměju se mile na Alissu, když mi poví, jak se to má s novým telefonem. "Popravdě na něj tolik nespěchám. Bude stačit, když stihne dorazit před odplutím." poklepu bříšky prstů po desce baru a očima přelétnu po lahvích na policích.

"Namícháte mi nějaké ovocné nealko?" očima opět spočinu na stevardce. "Držte se od něj dál, Alisso. Eventuálně vás zlomí a ještě mu za to budete lízat palce u nohou." výraz tváře i gesta naznačují veselou konverzaci - divadlo pro Patricka, kdyby se díval - ale obsah je pravý opak. Můj hlas je vážný a možná i podivně napjatý. "Musíte být chytrá, určitě si dokážete zařídit, abyste s ním nebyla o samotě, že ano?" vesele se usměju. Musí jí být jasné, že jsem něco slyšela a že možná Patricka znám. Minimálně jednu jeho část.

Opět v práci

Vyjdu ze svojí kajuty a okamžitě vytáhnu tablet, abych si konečně přečetla zprávu, která mi tam už nějakou dobu visí.
„Kruci…“
Prakticky se rozběhnu ke kajutě Su a důrazně zaklepu. Nic. Zaklepu znovu. „To si… Sakra… No, tak teď už asi nic.“ Promluvím sama k sobě. Snad mi neutrhne hlavu, že jsem na její urgentní volání neodpověděla.
Od úvodní meetingu z kapitánem mohla uběhnout hodina, no dost pravděpodobně i více času, tak hodina půl možná dvě? Takže ti co chtěli jít na první výlet, tak už budou pryč. A nedej bože, jestli poslali Su s nimi. To možná byla ta urgentní zpráva. Možná. No tak i tak je to potřeba zjistit.
Stejně jako je potřeba zjistit, kdo vůbec na lodi zůstal. A jaké jsou aktuální potřeby hostů. Do oběda je ještě kopa hodin, ale služby této luxusní lodi se nesoustředí pouze na podávání jídla a rozlévání alkoholu. Nabízených služeb je tu přemíra. A aktuálně jedna z nejoblíbenějších bylo mazání krémem na opalování.

Procházím kolem kajut ke schodišti na palubu. Toho, že je většina na výletu by se mělo využít k úklidu. Je potřeba umýt koupelny, ustlat postele a další a další věci. Ale je pravda, že na úklid můžu poslat kohokoliv jiného, i když bych si na to upřímně ráda dohlédla osobně, minimálně v prvních dnech.
Cestou projedu celý tablet, jestli tam na mě nečeká ještě nějaká nevyřízená objednávka či zpráva. Nedej bože, pozvánka na kobereček ke kapitánovi, to už bych teď asi nerozdýchala a možná by ode mě schytal pár facek i se slušně vzteklým proslovem. Zvlášť pokud jsem na lodi zůstala aktuálně jako stevard sama.
V tabletu narazím pouze na generalizovaný požadavek od Love na nový telefon, projedu historii, jestli se tím už někdo zabývá. Musím se poptat u baru. Což mi ale připomene drobné info, které jsem dostala od Patricka. Do tabletu bleskově sepíšu požadavek na bar, aby mi nachystali sadu nealkoholických nápojů, abych mohla u Love v kajutě vyměnit alkohol za nealkohol.

Pak už ale vyjdu schody nahoru na palubu. Nasadím decentní úsměv a srovnám záda. Přesně tak jak mě vždycky cepovali. Plně se soustředit na práci je teď můj jediný cíl. Krátce se rozhlédnu po prázdné restauraci, mrknu směrem k baru, kde stojí Jack a zrovna si tam na něco chystá skleničku.
Pomaličku procházím restaurací a pohlédnu bokem k bazénu, kde zaznamenám dvě ležící postavy. Patrick a Love. Zamířím tedy obloukem k baru a kývnu na Jacka.
„Nějaké novinky?“ Shlédnu nachystané lahve alkoholu a džusů. „Sex on the beach?“ Tázavě zvednu obočí. Na to, pro koho to asi je, se ani nemusím ptát. Love mě upozornila, že alkohol nepije, a nikdo jiný kromě Patricka tu není, takže jasná volba.
„Hoď mu tam i… tuhle broskvovou vodku…“ Natáhnu se za bar a přihraju mu láhev. „V kombinaci s klasickou ti to dá zajímavější kick. A neboj se přitlačit. Je to pro chlapa, ne pro ženskou.“ Pronesu dobře mířené rady. A pak už ho nechám dělat svoji práci.

Je potřeba vyřešit ten telefon pro Love. Naštěstí si poručila přesný typ, takže vůbec není problém, aby se objednal. Což hned jak zjistím, že se tomu nikdo nevěnoval, tak ho objednám i s ultra expresním dodáním. Doufám, že si tady ještě s někým nebudu muset telefonovat a dohadovat se, aby laskavě ten mobil konečně dodali.
Kouknu na Jacka, když se rozejde k bazénu za Patrickem. „Počkej, počkej…“ Rozběhnu se za ním a v pinzetě mám plátek pomeranče, který naaranžuju na hranu skleničky a snítku máty, kterou hodím nahoru.
Pokrčím rameny. „Promiň, my ženské holt dbáme na estetiku.“ Drobně se pousměju a nechám ho odnést objednávku. Vrátím se ke svojí práci.
Tentokrát si začnu na tác přerovnávat lahvičky s pitím. Minerálky, coly, nějaké oranžády, tonic, ledové čaje, vlastně skoro všechno co vás napadne. Ale pořád v nějaké únosné míře, přeci jen minibar není nafukovací. A exotičtější objednávky je pořád lepší dělat osobně.

Zdatně zvednu tác do vzduchu a chci se rozejít zpátky ke schodům ke kajutám, když v půlce kroku narazím na Love, která vypadá, že se zrovna vydala k baru.
Věnuji ji krátký tvrdě naučený úsměv. „Můžu pro vás něco udělat, slečno Valentine? A málem bych zapomněla. Telefon je objednaný, donesu vám ho hned, jak se dostane na palubu. Doufám, že to bude brzy.“

Na palubě

Patricka si vůbec nevšimnu. Jsem zabraná do výkresu nebo to minimálně zdatně předstírám. Po chvilce si stoupnu a rozejdu se k baru. O Philipse jen letmo zavádím pohledem, ovšem není v tom nic vřelého.

Posadím se na bar a doufám, že se brzy objeví Alissa. Pokud by to trvalo moc dlouho, tak si dojdu pro své věci a vypravím se do kajuty. Možná na ni narážím cestou.