První přání dnešního dne
Love, Patrick a ostatní

Lehce překvapeně mrknu, když mě zarazí v odchodu ruka Patricka, a zastavím se tedy v půlce pohybu.
„Ano?“ Vyhledá jeho oči, abych zkusila odhadnout, o co se jedná.
Uslyším tichou prosbu, na kterou jen krátce přikývnu. „Samozřejmě.“
Naposledy kývnu na rozloučenou směrem k Love a pokračuju v chůzi směrem k baru. Zvednu pohled k Jackovi.
„Kdyby mě někdo hledal, budu u kajut hostů. Když tak jsem stále na příjmu.“ Poklepu na tablet, který si vezmu automaticky s sebou.
Pak se ještě rozhlédnu po ostatních hostech a po Su, jestli zvládá všechny požadavky na výlety, a prostě jestli je vše v pořádku. Už mi tohle skenování prostředí přijde, tak rutinní, že to vlastně ani nevnímám.
Kopnu do sebe už studený zbytek kafe a rozejdu se dolů ke kajutám.

Prohlídka končí
Alissa, Love, později i ostatní přetrvávající v jídelně

"Taky cvičíte jógu? Tak to bude super, Love bude mít aspoň sparring partnera." Pousměju se na obě, hlavně na Love.

Výklad i prohlídka uteče rychle. Vrátili jsme se zpět do jídelny, kde jsou i ostatní hosté. Pokývnu na Alissu v děkovném gestu za to, že nás tady provedla a vysvětlila všechno potřebné. Když se pak rozhodne odejít si po své práci, tak zvednu ruku a zahradím jí tak cestu. "Ještě moment, prosím..." Promluvím na ni a udělám půlkrok vpřed směrem k ní a nakloním se k ní abych jí něco pošeptal.

Odstoupím a věnuju se Love. "Takže tedy potápění." Pousměju se na ni. Když pak oznámí svůj úmysl jít se vybalit, tak pokynu hlavou a na okamžik se ohlédnu jejím směrem, zatímco odchází.
Pak zamířím s prázdnou sklenicí k baru a vyptám si perlivou minerálku než se rozhlédnu po osazenstvu abych si udělal krátké kolečko po obsazených stolech abych se oficiálně představil. Popravdě taky mě čeká zabydlování v kajutě, ale krátké zdvořilostní představení se by mělo podle mě proběhnout. Vypadá to, že se ostatní právě domlouvají nad plány pro pobyt na ostrově.
Přistoupím k černovlásce v bílých šatech.
"Dobré ráno slečno. Nerad obtěžuju, jen jsem vám chtěl říct, že už při prvním pohledu jsem si všiml, že vám to velmi sluší. Mé jméno je Patrick Philips." Složím kompliment a za ním připojím jméno.

Půjdu se seznámit i mužem, který před naším odchodem na obchůzku mával klobáskami. "Patrick Philips." A podám mu ruku k potřesení.

Nakonec skončím u plavovlásky v černém tílku a sukni. "Patrick Philips. Moc mě těší." A pousměju se.

Nakonec se ale musím též odebrat do své kajuty a tak s pokynutím na osazenstvo odcházím.

Konec prohlídky

Alissa, Patrick, Su

"Horní paluba, říkáte? Možná se tam potkáme." pousměju se na Alissu. Zřejmě nemá tolik času, ale pokud bude většina hostů ještě spát, proč by ne.

Restaurace, bar, bazén. Všechno to zní skvěle. Jsem si jistá, že si nás tu budou hýčkat o stošest. Když jste zvyklí na jistý standard, nic slabšího už vám moc radost neudělá. Ale tady zklamání snad nehrozí.

"Díky, Alysso. Bylo to vyčerpávající." kývnu na prozatímní rozloučenou a pak se otočím k Patrickovi. "Jo, potápění se mi taky zalíbilo." potom na okamžik zaváhám jako kdybych čekala na svolení a přešlápnu na místě. "Půjdu se zabydlet." a s tím se rozejdu do své kajuty.

