Ráno

Už bylo v plném proudu a já měl před sebou na stole svoji snídani. Míchaná vajíčka, opečenou slaninu. Ta prý zkracuje život, ale když ona je tak dobrá. No a u toho nesměl chybět párek. Kdyby jeden... Tři jsem tam měl. A pěkně jsem si mlaskal. Taková snídaně, takovej výhled. Bora Bora nás vítalo a mi se co nevidět ocitli v přístavu. Tohle ráno jsem vstal skvěle naladěnej.

A pak už to jede. Hlášení kapitána, nově příchozí cestující na které zamávám vesele s úsměvem a párkem v ruce. Tedy tím na jídlo by člověk myslel. A taky nabídka toho, co můžeme dělat ty dva dny co tady budeme. Zní to vážně skvěle!

"Dobré ráno." Zašvitořím v odpověd Olivii. "Vyspal jsem se skvěle, děkuji." A hned vzápětí pokračuji. "Myslím, že pro tebe dnes budu mít ten úkol." Trvá to jen chvilku než má svůj toast. "Dobrou chuť."

Ale pak už přemýšlím nad tím, co dneska podniknu. Co bych tady chtěl vidět a zažít.

"Výlet na tu horu zní skvěle! Přidal bych se." Souhlasně kývnu k Olivii. "Pak uvidím kdy se vrátíme, ale najdu si pak nějaký ubytování mimo loď." Zatím neplánuji. Uvidím zda potom něco najdu, kdyžtak bych se vrátil na svůj pokoj na loď.

Ranní šichta
Primárně Love, Patrick

Povídání s Kirou příjemně utíká, i když chudina se může cítit spíš jak na výslechu. Čím více se rozpovídává, tím více ji zásobuji otázkami. Poslouchat ji a představovat si všechny ty zákoutí světa a všemožné aktivity je osvěžující. Možná si ani sama neuvědomuje, jak se zájmem hltám každé její slovo.
Víno postupně mizí, až do skleničky otočím poslední kapičky. Je čas se vrátit ke svojí práci. Omluvně se usměju a pustím se do úklidu po dnešním večeru. Přeci jen, paluba i restaurace musí být dokonale nachystána na zítřejší den. Naštěstí tedy na to nejsem sama. Richard s Dylanem jsou užiteční a dokonce nepeskují, když jim říkám, co kam odnést. Jestli se k nám později připojí i Su, tak s ní jen s úsměvem prohodím pár slov. Vlastně je to poprvé za celý den, co si můžeme trochu v klidu popovídat. Ač tedy konverzace nad vytíráním podlahy a utíráním stolů není zrovna ideální.
Restaurace se konečně opět blyští. Všechny ananasy a girlandy jsou ta tam. Dokonce nejsou ani žádné stopy po bláznivém havajském bowlingu. A když už ten bowling zmiňuju. Upřímně jsem opravdu nečekala, že něco takového bude mít úspěch. Ale očividně naše hosty ještě tolik neznám.
Pak už rychle do kuchyně pro talíř plný „zbytků“. Popřát všem dobrou noc. Sebrat kopu jídla, pití a tablet a zmizet ve vlastní kajutě. A zkusit se trochu vyspat před zítřejším dnem.
---
Mohu říci, že spánek jsem měla až neuvěřitelně klidný. Po celodenní fyzické námaze se stejně spí nejlépe. Takže mi ani nedělalo problém okamžitě vstát z postele a skočit do sprchy. Jo, pak se tedy ještě nahastrošit do těch uniforem. Taky se vám zdá, že spíš vypadáme jako armáda tučňáků?
Nebudu si ale stěžovat a místo toho se vydám do kuchyně pozdravit personál a optat se jestli všechno probíhá v pořádku a my můžeme chystat na snídaně. Vyfasuju něco rychlého na zakousnutí, hrnek s kávou a pak už bleskovým krokem mířím opět nahoru, kde si kafe i talíř s jídlem položím za bar, kde postupně upíjím a ujídám.
„Dobré ráno!“ Krátce zívnu a kouknu po celém osazenstvu. A pak už se přidám ke společné práci. Opět prostřít. Nachystat příbory. Hrnečky. Skleničky. Všechno aby se lesklo. A nikde nebylo ani smítko natož něčí vlas. Pak už zbývalo jen počkat na to, až se probudí i hosté.
Snídaně vlastně také proběhla v pořádku. I když jsme se se Su včera viděli poprvé, tak mohu říci, že nám to docela jde. A společně se nám daří splnit všechna přání.

