Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Esto lo!
Družina
| |||
 | Plan no plan
~Tým B~ Salvio uposlechl rozkaz hned a s plášti byl zpět, až měla Fiorella pocit a v myšlenkách ji zněla otázka: Dyť byl tady a teď je támhle! A teď je zase tady!! Převzala si plášť a přehodila si ho přes ramena. S kapucí na hlavách se oba učňové vydali za Bastianem. Nicméně měli tolik rozumu, aby přesně nekopírovali jeho kroky, protože by jim to jinak trvalo dlouho, než by se dostali na střechu. Salvio zkušenost v lezení měl. Jen si hlídal, aby Bastiano byl vždy vepředu. Fiorella po poslední misi měla v lezení už o něco větší jistotu, ale i tak když si nebyla jistá, kam dát nohu, koukla na mentora a němým aha pokračovala dál.
Jamile se všichni dostali k výhledu, co se to v ulicích děje, tak to byla prachbídná rvačka mezi dvěma znesvářenými gengy. Frggovi lidi měli dost podobné barvy, které měl Orfeo, než si šaty zasvinil od hnojiva. Hnědé kabáty se zelenými šátky kolem krku, aby se vůbec rozpoznali. Jeden z nich měl na hlavě naraženou rudou čapku, kterou však ztratil, když dostal pěstí do obličeje. Druha skupina byla oděna do modrých barev. Nezdálo se, že by mezi nimi někdo nějak vyčníval, a tak se ani nedalo říct, zda u modrých je nějaký velitel nebo už někde žral hlínu.
„Vůz nebo konvoj nikde nevidím,“ poznamenala tiše Fiorella, když se rozhlížela a snažila se najít něco, co mělo být cílem jejich mise. „Tipl bych si, že tohle je jenom léčka na ty, co měli v plánu vlastní léčku,“ dodal Salvio a chvíli počítal. „Hnědých zbývá pět a modrých šest. Jestli teda nebudeme počítat toho jednoho, co se sotva plazí támhle po zemi,“ ukázal.
~Tým A + posila~
Claudio během návratu zpět zagestikuloval: Čtrnáct, maximálně patnáct. Když doskočil zpět na molo, sledoval, jak se Bastiano s učni vydává na vyslouženou. „Beztak se za chvíli vymlátí,“ podotkl, ale to jej skupina B už neslyšela.
Chiara s Alessiem přikývla a hnedka se vydali s Alessandrou na výzvědy. Nicméně ani tým A neměl štěstí na vůz s opiáty. Navíc templářská loď se od Benátek vzdalovala. Daria tiše přiskočila a místo vřavy dole na ulici sledovala loď. Pak se zamračila. „Já mám takový pocit, že nám ta zásilka frnkla pod prsty. Pokud by ji neměli, tak by spíš mířili sem. Claudio,“ podívala se na medvědího muže, „zkus se k lodi dostat blíž, ale nenápadně. Zkus zjistit, kdo na ni je a jestli tam ta zásilka vůbec je. Pak se hned vrať.“ „Já ti do toho nechci kecat,“ opřel se o tašky, aby nebyl tolik vidět lidmi dole na ulici. „Ale nechcete to spíš odpískat?“ pokynul hlavou směrem k uličce, kam tým B neměl výhled, a tudíž nemohl ani vědět, že se sem blížilo několik těžkooděnců spolu s halapartníky. „Tihle by klidně mohli patřit k templářům. Tohle je větší než to vypadá. Někdo někoho pořádně nasral.“ „O to víc bys měl zjistit, kdo na té lodi je, ať netápeme ve tmě,“ sykla Daria. Claudio nakonec slezl a šel plni rozkazy. Pak se otočila na Alessandru. „Do toho se mi učně posílat nechce. Ani já bych do toho nešla. Můžeme počkat, co se stane nebo zkusit prozkoumat, odkud tihle ti přišli a možná se dozvědět něco víc. Je to na tobě.“ | ||
| |||
