| |||
V KAJUTĚ Alissa Doskládám komínky prádla do šuplíku a na chvilku si vydechnu. Z vlasů si stáhnu gumičku a prsty si je pak trochu rozcuchám, abych je měla hezky volné, drdol tady zatím nebude třeba. Gumičku si sundám z ruky a položím ji na stolek vedle postele. Krátce na to slyším klepání na dveře a hlas. "Vstupte, je otevřeno!" Zavolám nazpět a chvilku čekám než se objeví barmanka. Jak milé že to přinesla osobně. "Aah, děkuji". Dojdu k ženě a sklenku si vezmu do ruky. Vypadá to moc dobře. "Všechno?" Zopakuji s povytaženým obočím a s lehce cukajícími koutky úst. Zvednu sklenku ke rtům a ucucnu. Mmm, dobré. Uznale kývnu a napiji se znovu, trošku více. Skleničku pak odložím na stolek a zadívám se na Alissu. "Omlouvám se, zda jsem ho nepostřehla, ale smím znát vaše jméno?" Zeptám se přátelsky a s pousmáním. Dojdu k posteli, vezmu svou černozlatou ruční kabelku a vytáhnu z ní bankovku. Dojdu k Alisse a natáhnu k ní ruku s padesáti dolarovkou. "Děkuji". Počkám až si ji vezme, dojdu ke stolku a vezmu skleničku s mojitem, abych se opět napila a položila ji zpět. "Pravda, něco by jste pro mě udělat mohla". Dojdu ke skříňi, otevřu ji, skloním se a chvilku hledám něco ve věcech. Za minutku nebo dvě vylezu, dojdu k Alisse a v každé ruce držím plavky. "Co myslíte? Tyhle, mebo tyhle?" Ukážu obě možnosti a čekám na Alissy názor. Ty které se budou líbit více si nechám, druhé vrátím do skříně. Už už si chci plavky vzít na sebe, ale pak je položím na postel a z šuplíku ze stolku u postele vytáhnu lahvičku s opalovacím krémem. Dojdu k Alisse. "Mohla by jste prosím?" Natáhnu k ní ruku, otočím se zády k ní a rukou si vlasy ze zad stáhnu na hruď. |
| |||
Jedna whiskey sour, jedno mojito Od baru ke kajutám Částečně Jimmy, ale hlavně Olivia Vyslechnu si objednávku Jimmyho a musím se znovu usmát. „Vaše přání je zaznamenáno. Nechám Vám to doručit na pokoj.“ Nadechnu se k pokračování, ale pak jen pokývu hlavou a opětovně vydechnu. Lehce ironickou poznámku už si nechám pro sebe. Bylo by dobré nejdříve hosty poznat, abych věděla, co vše si mohu dovolit a co už je za hranou. Ještě by mě hodili přes palubu a to jsme ještě ani nevyrazili. A o čem že měla být ironická poznámka? Ve chvíli kdy do club sendvič nedáte šunku, tak už se nejedná o club sendvič ale BLT sendvič. A pokud bychom vyžadovali sendvič s humrem, nebo humří pastou, pomazánkou nebo čímkoliv tomu se podobající, tak už to bude prostě jen a jen humří sendvič. Ale vlastně si vzpomínám na jedno rychlé jídlo s humrem. Byly to takové humří rolky, něco jako hot dog, ale místo párku je spousta natrhaného humra. V New Yorku člověk narazí opravdu na cokoliv v kombinaci s čímkoliv. Zadám kompletní objednávku do kuchyně. A sama se pustím do míchání koktejlu, nikam úplně nespěchám, tak aby koktejl byl hotový v podobnou dobu jako jídlo. Whiskey sour. Tak jestli se po kombinaci whiskey, citronové šťávy, bílku, slaniny, humra a majonézy pan Allen nepozvrací, tak to už doopravdy vydrží úplně všechno. Vytáhnu nachlazenou sklenici a kleštičkami přihodím pár kostek ledu. Nachystám si šejkr a pak prsty přeběhnu po lahvích whiskey. Různé druhy, různé chutě, různá kvalita. Mám radši, když mi host při objednávání sedí na baru, dá se tak lépe odhadnout, na co přesně by měl chuť. Objednávky na dálku jsou vždycky trochu větší riziko, ale nakonec zvolím základní postup, bez jakékoliv změny. Vyberu tu správnou lahev a veškeré