Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Esto lo!
Družina
| |||
 | Vím, že nic nevím
Salvio zvedl hlavu a chvíli přemýšlel, co vůbec odpovědět. Luca mu většinou lezl na nervy a jejich přátelství nepomáhalo ani společné bydlení na jednom pokoji. Fiorella znejistěla. Bůh sexu? Luca? Eeeeh… nope. Udržela se, aby se nezavrtěla. Navíc byl o tři roky mladší jak ona a… jak kurva může svádět ženy, které jsou zkušenější než on? A proto se na Salvia taky podívala, protože chtěla znát odpověď.
Salvio znejistěl, jelikož se na něj najednou otočilo více pohledů než ten Alessandřin. A jak to jako já mám vědět?! „Prý umí dobrou masáž chodidel. Co já vím,“ pokrčil rameny a doufal, že tímhle diskuse skončí.
„Kdo umí dobrou masáž chodidel?“ došel Claudio. Byl vyparáděný k boji a taky na sobě neměl těžkou zbroj. Alespoň si zapamatoval, že dneska je den lodiček a hluboké vody. „Je někde nějaký pořadník?“ Daria ho bouchla do paže, až sykl. „Ty na masáž chodidel nemáš nárok. Maximálně tak holí na prdel.“ Claudio se zatvářil jako štěně, což v jeho podání vypadalo, že se mu chce srát. Po chvíli to vzdal. „Medvěda neberu,“ oznámil. „Chlupáč je háklivý na slanou vodu.“ „Celý tatínek,“ ušklíbla se Daria. „Tak snad se nám nenamočíš.“ Claudio udělal ksicht, za což dostal od Darii pleskanec za uši. „Už jsme všichni?“ zeptala se. „Jestli jo, tak je čas vyrazit. Lodě jsou u Tre Archi, odkud máme přímý přístup na moře a je nejblíže k pevnině. Doporučuju být co nejvíce nenápadní. Vůz by měl doprovázet templář a ten ví, jak vypadá asasín. Je ještě něco, co je o této misi třeba vědět?“
Pozn.: Za celou dobu myslím nebylo Darii řešeno, co se stalo, a tak ani netuší, že to má spojitost s misí z předchozího večera, a že by to celé mohl být ambush. Takže její nevědomost je na místě (a jestli jí to bylo někde řečeno, tak to berte jenom jako… a máte k misi nějaký interní update? :D | ||
| |||
 | Ale... Ale je pět ráno, proč jsou děvky vůbec vzhůru? "Proibitegli quindi di avere rapporti sessuali con loro! È molto importante! Voglio bene alla tua mamma" Křiknu ještě za odcházející Vittorií. Jak to myslela s delikátními kousky a muži? Myslela vůbec Lucu a moje šaty? A nebo... Proč u toho tak blbě čuměla na Bastiana? Však já nejsem žádný delikátní... Nebo jo? "Vole, musels ji pomlouvat její zlobivý, nadržený šlapky ještě dřív, než jsem ji stihla uklidnit?" Zasměju se tiše, když je dost daleko. "Myšlenky na Lucu dokážou zjevně probudit šlapky i v tudle nekřesťanskou hodinu, jen aby mu roztáhly nohy. Jako, vážení, sice tady máme záhad k vyřešení dost, ale může mi někdo říct, v čem je Luca tak výjimečnej, že mu děvky dávají i zadarmo? Salvio? Bydlíš s ním na pokoji, mohl bys nám to osvětlit? Vypadá to, že se Bastiano s naším vztahem vymáčkl na poslední chvíli, protože nám tady obchází doslova mladej bůh sexu." Já su TAK vtipná, KURVA. | ||
| |||
| Mamma nikdy nespí! A komu se to nelíbí, ať ji f***u políbí!
Madam Vittoria měla jednu slabost. A tou slabostí byla Alessandra. Kdyby to samé zkusil někdo jiný, padl by pod jejím zlostným pohledem, který bořil celé hory. „Zlatíčko, to není nic proti tobě,“ její přísný tón hlasu se změnil v konejšivý a láskyplný. „Mohla jsi říct děvčatům. Mají zkušenosti s praním a určitě by ti vyhověly, a navíc by i vyžehlily a šaty bys měla jako nové, ne-li lepší.“
Pak mrskla zlostným pohledem proti Basitanovi, protože to celé je určitě jeho vina, a který si dovolil mluvit a vůbec jí něco předávat. „Muži se neumí chovat k tak delikátním kouskům!“ vrátil se její rozzlobený hlas, div že nemetala po Bastianovi blesky. Dopis chmatem převzala. „Sami nemají žádné vychování. Umí myslet jenom jedním. Má děvčata mají prvotřídní morálku! Je mi jasné, od koho to ten kluk má!“ kdyby uměl její pohled střílet šipky, byl by maestro da Mezzo bez svého náčiní. A tak trochu i naznačila, co zase Luco vyváděl.
