Na lodi - exkurze
Asi všichni

Cody zahlédl můj výrraz. Teď už je to jisté, když to i komentuje.

"Ne, děkuji. Určitě dostanu svojí," odmítnu s díky nabídku jeho skleničky.

Naše milé seznámení bourá přiopilý spolucestující. Tedy minimálně já si myslím, že takle barevný ve tváři není úplně přirozeně. Ale kdo ví, máme mezi sebou hodně různých barevných variant. Samozřejmě nic proti odlišnostem!

Barmanka co podarovala mimo jiné i Codyho přijme mou žádost a po krátké konverzaci s Olivií, se jí vydá splnit. Tentokrát místo skleničky Codyho sleduji její vzdalující se záda. Ty šaty musí být děsně nepohodlné.

Jen co mizí, slova se znovu sttečně ujímá naše průvodkyně.

Cestu v davu snáším dobře. Držím se v okolí Codyho, neb mi zatím jako jediný přišel tak nějak normální a mně zatím asi nejbližší. Navíc se choval pěkně zdvořile.

Oči mi bloudí po vybavení lodi. Opravdu jsem si myslela, že bude větší, ale pokud tu budeme jen my, nemělo by nám být příliš těsno. Navíc ani personálu tení úplně mnoho. Což je asi ve finále nejlepší možný výsledek. Přesouváme se k baru. Černovláska přitančí se sklenkou v ruce a já se jí ochotně ujmu. I za nabízené brčko jsem ráda.

"Díky," špitnu, abych co nejméně rušila exkurzi.

Už už se chci vidat osamněle nahoru, na můstek. Asi mě to láka více než lehátka na sluníčku, ale také je to možná jen profesní deformace. Pár lodí jsem už na svém kanále také měla.

Podpalubí nabízí ubytování a kuchyň. Já jsem víc zvědavá na to, jak moc se bude loď houpat. A taky jan osazenstvo bude zvládat mořskou nemoc. Cody zve na oběd. Usměji se. Jeho nadšení mě začíná blbnout.

"Na burger a hranolky ano, vajíčka vynechám," souhlasím s jeho nabídkou vesele. Vzápětí si málem loknu kostky ledu z prázdné skleničky. Byla nějaká ... malá.

Představení lodě

Když jsem viděl jak jsem svou poznámkou dostal do úzkých Su... Na jednu stranu mě to pobavilo, na stranu druhou jsem si říkal abych tu dívku nějak... Nezlobil? Neotrávil? Nechtěl jsem jen aby se cítila nějak špatně. Jsem prostě takový.
"Nezlobte se Su, nemyslel jsem to nějak špatně." Vyhrkl jsem hned ze sebe když byť jen na malou chvíli zůstala stát s otevřenou pusou. "Až budete mít víc času, rád bych si poslechl vyprávění z cest." Zamrkám s úsměvem na rtech který mě opouští málokdy. "Máte u mě sklenku nebo nějaké vaše přání."

Netrvá to dlouho a jdeme po lodi i s instruktáží a najednou jsem tasen. Jako ve škole kdy mě nachytají nepřipraveného. Lehátka, bazén, opalování, bar. Něco na zub. Jsem nadšený že jsem se pro tuhle dovolenou rozhoupal. A když tak myslím na něco na zub a míchaná vajíčka, uvědomím si že mám hlad.
"Na oběd bych si dal burgr, míchaný vajíčka a hranolky." Zasním se sám pro sebe. No jo, je to divná kombinace, ale všechno z toho mám rád.

A to už jdeme kolem kajut kde budeme bydlet. "Přidáte se někdo na oběd? Nebo po obědě někdo do bazénu?" Zeptám se zvědavě a rozhlédnu kolem sebe po ostatních.

Chce to odvahu…
primárně Jimmy + Kira, Olivie

Při předávání coly pánům pouze kývnu na srozuměnou a v tichosti se vzdálím. Kdyby něco chtěli, vědí komu a kde si o to říct, takže není potřeba dalších slov.

