Útok na Asterium

V kontrastu s poklidnými a skvostnými slavnostmi Dionýsa v Thébách na severu v Thesálii vypukla nečekaně válka. Ambiciózní král Myrmidonů Achilles totiž povolal vojsko Phthie a rychle se s ním přesunul k nedalekému Asteriu.
Překročil tak hranice království Ormenia a provedl útok na nic netušící Asterium. Takový útok nikdo neočekával, tudíž není divu, že armádě Myrmidonů nikdo do té doby odpor nekladl. Král Ormenia Eurypylos se o útoku dozvěděl příliš pozdě, než aby na něj stačil zareagovat. Achillovi a jeho udatným vojákům se tak do cesty postavily jen chabé hradby Asteria a skromná posádka obránců. Achilles tak na nic nečekal a vydal povel k rychlému útoku na město.

Zoufalí obyvatelé Asteria se opevnili ve městě a snažili se útočníky odrazit. Jako první na město provedl výpad myrmidonský velitel Eudorus. Dovedl své muže až k bráně, u níž došlo k prvnímu střetu. Obránci nějakou dobu těžili z výhody hradeb, kdy mohli kryti na ochozech ostřelovat útočníky vyrážející bránu. Jejich obrana však byla proti Myrmidonům nedostatečná a ti záhy bránu do města prorazili. Udatný Eudorus v čele svých vojáků pak po delší šarvátce pobil mnoho obránců a zmocnil se brány. Obránci se nemohli v počtu ani v kvalitě měřit s Achillovým vojskem.
V této chvíli se velení chopil Achilles osobně a se zbytkem vojska vtrhl do ulic města, kde bylo prolito mnoho krve. Někteří obránci se snažili neúprosnému náporu nepřátel zamezit, avšak marně. V tu chvíli se Myrmidoni valili ulicemi města jako nezastavitelný příliv a celé město drancovali. Nikdo to již nemohl zastavit.
Útočníci lační po kořisti loupili a vraždili každého, kdo se jim postavil na odpor. Vojáci se nyní i zmocnili manželek a dcer poražených nepřátel. Achilles však dokázal plenění města svou autoritou usměrnit a zabránil většímu pálení či vydrancování chrámu, kterého se útočníci nedotkli, aby si nepohněvali bohy.

Zbývající obránci hledali poslední naději v opevněné citadele. Na tu však provedl útok udatný Patroklos se svými muži. Ani hradby akropole nedokázaly útočníky zastavit a Myrmidoni pronikli do palácového komplexu. Zde však na Patrokla vyrazil Antilochus, udatný vůdce obránců, jenž nehodlal své rodné město vydat lačným nepřátelům. Antilochus si všiml statného Patrokla, jenž vedl své muže v útoku a zvolal naň: “Patrokle, ctný hrdino, cožpak ti stojí uloupené zlato za tvou čest? Jako hlupák následuješ svého krále v jeho urážení bohů!”
Patroklos se mu však vysmál: “Mýlíš se. To Zeus nám stojí za zády a rozhodl o tvé zhoubě! Již přestaň hovořit a vyhledej hrot mého kopí.” V tu chvíli se na sebe oba udatní mužové vyřítili a střetli se v boji na život a na smrt. Antilochus však brzy poznal sílu Patrokla, jednoho z nejlepších Achájců. Patroklos prokázal větší zdatnost a po krátkém zápase vrazil hrot kopí Antilochovi do obnaženého stehna a srazil jej mocnou ranou k zemi. Antilochos padl naznak a než stačil cokoliv učinit, tak jej Patroklos dorazil. Čepel meče pronikla statečnému obránci Asteria do srdce a Patroklos již z Antilocha svlékal zbroj jako trofej.
Obrana města byla zlomena a útočníci se zmocnili i všech cenností v paláci. Asterium bylo Myrmidony náhlým útokem dobyto.