Pohladila Alessandru po vlasech a jemně se usmála. Líbezným hláskem k ní dodala: „Děláš, co je třeba, drahoušku. Jak se vrátíš, neboj se obrátit na mě a na děvčata. Opatruj se,“ naznačila letmý polibek na tvář, hodila další blesk po mužském pokolení na nádvoří a pak odešla zjevně spokojena s tím, že mohla někoho zpeskovat. | ||
| |||
 | Moderní holky nosej pěkný nohy, Vypadaj svatě, jenže maj rohy Kurva joo, vyšlo mi to, bleskne mi hlavou, když Alessandra semnou hraje dál, místo toho, aby ztropila scénu. Ale pak nám idylku zkazí mama Vittoria. "Ale mamá, my za to nemůžeme, že děvčata nemají pracovní morálku, že jo-" Kurváá, probleskne mi hlavou znovu. "Jujda, tady mám vlastně dopis, který jsem měl pro vás předat Lucovi, ale ráno jsem na to v tom spěchu úplně zapomněl. Tu je!" a podám Mama dopis, který jsem ráno psal. "Mama Vittoria, prosím pošli nějaké děvčata na adresu, která je na druhé straně tohoto vzkazu. Jedná se o výrobnu i prodejnu opia, která se dostala pod naši kontrolu, ale nemám ještě důvěru v jejího provozovatele a rád bych měl přehled, kdo jde dovnitř a kdo ven. Snad máš pár děvčat, které na to můžeš postrádat. V místní čtvrti ale zapadnou a není nemožné, že i vydělají. - Bastiano da Mezzo" Tak, to bylo těsný a šel bych s ním na misi s přesvědčením, že jsem to tak dobře zařídil. | ||
| |||
| Ale mamma, je PĚT RÁNO! „No, taky bys mohl být takhle šarmantní, Alessio,“ Šarmantní? Cože? Dyť to bylo tra- no dobře, možná jsem já ta divná. A třeba to fakt byla definice romantiky. Hm. No, čubky, smůla. Já ho viděla první! Jo, Fiorello, nemysli si, že jsem si nevšimla, jak se mračíš! Když v tom spustí Mamma Vittoria křik. Spí ta ženská vůbec někdy? Po prošoustaný noci se tu objevit, jako Satan sám a ještě v tutom věku. Doufám, že až budu bába, jako je ona, nebo Claudia, že budu taky tak neúnavná, to nasazení je neuvěřitelný. Akorát že já v jejím věku budu, eh, omejvat salát na soutěž salátů? Existuje vůbec soutěž, kde se posuzuje zelenina? SVĚT JE ZVLÁŠTNÍ MÍSTO, člověk se každý den dozví něco nového. "Hele, já se vůbec nedivím že si vybral Rosarii, protože ona má kozy jak vozy," šeptnu Bastianovi mimochodem do ucha a naznačím rukou tak dobrejch deset centimetrů ve vzduchu od toho, kde končí ty moje. "Ale Mamma," rozhodnu se zasáhnout, než to někdo jinej schytá. "To je opravdu, opravdu velký nedorozumění, co se tu děje!" Ještě se na minutku polísám k Bastianovi, aby si toho všimla a pokud možno ji to předem roztopilo srdce. Pak se ho pustím a jdu se polísat k ní. "Vždyť není ani pět ráno, kdo chodí do bordelu v takový čas? Nikdo přeci. Slibiju, že pokud se ten malý fakan bude flákat a bude tam ještě večer, když podnik otevře, Mamma, tak ho osobně půjdu v tom škopku utopit! Ale vyprat nám musí! Jednak to má za trest, protože pěkně zlobil a zjevně i tebe, nejen nás. A druhak," obejmu ji okolo pasu a věnuji jí zoufalý pohled. " Jsem si na romantické schůzce včera ušpinila svoje oblíbené brokátové šaty a bojím se, že dokud je nebudu mít zase krásné a čisté, budu se stydět na další schůzku jít!" | ||
| |||
| Romanťika
Alessio se dělil o ranní příděly jídla s Chiarou a Fiorellou. Měl tolik rozumu, aby cestou šel přes jídelnu, sebral trochu toho pečiva a klobásy. Nacpal si je do menšího vaku, který buď během čekání vyprázdní nebo to nechá ležel na nádvoří, protože během přemisťování se mu jíst moc nechtělo a kdo ví, co bude, až dorazí na místo. Když Chiara zmerčila, že má nějakou snídani, hned byla u něj a v závěsu za ní byla i Fiorella.