Následně zaznamenám blonďatou princeznu (Kira), jejíž pohled až moc konsternovaně hypnotizuje Codyho skleničku s nealkoholickým nápojem. Tázavě zvednu obočí a už už se chci zeptat, jestli nechce náhodou taky jednu. Naštěstí mě předežene.
S úsměvem kývnu. „To je samozřejmost. Hned to bude.“
„…hlavně ať to není Zero nebo nějaká jiná ošizená varianta…“ Musím se nad tím pobaveně pousmát. No Zero colu vám tedy nedonesu, ale co se týče té ošizené varianty, to bohužel asi nesplním. Coca-cola s kokainem už se dávno nevyrábí. Ač asi donést colu a kokain vedle na talířku, to se klidně vsadím, že by vedení této lodi zařídit zvládlo. Bože, Alisso, chovej se profesionálně.

„Budu se těšit.“ Odpovím Olivii stejně vlídným tónem a s uvolněným úsměvem.
Vlastně mi je tato dáma sympatická. Šampaňské mi také příliš nechutná. Ano, může být sebevíc kvalitní a drahé, ale většina barmanů ho stejně zkazí kompotovanou jahodou a nedej bože, když si ji ještě hodí do mrazáku, aby se nezkazili a šampaňské podchladili. A whiskey. Ano, je to jeden z nejoblíbenějších typů destilátů společně s rumem.
Pokud by se někdo ptal na moje osobní doporučení, nabídla bych gin. Miluju gin. Je to neuvěřitelně barvitý destilát. Každá značka má jiný obsah bylin, některé obsahují i jalovec či jehličí, takže jsou chuťově více zemité. Zároveň se dá velice dobře kombinovat. Nemusím snad ani vyjmenovávat letní klasiky jako espresso gin tonic, martini nebo negroni.

Odtrhnu se od svých myšlenek a zamířím zpátky na bar. Cestou už jen slyším Jimmyho stížnosti ohledně tabletu a přesně opačnou reakci od Codyho, který je očividně naprosto nadšený novou hračkou. A vlastně si dokážu představit, že někteří členové posádky by se mohli přetrhnout, aby jeho přání ve tři ráno splnili. Přeci jen, vydělávat se musí. A někteří to berou až příliš vážně. Navíc, tohle to hodnocení za pomocí hvězdiček nezdravě zvyšuje kompetitivnost mezi členy personálu. Každý se bude chtít chovat co nejlépe a optimálně klientům, co nejvíce lézt do zadku. Ještě že mě stačí ranní jóga s meditací, abych si vyčistila hlavu a nenechala se strhnout touhle podivnou hrou na hvězdičky a peníze.

Holka (Su), drž se. Hlavně zachovat úsměv. Několikrát nádech a výdech. Nenech se vykolejit. Ano, máš jim splnit každé přání, ale nesmí si s tebou utírat zadek. Ale je pravda, že naučit se správnou balanci mezi asertivitou, sebeovládáním, ochotou a zdvořilostí je složité a chce to hodně let praxe. Ale zatím si vedeš skvěle! Máš u mě panáka zadarmo.

Vrátím se za bar. Rovnou se natáhnu pro další skleničku a připravím colu s ledem a limetkou úplně stejným způsobem, jako předtím. Z dálky poslouchám výklad Su. Podle toho zvládnu načasovat i přípravu drinku. Ve chvíli, kdy skupinka vejde do prostoru restaurace, tak se rozejdu se sklenicí za Kirou, případně za Codym, pokud si skleničky vyměnili.
Znovu si naše hosty prohlédnu. Uvidíme časem. Zatím vypadají sympaticky všichni, ale to se může rychle změnit. Pan Allen už se dokázal projevit hned na začátku. Ale taky mohl jen zkoušet, co mu personál dovolí a nakonec z něho bude obyčejný klient.
No a co by člověk řekl, hned se mi ten člověk (Jimmy) zjevil přímo u baru. Osud?
„Rozmyslel jste si to s tou Bloody Mary?“ Krátce se zasměju. Ve chvíli když vidím, že si led z náhodného drinku hodil za košili, tak mu přisunu celou mísu ledové tříště. „Pokud mohu, tak ledová sprcha bude fungovat lépe. Ale ledu je tu dost, klidně berte. Můžu skočit pro další.“ Téměř provokativně se pousměju.

