Andor.cz - Dračí doupě online

TAKŽE CHCEŠ KURVA ŘÍCT ŽE SAHAT NA MĚ JE JAKO SRAČKY???!
Fluidní.

Trošku se zaseknu na místě a jen hledím. Jak mám chápat dvě těla a jednu duši? Jako že máme jednu společnou? No to si nemyslím. Jakože aspoň tu bibli jsem četla, v dětství jsem byla doslova přinucena s tím, že je to ku prospěchu mému všeobecnému přehledu - a upřímně, kupa sraček, jediná sranda bylo zjevení Janovo a to si myslím, že psal taky na matroši jak od Camaraty - ale určitě tam není nic o tom, že jde duše sdílet, nebo, že dostanete novou po tom, co se do nekoho zamilujete a pak máte tu vlastní a nějakou, já nevím, společnou asi. Takže je to kurva zase nějaká metafora!
"Platón říkával, kromě toho posiluj a nebuď podvyživený mamrd, že láska probudí v každém básníka."
"Platón je nějakej podezřele dobrej, proč jsme nečetli raději Platóna?" zamumlám vzdorovitě. Ten by určitě nenadával na condotieri!!!

"Akorát, jako že já mám říct básničku?"
Ježíši, Alessandro, tak asi něco vymyslíš prostě, ne? Dyť poezii, to zvládne úplně každej!

V Očemsi ústí krasotřpytu um,
Jich kleneb vysokých,
malovaných anděly;
jemných omítkovin voskovaných;

Bože, jakási ozvěna ze sna, takovou mu nemůžu říct, jí sama moc ani nerozumím, musí to být něco uvěřitelnýho asi, z mojí hlavy! Mysli, Alessandro, to dáš! Však i Kassandra zvládla opilecky veršovat na té oslavě! Takže!

"umm, no... Eh....

Pistole dělaj bordel a smrdí
Postřelení lidi, divně se pak vrtí
Chcípnou za chvilku a tamti taky
Chcípněte všichni, uh, jaký... Sakypaky?

Jo, tak.

Ezio, až se vrátí tak ho též jebne
je starší muž, pepka ho klepne.
Co to tu děláme, bude se ptát
Že jedeme v drogách nebude rád.

Nasrat a rozmazat, mládí vpřed
Vyřežem spolu ten Templářský vřed!
Ale až za chvilku, teď chceme pozevlit
Eeeeh... Na to se kurva asi už nic nerýmuje, dopíči. "

OBOJE, VŠAK JSOU TO DVĚ SLOVA

Tvoje máma jde jen před publikem ty sprostá svi- Emoce bráško, hlídej si je.

"Aristoteles říkal, že láska se projeví, když jedna duše se potká ve dvou tělech." a cvrknu Alessandru do nosu. "Myslíš, že to platí? Platón říkával, kromě toho posiluj a nebuď podvyživený mamrd, že láska probudí v každém básníka. Zkus mi něco zarecitovat, jestli měl tento velký mudrc pravdu i v tomto."

Hehe, nejsem svině, jsem vtipný! A když nic nevymyslí, o nic nejde, alespoň bude legrace.

Jsem Alessandra,
nejsem žádná flundra.
Mám ráda Bastiana,
našeho budoucího mafiána.
I když nemá kníra,
kdo jsem, abych mu v tom bránila.
Na záda mě povalil,
hlavu mi láskou zavalil.
Tak mě už konečně svlíkni,
na tuhle rutinu si zvykni.
Tak šup tam s ním,
neboj, já tě nesním!

Já teď nevím jestli myslíš svůj proslov o kuši nebo to druhý!

Co to zas mele, panebože, zrovna jsem se mu snažila naznačit...! Kurva mě nezajímají kuše, já vím, co je luk a technicky vzato, díky paměti, sdílené s mými předky i jak se ta zbytečná pakárna používá! Já. Kurva. Chci. Abys...
Až jednou vynalezou pušky, co nebudou dělat kravál, začneme je používat určitě i my, věř tomu."
JO, UŽ SE TĚŠÍM! JEŠTĚ, ŽE SE TOHO ÚPADKU MÝHO ŽIVOTA BUĎ NEDOŽIJU A NEBO BUDU PĚSTOVAT NĚJAKEJ SALÁT, NEBO COS TO CHTĚL! Doufej že s tebou, protože tvůj vlažný přístup k... Oh.
Nechám se strhnout na matraci.
"Takhle blízko třeba?
Nechám se nejen strhnout na matraci, ale i políbit.