 | Lula, tam je loď! "Hádám, že tebe to jistě nepřekvapuje, vzhledem k tomu, že Vitorrie řekla, že to má určitě odemně." "Heh, já to asi nedovedu posoudit, jako Vittoria," protože jsme spolu spali párkrát, když jsme byli oba totálně na šrot na karnevalu před masopustem - a pak včera jednou, kdy jsem byla vcelku napůl střízlivá, ale i tak nemám dostatečnej vzorek k tomu, abych posoudila, jestli seš... " Hm, jak to ví Mamma Vittoria? Já si vždycky myslela, že tvoje sexuální posedlost bábama je jenom taková sranda." „Na to, žes původně nechtěla učně, seš děsně háklivá,“ "No, je to se mnou prostě těžký, zeptej se Bastiana, jak to se mnou je těžký." Jednou o tom napíše knihu. Bude se to jmenovat "S Alessandrou je to těžký." a doufám, že tam dá nějaký prostor i pro má životní moudra, který sypu, kudy chodím. Daria začíná buzerovat Claudia, což je samozřejmě naprosto správný - když v tom ji přehluší křik. Kurva, toliko k "hlavně buďte nenápadní s nedělejte to ve městě. " Dole rvačka gangů. Na moři je traghetti s vlajkou templářů. "No já se na nějaký plány můžu příště úplně zvysoka zokapu vysrat, až se to rozstříkne o zem, protože přesně tak to kurva nakonec dycky dopadá!" zanadávám do větru a otočím se k učňům. "Takže novej plán, konvoj se nesmí vůbec dostat na vodu." Ale to už Bastiano spěchá do akce. No, stejně mu muselo dojít to, co mě. Prostě to proběhne ve městě a bude to trošku hlučný. S trochou štěstí se vytratíme dřív, než nás někdo zmerčí, budou si myslet, že se prostě servaly dva gangy a Pitigliano se neposere do punčoch, že mu tu zas děláme bordel, i když máme dohodu, že tu pokud možno dělat velkej kravál nebudem. Zagestikuluju na vracejícího se Claudia Kolik? Je dobrý vědět, do čeho skočíme. "Ancona, půjdeme o kus vedle, podíváme se z tamtoho baráku, co se tam přesně děje a skočíme na ně kdyžtak shora. Bastiano má pravdu, prostě jich většinu zabijem. Starý dobrý přímý násilí je vždycky nakonec cesta. " | ||
| |||
 | Ráno jedem dál, nás čeká další sál a tam rozjedeme znova ten velkej seriál. Oo, samozřejmě, že ani dneska nemůže jít prostě podle plánu. Nikdy to prostě nemůže jít podle plánu. Co už. Teď už nemá cenu brečet nad rozlitým mlíkem, ale asi jdeme přeci jenom pozdě. "Salvio, sprintuj a přines sem hned tři pláště, který jsou nachystaný na lodi. DĚLEJ!" křiknu na Salvia a vytáhnu z batůžku pistoli, kterou si strčím za pás a batůžek položím na molo. Někdo tu musí projevit iniciativu. "Beru si Salvia a Fiorellu a jdu se tam nachomítnout, cože se to děje. V přestrojení s plášti - nebudeme vypadat asi nějak super nenápadně, ale snad dost na to, aby to nikoho nešokovalo, že se ochomejtáme po střeše. Uvidíme jak se to bude vyvíjet a případně ve správný okamžik zasáhneme. Jako je pro nás nejspíš asi důležité, aby si to dneska užili obě strany a když na to přijde, ono největší legrace by asi byla, kdyby nezbyl pořádně nikdo, kdo by o tom mohl vyprávět. A nebo ještě líp - nechat živého jednoho člověka, co o tom právě bude vyprávět. A že tam maj na moři Templáři ten škuner bych se moc nevzrušoval - nemyslím si, že by byli natolik debilní, aby začli kanony pálit na město. A pokud by přeci jenom začli - jejich potopení bude stejně nevyhnutelné, jako už nebude náš problém. Vy se tu nějak zorganizujte jak chcete, když tam prostě naběhnete, asi se stejně nemá co pokazit." No, už jsem mluvil dneska až, až. To jim musí stačit. Vezmu od Salvia plášť, který si přes sebe přehodím a s rázným "Andiamo"pokynu své, dnes snad výkonnější, než včera, skupince. "Nedělejte nic, co nedělám já. Žádný blbosti a pořádně se dívejte. Primárně hledáme nějaké jejich velitele, kteří by se nám mohli hodit zajmout živí či nějaké bruty, které právě naopak bysme měli eliminovat jako první, ať nedělají potíže." dávám instrukce Bologne, zatímco běžíme k nejbližší zdi. | ||
| |||
| Jako loutkové divadlo tady
Daria zvedla ruce v náznaku ústupu z vedoucí pozice vůči Chiaře. Zvyk je železná košile, a bylo to pro ni přirozené. „Na to, žes původně nechtěla učně, seš děsně háklivá,“ podotkla a udělala taktický ústup, aby nedostala přes kebuli.