EXKURZE

Představení lodě

Zatím co jsem našim hostům představovala tablety, stewardka která stála u baru udělala objednané drinky a obsloužila pány.
Cody se zeptal na všechny možné služby, které zde ponoukáme a já se nadechla abych mu hned začala sypat možnosti, kdybych si nevšimla jeho širokého úsměvu. Jo, myslím že mi právě došlo co za služby má na mysli, takže jsem na vteřinku zůstala zasekla s otevřenou pusou. Vlastně je to docela na zamyšlení. Když jsem tu nastupovala, měla jsem pohovor a Martin se docela důrazně vyslovil, že musíme splnit úplně vše o co nás hosté požádají. Doslova ho budu citovat. "Musíte udělat vše o co vás klient požádá. Tohle je nejvíc exkluzivní plavba a zaručujeme našim klientům sto procentní spokojenost. Vše o co vás požádají. Právě proto je zaveden hvězdičkový systém a jestli nebudete mít plných pět, tak to extrémně ovlivní vaši mzdu."
Ale ... jsem si jistá, že nemyslel ÚPLNĚ vše! To by bylo dost přes čáru, budu muset za ním zajít a zeptat se ho.

A pak se ozval Jimmy a já docela ztuhla, protože jsem nečekala takovou reakci na tablet. "Ehm ..." Začala jsem, ale vložila se do toho paní Olivia. Vlastně asi slečna. Když domluvila tak jsem vzala Jimmyho tablet a řekla.
"Ano jistě, tablet není povinný, nemusíte ho využívat, je určen jen pro vaše pohodlí. Co se týče tabletu ve vaší kajutě, zeptám se nadřízeného co se s tím dá dělat, ale nejsem si jistá jestli se dá ze stěny vyndat."


A pak vezmu otěže do rukou a začnu s exkurzí.
"Teď si uděláme velmi rychlou prohlídku lodi a pak se budete moct ubytovat a o dvanáct nula nula vyplujeme. Pane Lamberte, možná vám prohlídkou taky zodpovím vaší otázku. Takže tohle je příď vrchní paluby, po stranách je několik lehátek na opalování a je odsud nejlepší výhled na moře. Pak se přesuneme dovnitř, tady je jídelna, snídaně, oběd a večeře je podávána flexibilně podle vaší chuti a na jídelním lístku najdete vše dostupné. Samozřejmě je vám po celou dobu k dispozici různé občerstvení, snack bar, nebo něco pod zub. Stačí říct, nebo o to požádat přes tablet a my vám uděláme sendvič, míchaná vejce, nebo cokoliv na co budete mít chuť. Snack bar obsahuje téměř vše, sladké, slané, oříšky, popcorn, žvýkačky a podobně."

Pomalu se přesouváme přes jídelnu s šesti stoly k baru, kde Alissa připravila drinky. U každého stolu jsou dvě židle. Prostřeno je kvalitním ubrusem a na vrchu leží menu lístek.
"Tady je bar, kde vám připravíme alko nebo nealko nápoje, stačí jen říct. Taky tu máme široký výběr tabákových výrobků. Následujte mě prosím ven na zadní palubu. Tohle je zadní sluneční paluba. Po okrajích lehátka a uprostřed bazén, který se udržuje na přijatelných dvacet šest stupňů, ale dá se to přenastavit podle přání. Na požádání vám přineseme slunečníky, aby jste měli chládek podle chuti. Můžete se podívat nahoru, nad barem a jídelnou je kapitánský můstek, odkud kapitán řídí loď."

Schody nahoru i dolů do podpalubí jsou uvnitř nedaleko baru a všichni jsme prošli kolem nich.
"Následujte mě prosím do podpalubí. Opatrně po schodech, pomalu. Takže tady se nacházíme na hlavní chodbě. Ve předu pod jídelnou se nachází kuchyň. Úplně vzadu jsou kajuty personálu a tady po stranách jsou vaše kajuty. Na dveřích jsou lístečky s vašimi jmény a vaše zavazadla by už měli být uvnitř. Jestli budete chtít pomoc s vybalováním, prosím jen si řekněte."