Jo, takhle blízko by to šlo.
Ovinu mu ruce okolo pasu, překulím se na záda a vezmu ho sebou tak, aby ležel nade mnou.
"Už jsem si skoro myslela, že ti romantický gesta jdou jen před publikem."
Stejně dneska ještě někoho ztřískám, abych si vybila frustraci, he.

HOVNÁ A SRAČKY!

...nemá smysl s nikým šermovat, když existuje jed!

"Pobodání je super, ale pobodání vyžaduje sílu, potřebu se dostat na tělo a cíl ještě potřebuje být bez brnění, protože jím ta dýka neprojde. Pistole ti na 20 metrů prostě zastřelí rytíře a hotovo. Je jedno, že má nejlepší brněn co si jde za peníze koupit, před bohem a pistolí jsou si všichni rovni. Stejně tak jed a šermování je naprosto odlišný typ zbraně. To nejde srovnávat. Pistole, respektive puška, jde srovnávat se srovnatelnou zbraní. Tím je luk a kuše. Kvalitní welšský luk má stejnou průraznost jako kuše. Ale kuši zvládne ovládat po pár minutách i úplný debil, třeba Luca, že hehe, ale Luk trvá násobně déle, na mistrovské úrovni až měsíce či roky, zatímco kuši zvládneš bravurně ovládat po víkendu. Díky tomu luky už prakticky nikdo nepoužívá a na bojišti uvidíš jen kuše. Prostě je vytlačila jako lepší zbraň. Stejně tak dneska pomalu začíná vytlačovat kuši právě puška. A za sto let prostě kuše už nebude prakticky nikdo používat. Až jednou vynalezou pušky, co nebudou dělat kravál, začneme je používat určitě i my, věř tomu."

O můj bože, ona nemluví o zabíjení, ale o nás. Bože, proč. Co mám dělat? Fluidní plán, jdeme!

"Takhle blízko třeba?" řeknu a stáhnu Alessandru za ruku do postele a dám jí pusu.

I just... Like swords, man

Talent na obklopovábí se lidmi s kníry? Já se ale... No, spíš nemám obecně talent na obklopování se jakýmikoliv lidmi! Vždyť prakticky nemám žádný známý, pokud mě s nimi neseznámí někdo jinej, buď Ezio nebo Bartolomeo... No a nebo Bastiano, ale jeho známý prakticky neznám. Vím, že někde existuje nějakej zloděj, Pierre, Pietro, tak nějak. Párkrát jsem ho i viděla, má takový špatně zapamatovatelný, tuctový xicht, dost možné bych ho na ulici ani nepoznala, dokud by se mi nepokusil vybrakovat kapsy. A pak - no co já vím s kým se vlastně vídá? Já obecně vzato moc s nikým, žejo. Po jedné epizodě, v níž figurovalo pár mrtvol a jeden duel na rapíry, který kurva skončil nerozhodně, jsem prohodila pár vlastně nakonec i milejch slov s kapitánem místní gardy, ale kapitán Franco Baresi jednak nemá knír a druhak by se dal těžko považovat za člověka kterej mě obklopuje. Spíš je to známý, se kterým se nechcem už nutně zabít.

Chvíli pozoruju jeho ruku na té mojí.
Blb jeden, stejně se na něj neumím zlobit,
Propletu svoje prsty s těmi jeho.

"Jako nebudu lhát, jedu na to, že dobrý plán má být fluidní..."
Ummm... Cože? Plán čeho? Jako večera nebo zevlení? Na zevlení existují plány? AHAHAHAHAHA OBSAH STŘEV VÁGUSÁKA! AHAHAHA, hehe, humusák, hehe. Fluidní bude znamenat asi, že je to kurva řídký! Z kontextu! Hehe. Já nevím, co znamená, když je plán řídkej, ale je mi jasný že jsme už v životě pár řídkých plánů zažili!

