Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Esto lo!
Družina
| |||
 | Jeeej tak se hlavně neposerem, jsem TROŠKU ztratila shit, stává se mi to jen tak čtyřikrát za den, jsem Italka a je to normální! Proč na mě všichni jako civíte? Tak asi vidíte že tady musím řešit rozličný životní sračky a nic nikdy nemůže jít podle plánu! Lehce si vztekle přidupnu nohou a tím svůj hysterický výlev považuji za ukončený. "Já vím, žes ji nesháněla ale tak snad jsi měla zařídit aby Claudio věděl, že... Eh. To je jedno. Možná, že jsem trochu, malinko, vyletěla." „A je naše. Ale je pěkně zdobená a vypadá, jako by v ní přepravovali samotného papeže.“ Ale tak to je ve finále náhodou paráda, vlastní gondolu pro Bratrstvo jsme chtěli už dlouho, však dům je u vody, takže ji půjde i uvázat u bordelu, jen teda nechápu jestli nás to teda nic nestálo, jak říká Claudio a nebo nás stáhli z kůže, jak tvrdí Daria. "Ale tak... Obecně vzato je to vlastně dobrá zpráva, akorát že," upřu vyčítavý pohled na Claudia "na zítřek je to naprosto nahovno a čas nám běží." "... Ještě něco chcete?“ Hmmm, maximálně stoh knih. Šeherezáda je pěkně opruzelá. " Jo, chceme. Nebuď slaná. Slanou vodu nejde pít. " ŽIVOTNÍ MOUDRO OD ALESSANDRY, MUDRCE, KTEREJ DUMÁ V MĚSÍČNÍM SVITU A MILUJE A JE PŘÍTELEM! ... Nebo jak ten nonsens byl. "Jasně, že máš kteréhokoliv z nich co naučit. Prostřelíš ve tmě voko strážnýmu přes dvě střechy. Kdo todle umí, hm?" Šťouchnu ji do boku pěstí. "Jenomže teď se nám sere zítřejší mise, protože náš parťák už měl páteční náladu a přišlo mu jako lepší nápad, sehnat nám pro Bratrstvo z prdele epickou gondolu, kterou určitě někdy ale využijem, než se věnovat konkrétnímu zadání. Takže, pokud o konvoj nechceme přijít, asi se musíš obětovat pro tým a bejt ta schopná. Dvě lodě. Nemusí být velký. Nemůže to bejt snad takový problém, Benátky jsou lodí dost plný. Pochybuju, že Claudie nějaký lodě má, protože ten plán slyšela a kdyby existovaly, tak nám je nabídne, tam asi neztrácej čas. A nebuď zpruzelá, máme tě rádi." Jsem nejlepší řešitel mezilidskejch problémů, protože mě to Bastiano všecko naučil! " No, Chiaro, vypadá to, že seš s náma v Anconě a žel máme o tým míň. Takže vítej, doufám že máš ráda krev, zmar a destrukci." | ||
| |||
 | Delulu
Daria takovou reakci nečekala. Nejspíš ji nečekal nikdo, protože všichni, kdo byli na nádvoří, na Alessandru upírali oči a zjišťovali, co se to děje. „Já tu posranou gondolu nesháněla,“ zaskřípala zuby Daria. „Zajdu se zeptat Claudie, jestli Ezio nemá nějakou loď na přepravu přes moře. Musí nějakou mít. Je častěji na souši než kdokoliv z nás a tu gondolu, ať vyřeší Claudio,“ dala ruce v kříž. „No, co je? Gondola se může vždycky hodit,“ pokrčil rameny Claudio. „A je naše. Ale je pěkně zdobená a vypadá, jako by v ní přepravovali samotného papeže.“ „Jo, nenápadný jak…“ raději nedořekla Daria a podívala se na Bastiana. „Jak říkáš. Nech Chiaru s Alessandrou. Já ji stejně nemám moc co dát. Maximálně stoh knih. Půjdu dořešit tu loďku. Claudio, ty sežeň větší a nenapadnou hlavně. Ještě něco chcete?“ odfrkla trochu uraženě. | ||
| |||