ingredience začnu sypat do šejkru. Whiskey, citronová šťáva, medová voda, vaječný bílek. Důsledně promíchat, tak aby bílek vytvořil překrásnou pěnu. Pak už jen nalít do skleničky. Ozdobit citronovou kůrou a hotovo. Oznámím kuchyni, že moje část objednávky je hotová a předám koktejl, komukoliv, kdo si pro něj z obsluhy přijde. Bleskově dotyčnému ještě vyjmenuju, co v koktejlu je, jaká značka whiskey a tak dál. Nemusí to Jimmymu vykládat, ale musí mít trochu ponětí, co nese. Odnesla bych to sama, ale na tabletu právě vyskočila další objednávka. „Mojito, méně rumu, více máty, 2 kostky ledu.“ Čistá objednávka, nad kterou není ani tak potřeba přemýšlet. Poprosím kolegu, aby mi skočil pro čerstvou mátu, a mezitím se postarám o zbytek. Do skleničky přidám třtinový cukr a limetku nakrájenou na kousky plus lehce zakápnout limetkovým sirupem, aby chuť byla ještě více osvěžující. A. Už je tady i máta. Lehce si přivoním, abych zjistila intenzitu chuti a vůně limetky. Do sklenice přidám i mátu. Více máty. Takže prostě hodně máty. Důkladně zamíchat, aby se všechny chutě správně spojily, odměřit bílý rum, zalít sodovkou, přihodit dvě kostky ledu, znovu promíchat a tadá. Jeden z nejlepších letních drinků, který se dokáže zavděčit všem. A zároveň se dá skvěle pozměňovat, někdy tam přidáte maliny, jindy pomeranč, někdy zase místo bílého rumu zvolíte ten tmavý. A pokud nechcete alkohol? V pohodě, máme pro vás virgin variantu. Položím si sklenici s mojitem na tácek a zadívám se do tabletu, od koho vůbec objednávka přišla. Olivia Hale. Kajuta. „Budu hned zpátky. Když tak si prostě někomu řekni o pomoc.“ Mrknu na svého kolegu. Následně se rozejdu po paměti k dané kajutě. Zkontroluju jméno na dveřích. Krátce zaklepu na dveře. „Paní Hale, mám pro Vás vaši objednávku.“ Přihlásím se u dveří a pak počkám na pokyn, že mohu jít dovnitř. Loktem otevřu dveře kajuty a vejdu dovnitř. Zavřu za sebou. V tichosti se rozejdu propojovací chodbičkou do ložnice. Zůstanu stát na hraně ložnice a sleduji ženu před sebou. Fajn. Tohle se mi za moji kariéru ještě asi nestalo. Ano, svlíkající se pánové kolem třetí ráno v hospodě. To ano. Ale vždycky jsem dotyčného stihla zpacifikovat dřív, než šly dolů i trenky. Na tváři postupně zmizí jakékoliv překvapení a vymění ho vlastně až spokojený úsměv. Přeci jen, nesuďte mě. Dokážu ocenit, když před sebou vidím někoho, kdo se opravdu nemá za co stydět. A jestli to je muž nebo žena. Čert to vem. A navíc. Když srovnám svoji uniformu, která úplně nedovoluje volný pohyb, tak co bych za to dala, kdybych ji ze sebe mohla shodit. Asi se půjdu podívat na pánský model, přeci jen na práci se šejkrem potřebuju volné ruce. Budu to muset časem doladit. Ale ano. Snažím se za každou cenu udržet profesionální dekorum. „Vaše mojito.“ Předám skleničku ať už osobně Olivii, nebo na stoleček. „Mohu pro Vás ještě něco udělat? Myslím, že v možnostech této lodi je snad opravdu úplně všechno." |
| |||
Sprcha Všech sedm lodníků Cože? |
| |||
