Andor.cz - Dračí doupě online

Volím si pikachu

Chlápek na Bastiana civěl, jako by nevěřil vlastním uším. Od asasína dostával na vybranou? Už se tak trochu smiřoval s tím, že prostě pojde. 

“Beru toho strážnýho,” odpověděl rychle, protože se zrovna v jeho zorném poli objevila Alessandra. Málem si učurkl, ale dal to. “Anděla.” Začal se se bírat na nohy. Stále však hlídal očima Bastiana i Alessandru, kdyby se najednou rozmysleli. 

Salvio by se nejraději vypařil, ale čtveřice mu nedala příležitost. Naštěstí na něj útočili jenom tři ze čtyř, ale i tak byl v dost velké nevýhodě. Pokusil se jednoho zneškodnit, aby srovnal nevýhodu, ale zezadu jej čapl jeden s nich a další mu uštědřil ránu do břicha. Další rána vedla rovnou do obličeje. Před očima se mu zatmělo a to ještě měl namále, aby se nevyzvracel. V ruce třetího se zaleskl nůž. 

Trojka dohnala Alessandru. Chiara jako jediná nebyla tolik slitá krví. Automaticky se postavila tak, jak ji mistryně řekla a Alessio se nakonec zařadil taky. Sice dýchal hluboce, ale nevrhl se na dealera. V duchu si nadával do všech kokotů. 

“Kde je Salvio?” zeptala se Fiorella. “To střílel on. Hlídal na nádvoří. Musíme mu pomoct,” snažila se ostatní přesvědčit, aby tu neměli diskuzní kroužek.

Chalp

Dealer narazil jako pytel brambor a div se nepoblil. Kryl si hlavu, jako by mu to mělo nějak pomoct. 

“Hmpf,” odpověděl. Na víc si netroufl. Na druhou stranu neutíkal.

Fiorella ukázala směr, kam Bastiano běžel. Pak musela rychle znovu uskakovat, protože kolem ní proletěl Alessio kterým zmítal dlouho skrývaný vztek. Chytil posledního feťáka a mrštil jim o zeď. Ani netasil zbraň. Používal svoje pěsti a ubil ho k smrti. A pokračoval dál. Přestal až ve chvíli, kdy ho násilím odtáhly dívky. 

“Alessio, uklidni se!” křikla Chiara. “Je po něm. Pravá a levá ruka. Pamatuješ?”

Fiorella nechápala, co tím myslela. Měla však starost k Salvia. To on střílel, a bylo otázkou, co jej k tomu mohlo vyprovokovat. 

“Musíme najít Salvia!” zvolala Fiorella. 

Jak to chvíli šlo, a pak bylo bác a ono se to celé pototo

Fiorella ani nepřikývla a hned se rozeběhla ke dveřím, do kterých už bušila Alessandra. Výstřel byl pro fetky jako budíček. Nic vás nevystřízliví tak rychle, jako brzké úmrtí.

Putana! V duchu nadávala blondýna, když doběhla ke dveřím a měla co dělat, aby je otevřela. Určitě ji pak z druhé strany pomohla skupina Bologna. Určitě!!!

Chlapík, který běžel na dvůr, odkud zazněl výstřel, se zastavil a otočil se. Chvíli si nebyl jist, koho před sebou vidí, a pak zbledl. Kdo jiný chodí, tak jako Bastiano a ostatní asasíni. Z jeho strany zaznělo nelibé: “To mě poser!” Uvažoval, jestli raději nevezme do zaječích, než aby se utkával s někým, jako je právě Bastiano. Maska nepřidávala na tom, aby bojoval.

Znovu se rozeběhl a nejspíš mu došlo, že ten výstřel mohl být od jeho z nočních stínů. Místo na dvůr zahnul do nejbližších dveří a doufal, že tak uteče.

Zobrazit SPOILER

Fiorella mezitím otevřela dveře a uskočila, aby Bologna mohla vtrhnout dovnitř. Během toho vytasila svoje dýky, protože fetky se nezdály a rozhodly se vetřelce zlikvidovat (1). Jedna z nich už byla u Fiorelly tak blízko, že by mu mohla dát hudlana. Místo toho se šikovně vyhnula jeho objetí a vrazila mu dýku zespodu do brady. V chodbě zbývaly další čtyři, které po akcí prvního trochu znejistěli a zvažovali o stejném úprku jako jejich distributor drog.

Na nádvoří Salvio shlížel na tělo bruta s dírou  hlavě. Sice mířil na hrudník, ale trefil. V ruce měl dýku a periferně  si hlídal bonzáka, který šel vykecat, že se dovnitř hrnou vetřelci. Sice netušil, jak to věděl, ale to bylo vedlejší. Horší bylo, že ti gardisti nebyli dva a na nádvoří se objevili další tři a teď uvažoval, jak z toho srance tady vypadnout.

Luca, jak slyšel výstřel, se přesunul na střechu a… sprostě ukouzl a spadl rovnou do kanálu.

HODOR!!

~Ancona~

Alessio se málem zadusil, jak se pokoušel nerozesmát se nahlas. Nečekal, že zrovna symbol, který Alessandra vyrývala, bude ženské přirození. Když se na to tak koukl, tak uvažoval, jak moc daleko od podobnosti to je. Chiara na druhou stranu podobnost viděla hned a zasmála se.

„To se povedlo,“ pokývala hlavou. „A když nad tím uvažuju, tak jsem jich pár viděla. To byla vaše práce?“ pousmála se, protože jí to najednou přišlo docela vtipné.

~Bologna~

Fiorella si váček s penězi schovala a na moment zauvažovala, co by Alessandře mohlo slušet. Nebyla blbá, aby jí nebylo jasné, že ji mistryně nemá v lásce. Kdyby ji koupila nějaký pořádný meč, tak by se možná udobřily? Ale pochybovala, že měšec obsahoval takové bohatství. Bude ráda, když najde nějakou tu sponu do vlasů nebo alespoň živůtek.

Dýku nechala být. Vlastní měla mnohem kvalitnější, a navíc tahle vypadala nějak moc použitě. Vydala se tedy za Bastianem a našlapovala co nejtišeji dovedla.

Když došli dolů, tak se ukázalo, že chodba v přízemí není vůbec prázdná. Bylo tu tak pět smažek (1), které ležely na provizorních lůžcích seskládaných z potrhaných dek a povlaků a mezi nimi procházel muž (2) v docela slušném oblečení. Byl to ten, kterého viděli venku. Rozdával opium a bral peníze. Byl k nim zády a zatím si jich nevšiml. Nicméně pár nafetovaných hlav se k dvojici otočilo.

Hlavní dveře byly naproti schodišti. Znamenalo to však rychle se přemístit a otevřít je. Chodba byla podobná té nahoře. Na protější zdi nechyběla okna, která však byla zabedněna a nešlo skrze ně vidět a vedlo z ní několik dveří. Buď do dalších pokojů nebo do chodby vedoucí na nádvoří. Zdrojem světla byly svícny připevněné na zdech. A aby toho nebylo málo, tak se ozval výstřel. Všechny pohledy se otočily po zvuku a chlapík, který rozdával opium, se rozeběhl do otevřených dveřích a zmizel v chodbě, která nejspíš vedla na nádvoří.