To musí řešit zrovna mě? Chiara se v aktuální pozici vůči dvěma mentorům necítila svá. „Jdu připravit loď,“ rozhodla se raději začít něco dělat, než kývat hlavou ze strany na stranu. Pokud ji někdo nezarazil, tak šla k lodi, na které bude s Alessandrou a Alessiem. Ten se k ní přidal, aby ji pomohl a mohli pak co nejrychleji vyplout.
„Claudio,“ Daria se zářivě usmála. „Buď učňům příkladem a taky běž připravit loď. Snad…“ nedořekla, protože se v dáli ozval křik a následně rachot, jako by někdo převrhl celou drožku. Nezdálo se, že by se halas přibližoval, ale ani nevzdaloval. Hluk se nesl z druhé strany kanálu za budovami. Po chvilce se přidal i řinkot čepelí.
„Půjdu se podívat, co se tam děje,“ nabídl se Claudio. Na to, že celou dobu se vyhýbal jakékoliv práci, byl najednou dost akční. Vyskočil na Alessandřinu loď, jelikož byla největší, a přeskočil z ní na člun, který kotvil na druhé straně kanálu. Skok by mu i medvěd záviděl. Pak se vyšplhal na střechu a začal se pomalu plížit, aby shlédl na ulici, co se tam děje. Chvíli situaci pozoroval, ale jeho pohled zaujalo něco jiného, jelikož otočil hlavu směrem k pevnině. Znakovou řečí dal vědět, co se děje. ‚Dole rvačka gangů. Na moři je traghetti s vlajkou templářů.‘
Jak doznakoval, tak se začal k ostatním vracet. | ||
| |||
| Když něco nejde, co na tom sejde, my máme čas Ano Alessandro, snědl jsem to maso, co jsi mi dala k jídlu. To lidé dělají. Jedí jídlo, které jim dáš, explicitně k snězení. Je to naprosto normální a kdyby jsi se zeptala, tak bych ti to řekl. Ale to ty né - ty nebudeš asi zbytečně mluvit a místo 'Bastiano, máš ještě to maso?' mě raději začneš ošahávat a hledat ho. A přitom stačilo se jenom zeptat. Ale neboj, já tě neopravím, protože přece moc mluvím! Poslechnu si poznámku o pláštích. "Pláště jsou dobré. Jen je přes sebe přehodíte a převlečení je hotové." O nějakou moudrost se s nimi přeci jenom musím podělit. Můj vnitřní klid, ale musí narušovat Alessandra. "Vůbec ses nesmál tomu, že je Luca sexuální bůh." Pche. Jak kdyby na té větě bylo alespoň něco pravdy. Luca není sexuální bůh a není na tom cokoliv k smíchu. Nic. Pár děvek nechce makat a Luca možná už dělá boty naschvál, aby se s nima mohl flákat místo opravdové práce. A oni z toho mají legraci. Ten chlapec se vydal na cestu totálního morálního a profesního propadu, který možná skončí je smrtí či jenom promarněným životem a jim to přijde jako legrační. Luca se vydal na cestu do zatracení a oni mu mávají a div netleskají do rytmu jeho kroků. S takovým morálním propadem je možná nakonec dobře, že to tu časem ovládnou Francouzi, Němci nebo Turci. Dobré časy vytvářejí slabé muže. Co se dá dělat, to už je koloběh života a člověk nemůže sám zastavit kolo času. "Máš pravdu Alessandro, je to velmi vtipné, že je Luca údajný sexuální bůh. Haha, dobře pro něj. Hádám, že tebe to jistě nepřekvapuje, vzhledem k tomu, že Vitorrie řekla, že to má určitě odemně. Jen se asi moc soustředím na naši misi a nedávám prostor svým emocím. Ani nemám co chytrého bych k tomu zacitoval, hehe." Ut virilitatem petunt, iuvenes in belli campis experientiam quaerunt, sicut ferrum vigneo igne formatur et temperatur ad aciem. | ||
