Jak to bylo dál

Dějiny Řecka plynuly dále. Válka v Thesálii byla ukončena a trójské síly vedené Hektórem a Aineiem se vrátily zpátky do rodné země. Bylo totiž třeba spěchat k obraně před Achájci, kteří plenili nedaleké království Thráků. Nemohli se tak Trójané zdržet, aby chránili pořádky, které v Thesálii mírovou smlouvou ustanovili.
Toho totiž využil ambiciózní král Agamemnón, jenž vedl obrovské achájské vojsko na pomoc Achillovi. Ten, ačkoliv zemřel, stále přinášel mykénskému králi záminku k prosazení své vlastní vůle. I po smrti Péleova syna tedy vedl svou armádu k Phthii, kde nyní kraloval Phoenix. Agamemnón, syn Átreův, však nehodlal respektovat rozhodnutí Trójanů, navíc učiněné pod tlakem, a prohlásil jej za neplatné. Když dorazil do Phthie, vyhnal Phoenixe a z trůnu jej sesadil. Naopak prohlásil králem Achillova syna Neoptolema a udatné spartské hrdiny Kastóra a Polluxe učinil jeho opatrovníky. Tím získal vliv nad Myrmidony a ještě rozsoudil mnoho sporů, které mezi nimi vznikly. Na svou stranu též získal udatného Patrokla, který vstoupil do služeb mykénského krále a vrátil se s ním na Peloponés. Taková byla tedy situace v Thesálii.

Další válka však probíhala i v Thrákii. Zde byl Rhesus v obležení vojsky Thersandra, Dioméda a Ajaxe. Ačkoliv nebyli Achájci dostatečně početní, aby dokázali hradby zdolat, vypálili celé království Thráků a uštědřili mu velkou újmu. Byli však tlačeni faktem, že Trójané, blízcí přátelé Thráků, se již vrátili z tažení a mohli chytit Achájce do pasti. Když tedy Rhesus odmítal otevřenou bitvu, vzali Achájci veškerou kořist a odpluli zase do Řecka.
Předtím se však ještě Diomédes odhodlal k poslednímu krutému činu. Všechny zotročené Thráky přivedl před hradby Sestu a nabídl jejich výkupné za obrovskou sumu. Na tu však Rhesus neměl finance, a tak nechal všechny zajatce Diomédes před zraky obležených Thráků popravit.
Achájci nechali za sebou vypálenou zem, avšak Rhesus u moci zůstal a počal s postupnou obnovou zničeného království. Aby byl chráněn před podobnými vpády, rozhodl se Rhesus uzavřít spojenectví s Trójou, neboť jeho dosavadní koalice thráckých měst se ukázala jako nepříliš efektivní a neschopná čelit takovým vpádům.

Jistého úspěchu dosáhl Diomédes, který vedl dobytí Alaeu a obohatil své muže o kořist. Zároveň upevnil vztahy s některými spojenci, zejména pak s princem Thoasem z Aitólie, který byl na tažení přítomen. Záhy totiž musel Thoas nahradit svého otce v Aitólii a od svého přátelství k Diomédovi neustoupil. Takto Diomédes upevnil své spojenectví s rodnou Kalydonií a rozšířil svůj vliv.
Vedle toho se mu podařilo shromáždit na svém dvoře mnoho hrdinů, s nimiž jednal jako s bratry. Získal i cenné přátelství Ajaxe Velikého, jehož slavné činy vstoupily též do legend.
Z úspěšného tažení se vrátil i Thersandros, který znovu usedl na trůn v Thébách a mohl sklízet plody svých úspěchů.

V Egejském moři však napětí neustalo, neboť v něm proti sobě stálo hned několik silných koalic. Největší pře pak panovaly mezi koalicí Lýkie, Kárie a Kosu s Egejským spolkem. Docházelo i v budoucnu k neustálým konfliktům o ostrovy a šíři sféry vlivu.
Pře však vznikaly i mezi samotnými Anatolci. Velkou konkurencí se stal Apollónův spolek založený Priamem a koalice Mýsie a Maeonie. Obě koalice měly své vlastní zájmy a navíc došlo k osobnímu rozkolu mezi Priamem a Telephem. V tomto sporu však poměrně brzy získal Priamos navrch, neboť díky válečným tažením a nebojácné diplomacii si získal cenné spojence v Thesálii, mezi nejudatnějšími z Anatolců, ale zároveň i v Thrákii. Trója se stala skutečnou mocností v regionu a dokonce některé státy raději přešly z koalice Telepha k Priamovi. K válce mezi nimi nikdy nedošlo, avšak přátelství mezi oběma muži skončilo v nenávratnu.
Priamos zanechal po sobě prosperující království s mnoha vazbami na ostatní státy. Když jej nakonec po mnoha letech bohové povolali k sobě, jeho syn Hektór zdědil silné království, na jehož řízení se dosud s pomocí otce aktivně podílel. Pokračoval tak v Priamově politice a dokonce se pak prostřednictvím Eurypyla, Telephova syna, usmířil s Mýsií. V tu chvíli se Trója stala nezpochybnitelnou velmocí v oblasti Troady.
Telephus zase zajistil svému lidu bezpečí a mír, neboť svůj lid nepřivedl do žádné války.

