| |||
Love Martin se na tebe hezky usměje a přikývne. "Samozřejmě mu to vyřídím. Přeji hezký den." Pak se otočil a zamířil nahoru za Alissou. |
| |||
Stále na lodi Zrovna jsem byl na cestě na bar pro nějaký drink, když jsem si všiml, jak Alissa stoupá nahoru po schodech. Nemá být teď akorát pryč? Okamžik se zamyslím a pak zamířím Love do pokoje. Před dveřmi zastavím a před vstupem zaklepu. Dveře jsou odemčené a tak nemám problém se dostat dovnitř. Rozhlédnu se po místnosti, zatímco se za mnou zavřou dveře. "Haló? Jsi tady?" zavolám do prázdného pokoje a směrem do koupelny. Pak, když se nikdo neozve, vyjdu zase ven mířím ven. Podívám se přes zábradlí, ale ani tam ji nenajdu. A tak mi nezbývá než vyběhnout nahoru, kde jsem viděl že šla Alissa. Dojdu ke dveřím od můstku, zaklepu a i bez vyzvání sáhnu na kliku a vstoupím dovnitř. |
| |||
Holčičí nákupy nebudou… Love, Martin „Zařídím, aby tyto léky byly k dostání i na palubě.“ Kývnu a poznamenám si k sobě názvy léků. Nad druhou informací se musím jen pobaveně usmát. „Víte, že to vůbec není nutné, slečno Valentine. Vlastně bych to tady na lodi ani neunosila, ale je to od vás opravdu milé.“ Už se chci rozejít směrem na břeh, ale v tu chvíli uslyším svoje jméno. Ramena mi škubnou a zastavím se v půlce pohybu. Sakra. Zase Martin. Co to bude tentokrát. Nebo jsem se snad provinila tím, že plním požadavky klientů? Otočím se s klidným úsměvem na tváři. A ten mě neopouští ani, když na mě Martin hodí přísný pohled. Bohužel o tomto palubním protokolu nemám tušení. Možná jsem jen špatně četla pravidla, nebo si ho teďka musel vymyslet. A tomu bych se vlastně ani nedivila. Ale hádat se nebudu, je to šéf. „Jistě, kapitáne. Moc se omlouvám.“ Odpochoduju okamžitě zpátky na loď a zbytečně se nezdržuju. Za rohem shodím svůj úsměv a vyměním ho za mírně podrážděný výraz. Zkazil mi holčičí nákupy a ještě to vypadá, že z toho budu mít další problémy. To je zase den. Projdu kolem restaurace s barem, do které jen krátce pohlédnu a pak už vyjdu schody na můstek, kde se postavím někam do prostoru a prostě čekám. |
| |||
|
| |||
VÝLET Cody, Su, Kira "Za mně je Rolls Royce velmi dobrý vůz. Velmi komfortní, luxusní a když je třeba, tak i rychlý.. Měla jsem cupé, ale před rokem jsem jej vyměnila. A jsem spokojená.. Model který mám teď je ještě komfortnější, má absolutní odhlučnění, ani když se jede tunelem není nic slyšet.. Ale chápu že spoustě lidí se líbí starší vozy. Můj bratr dlouho bažil po Shelby GT500." Řeknu ještě Kiře ohledně aut. "Ahaa.. Dobrá. Jsem ráda že se ti daří. Ale má nabídka trvá. O pořadu v televizi jsi třeba neuvažovala"? Ptám se zvědavě. Možná by to byla i jedna z mála věcí na které bych si našla čas. Lehce zavrtím hlavou když vidím Codyho teatrální reakci a maličko se u toho usměji. "Mohl by jsi i říct že jsi se s ní namazal na lodi. Ale nevím co na to veřejnost". Pousmějí se a pak už také zvážním. "Dej mu vědět ty, prosím. Můžeš mu dát mé číslo a pak už se nějak domluvíme.. Přijde mi to zdvořilejší než aby mu volal