Soutěže na slavnostech Dionýsa
Přišel ten slavný den konání Dionýsových slavností v Thébách. Veškerý lid nadšeně vychází do ulic, kde se pořádají zábavy a rozdáván je chléb i těm nejchudším. Hned ráno se konala obětina bohu Dionýsovi před chrámem v Thébách. Mnoho býků bylo kněžími obětováno a posléze zkonzumováno prostým lidem.
V ulicích bujelo veselí, doprovod události tvořili flétnisté, tanečnice a pekaři dělali co mohli, aby uspokojili potřeby mlsných obyvatel. Pekl se chléb i koláče, a to všechno bylo následně přidělováno zcela zdarma.
Zlatým hřebem celého dne je však pořádání soutěží mezi příchozími hrdiny. Na tuto chvíli se každý těšil, neboť se v Thébách sešli ti nejlepší muži Řecka.
První disciplínou byl běh těžkooděnců. Ten se konal přímo v ulicích města, kde byly vyklizeny nejširší ulice a nespočet zřízenců dohlížel, aby do dráhy nikdo nepovolaný nevstupoval.
Jakmile se na startovní čáru řadili první soutěžící, dav propukl v hlasitý jásot. Na scénu přišel trójský princ Hektór s jiskřící přilbou, rychlonohý Ajax z Lokridy, udatný král Sparty Meneláos, Diomédés z Argu a mnoho dalších reků. Všichni byli oděni do zbroje a v levé ruce třímali i těžký štít. Následující závod měl totiž otestovat jejich rychlost, výdrž i sílu. Každému bylo zřejmé, že každá soutěž bude napínavá, jelikož slavných hrdinů se zde sešlo mnoho a šlo jen těžko vybrat největší favority.
Jakmile se všichni účastníci seřadili, měl nejvyšší kněz Dionýsova chrámu krátký projev vyzdvihující dovednosti všech účastníků a jakmile přišel všemi očekávaný moment, závod odstartoval. V tu chvíli všichni hrdinové vyrazili kupředu.
Hned za první odbočkou bylo zřejmé, kdo získává převahu nad ostatními. Čelní pozice hned obsadil trójský princ Hektór, Ajax z Lokridy, Glaukos z Lýkie, Diomédés a Rhesus. Těsně za nimi však dobíhali i ostatní závodníci. Ajax si držel dlouhou dobu pozici v čele, avšak brzy jej předběhl Rhesus, který původně ani mezi favority v běhu nepatřil. Nyní však předváděl vynikající výkony a překonával všechny Achájce.
Jeho velkým konkurentem však byl zdatný Diomédés, jenž na štítu nesl znak Kalydonského kance. Diomédés brzy využil toho, že Rhesus ztrácel síly a na vhodném místě jej předběhl. V tu chvíli již uběhla více než polovina závodu a lid po stranách ulic začal skandovat jména svých favoritů. To všem dodalo síly a již se blížili k poslednímu úseku. Ten však vedl do prudkého kopce až k thébské akropoli. Nyní ze sebe museli závodníci vydat poslední zbytky energie. V tuto chvíli dokonce již někteří účastníci klopýtali, včetně Strofia z Naxu, jenž upadl k zemi za hlasitého rachocení brnění.
Každý uháněl, až se mu pěna od úst řinula. V tu chvíli najednou vyběhl Ajax z Lokridy, jenž se mezitím propadl na čtvrté místo. Za Ajaxem musela stát samotná Pallas Athéna! Hbitý král Lokrů začal předbíhat své oponenty a vyrovnal se s Diomédem. Oba pak svedli poslední boj o vítězství. Bohové se rozmýšleli dlouho, avšak nakonec Diomédovi došly síly a Ajax jej těsně předstihl. V tu chvíli všichni proběhli cílem.
Na prvním místě tak stanul Ajax a těsně za ním Diomédés z Argu. Na třetím místě pak skončil Rhesus, v závěsu za ním Hektór a pak další hrdinové. Ajax sejmul přílbu a dav hlasitě provolával jeho jméno. Rychlonohý král Lokrů pak pogratuloval i Diomédovi, neboť tak napínavý závod ještě nezažil.
Další na řadu přišla lukostřelba. Před městem se vymezil rovný palouk, na nějž byly rozmístěny terče různých velikostí, na nichž měli hrdinové předvést své dovednosti s lukem. Některé cíle byly tak malé, že je dokázalo postřehnout jen to nejostřejší oko.
Mezi střelci rozhodně nejvíce vynikl Odysseus, Filoktétés s Héraklovým lukem, Teucer ze Salamíny, trójský princ Paris a dále i královna Amazonek Penthesilea. Nejvíce bodů však nakonec získal Teucer, nevlastní bratr Ajaxe Velkého. Svou dovednou střelbou a dávkou štěstí předčil všechny ostatní. Na druhém místě se pak umístil Filoktétés a hned za ním o jeden bod i král Odysseus.
Třetí disciplínou byl hod diskem. Vedle rozlehlé louky byly vystavěny velké dřevěné tribuny, jež byly obsazeny diváky až k prasknutí. Všichni chtěli totiž vidět, kdo z řeckých hrdinů dokáže dohodit diskem nejdále a prokáže tak svou obratnost a mistrnou techniku.