| |||
| No, uděláme to možná trošku jinak "Ehm," odpovím s naprosto nevzrušeným výrazem. "Dario, já to nedělám první tejden, vím, jak funguje jed. Sama ho používám, ale děkuji za vysvětlení. " protočím očima v sloup. Já ti teď taky něco vysvětlím. "A Chiara je můj učeň." Podívám se ji zpříma do očí, jako bych ji vyzývala, že pokud chce, tak se se mnou o ni může třeba poprat. Jenže to chtít nebude, protože k čemu by ji reálně byl šermíř jako učeň? Já ji pomůžu dojít ke správnému závěru - k ničemu! Hlavně Chiaře by to teda bylo k ničemu. Ale tak... Asi bych to brala jako vyřešený a přešla k věci. "Takže si ji pošlu kam já chci," mávnu rukou a svůj nesmlouvavý, tvrdý výraz nahradím úsměvem, jako by nic. Mně nikdo srát na hlavu prostě nebude! "Každopádně, když jsou lodě tři a nás víc, trošku bych pozměnila původní plán. Platí, že si vezmu velkou loď a nalákám na sebe pozornost. Alessio půjde se mnou..." protože někdo musí veslovat. "A Chiara taky, protože sebou stejně nemá zbraň na dálku. My odlákáme pozornost, o to už se postarám. Ty s Claudiem pojedete na té menší, aby ti někdo mohl veslovat, a začneš tím, že až bude evidentní, že se k nám blíží, po nich budeš střílet. Ty jedovaté šipky, které jsi nám tak hezky vysvětlila, jak fungují. Celá Bologna půjde na druhou loďku, tam platí původní plán, zatímco se budou fixovat pozorností na nás, přepadnou je z druhé strany, než ze které přijdou střely. V ideálním případě se Ancona do boje ani nedostane. V neideálním... No, " pokrčím rameny. Troška násilí ještě nikoho nezabila. Hehe, no, nebo vlastně zabila. To je jedno. " Hej co je s tebou? " drcnu do Bastiana loktem. " Vůbec ses nesmál tomu, že je Luca sexuální bůh. " Přitom tak dobrej vtípek!!! | ||
| |||
| Mise… mise… mise!!
Daria přikývla, že chápe. Všichni si sbalili všech svých šest švestek a vydali se k molu, kde na všechny čekaly lodě, se kterými se dalo vyplavit i mimo zatuchlé benátské kanály. Jak Daria slíbila, tak na všechny čekaly ne dvě, ale rovnou tři loďky. Největší z nich byla schopna pojmout čtyři pasažéry i s nákladem. Další byla určena pro čtyři osoby bez nákladu a poslední jen pro dva. Nicméně dle tvaru a plachet měla být nejrychlejší, i když nejméně stabilní, kdyby měla být na moři bouřka. Na obloze bylo jen pár mráčků, které během dne zcela zmizí.
„Na lodích jsou i pláště pro moment překvapení,“ poznamenala Daria. Cestou si vyslechla, jak to vlastně s touhle misí je. Naštěstí poslouchal i Claudio. Učňové taky měli nastražené uši a ať všichni šli po zemi nebo střechách, cestou se neobjevilo jediné vyrušení.
„Platí stále, že na velké budeš ty,“ koukla Daria na Alessandru, „a Alessio. Já se k vám klidně přidám a můžu použít i na dálku jedové šipky, které na jejich palubě způsobí chaos. Eziova specialitka. Claudio, ty by sis mohl vzít tu nejmenší a být naše pojistka, kdyby se něco mělo posrat. Uvažuju, zda s tebou poslat i Chiaru,“ zamyslela se. Ostatní budou s Bastianem.