Když vstoupím, vezmu do ruky tablet a napíšu Su, aby mi zabookovala místo na potápění. Vlastně je mi jedno, jestli s delfíny nebo něčím jiným. Jak se to bude hodit organizačně. Mezitím si začnu vybalovat své věci.

Prohlídka lodi
Love, Patrick

Věnuji Love úsměv zpátky a jen decentně přikývnu. „Budeme s tím pro příště počítat.“ A pak už pohlédnu jak na Love tak na Patricka a počkám na objednávky, ty předám Jackovi, aby se o ně postaral a já se zatím mohla ujmout nudné bezpečnostní přednášky. Hned po přednášce Patrick i Love dostanou svoje pití.
---
„Ano, přesně tak. Personál je pro vás k dispozici nonstop. Samozřejmě, pokud byste snad měli nějaké přání v noci, tak buďte shovívavý, přeci jen čas na splněný jakéhokoliv požadavku se může poněkud prodloužit.“ Nahodím profesionální úsměv.
A na dodatek Love jen pokrčí rameny. „Je to součást pracovní smlouvy, takže každý ví, do čeho jde…“ Zbytek už nechám bez reakce, ať už si o hvězdičkách myslím svoje. Není úplně moje náplň práce to všude napotkání vykládat, jaká je to blbost.
Usměju se milým překvapením nad dalším dotazem. „Jóga? No, zatím mám osobně vyzkoušeno, že horní paluba je při svítání na jógu skvěle dělaná. Pokud si najdete místečko uprostřed lodi, tak to je i vcelku pohodlné.“
---
„Tak se můžeme pustit do rychlé prohlídky lodi.“
Provedu hosty lodí od vrchu dolů. Love ukážu konkrétní místa na cvičení, které mě se osobně zamlouvají nejvíce. Vrchní paluba, následně paluba s bazénem a lehátky, lodní restaurace a bar, kde jsme již byli, takže není potřeba se zde déle zdržovat.
„Zapomněla jsem dodat, že hotelová restaurace sice nějaký svůj aktuální jídelní lístek má, ale vždy vaří i na přání hosta, takže si vlastně můžete vymyslet cokoliv budete chtít a my se vám pokusíme vyhovět. Stejně tak funguje bar, který je opravdu dokonale zásobený. Myslím, že kdybyste se rozhodli vyzkoušet každou lahev, co máme na skladu, tak byste to nestihli ani za dvě takovéto dovolené.“
Pobaveně se usměju.
„Bazén má udržovaných dvacet šest stupňů, s tím, že teplota se dá regulovat podle požadavků. A nad jídelnou a bazénem je kapitánský můstek.“
Exkurzi zakončím v podbalubí.
„Zde na začátku je zázemí pro zaměstnance a kuchyň, která zásobuje jídelnu nad námi. A tady…“ Dojdu dalších několik metrů. „Jsou kajuty hostů. Na dveřích je vždy viditelné jméno, zavazadla máte již uvnitř. A úplně vzadu jsou již kajuty zaměstnanců.“
Doprovodím oba hosty pak zpátky do jídelny, aby zůstali v centru dění.
„Snad jsem vás neunudila k smrti.“ Krátce se zasměju. „Já vím, že ač jsem se to snažila zkrátit, tak těch informací je hodně, takže kdykoliv cokoliv, ptejte se, kohokoliv potkáte. Rádi vám se vším poradíme a pomůžeme.“
Chvíli počkám, pokud nepadne nějaký další dotaz a pak jen kývnu. „Prozatím se rozloučím, užijte si svůj den. A kdyby cokoliv víte, kde mě najít.“

Přeci jen všichni se teď domlouvají na tom, kam pojedou na výlet, co budou dělat, kde budou bydlet. U toho moji asistenci opravdu nepotřebují, spíše potřebují soukromí, aby si vše promysleli. Takže se pomalým krokem vrátím k baru.