Uvítání našich nových hostů jsem dostala tentokrát za úkol já. Asi abychom se se Su nehádali. Kývnu na Dylana, aby šel se mnou. A sama na tácek nachystám snídani šampionů, aneb koktej Mimosa na přivítání. Přeci jen měli bychom zachovat stejné podmínky uvítací ceremonie jako u předchozích hostů.
Opatrně seběhnu můstek na molo a s úsměvem přivítám dvojici pasažérů. „Dobré ráno. Ráda bych vás uvítala na lodi plné neomezených možností jménem Perla moří.“ Nabídnu dvojici koktejl mezitím co Dylan bere oběma kufry.
„Dovolte mi, abych se představila. Jmenuji se Alissa. A jsem jednou z vašich stevardů pro tuto plavbu.“
Drobně se usměju a uvolním cestu na můstek. „Slečno Valentine a pane Philipsi, prosím následujte mě do lodní restaurace, kde již na nás čeká kapitán.“
Pobídnu je a sama se vydám před nimi, abych je doprovodila lodí až k jídelně, kde si všichni vyslechneme Martinovo hlášení o tom, co všechno můžou naši hosté vidět, dělat a tak dále a tak dále. Prostě jen další ranní meeting. Naštěstí tentokrát nemá žádné připomínky k tomu, jak musíme všem hostům plnit, co jim na očích vidíme a optimálně jim splnit předem i přání, které ještě ani neřekli nahlas. Jako bychom to do teď nedělali.
Rychle pohlédnu na Su, jestli snad něco nepotřebuje a pak se otočím zpět na naše nové hosty.
„Zkusím prohlídku lodi udělat co nejrychlejší a nejstručnější. A kdybyste měli jakýkoliv dotaz, nečekejte a rovnou se ptejte.“ Věnuji jim krátký úsměv. „Ale nejdříve se zeptám, jestli pro vás mohu udělat něco, co vám exkurzi zpříjemní. Něco k pití? Cokoliv.“
Jestli nějaké objednávky padnou, tak jen mrknu směrem k Jackovi, aby se o to postaral.
„Bohužel vás nejdříve budu muset nudit krátkou bezpečnostní instruktáží. Ale bude to jen minutka. Samozřejmě že platí, abyste se nevykláněli za jízdy z lodi, nerozdělávali otevřené ohně a tak dál. V případě, že něco takového nastane, tak okamžitě upozorněte někoho z posádky a my se již o vše postaráme. Hasicí přístroje jsou v každé místnosti a zároveň je loď vybavena automatickým hasicím zařízením. V případě že by došlo k potápění lodi…“ Odmlčím se a představím si náraz do ledovce a potápějící se Titanic až se tiše pobaveně uchechtnu. „Máme dva záchranné čluny, které jsou na krajních palubách. Již jsme kolem nich procházeli. Mají uzavíratelnou střechu, vysílačku, zásoby jídla a pitné vody, GPS… Vše co je potřeba pro velmi rychlou záchrannou akci.“
Dokončím naučený monolog, který je vlastně téměř přes kopírák, jako ten co věnovala Su našim prvním hostům. Dlouze se nadechnu a oběma podám tablety.
„Tato loď je vybavena pokročilým objednávkových systémem, k čemuž slouží tyto Vaše osobní tablety. Stejné tablety najdete i ve svých kajutách, ve všech částech lodi a stejné tablety máme i my jako členové posádky. Přes tablet se dá objednat úplně cokoliv, jídlo, pití, služby… Vlastně cokoliv co vás napadne. Můžete vybírat z přednastavených možností, stejně tak napsat požadavek vlastní. Stejně tak si můžete i vybrat konkrétního člena posádky, který má Vaše přání splnit. Tablety lze používat v jakoukoliv denní i noční dobu.“
Chvíli počkám, než tuto hlavní informaci vstřebají, nebo jestli náhodou nemají nějaké otázky.
„Ještě je tu jedna věc k tabletům. Všechny splněné požadavky a jednotlivé stevardy lze v průběhu celého dne a plavby hodnotit hvězdičkami, podle toho jak jste byli spokojeni.“
Omluvně se usměju, že je zavaluji tolika informace, ale bohužel je to má povinnost.
„Nějaké dotazy, nebo přání? Nebojte se ptát, těch informací je spousta.“