Chci se zeptat, nadechuju se, že se zeptám ale...
"Ale pokud chceš jít za koněm, já to tu klidně pohlídám, abys mohla jít do stájí, stačí říct."
Ale já chci vědět o těch řídkých plánech, ale odpovím na tohle, protože...
Nadechnu se, abych odpověděla, že...
"Alessandro, jaká je tvoje oblíbená zbraň?"
"No, eh..."
"... poetická krása, i když naprosto jiná... Plácám zase co?"
"Ne, jenom říkáš... hrozný věci!" Utnu ho. "Tadyty pistole se používat budou, to beru. Ale hej. Střílí se už dlouho a vším možným a pořád ještě nikoho nenapadlo se vykašlat na starý dobrý pobodání! Lidi se vždycky budou bodat v bočních uličkách a jiní se budou jinde střílet. To je jako kdybys řekl, že nemá smysl s nikým šermovat, když existuje jed! Tss tsss." mávnu volnou rukou.

"Já nevím, jaká je moje oblíbená zbraň. Nebo... Ráda bych řekla něco, co ti vyrazí dech, ale prostě v mých očích nikdy nic netrumflo ten úplně obyčejný malý řeznický nůž, který sebou nosím. S každou zbraní je sranda, ale ten malej sráč je rychlej, hnusnej a dělá takovej svinec, jenom se prostě musím vždycky dostat nebezpečně blízko. Tak, ne že bych se neuměla dostat blízko, když chci. Teda když chci někoho zabít. Jinak s tím mám evidentně nějakej problém, s lidskou blízkostí. Vždycky si říkám, že už to vyjde a pak je to nakonec vždycky nějaký fluidní. Bejvá to lepší, když předtím piju, ale... "

Watch me then

"Já vím, že nemáš knihovnu, byl to vtípek, ale já bych si poradil. Do té mé to není tak daleko, přeci jenom, že ano. A já i zapomněl, že jsem tu jednu včera nechal, vidíš to, to bude jistě něco kvalitního, protože já blbosti nečtu! I když tobě to tak připadat může, protože máš zjevně talent na obklopování se lidmi s kníry. Teda mimo Bratrstvo, tu nikdo kníry nemá... ale víš jak to myslím!"

A Luca si určitě nechá jeden narůst. Úplně ho vidím na ten typ, co ho bude mít.


A předkloním se na posteli a chytnu jí za ruku, kterou se opírá o sloup postele.

"Jako nebudu lhát, jedu na to, že dobrý plán má být fluidní, a tedy jsem najel na fluidnost, kterou by mu nemusel závidět obsah střev vágusáka, co právě snědl zkažené jídlo, které zapil zkvašeným vínem. Tedy velice, velice fluidní plán. V kostce nic v hlavě nemám. Teda, hehe, jakože mám, ale ne co se týče toho plánu, jestli mi rozumíš. Nemám plán. Já nevím moc co chci dělat, ale rád bych to dělal s tebou. Ale pokud chceš jít za koněm, já to tu klidně pohlídám, abys mohla jít do stájí, stačí říct. Nebo si můžeme prostě jen tak povídat o věcech, jako normální lidi... třeba, co pověz mi Alessandro, jaká je tvoje oblíbená zbraň? Já měl dodnes velmi rád dýky a stiletta a tyhle ty malé, hbitý ale smrtící věci, ale musím říct, je prostě krása a elegance v pistoli. Tyhle věci časem vytlačí z bojiště nejen meče a píky, ale časem i jízdu a brnění. A tím vytlačí všechnu krásu ze zabíjení, kterou překovají do efektivity, v které je ale také jakási poetická krása, i když naprosto jiná... Plácám zase co?"

Vole! Nemůžeš prostě používat to, co si přečteš v myšlence, v dalším postu ve svůj prospěch. Vím dobře, že by tě to bez toho nenapadlo, takže ti to absolutně nežeru.

Tak samozřejmě, že jsi na to ještě ani nesáhnul. Ty totiž nikdy nesaháš na věci, pokud vyloženě nemusíš a něco nebo tě někdo nedonutí. Jak sis mohl myslet, že bych věřila tomu, že už jsi je měl něco předem napsaný?
Vnitřně se uchechtnu a otočím se v okně, abych viděla, jak se mi uprdelil do postele.