Cesta od kajut k jídelně Především Cody, ale i Olivia, Su a další pozorní Olivie, jak jsem trochu čekala, burger vynechává. Ale vlastně mě trochu překvapí tím, že se přihlásí k návštěvě bazénu. To jsem u ní moc nečekala. Spíš ležení na lehátku natřena opalovacím krémem. Ale já nemám nejlepší odhad na lidi a tak to ani moc neřeším. "Uvidíme, třeba se u bazénu potkáme po obědě všichni," nezavrhuji svou účast. Něco mi ale říká, že si spíš po obědě dám chvilku pauzu na lehátku ve stínu se studeným pitím. "Nic tam nepotřebuji, pojďme rovnou," odpovídám záhy i na Codyho další dotaz. Věřím, že zavazadla budou na místě a zároveň věřím i tomu, že kajuta předčí má očekávání. S těmi slovy se otočím, neboť prohlídka skončila k odchodu směr jídelna. Tedy zase chytnou lem šatů a vystoupat po schodech výše. Něco mi říká, že se snad na téhle dovolené naučím nosit krátké šaty. Tedy, já je občas nosím, ale dlouhé mám na rozdíl od mých fanoušků mnohem raději. |
| |||
Dilema A na odpověď na moji otázku jsem nemusel čekat vůbec dlouho. Ono se věci měly takto. Velmi, ale velmi mě lákalo se prostě zavřít ve své kajutě a prostě jít spát. Chodíval jsem jako malý kluk. Sice až po obědě, ale teď si to mé tělo žádalo o chvíli dřív. Na stranu druhou, pokud s vámi půjde na oběd taková dívka jako Kira? Odmítnete? Já teda ne. A ještě když se tak vesele usměje. Rychle než bude pozdě! "Platí!" Odsouhlasím plán. A druhá část otázky? Olivie se přidá do bazénu! "Dohodnuto!" Zamrkám na ni. "Vezmu si ty nejlepší plavky co tady mám." Dodám ještě s úsměvem než začne prozkoumávat svoji kajutu. "Vyrazíme rovnou nebo se ještě podíváš do své kajuty?" Zeptám se Kiry a tak nějak doufám že jsem nic nepokazil tím tykáním, ale venku jsme se přece představili. Bude to určitě v pohodě. Já jsem v podstatě nachystaný. Do postele padnu někdy později. Nebo to prostě zkusím přepít. |
| |||
EXKURZE všichni Výdech, nádech.. Opravdu ten hulvát právě vzal ten tablet Su z rukou a hodil jej do moře? To je.. Hrubé, nevychované. Možná že má ještě kocovinu, ale to ho neomlouvá. No jak myslíš Jimmy.. Nechám to být, toho ignoranta si vůbec nevšímám a jdu, stejně jako ostatní, za Su. Příď vrchní paluby.. Výhled je opravdu pěkný. A ta lehátka později jistě využiji. Jídelna a bar.. Vcelku pěkné, vkusné. Jsem poměrně zvědavá na um zdejších kuchařů, stejně tak na tu barmanku. Vypadá mile, je hezká, ale jak je na tom třeba s koktejly, to se teprve uvidí. Spousta personálu jsou poměrně mladí lidé, tak snad je sem nebrali jen pro to, že dobře vypadají. Zadní sluneční paluba.. I zde jsou lehátka, ale také bazén. To je dobré, jistě přijde vhod pokud budou dny opravdu horké. Sejdeme do podpalubí a to už je v podstatě vše. Dívám se směry kde Su říká že co je a snažím se si vše zapamatovat. Když je prohlídka uzavřena, podívám se na Codyho. "Oběd vynechám, ale do bazénu se pak připojím ráda". Řeknu mile, podívám se ještě na Kiru a pak už jdu ke dveřím na kterých je mé jméno. Otevřu, vejdu dovnitř a zavřu za sebou. Vyzuju se, boty odložím stranou a vezmu svůj nový tablet. Pošlu požadavek na bar. "Mojito, méně rumu, více máty, 2 kostky ledu". Odeslat a hotovo.. Trochu pozorněji se rozhlédnu po pokoji. Tedy, už jsem byla ubytovaná i v luxusnějších místech, ale, je to tu pěkné, jsem spokojená. Vysoukám se ze svých šatů a položím je na postel. Pak vezmu svůj kufr, také jej dám na postel a přiložím na čtečku svůj palec, abych kuft otevřela. Vše mám úhledně složeno, takže stačí jen vydavat komínek po komínku a vložit věci do skříňky. Mám s sebou i notebook a svůj vlastní tablet, obojí přendám na stolek. Mám čas a tak v klidu vybaluji. Když by přišel někdo s pitím co jsem si objednala, vyzvu ho ať jde dovnitř. Sice jsem nahá, ale nemám nic zač bych se měla stydět. Jsem zvědavá zda mi drink přinese přímo Alissa. |
doba vygenerování stránky: 0.10416698455811 sekund