Perla

Od rána jsem byla nadšená, že konečně nastal ten den. Další změna. Další šance. Kdo ví, co mi plavba přinese a jak mě obohatí? Duševně, samozřejmě.

Oblékla jsem si černé dvoudílné plavky. Přes to oversized černé průsvitné triko, které mi končilo nad koleny a uprostřed mělo velikou neonovou cyberpunkovou vážku. Krk zdobí zčásti kožený a zčásti kovový obojek. Prsty zlaté prsteny. Náušnice jsou nenápadné pecky. Septum je výrazné samo o sobě. Hm, ještě sluneční brýle a klobouk.

Konečně můžeme vstoupit na palubu a hned se kapitán ujímá proslovu. Nebo spíš hlásiče. Trochu mi to jde jedním uchem tam a druhým ven. Všem cestujícím věnuji přátelský úsměv. Díky bohu, žádní důchodci! Ti umí být dost otravní.

Přemýšlím, jestli se přidat na nějaký výlet. Jelikož už tu nějakou dobu jsem, část z toho už mám za sebou. Taky ráda přespím už na lodi. Moc lidí tu asi nezůstane, tak nebude špatné si to tu projít v komorní atmosféře. Ale nejdřív nás čeká exkurze pod vedením Alissy. Snad mi z těch informací nepraskne hlava.

BORA BORA

všichni

Včerejší noc byla.. velmi příjemná. Ať už ta zábava s Codym, nebo ta masáž od Su. Usínala jsem opravdu spokojená, s tím, že zítra to bude ještě lepší.. Když se ráno vzbudím, je mi docela dobře. Ani hlava mě moc nebolí. Nevím zda bych řekla že mám kocovinu, ale.. Dobrá, asi ji mám, ale není to tak hrozné. Ještě že jsme se úplně nezlily. Zajímalo by mě, jak na tom bude Cody, když kombinoval pivo a rum.

Vstanu a jdu do koupelny, dát si sprchu. Po sprše se osuším, vezmu si bílé spodní prádlo, navoním se lehkým, ale svěžím parfémem a chvilku přemýšlím, co si obléct. Nakonec se rozhodnu, obléknu si bílé, příjemně volné šaty, klobouk, černé sluneční brýle a svou luxusní, koženou ruční kabelku. Takto se vydám nahoru.

Když vyjdu na palubu, na chvilku se zastavím a sleduji obzor. Je to vážně nádherné, už se tam moc těším! U úsměvem na tváři dojdu do jídelny, kde všechny pozdravím. "Dobré ráno". Pohled mi pak padne na Codyho. "Jaké bylo spaní? Nebo spíše, jak se vstávalo?" Lehce se ušklíbnu.. U Su si k snídani objednám francouzský toas s ovocem a když mi jej pak donese, poděkuji a velmi mile se na ni usměji. Je vážně úžasná..

Kapitán skrze reproduktory řekl že se k nám ještě někdo připojí a že budem muset čekat. No, aspoň si v klidu dojím snídani a ještě si pak u Alissy objednám nealko mojito.. Když jsou pak ti dva noví hosté přivedeni k nám, mile se na ně usměji a decentně mávnu rukou, na nějaké bližší seznámení bude čas později. Teď se ukázal kapitán, dokonce osobně, a začal mluvit o ostrově a jeho možnostech. Většinu toho jsem už věděla, nebo aspoň tušila.

Když kapitán skončí, Alissa se má ujmout nováčků, a tak se zvednu a dojdu k Su. "Ráda bych si pronajala chýši, bude to lepší než být zavřena v nějakém pokoji.. Pak, bych se chtěla podívat na tu horu Otemanu, četla jsem že je odtamtud nádherný výhled na laguny. Potom se uvidí, ale potápění se, zní dobře.. Přidal by se někdo?" Po posledních slovech se s pousmáním ohlédnu na ostatní.