NA PALUBĚ

všichni

Ani moc nevnímám příchod barmanky, soustředím se na svůj tablet. Hmmm.. Zdá se že je úplně osekaný. Kromě té aplikace tam není vůbec nic, ani přístup na internet. Zajímavé. Zamýšleli to tak už při výrobě, že budou čistě jen pro objednávky hostů? Slyším jak ke mně někdo jde a chvilku na to i příjemný, ženský hlas. Ukončím co jsem dělala a zvednu pohled.

"Já vlastně šampaňské nemám ráda. Nikdy mi moc nechutnalo. Stejně tak whiskey.. Teď chuť na alkohol nemám a nemám ani žízeň. Ale později se na baru určitě zastavím. Děkuji". Vlídně se na barmanku usměji.

Je to poměrně pohledná žena. Mladší než já, ale né o tolik než třeba Su.. Když pak barmanka odchází, přistihnu se jak ji koukám na nohy a zadek. No co.. Cody je z tabletu řekla bych potěšený, možná až nadšený. Což vykouzlí mírný úsměv na tváři i mně. Ten však hned zmizí, když se podívám na Jimmyho.

Udělám krok vpřed a na tváři mám stejný výraz jako když kárám podřízené. "To jste myslel vážně?" Pronesu lehce autoritativně, s lehce pozvednutým pravým obočím. "Pokud se vám něco nelíbí, není třeba házet to přes palubu. Takový tablet nadělá v moři velikou škodu.. Když by se vám nelíbil někdo z nás, hodil by jste nás přes palubu také?" Nedělám si legraci. Mluvím soustředěně s trochou autority, stále však klidně, určitě ne jak nějaká histerka..

"Pan Allen to jistě nemyslel vážně. Ten tablet prosím ukliďte". Podívám se na Su.

Úsměvy

Jen zběžně se podívám na tablet který jsem právě dostal do ruky a dál poslouchám Su která nám dává instrukce. "A tak to já bych si zase poslechl jaký všechny služby si můžeme objednat." Začnu se zubit od ucha k uchu.

Říká se, že muži dospívají později a někteří z puberty nevyjdou vůbec. Vlastně tedy ano. Z puberty do senility. Ale poslouchejte, já mám i tu druhou stránku která umí brát věci vážně. Jen se je snažím tak nějak trochu potlačit když je ta možnost. Když to pak přijde, tak to přijde. A když Su zmíní že je můžeme zavolat ve tři ráno aby jsme si povídali? Vykulím překvapeně oči. Takhle mě někdo zavolat, dvakrát nadšený bych nebyl.

Otočím proto tablet nahoru a dolů, dolů a nahoru. "Vyzkouším to!" Vyhrknu ze sebe nadšeně. Snad si i dám budík na druhou v noci abych tam mohl něco naťukat. Sám sobě se uculím nad tím nápadem.

Pak už však dostanu od Allisy svou colu. "Děkuji." Opětuji úsměv. "Určitě bych se ozval pokud bude něco potřeba."

A pak už tu máme Kiru. Neujde mi jak kouká na MOJI colu. Nakonec mi to nedá a natáhnu k ní ruku se sklenkou. "Ještě jsem si ani necucl, objednám si jinou." Zamrkám vesele.

Je to legrace když poslouchám jak Jimmy brblá. Že to hodí do vln a dojde Jam bude potřeba. Taky mám raději osobní jednání, ale někdy se tahle věc prostě hodit může.

Nudná přednáška a barmanka
Primárně Alissa

Během vysvětlování bezpečnostních opatření do sebe kopnu zbytek šampaňského. Mně rozhodně přišlo k chuti. Stewardka Su nám rozdá tablety a já ten svůj měním za prázdnou skleničku. Chviličku jí poslouchám trochu neslušně na půl ucha, zbytek pozornosti patří hračce v mých rukách.