Zejména tři soutěžící prokázali obrovské dovednosti. Trójský princ Hektór hodil diskem daleko jako by jiný smrtelník dohodit nedokázal. Mnozí již neměli pochybnosti o jeho výhře, avšak následně překvapil svým mocným hodem i Sthenelos z Argu. Když Hektóra překonal, lid začal šílet radostí, neboť Sthenelos předvedl rekordní hod a zároveň měl sympatie zdejšího lidu jakožto bývalý Epigon a osvoboditel Théb. Nakonec se však k hodu odvážil i Eurypylos z Mýsie. Když vyhodil disk z ruky, celé obecenstvo zatajilo dech, neboť takový hod dosud v Thébách nikdo neviděl. Disk překonal téměř celou planinu a dopadl daleko od Eurypyla, ještě dál než dokázal Sthenelos. Tak se stal Eurypylos vítězem.
Dále přišla na řadu nejtvrdší disciplína – zápas. Ten se opět konal přímo ve městě, hned naproti Dionýsově chrámu. V zápase bylo mnoho různých favoritů, kteří se utkávali o první příčky. Mnohé zápasy byly skutečně dlouhé a napínavé. Slavně vynikal Ajax Veliký ze Salamíny. Tento muž je největším ze všech Achájců a disponuje silou samotných titánů. Během zápasu skolil mnoho soků. Stejně se dařilo i krétskému králi Ídomeneovi, Hektórovi, Sarpédónovi či Polluxovi ze Sparty.
Slavný zápas se pak odehrával i mezi Ajaxem a Polluxem. Oba slavní obrovskou silou se střetli v urputném boji, avšak Ajax nakonec nasadil protivníkovi pevný chvat a zápas ukončil ve svůj prospěch. Hektór zase ze zápasu vyřadil Ídomenea a s Ajaxem se utkal v závěrečném boji o vítězství.
Boj to byl nejdelší a nejtěžší ze všech. Hektór se sice Ajaxovi nemohl vyrovnat v hrubé síle, avšak na jeho straně byli bohové a vytrvale vysokému Achájci čelil. Nakonec se chopil vhodné příležitosti a ve správný moment Ajaxe povalil k zemi a brzy jej donutil uznat porážku. Trójský princ Hektór tak v zápase nakonec zvítězil.
Poslední prestižní disciplína byl závod vozů. Ta nejlepší řecká spřežení se seřadila před městem na startovací čáru a již se čekalo na odstartování posledního závodu. Jakmile byl vydán povel ke startu, jezdci pobídli své koně a závod začal.
Řečtí králové jeli plnou rychlostí mezi jásajícími davy, až se od vozů prášilo a brzy byla dráha zakryta oblaky prachu. Do čela se záhy dostal Rhesus se svým slavným spřežením těch nejlepších koní a hned v závěsu za ním slavný achájský jezdec Kastór ze Sparty. Čelní pozice si však udržovali i Hektór, Meriones, Sthenelos, Aineiás či Sarpédón.
Závod byl nesmírně napínavý a jezdci mnohdy i schválně křižovali cestu svých soupeřů, aby ti je nemohli předjet. Z dostihu se tak stávala i poměrně nebezpečná záležitost. A právě v tu chvíli se stalo neštěstí.
Kastór dostihl thráckého krále Rhesa a začal jej předjíždět. V tu chvíli se i jejich vozy nakrátko srazily, a ačkoliv si Kastór otěže udržel, Rhesus byl z vozu vymrštěn a tvrdě dopadl na prašnou zem. Mezitím co jeho koně zmateně seběhli z cesty, otřesený Rhesus pomalu vstával ze země. V tom se však dostal do cesty právě přijíždějícího Aineia, krále Dardanů. Aineiás na poslední chvíli strhl řízení vozu, aby Rhesa nesrazil a jen tak tak bylo zabráněno fatálnímu neštěstí. Toto rozhodnutí jej však stálo čas a Aineiás již vítěze nedostihl.
V čele však sváděl nyní napínavý souboj Kastór s Merionem z Kréty, který si na vítězství také začal činit nárok. Kastór byl však zkušený jezdec a na svém místě se udržel až do cílové rovinky. Zde nakonec také projel Kastór cílem jako první. Za ním těsně Meriones a dále pak Hektór. Za ním však projeli i jiní úspěšní závodníci jako např. Sarpédón, Démofón, Meneláos či Sthenelos z Argu. Na předních místech se umístila i královna Penthesilea, která překonala mnoho Achájců.
Kastórovým vítězstvím také skončila poslední disciplína Dionýsových slavností. V tu dobu již slunce nad Thébami začalo zapadat a oslavy se chýlily ke konci. Nyní se však mohli všichni králové a hrdinové sejít v megaronu, královském sále, kde je čekala velkolepá hostina, na níž byli Thersandrem pozváni. Dionýsos je totiž známý jako bůh vína a veselí, tudíž je třeba jej uctít i tímto způsobem. Hostina je také místem, kde se mohou králové setkávat a hovořit spolu o čemkoliv.