"Říkal jsem si, že máme ještě dost času do oběda ve finále, takže si můžeme spolu v klidu zazevlit,"
Chvilku přemýšlím, že bych protestovala, jak vedle sebe klepe a prostě zůstala sedět na okně a třeba i byla trochu protivná. Ale nakonec se zvednu a přejdu k posteli, ke které se postavím a opřu se o sloup nebes.
"a klidně si něco přečtu z tvé knihovny."
Cože? Co to mele, nevšiml si snad, že nemám žádný knížky? Ne že bych teda nikdy nic nečetla, ale nikdy jsem nic takového nepotřebovala ani vlastnit ani skladovat. Vždycky mi stačily ty erární, no a ne, že bych tomu nějak extrémně dala.
"Já tady ale nemám žádný knížky, jenom tu sračku , cos tu včera nechal," mávnu ke stolu, kde jsem ji odstrčila, ať mi nezavází, když jsem psala.
"A už se mi nechce spát. "
Pokud jsi chtěl něco dělat zatímco spím, taks mě možná nemusel vyhazovat ze svojí postele, mohla jsem si zdřímnout tam. Takže asi budeš muset, hm, vymyslet program toho doobědového zevlení.
Ale odmítám začínat nějaký argument na toto téma.

"Mě vraždění neunavuje, nebyla jsem unavená ani včera večer. Původně jsem si myslela, že bych se šla podívat do stájí, ale když tady nebude ani jeden z nás, tak kdyby se někdo sháněl, jen těžko by nás tam našel," pokrčím rameny, jako že to tím pádem asi padá.

Utilizing the latest guinea pig bridge technology

"Ciao, tak mám doreportěno a konečně se ti můžu věnovat, no nemáš radost jak já? Upřímně jsem čekal, že mi to zabere mnohem déle, vzhledem k tomu, že jsem na to doteď ani nesáhnul. O tom ale nikomu ani muk," a šibalsky mrknu.

Proč... je na parapetu? Proč dneska všichni sedí na parapetu? Ale tak usmívá se, takže všechno je v pohodě, že jo.

Vejdu a lehnu si na záda na postel.

"Říkal jsem si, že máme ještě dost času do oběda ve finále, takže si můžeme spolu v klidu zazevlit," a poklepu rukou na místo vedle mě. "Dokud nás nezačnou zase lidi otravovat s věcma a prací a tak všechny ty otravný věci. Ve finále, pokud jsi unavená z toho ranního vraždění, klidně si můžeš dát šlofíka a já tě ohlídám," a mrknu, "a klidně si něco přečtu z tvé knihovny."

To je vtípek. Byť... si jde taky vyložit všelijak... ale tak to by se mělo ženám líbit, však ony takhle mluví pořád!

A kreveta je vodní chrobák!!!

Jako první odhodím kopu oblečení, meč a několik dalších hovadin, které jsem měla na sobě a svlékla si, než jsem vlezla do postele. Prostě na jednu hromadu, to jsou takové ty "se o to postarám potom" věci. Stejně budu muset najít někoho, kdo mi to oblečení pospravuje. Samozřejmě, že vím, na koho se obrátit. Mama Vittoria jasně řekla, a ne jednou, že takové věci mám nechat na děvčatech. Já samozřejmě šít neumím. Nebo minimálně ne úplně pečlivě a hezky, jinak tuším, že bych to nějak prostě asi slátala. Meč opřu o zeď, pro případ, že bych ho dneska ještě snad potřebovala. A chvíli hledám vhodné místo pro halapartnu. Nakonec si přisunu židli a balancující na špičkách ji pověsím na nejvýše položený závěs.

Umyju se, přečešu, v klidu si ošetřím a hojivou mastí od Dottoreho Pepeho namažu ránu.
Pak si na chvilku sednu ke stolu a taky sesmolím svůj dnešní report, když je Claudie chce odevzdat.


Ho una nuova alabarda!
Templari inaspettati! Questo mi ha reso felice stamattina! Un bellissimo inizio di giornata. La battaglia tra bande è stata la ciliegina sulla torta.
Potrebbe essere un po' un disastro. Abbiamo abbastanza cadaveri rimasti per strada. Non è colpa nostra!
Ho una nuova alabarda!
Siamo riusciti a interrogare il prigioniero, ma sfortunatamente non sapeva molto. Bravo ragazzo.
Purtroppo valuto male i servizi igienici. Era disponibile solo la grondaia. Questo non è buono. Forse hanno latrine migliori sulla nave dei Templari. Sfortunatamente, non ho avuto la possibilità di scoprirlo.
Ho una nuova alabarda!!!