Z Achájců největší moci dosáhl rod Átreovců. Agamemnón s pomocí bratra Meneláa ovládal největší část Achájců. Když viděl vzestup Dioméda a Krétského krále Ídomenea, rozhodl se s nimi spolupracovat a Meneláos dokonce nechal provdat svou dceru za syna krétského krále. Toto spojenectví bylo také pro Achájce vhodnou pojistkou před případným útokem ze strany Lýkie a Kárie.
Takový dopad měly tedy popisované události na vývoj Řecka.

Každý však pamatuje na tu dobu, která k tomu vedla. Každý vzpomíná na hněv Achilla, syna Péleova. Na hněv který vše započal.

KONEC HRY

Homér přestal diktovat. Od přemýšlení jej vytrhl zpěv slavíků, a tak se slepec otočil jejich směrem. Ucítil na tváři již slábnoucí žár zapadajícího slunce. “Chcete ještě pokračovat?” zeptal se písař, avšak Homér již znaveně odvětil: “Dnes končíme, děkuji. Zítra budeme pokračovat.”
Ale o čem teď? O únosu Heleny? O Aineiově založení Říma? Kdo ví.
To už bude jiný příběh.

Veřejné prohlášení krále Priama k situaci v Thrákii

Achájští králové Diomédes, Thersandros a Ajax Velký společně zaútočili na Rhesovo království. Nejprve vyplenili město Alaeus a já doufal, že tím jejich akce skončí. Bohůmžel Argos, Théby a Salamína pokračují v dalším útoku, tentokrát na samotné hlavní město Sestu, které chtějí dobýt. Určitě achájské krále ctí snaha vyjednávat, ale který král by se dobrovolně vzdal své milované země nebo přešel na stranu svých nepřátel? Král Rhesus je nyní za obleženými hradbami odříznut od okolního Řecka, od veškeré možné pomoci.

Rhesovo království sice není spojencem Tróji, leží však v bezprostřední blízkosti království Dardanů, mých nejvěrnějších spojenců. Navíc král Rhesus je mým přítelem a obchodním partnerem. Trója nyní přichází o obchod s thráckým dřevem a stříbrem.

Žádám proto především ctěného krále Dioméda, který je podle mých poznatků vůdcem této válečné výpravy, aby se svým spojeneckým vojskem co nejdříve opustil území Thráků a vrátil se domů.

Prohlašuji, že Trója stojí na straně Rhesova království a jakmile se vrátí trójské vojsko pod vedením prince Hektóra z Thesálie, půjde svého přítele bránit.

Priamos, král Tróji

Obležení Sestu

Po vypálení Alaeu se vojsko Achájců přesunulo na sever až k hlavnímu městu Thráků – Sestu. Početnému vojsku Řeků se však Rhesus v poli nepostavil a místo toho své jednotky stáhl za vysoké hradby města. Všechny brány byly pevně uzamčeny a obránci se připravili na případný útok. Nyní nemají Thrákové kam ustoupit a bojují o všechno, o své životy, rodiny i majetek.
Diomédes s Thersandrem totiž město oblehli a vědomi si toho, že nemohou město bez přípravy přímým útokem dobýt, vyčkávají. Během obléhání se jim totiž může vyskytnout lepší příležitost, případně mohou obránce časem vyhladovět. Thrákové mohou též čekat na příznivější chvíli, např. na případné posily.

Mezi achájskými vůdci a Rhesem proběhlo dokonce osobní vyjednávání, avšak bezvýsledné. Řekové tak začali stavět okolo Sestu své vlastní opevnění a zároveň Diomédes vyslal několik svých oddílů, aby spálily celé přístaviště Sestu do základů. Nechráněný přístav se stal velice snadným cílem a byl vypleněn. To může mít velký dopad na ekonomiku Rhesova království, které nyní může být i nadále Achájci drancováno. To může poškodit nejen Rhesa, ale i jeho obchodní partnery, neboť dokud probíhá obléhání, žádný kupec nemůže Sestos navštívit.
Achájci tak mohou mezitím brát svou zaslouženou kořist ze všech nechráněných oblastí okolo města. Ten největší poklad se však nachází za městskými hradbami, které střeží král Rhesus a jeho muži.