„Tak co první mise?“ zeptala se s úsměvem Daria, která byla už připravená rovnou vyrazit. Chiara zvedla hlavu a trochu se zarděla. To bylo i na mě? „Mám co zlepšovat,“ připustil Alessio a zachránil tak Chiaru před trapným tichem. „Teď jsem trochu nervózní, protože jsem musel nechat pláty na pokoji.“ Daria mávla rukou. „Budou mise, kdy budete mít jenom spodky. V těžké zbroji se dá naučit plavat, ale je to těžké, pokud nemáte zrovna prošívanici s nafouklými váčky. Hodí se to i v případě, když vás někdo shodí do vody s koulí na noze. Je na to technika. Jestli budeš mít zájem, tak tě to můžu naučit. Samozřejmě nabídka platí i pro ostatní.“ Alessio pozvedl obočí. „Prošívanice s váčky?“ Daria přikývla. „Jestli chceš, tak si ji běž vzít ze zbrojnice. I když to asi už nestihneš,“ zrovna se objevila Alessandra a Bastiano.
"I když jsem někdy nesnesitelný a natvrdlý idiot, tak Alessandra se rozhodla i tak to semnou zkusit. Takže je mi líto dámy, ale už mé srdce bije jen pro jedinou." „Notata,“ naznačila Chiara rukou ve vzduchu, jako by si zapisovala a drcla loktem do Alessia, kterému se na tváři nahodil ruměnec. „No, taky bys mohl být takhle šarmantní, Alessio,“ uchechtla se. Fiorella se zamračila. Co tím jako chtěla říct? Sice už nebyla vůči Alessiovi tolik vysazená, protože se s ní podělil o snídani a včera vlastně ani špatný nebyl, ale i tak si nechtěla připustit, že by ON měl něco s JEJÍ nejlepší kamarádkou.
Salvio na nádvoří byl taky. Jen byl celou dobu ticho, zašitý v rohu a měl absolutní depku z toho, co se stalo včera. Nechtěl se přidávat k ostatním, protože by se musel bavit. Místo toho si v hlavě procházel, co je dneska čeká. Chtěl Bastiánovi dokázat, že na to má, ale i tak mu v hlavě pochodovalo plno brouků. Co když udělá špatný krok? Co když hned při naloďování spadne do vody? Co když…
Jako jediný tu nebyl Luca. Místo něj se tu však objevila madam Vittoria, protože zaslechla Bastiánův hlas. Vřítila se tam jako uragán s rukama v bok a nasupeným výrazem. „Ten váš kluk! Luca! Přestaňte mi ho posílat dolů! Je mi jedno, že měl vyprat vaše oblečení, ale odlákává všechna děvčata od práce! Dokonce i Rosarii!!“ | ||
| |||
| Dat drop. "I když jsem někdy nesnesitelný a natvrdlý idiot, tak Alessandra se rozhodla i tak to semnou zkusit. Takže je mi líto dámy, ale už mé srdce bije jen pro jedinou." Já... Eh? Trošku ztuhnu a zamrkám, protože absolutně nechápu, která bije a proč takhle hned po našem, poměrně nepříjemném rozhovoru, přišel takový drop z čistého nebe. Nicméně neprostestuji, nechám se obejmout, políbit a beze slova se k němu bokem přivinu, i když mi ta situace přijde, tak jak je, extrémně divná. Jako já samozřejmě nejsem proti tomu, že se to konečně asi nějak rozseklo. Jenom si říkám, že prostě tomu keho smyslu pro dramatično opravdu nerozumím, nebo prostě nerozumím tomu, jak přesně uvažuje, protože já osobně, být Bastianem, bych třeba začala tím, že bych s touto skvělou novinou seznámila... Já nevím, MĚ??? Ale tak stěžovat si nebudu, mám, co jsem chtěla - i když způsob byl docela směšnej - takže to prostě přijmu a budu ráda. Eh. Um... Očekává se ode mě, že něco řeknu? Co já vím, co mám teď říct? Nic chytrýho mě nenapadá, zároveň, zeptat se "to jsem fakt říkala?" mi nepřijde jako vhodné, protože by to mohl pochopit, jako že nemám zájem - COŽ NENÍ PRAVDA, já mám zájem už dlouho. Očividně. Nechápu, jak k tomu došel skrze nevysvětlený rozhovor o tom, že se o sebe neumím postarat, možná pokaždé čekal, že ho budu prosit, aby se o mě staral on a tak dlouho to prostě nepřišlo, až se rozhodl ten nefunkční namlouvací rituál uchopit z jiný strany. "Má pravdu úplně ve všem. Hlavně v tom prvním, ale beru to, jak to je," ušklíbnu se. "Taky je to se mnou někdy asi těžký." No a teď je čas na... Asi trapný ticho? Řekněte někdo něco, než nastane trapný ticho, můj bože! | ||