Snídaně
No asi všichni, ale Patrick a Love jen částečně

Večer s Alissou u baru ukončilo dno lahve. Navíc už bylo docela dost hodin a další den jsme měli mít zpestření v podobě Bora Bora. Rozloučím se, popřeji příjemný spánek a odeberu se na ubikaci.

Vstávám hodně brzy, ale jen abych otevřela počítač a začala řešit pracovní úkoly. Je jich hodně, víc než jich vyřeším, ale aspoň něco mám nutkání udělat. Zbytek bude na někom jiném z týmu. Jakmile mám pocit, že už jsem udělala dost a že je čas vhodný ke snídani, zabouchnu počítač a vydám se do jídelny.

Dnes jsem se s výběrem oblečení moc nezatěžovala. Černé krátké tílko a sukně přes kalhotky musí stačit. Však tohle má být odpočinkový výlet. Takže pohodlí na prvním místě. Obzvlášť na lodi.



K snídani jsem si objednala malý řecký salát s olivami a rajčaty. K tomu navíc ještě misku extra oliv. K pití pak perlivou vodu. Ostatní jenž přijdou snídat pozdravím, popřeji pěkné ráno, ale dál žádný rozhovor nepodněcuji. Myšlenkami jsem ještě u práce a pravda, po přinesení misky také u salátu.



Misku už mám prázdnou a sklenici s vodou zrovna dopíjím, když se ozve hlášení o meetingu. Původně jsem měla chuť dojít se převléct do plavek a jít si poprvé zaplavat, ale nakonec místo kajuty zamířím na příď, abych se podívala na ostrov. Jeho přibližování z horizontu k lodi mě natolik zaujme, že tam zůstávám téměř až do chvíle přiražení k molu. Teprve pak se odeberu zpět do jídelny na očekávaný proslov kapitána.

---
Proslov kapitána

Aby se mi lépe poslouchalo, objednávám si další misku tmavých kalamata oliv a skleničku bílého vína. Alissa přivede další dva hosty a já se přistihnu, že slečně zírám na tričko s vážkou. Vypadalo velice zajímavě. Když se ale přistihnu, raději zrak odtrhnu a dívám se jinam. Třeba na kapitána.

Hotel zavrhuji už během proslovu. Kajuta je víc než dostatečná a je tu klid, který se mi líbí. Navíc se dá jako klad počítat i vybavený bar skvělými víny. Vodní skútry mě nelákají, potápění ano, čluny třeba ... přemýšlím v rychlosti nad nabídkou a v duchu už si dělám nějaký ten plán.

"Pokud to nevadí, přidám se k té výpravě na horu Otemanu," ozvu se, když Olivie i Cody volí výlet. "A pak bych ráda viděla z blízka delfíny a zúčastnila se potápění," dodávám s úsměvem i další vybrané položky. Zcela jistě dojde i na další, ale pokud by měl někdo zájem se přidat, tak proč to teď nezmínit.

"Kdy se vydáme na tu horu?" napadne mě další dotaz. V duchu už procházím své kufry, zda jsem si vzala aspoň jedny částečně vhodné boty.

Prohlídka
Převážně Alissa, Love

Přivítání je milé a výběr uvítacího... asi koktejlu... vlastně popravdě taky. Nejsem zrovna znalec míchaných nápojů. U nás se tomu prostě řekne... kdo vlastně vymyslel kombinaci šampusu s pomerančovým džusem? Nechutná to vůbec špatně, v tom problém není, jen ta samotná kombinace je taková zvláštní. Ovšem v zápětí si všímám, jak si jeden z nich bere i Love. Nijak to nekomentuju, ani ve tváři se mi kvůli tomu brva nepohne. Jen vidím.

V jídelně tedy pokynu černovlásce v bílých šatech a klobouku i snídajícímu chlapíkovi, než se posadím na "briefing". Love se toho svého koktejlu nedotkne, zatímco já ho dorazím ještě než kapitán domluví.

