Oběd

Kira, Olivia, Su

Objednal jsem si perlivou vodu. S citrónem, ledem, mátou, velkým brčkem a sklenkou whiskey. K tomu zeleninový salát doplněný o hovězí maso.

Rozhovory jsem chvíli nechal tak nějak proplouvat kolem mě abych se z místa, kde jsme se právě nacházeli zadíval na tu přírodu. Tuhle dovolenou jsem si zatím užíval, to je pravda. Přesto mi něco chybělo. Dostal jsem se na takové krásné místo a já si nemohl pomoct. Zábava je zatím organizovaná, jíme v týhle luxusní restauraci nebo na lodi. Kde nám nic nechybí. Chtěl bych ale něco obyčejnýho na takovýmhle místě.

Ještě malou chvíli jsem prázdně hleděl, ale to už se sklenkou whiskey kterou mi donesli.

"Jde si pak večer někde v klidu na pláži udělat oheň? Je tady takový místo nebo je to dovolený?" Podívám se tázavě na Su. "Já bych byl fakt nadšenej na takovýmhle místě si udělat nějaký jídlo na ohni." Na malou chvíli se odmlčím. "Kdybych měl kytaru tak bych na ni k tomu zahrál, ale se zpěvem je to horší." Začnu se smát.

"Omlouvám se že jsem teď chvilku nevnímal, jestli jste na mě někdo mluvil."

Pauza

Sejdu schody z můstku a zamířím zpátky k baru, kde si beze slov prostě sednu na zadek. Loď je aktuálně až na Patricka a posádku naprosto prázdná. Oběd se nás také netýká, protože oba poslední hosté se chystají jíst venku a co bylo potřeba uklidit je uklizeno.
Otočím se na Jacka. „Že bych tě mohla poprosit o jedno kafe. Mám pocit, že asi umřu. Dnešek fakt stojí za to. Moc děkuju.“

Než přede mě přistane kafe a já si konečně můžu poprvé loknout, tak se mi na tabletu ukáže zpráva od Olivie. Rozkliknu ji.
„Děkuju…“ Odvětím směrem k Jackovi, který přede mě položil šálek černé kávy, a čtu si zprávu několikrát dokola.
Vytáhnu tužku a papír a začnu si vypisovat poznámky z požadavků. Podtrhnu věci, které jsou důležité, a pak tablet opět vypnu.
Fajn. Tak první požadavek není, tak složitý. Nejsložitější to bude vymyslet logisticky, aby všechno bylo v prvotřídní kvalitě. Druhý dodatečný požadavek. To budu muset zaúkolovat agenturu venku na ostrově, ale taky by to neměl být problém. Ale to poslední přání? No, bohužel v mých silách opravdu není běhat dům od domu, jak jsem byla upozorněna. Ale agentura by to zvládnout mohla, že?

ROZPOČET

Když Olivia řekla, že všechny zve a mě taky, rychle jsem jí musela do toho skočit.
"Ne ne ne, jste moc hodná, ale tohle je všechno hrazeno v rámci vaší cesty. Všechno jídlo a pití, i mimo loď máte v balíčku, takže se ničím nemusíte trápit. Jedině nákupy a přespání mimo loď je na vlastní náklady."

Pak jsem se podívala do menu a kousla jsem si do jazyku. Tolik bych za jídlo nikdy nedala. Vždyť za jeden steak bych měla jídlo na týden pro dva. A moje mamka už tolik nesní co je nemocná, takže bych měla jídlo na víc. Na tváři ale nedám nic znát, sedím tu s lidmi co se koukají jenom na název jídla a cenu ani nevidí. Já se koukám nejdřív na cenu a až pak si přečtu co k ní je napsané.

Bruschetta s lososem, 14,99$ To mi musí stačit.
"Já si dám brusčetu s lososem." Řeknu když se číšník vrátí s nápoji.

Odpočinek na pláži

Nalodíte se na luxusní jachtu. Relaxační pobyt se vším všudy. A stačí pár hodin, aby se člověk cítil jako na horské dráze. Jestli je tohle teprve začátek, jaký asi bude konec? Jsem celkem ráda, že se objevil kapitán. Můžu si ještě na chvilku vydechnout.

Procházím se bosá v písku a užívám si tu nádhernou scenérii. Mířím k místu, kde jsem před několika dny sledovala Patricka s nebýt toho drobného zranění, možná by si mě vůbec nevšiml. Nebo o mně snad věděl celou dobu? Tak i tak, ve výsledku se zachoval jako pravý gentleman.

Dojdu k volnému slunečníku, odložím tašku, a udělám si pohodlí na lehátku. Vzpomenu si na hovor s finančním správcem, lustrováním Patrickovy složky, na tu podivnou jizvu...možná mám jen příliš bujnou fantazii, možná za tím vším vidím něco skrytého. Nějaké tajemství. Hmm.

Všechno to přemýšlení způsobí, že ve stínu na lehátku prakticky usnu. Bohužel žádný hezký sen mě nečeká, spíš taková zvláštní a slizská noční můra. Už bych ty horrory neměla číst.