Achilles dosáhl rychlého vítězství a zmocnil se jednoho z thesálských měst. Své muže se snažil co nejvíce ukrotit, aby město nezničili, neboť jeho cílem zřejmě není Asterium vypálit. Jeho další kroky však známy nejsou a nyní se pouze ví, že Achilles se svými muži slaví úspěch v dobytém městě.
Následky takového útoku však budou pravděpodobně ještě závažnější. Zpráva se roznesla po celé Thesálii a každý ze zdejších králů má nyní jistě velké obavy o bezpečnost svého království. Především pak ale Eurypylus, král Ormenia, jistě nenechá útok na svůj lid bez odezvy.
Taková je situace v Thesálii.

OSLAVY DIONÝSA - PŘÍJEZD MÝSIJKÝCH

Thrákie doráží

Příjezd krétského krále Ídomenea do Théb

Jakmile potvrdil král Ídomeneus účast na Dionýsových slavnostech a sdělil to Merionovi, hned se strhla přátelská hádka, v které Merion se smíchem nařkl Ídomenea, že určitě pojede sám, aby ho náhodou Merion v nějaké soutěži neporazil.
„Musím tě zklamat, chci totiž do Théb odjet s Androgeem, Katreem a taky s tebou. Pokud ale trváš na tom, že do Théb pojedu bez tvé společnosti, můžeš na slavnosti jet druhou lodí společně s našimi vozy a koňmi,“ zazubil se král na přítele.

…

Oslavy Dionýsa – příjezd řeckých králů

Velká část řeckých králů a hrdinů přijala pozvání na slavnosti Dionýsa v Thébách, pořádané králem Thersandrem. Nyní se ve slavném městě o sedmi branách schází králové ze všech koutů Egejského moře. Pozváni byli všichni Achájci včetně některých anatolských panovníků. Slavnosti jsou tak tedy mimo jiné i místem, kde se mohou řečtí státníci setkat tváří v tvář. I to byla častá motivace příjezdu mnohých z nich.
Mezi nejvýznamnější hosty bezpochyby pak patří mykénský král Agamemnón či stárnoucí král Pylosu Nestór. Pozvání však neodmítl ani Agapénór, Polyxeines a mnoho dalších Achájců. Za velkého favorita v mnohých soutěžích je považován např. i král Salamíny, silný a mocný Ajax, syn Télamonův, největší ze všech Řeků. Théby se skutečně staly místem, kde lze nyní potkat téměř všechny slavné řecké hrdiny najednou.
Vedle Achájců však dorazilo i několik Anatolců. Jako první dorazil zřejmě nejvýznamnější z nich – Priamos se svými syny. Dále však dorazil i Aineiás, slavný král Dardanů a oblíbenec bohyně Afrodity. Pozvání přijal i král Kárie Nastés. Ten se však v udatnosti rozhodně silnému Aineiovi nevyrovná a soutěží se místo něj účastní spíše jeho bratr Amfimachus.

I přes rozdílnost mnohých vládců se sem všichni sjíždí s dobrými úmysly. Nejpřednější je totiž uctít boha Dionýsa a neurážet jej řešením osobních sporů mezi králi. I přes to, že jsou dohady odloženy stranou, ne všichni se snáší bez obtíží. Král Euboie Elefénór s sebou např. na slavnosti přivedl v doprovodu i dva syny Thésea, Démofóna a Akama. Podle mnohých jsou totiž právě oni právoplatnými dědici trůnu v Athénách, jenž náležel ještě před několika lety Théseovi, než byl na něj Kastórem a Polluxem dosazen Menestheus, nynější athénský král. Není ještě jisté, zda na slavnosti i Menestheus dorazí, avšak jistě se nejedná o přítele Théseových dědiců. Podobných svárů mezi Achájci je však i mnohem více.

Dnes však králové a hrdinové z celého Řecka přišli uctít bohy a mnozí se již brzy spolu čestně utkají ve sportovních disciplínách k potěše bohů i obyvatel Théb.