Na Bora Bora

Po tom co se Martin otočil a dal se po schodech nahoru, jsem se usmála na všechny a řekla.
"Jestli by jste s něčím potřebovali pomoct, nebo poradit, prosím jsem tu pro vás. Kdyby jste chtěli na ostrově strávit delší dobu a potřebujete pomoct s nabalením věcí, neváhejte se na mě obrátit."

BORA BORA

Alissa, Olivia, Cody, Kira

Ráno jste se vzbudili za poklidné jízdy téměř bez vln. Nikdo vás nevyrušoval a mohli jste se z postele vyhrabat kdykoliv se vám zlíbí. Na horní palubě už Alissa a Su připravili stoly na snídani. Bohužel je vzbudil nastavený budík a ve své stewardské rovno-šatě už museli makat.
Všichni jste se pomalu dostali nahoru na snídani a naskytl se vám krásný pohled na azurové moře, modrou oblohu a pálivé slunce. Po levé straně se už objevil ostrov a několik dalších lodí.
Su a Alissa přijali vaše objednávky a snídaně byla za několik minut na stole podle vašich přání. Kolem deset nula nula opět ožili reproduktory lodě a ozval se Martin.
"Přeju krásné ráno. Po levici můžete vidět ostrov Bora Bora a zakotvíme do hodiny. Prosím všechny hosty, aby i po zastavení zůstali ještě na lodi. Připojí se k nám další dva hosté a proběhne krátký, ale důležitý meeting, kde vám představíme všechny možnosti, které můžete na Bora Bora využít. Věřím, že budete maximálně spokojeni. Děkuji."


O padesát minut později už vaše loď zakotvila u velkého mola, které vypadalo nově.

VŠICHNI

Love a Patrick obdrželi informace, kdy a kde se můžou nalodit a tak už mohli z mola sledovat jejich loď s názvem Perla moře, jak se přibližuje k molu.


Hned jak byla bezpečně uvázána a můstek byl spuštěn, byli Alissou pozvání na loď a jejich zavazadla byla odnesena lodním poslíčkem Dylanem. Love a Patrick vyšli na palubu a Alissa je hned zavedla do jídelny s barem, kde už všichni ostatní hosté čekali.

Kapitán Martin seběhl z nejvyšší paluby po schodech a s úsměvem všechny přivítal.
"Ještě jednou všem hezký den a vás slečno a pane, chci přivítat na Perle Moří a ujistit vás, že bude o vás královsky postaráno. Já jsem kapitán Martin a vítám vás. Alissa vás provede lodí a ubytuje vás, vysvětlí vám všechno jak funguje a všechny služby, které můžete využít, ale nejdřív dovolte ať vám všem vysvětlím možnosti zábavy a turistiky na naší první zastávce Bora Bora." Mluvil střídavě ke všem a k nově příchozím. S úsměvem na tváři, který se nemění.
"Na tomhle krásném ostrově se zdržíme dva noci. Ty můžete strávit na lodi, nebo si pronajmout hotel na ostrově. K dispozici jsou zde desítky restaurací, barů a nočních podniků. To všechno není v ceně vaší jízdy, ale dovolte ať vám představím všechno co můžete využít v rámci naší společnosti. Vodní skútry, potápění, rychlo-čluny, rybaření, opalování na soukromé pláži s obsluhou, zaplavat si s delfíny, nebo sledovat obří želvy v jejich přirozeném prostředí. A pak tady máme zájezdy. Hora Mahia, hora Otemanu, pláž Matira a nebo koupání s tygřími rejnoky. Tyto místa jsou vzdálenější a proto je nutno jít s instruktorem, který čeká na ostrově. O zapsání na zájezd prosím řekněte Su nebo Alisse. Loď je vám samozřejmě k dispozici po celou dobu a personál taktéž, prosím neváhejte kdykoliv říct, napsat, nebo zavolat jestli budete s něčím potřebovat pomoct. Přeji vám ničím nerušený pobit." Pak kývl na Alissu, ať se ujme nově příchozích a vybral se zpátky po schodech nahoru do řídící místnosti.