Alessandra d'Avanzago

A pak se na chvilku jdu prostě věnovat tomu, co evidentně, z toho, co jsem tak vykoukala, my assassíni děláme nejraději. A to je trucování v okně. Otevřu vitrážové okno a sednu si na parapet s jednou nohou ven.
Ranní Benátky mají své kouzlo. Stíny budov se pod sluncem, stoupajícím po obzoru, pomalu prodlužují. Měkké, teplé paprsky líně osvětlují okolní fasády a postupně se vynořují lidé a v klidné vodě laguny i loďky, někteří po své práci, někteří prostě jen tak, užít si sobotního rána - co já ostatně vím, kdo co jde dělat? Lidé jsou venku a prostě dělají věci - i když zde ještě není všechno ve svém plném rozkvětu. V naší čtvrti se to zpravidla děje... No, večer. Přirozeně. Teď je hlasitější hrdelní vrkání holubů, než hlomoz zákazníků místního bordelu a přilehlých putyk. V dálce se leskne silueta San Marca, dominanta našeho měs-
"Haló, haló, je někdo doma?"

Není, zrovna trucuju, nevidíš? Mám s tím plný ruce práce a nemám čas na žádný tvoje
... Co vlastně chceš? Však jsi mě doslova prakticky vyhodil, "máš ještě něco na srdci, nebo co kdybys laskavě už vypadla, pokud jsme probrali všechno důležitý? Těším se na oběd, drž mi tam místo!" Ale tak to je asi kurva můj vlastní problém, že si to vždycky vysnívám jinak, že v ideálním světě by mi třeba řekl, že si u něj můžu zdřímnout, než napíše reporty, pohladí mě po vlasech, přikryje pod peřinu a nechá dospat, abychom nemuseli být ani jeden sami, když nemusíme.
No, jenomže takhle svět prostě nefunguje. Moje blbý fantazie si můžu třeba vzít a strčit rovnou do prdele. Nebo někomu jinýmu do prdele, nejlíp někomu cizímu někdy dneska, kdo bude zrovna poblíž a na kom si ze sportu vybiju zlost a frustraci, jako to mám ostatně dlouhý roky ve zvyku.

"Jo, jsem tady, pojď dál."
S vědomím, že někoho prostě dneska později ztřískám, je mi hned vnitřně líp a najdu duševní klid - a milý tón hlasu. A úsměv.

Ryba JE ryba

"Tak co by byla kreveta, když ne ryba. Žije ve vodě? Však žije, ne? Co přijde příště? Žralok či vodní drak nejsou ryby? He? Ale zkusím si o tom něco přečíst, někdo o tom něco už napsal určitě. Na obědě se na tebe těším, drž mi místo! Snad akorát stihnu sepsat ty reporty, co mám dělat. "

***

Reporto Uno - Zahrada neřesi

Templářská základna se ukázala býti pěstírnou drog. Základnu hlídalo několik bitkařů, které jsme zabili bez větších potíží a zranění na naší straně. U jednoho z nich jsme našli i vzkaz, který jsme použili na další misi, že si místní drogoví bossové jdou po krku. Pěstírnu vedl pan Camarata, který byl naverbován, aby pracoval pro nás, místo pro templáře. Uvidíme, jak bude užitečný. Templáři dle všeho vyvíjejí nějakou bojovou drogu.

Bastiano da Mezzo

Reporto Doso - Přepadení přepadení

Vzkaz z minulé akce, viz Reporto Uno, nás navedl na fakt, že bude jedna skupina dealerů přepadat tu druhou. Ale díky vzkazu víme, že to byla templářská past. Obě skupiny hromotluků i templářské vojáky jsme pobili a nechali jenom z každé skupiny utéct jednoho, aby povyprávěl doma, co se stalo. Při spuštění naší pasti jsem zakřičel jméno Camaraty, abych zamotal Templářům hlavy. Akce se opět obešla beze ztrát na naší straně. Vedeme další vyšetřování a uvidíme, kam nás zavede.

Bastiano da Mezzo

Ok, to nebylo tak těžký. Nechápu, proč jsem to tak odkládal, bleskne mi hlavou, zatímco koukám na své napsané reporty. No, tak to mám za sebou, je čas na příjemnější věci. Jako je Alessandra a obídek!

Hodím na sebe čistou košili a vyrazím z pokoje. Pro jistotu zaklepu i na dveře Alessandry, třeba tam furt bude.

"Haló, haló, je někdo doma?"