někdo cizí s tím, že chce jeho tým.. A mimochodem, jak se ti líbí dresy Vikingů? Jsi spokojený?" Zeptám se. Když se pak Cody zeptá co dělám, tak sáhnu do tašky a vytáhnu vizitku kterou Codymu podám. "Ing. Olivia Hale, Hale Medical Corporation. CTO = Chief Technology Officer". Logo zeleného kříže který ovlivňuje had a samozřejmě je tam uvedeno i mé pracovní číslo na telefon.. "Naše firma má pobočky po celých Státech. Já vedu tu mateřskou v Chicagu. Výzkum a prodej léků a technologií do zdravotnictví". Odpovím Codymu s tím že pokud má další dotazy, tak do toho. Nějakou chvilku jedeme, když náhle Sú upozorní na jednu místní zajímavost. Přes to že milence nemám tak se otočím a zvědavě se na uskupení podívám. "Su? Jeďte prosím trochu blíže a zastavte vůz. Ráda bych se podívala z blízka a udělala si pár fotek". Řeknu mile.. Chtěla bych aby Su vyfotila mně mezi Codym a Korou, pokud nebudou proti, a pak aby Cody vyfotil mě a Su samotné. Samozřejmě mým telefonem který má fotoaparát profesionální úrovně. |
| |||
NEPOVOLENÝ VÝLET LOVE a ALISSA Love a Alissa stáli před můstkem u východu z lodi a byli připravené loď opustit. Když se náhle zpoza Alissy ozval Martinův hlas, který právě zběhl z vrchní paluby. "Alisso!" Zatím co jste se za ním otočili, rychle přistoupil blíže k vám. Podíval se na Love a zdvořile se usmál. "Přeji krásny den slečno Valentine. Bohužel vám musím oznámit, že naše palubní protokoly nedovolují, aby byli všechny naše stewardky mimo loď." Na Alissu hodil přísný pohled a pak pokračoval k Love. "Jestli potřebujte asistenci na ostrově, okamžitě vám zavolám ostrovní asistentku z naší agentury, která vás bude provázet. I s odvozem jestli si přejete." Pak se podíval na Alissu a řekl. "Alisso počkejte mě na můstku prosím." Opět se otočil k Love. "Je něco s čím vám mohu být k službám slečno Valentine?" |
| |||
|
| |||
Nabídka Love Nechám její komentář bez odpovědi a jen pokrčí rameny. V jejím rozpoložení nemá význam se jakkoliv obhajovat. I kdybych ji teď odpřisáhla, že celá věc je jen její fantazie a celý můj konflikt s Patrickem byl jen ohledně rozbitého talíře a smetí v koupelně, tak by mi stejně nevěřila, takže je to úplně fuk. „Lékárna. To vůbec nebudeme problém, jenom raději zkontroluju, kde ji najdeme. Ať se mnou zbytečně nebloudíte po městě.“ Vytáhnu z kabelky tablet a začnu projíždět mapu a nejdůležitější místa. „Jo, máme ji prakticky po cestě do centra.“ Nakonec ještě zvednu hlavu od tabletu. „Ale kdybyste potřebovala něco obyčejnějšího, tak máme i základní lékárničku přímo na lodi.“ Nabídnu ji tuto možnost, kdyby se mělo jednat o obyčejný acylpyrin. Na poslední žádost jen kývnu hlavou. „Budu s tím počítat.“ Zkusím se ještě jednou usmát, ale pokud to na ni nemá žádný pozitivní vliv, tak toho radši nechám. „Slečno Valentine, víte, že pokud je vám moje přítomnost nepříjemná. Tak mě můžete poslat pryč? Tohle nemusíme absolvovat, pokud nechcete. Nové šaty vám můžeme pořídit i online.“ |
| |||
|
doba vygenerování stránky: 0.10023212432861 sekund