| |||
| Ok, tak to se nepovedlo #YOLO #LULA Achjo, proč nejsou ženy více jako zelí, ale musejí být cibule. Pradávné tajemství lidské civilizace, které musíme řešit už od Epiktéta. Nežádej, aby se věci děly jak chceš, ale chtěj, aby se věci děly tak, jak se dějí a bude ti v životě dobře. Život je těžký. Dožvýkám zbytek sušeného masa a pustím se z budovy za Alessandrou. Kdo neriskuje, nic nezíská a už moc nevím, co jiného dělat, aby byla spokojená. Slezu dolů a přijdu k Alessandře, kterou vezmu kolem pasu a dám ji před všemi (a nebo holt jenom Darii, pokud jsou všichni líné lemry, jež stále nedolezli) pusu na tvář. "I když jsem někdy nesnesitelný a natvrdlý idiot, tak Alessandra se rozhodla i tak to semnou zkusit. Takže je mi líto dámy, ale už mé srdce bije jen pro jedinou." Ok, když ani tohle nevyjde, tak ta loď na jiný kontinent to vždycky jistí. | ||
| |||
| Bartolomeo má dva syny. Jako silně přemýšlím, že bych se jim šla představit. Třeba maj i xicht vcelku, to by byl bonus! "Proč bych ti za to jako chtěla asi natáhnout, nikdy jsem tě neuhodila. Nikdy." A ne, že by si to občas dost možná nezasloužil. Jenže já prostě dělám svoji práci, neřežu svoje známý, jak žito jenom proto, že mě zrovna nebavěj. Pokud ze mě i přes to má takovej pocit, no, co se dá dělat. Jsem prostě zbytečně náročná, když chci, aby prostě jednou přišel a řekl něco hezkého. A přitom stačilo jenom říct "ne, bez tebe bych nikdy nikam neodjel," nebo říct, že to prostě byl takový momentální nápad, se kterým se chtěl podělit, jestli by nezaujal i mě - místo "haha, dobrej vtípek, i tak tě mám rád, neumíš se o sebe postarat a mi to nevadí." Fakt skvělý. Ale prostě klasika. Co čekám. Vlastně ani neodpověděl na to, proč "se o sebe neumím postarat." Přitom o něj se celej jeho život vlastně někdo stará, nikdy nebyl sám světu napospas, možná tak první půl hodinu mezi rou dobou, co utekl z domu a přišel do divadla, kde se ho ujali jak štěněte od smetiště. Tak mu to možná v jeho hlavě dramaticky přišlo jako několik let živoření na ulici! Akorát zas vytahuje akorát to vychování. Kterým mě už začíná poslední dobou popravdě taky pěkně srát. "Aha. No, to je pěkný, že ti to nevadí. Děkuji vřele, že mi umíš říct taky něco hezkýho a od srdce." Protočím očima. Ne, já to teď prostě udobřovat nebudu, vždycky se akorát ponižuju, abych to dala zase nějak do pořádku, i když to není vůbec moje chyba. A zítra to bude to samý. "No, já jdu do práce." Podívám se na seno dole. Tak to ani omylem. Beze slova se obrátím, zachytím o okap prsty, spustím dolů a přes okna a rantly slízám rychle dolů, až doskočím na zem a zamířím k Darii, která už tu na nás čeká. | ||
| |||
| Všichni jsou už v Mexiku, Buenos Dias já taky jdu Mierdáááá, tak to dneska nevyšlo. Teď to bude otázka souboje vůlí. Vydržím déle trapné ticho já, či ona? Chci to zkoušet? Sakra, ona ví, že to nevydržím. Ahjo. "No, vychování nemáš, tak to prostě je. Neumíš jednat s lidma. Furt bys všechno chtěla hned a každýho jenom zmlátit, když se neumí rychle vymáčknout a nejde ti na ruku. To prostě není dobré vychování. A pokud mi teď budeš chtít za to natáhnout, znamená to jenom, že mám pravdu! Tak to prostě ve světě nefunguje a nejde tak normálně fungovat. Teda kromě..." a rozpřáhnu ruce "... divokých míst jako jsou kolonie či východní Evropa!" Přijde rána, nepřijde? Nadá mi, nenadá mi? Je spousta proměnných, ale seno na zemi to jistí vždy. "Ale mě to na tobě nevadí, pokud tě zajímá toto!" | ||