Nechala ostatním prostor pro návrhy, případné změny a úpravy. | ||
| |||
| Jsem mozek celé operace! Ježíši, kam to maso schoval? Vzala jsem ho tolik, to nejenže nemohl sežrat, to nemohl ani stihnout! Ani já bych to nestihla a to žeru rychle a, jak by Bastiano určitě poznamenal, absolutně nekulturně a bůhví, jestli to vůbec žvejkám! ještě chvilku jen tak šmátrám rukou všude možně, kam si to mohl schovat. "No, on je to v podstatě ten původní plán Bastiana, počkáme si na ně. No, je tady ta možnost že nepřijdou a prostě si jenom tak poplujeme malebně na vodě, ale tak to tu bylo vždycky. Ono totiž, my nejen, že víme, co vezou, ale získali jsme včera i nějaké rozšiřující info. Žel dvě různý, protože... " Zamávám rukou, jako že jdeme směrem, který řekla Daria - což je taky jediný logický směr a jediné nejlepší místo, kde si na ně počkat a cestou vyprávím těm, co tam nebyli, info o tom, co jsme zjistili včera. "... Ale prostě, vzato kol a kolem se nic nezmění. Já upoutám jejich pozornost, vy je přepadnete, nejlíp, kdybyste je v ideálním případě už z dálky postříleli, než vůbec dojde na nějaký boj. Pokud jeden zůstane zmrzačenej ale živej, může nám to pomoct v dalším sběru informací. Pak sbalíme loď i s nákladem drog a jedeme domů. Rychlá akce. " | ||
| |||
| Radši budu pro ostudu ale svůj, Tak mi ho tam našroubuj Štětka jedna nevycválaná. Jeden den nám děkuje, jak jim to tam super uklidil a máme ho posílat častěji a druhý nadává, že to nemáme dělat, protože si nedokáže pohlídat svoje holky. Jak kdyby byl můj problém, že tím pádem asi nemá žádnou autoritu a kontrolu nad svýma kurvama, hlavně jak tu dělá ramena. Ale nemůžu chtít asi moc od někoho, kdo nastartoval svoji kariéru na dušení se čurákem no. Asi jí v mladí zastavili přívod vzduchu do mozku na moc dlouhou dobu a chudák z toho má asi takové stavy. no co už, jsou horší věci na světě. Ale radši už nic neřeknu, protože to je ve finále plýtvání kyslíkem, co by nikam nevedlo. Když mě Alessandra začne kritizovat, že si dovoluji po Vittorii chtít taky nějakou práci pro Bratrstvo, řeknu jí jen rezignované: "Hmm, stalo se no. Občas zapomínám, jak jsou lidi okolo mě naprosto neschopní." Nevěříce poslouchám ostatní, jak reálně a neironicky řeší, jestli Luca něco v životě doopravdy umí. Zdá se to fascinující, ale oni opravdu věří, že je k něčemu a místní kurvy se s ním jenom nechtějí někde zašívat, aby nemuseli reálně pracovat. Přemýšlím, že bych jim přednesl na tu věc trošku jiného náhledu od Marka Aurelia, ale proč vlastně. Půlka protočí očima, druhá to nepochopí a pak AlESsaNdrA bude jenom zase říkat 'Uuuu, Bastiano furt mluví jenom o mrtvých lidech, hehehehe, Bastiano furt mluví, haha, teď otevře pusu, koho asi tak bude citovat? huehh.' - Mno, jak Markus Aurelius řekl v Meditacích - Právo na názor znamená i to, že člověk nemusí mít názor. Schválně se jim do té jejich zbytečné a povrchní debaty nebudu zapojovat. To je naučí si pak více vážit mých slov, když budou o ně ochuceny. Ukážu jim sílu Sokratovského dialogu tím, že s nimi nebudu vést dialog. Neplačte moji milí, sami jste si to způsobili. "Je to tak no," odpovím Alessandře, když začne mluvit o mlácení holí. Jako je no. "S těmi Templáři je to dnes komplikované no. Až tak, že jsem se do toho sám mírně zamotal a už zase netuším, jakže to je. A je tu i pár proměnných i možnost, že z té akce nic nebude. Ale Alessandra měla včera plán, a jistě tě do něj zasvětí. Ona je dneska mozkem celé operace." | ||
| |||
| No tak asi panzer vor. Masáž chodidel? Co je todle za hovno? Nechlubil se včera všem o tom, co s děvkama dělal? To jim jako vyprávěl, jak jim osahává nohy? No, Salvio, asi nebyla nejlepší volba, zeptat se tebe. Jsi evidentně ještě moc hloupej a nevinnej a tak tě obalamutil takovou sračkou. Masáž chodidel, haha. Tak neasi. Tohle přesně lidi s děvkama dělaj. „Kdo umí dobrou masáž chodidel?“ No, když mluvíme o děvkách, jedna mužská šlapka zrovna jde. Přivřu oči a zatímco se baví s Darií, častuju ho hnusným, nasraným pohledem. Takovým tím "uvědom si, že tě sleduju, zmrde," typem pohledu. A ona mu prostě jenom jakože lepne za uši, to spíš vypadá, jak nějaká milostná hra, než výchova! "Vidíš?" Nakloním se k Bastianovi a zašeptám "Je na něj měkká, měla by ho prostě ztřískat, vždyť je to normální idiot." A taky ho jen tak mimochodem začnu jednou rukou šacovat, kde zašantročil můj pytlík s masem. "My ti to vysvětlíme cestou, jak to s těmi Templáři je," zamumlám s podlým úsměvem, když si vzpomenu na Camaratův připosranej xicht. | ||