Mou pozornost přitáhne až příchod další osoby. Černé vlasy, červený šátek, vypadá tak nějak normálně a její vzhled je mi bližší než Su. Přinesla skleničky Coly s ledem a ... a limetkou. Nevypadá to špatně, přistihnu se, že na skleničku v ruce Codyho koukám možná déle než by bylo slušné. Barmanka by si toho jistě mohla všimnout...

Pootočím se jejím směrem, když domluví s Olivií.

"Mohla bych také poprosit o Colu s ledem? Ale hlavně ať to není Zero nebo nějaká jiná ošizená varianta," dožaduji se své skleničky slušně s úsměvem.

Barman v akci

Zvednu hlavu k mladičké blondýnce (Sue), která byla pověřena provést naší klientelu lodí a všemi vymoženostmi, které tato plavba nabízí.
Lehce tázavě zvednu obočí. No. Křičet přes celou loď není úplně profesionální, zvlášť když si uvědomím, jaké typy lidí, si tuhle tu dovolenou mohou dovolit. Druhá věc je, že přesně kvůli těmto věcem máme k dispozici tablety, aby objednávky a všechna přání zůstala diskrétní a nevolali jsme tu na sebe jako děvečky, co pasou husy. Ale nedám na sobě nic znát. Pouze s úsměvem kývnu na srozuměnou. Víc neprofesionální by bylo potopit jiného stevarda a navíc to ani není můj styl.
Vytáhnu z lednice dvě nachlazené skleničky, kleštičkami do obou hodím trochu ledu a přeliju to colou. Dovnitř ještě hodím pár plátků limetky, aby cola dostala zajímavější chuť, a obě sklenice umístím na kulatý tác.

Rozejdu se společně se sklenicemi za skupinkou našich hostů. Pozorně si proskenuju tváře, ke kterým začnu přiřazovat jména, která byla v seznamu hostů. Hostů je pět a půl, takže není tak složité si je zapamatovat.
Pokusím se již z dálky odtušit, kdo si danou colu poručil, abych se nemusela trapně dotazovat. Naštěstí, to není tak složité určit. Oba dva muže prozradí lehký pohyb směrem ke mně a navázaný oční kontakt se sklenicemi s colou. Drobné neverbální náznaky, ale pokud je umíte číst, tak vám to práci servírky a barmanky značně usnadňuje.
„Prosím.“ Nabídnu Codymu jeho colu s decentním úsměvem. „Kdybyste potřeboval cokoliv dalšího, jsme tu pro vás.“
Příjemný muž. Sympatický. Normální. Tipovala bych ho na rum, nebo na nějaké dobré pivo. Ale vzhled může velice dobře klamat. Časem člověk může zjistit, že i takovýhle tvrďáci tajně popíjení cherry.

Následně se otočím k Jimmymu a donesu mu sklenici coly. Drobně se uculím, když si prohlédnu v jakém je stavu. Čekání na odjezd mu očividně dalo docela zabrat. Ztiším hlas, aby rozhovor probíhal jen mezi námi dvěma.
„Místo coly bych vám spíše doporučila Bloody Mary. Je to silně podceňovaný drink. Ale dokáže perfektně člověka srovnat.“
Dál nepokračuju. Ani to není potřeba. Ano, Bloody Mary je vynikající lék na všechny alkoholické problémy. Buď se poblijete hned, jak ho před vás barman postaví, což vede k tomu, že se vám udělá lépe. Nebo vás drink nakopne a udělá se vám znovu dobře. Je to win-win situace.
Počkám na odpověď, nebo jakékoliv odmítavé odmávnutí a jen kývnu a chci se otočit k odchodu.

Při odchodu si všimnu, že černovláska (Olivia) vrátila svou skleničku šampaňského stevardovi. Sklenička byla prakticky netknutá až na společenské ucucnutí. Pomalu k ní dojdu a počkám, než navážeme kontakt.
„Přála byste si něco sofistikovanějšího než francouzské šampaňské?“ Doprovodím otázku úsměvem.

Následně projdu pohledem i zbytek našich hostů (Kira, Ruth), kdybych náhodou na jejich očích viděla ještě nějaké přání.