"Myslím, že bych zvládnul ještě jeden tentýž..." Objednám si u Alissy druhý koktejl a pousměju se na obě dvě mé společnice pro následující minuty. Z toho čekání na molu mi vyprahlo a takže ta první sklenice padla za vlast dost rychle. Druhý si pak již můžu víc vychutnat a popravdě docela dobrý.
Při bezpečnostní instruktáži dávám pozor. Tyto věci bývají sice dost nezáživné až nudné, ale vědět, kde co přesně najít až to bude potřeba mi už několikrát zachránilo krk.
Pak, když se přejde na objednávkový systém a tablety a hodnocení zaměstnanců, tak se neubráním odfrknutí s pousmáním koukajíc do displeje a namátkově lítávám předpřipravené služby. Pak zvednu zrak na obě slečny, které se možná pozastavily nad mojí reakcí a vysvětlím. "To jen, pamatuju si ještě mobilní telefony, které byly takový celkem velký kufřík..." a naznačím rukama tvar. "A jak šel čas, kufřík se zmenšoval a zmenšoval,..." a předvádím velikosti těch malých příručních telefonů... "...abysme se po dekádách vývoje a inovací dostali... sem." zamávám velkým tabletem v ruce. "Lidi prostě neví, co chtějí..." Znovu se pousměju nad narážkou, kterou jsem udělal.

Nad otázkou, kterou položila Love se příliš nezamýšlím. Takto prostě funguje trh. Nejsem si sice jistý, jak dobře jsou za toto placeni, ale zkrátka čím náročnější a hodnotnější práce, tím více peněz. Pokud je ta práce tak náročná, jak se může na základě těchto hrubých obrysů jevit, musí být i dostatečně dobře placená, protože kdyby nebyla, nikdo ji dělat nebude. Proč "trpět" tady, když může jít dělat něco mnohem snesitelnějšího za podobnou výplatu. No ne? Nikdo je tu přece nedrží násilím...
Nijak se do toho však nemíchám a počkám si na Alissinu reakci.

Jakmile jsme s Love sami, odpovím. "No, zrovna jsem se nalodil a nevím, jestli chci hned zase na břeh, ale přiznám se, že potápění mě docela zaujalo." Na tůru do kopců totiž úplně nechci. Podle mě lepší výhled související s vysokými kopci je, zespoda nahoru, než shora dolů. A o tu cestu ani tolik nejde, spíš jsem raději když nevidím příliš hluboko ve směru dolů.

Prohlídka

Alissa, Patrick

Mimosu jsem si vzala s úsměvem, ale později jsem ji nechala ležet na stolku, kde byla ona porada. Když se naskytla příležitost, diskrétně jsem se k Alisse naklonila. "Děkuji za welcome drink, ne že by nevypadal lákavě, ale já alkohol nepiju." sdělím jí s úsměvem. Nebudu zde jmenovat důvody. Ale je lepší na to upozornit hned.

"Na prohlídku bych si dala něco studeného s matchou." může to být latte nebo i jen ledový čaj. Na tom mi už tolik nezáleží. Potom už poslouchám klasické bezpečností školení do kapsy a následně rychlá prohlídka lodi. Vypadá to stejně jako na fotkách, to je fajn.

Když je vše hotovo, obdivně povytáhnu obočí. "Takže jako personál jste k dispozici non stop a ještě vás za to máme hodnotit? Není to na zaměstnance až moc velký tlak?" mrknu na naši průvodkyni. To je naprosto šílené, co jsou někteří zaměstnavatelé schopni vymyslet, pokud jde o uspokojování potřeb boháčů. Snad jsou za to adekvátně placení. Úplně se mi z toho zašpinila aura.

"Máte tu nějaký prostor, kde by se dala cvičit jóga...ptám se z hlediska bezpečnosti." cuknu koutky. "Jinak zatím asi dotazy nemám." upravím si vlasy a upiju ze skleničky, přičemž zkoumám tablet. Potom tak Alisse pošlu pět hvězdiček.

Když s Patrickem osiříme, zeptám se:"Zaujalo tě něco z programu?"