| Kundy z ryby, okapoví hovnožrouti! Když se do toho vloží Bastiano, tak zmlknu a prostě jenom nahlas dejchám a snažím se uklidnit. To prostě není možný, měla mu prostě jen popsat misi a on měl zařídit jedinou věc - a někde mezi jí a jím zjevně vázla komunikace a něco se kardinálně podělalo! Jak je tohle vůbec možný? Jak tydlety dvě absolutní nemehla...? Chytím se Bastiana za ruku a trochu ji vztekle drtím mezi prsty, jako bych se snažila zachytit jediného pevného opěrného bodu v týhle hrozný realitě, který mi dává nějakou jistotu. A zároveň doufám, že pokud se můj vztek zhorší a já někomu budu chtít spravit fasádu, že mě strhne zpátky, než se vzpamatuju. Než domluví, tak se mi nicméně povede vydejchat a už nevidím, ehm... V oblíbený barvě templářů. "A ta gondola... Ta je jako už naše, jako naše? Nebo nás oškubal jenom za pronájem?" | ||
| |||
 | Lula Ah, Alessandra se zase rozčiluje. Jednou jí rupne cévka a bude jí škoda. Tohle asi myslela tím, že jeden nikdy neví, který okamžik bude jeho poslední... "Klid, klid, tak o nic nejde. Prostě ráno ukradneme dvě lodě no. Jak řekl kdysi Magister Militum Ursus Crātīcula: Improvizujte, adaptujte, překonejte. Stejně tak si můžeme ráno vzít prostě kasičku a zkusit nějakou lod najmout na místě. Případně se na to vykašlat a prostě je přepadnout v přístavu při naloďování. Neházel bych ještě kord do vody. Nějak to dopadne a je sice škoda, že původní plán možná nevyjde, ale měli bysme se soustředit na ten dnešní. Nebo, nevím Dario, chceš se vykašlat na dnešek s námi? Holt by si Chiaru vzala pod sebe Alessandra a ty bys mohla ještě narychlo zkusit sehnat lepší loď, když nás holt Claudio zklamal..." | ||
| |||
| Tvl Dario!!!!!! "DARIA, la vagina come un pesce morto," začnu zhusta a musím se hodně držet, abych byla pokud možno alespoň trošku tiše. "Zaprvé se nebudeme pohybovat v kanálu, na co nám jako má bejt posraná gondola? Jak se asi chceš... Víš vůbec, jak ty loďky fungují a jak se s nima hejbe? Odstrkuješ se tyčí, jak asi máme..." zbytek věty končí v takovém tom neartikulovaném "aaaaarrr." "A zadruhé, cos nepochopila na plánu jedna loď zepředu upoutá pozornost a druhá se zboku dostane nepozorovaně k cíli, který obsadí? Jak. To. Asi. Máme-" vrhnu na Claudia nasupenej pohled typu "PROČ SI KURVA VŠECHNO RADŠI NEZAŘIZUJU SAMA?" "UDĚLAT S JEDNOU LODÍ KTERÁ ANI NEMÁ CO DĚLAT NA MOŘI, LAVORO DI MERDA????" Jo, to poslední už asi bylo dost nahlas. Jako že ukrademe jednu něčí jinou loď, to je pěkný, ale kde je ta druhá? Popsala jsi vůbec tomu saracénovi tu misi, nebo jsi mu prostě jenom řekla" sežeň těm dvěma dalším pičulínům loď, protože si chtěj hrát na lodičky? | ||
| |||
| Wuiii, bude mise!
Učňové se dle instrukci rozeběhli. Teda jenom ti, co šli s Bastianem. Chiara byla viditelně zklamaná, že se nepřidá k týmu A. Zjevně si chtěla taky probít cestu skrz, ale co mohla dělat. Ona na misi už byla a ne jednou, takže musela nechat prostor i ostatním. Alessio se postavil opodál a čekal, jak se ostatní vrátí.
Daria se podívala na Alessandru a viditelně zakoulela očima. „No, jestli jste měli v plánu vyplout na moře, tak hodně štěstí, protože rozdíl mezi lodí a gondolou je sakra velký. A navíc nás ten Claudiův dobrý kamarád okrad. Takže místo jedné lodi máme jednu mrňavou loďku, která se na přeplutí mezi Benátkami a souší vůbec nehodí. Takže jiný plán. Ukrad… uhm, vyměníme tu loďku za větší. Byli jsme se podívat v doku a máme tip, jen dneska na ní ještě někdo byl, ale zítra majitel prý má nějaké plány v Benátkách. Místní jsou nějak moc sdílní.“
„Ta prťavá loďka je na cestě do doku, náhodou! A nic za to nechtěl!“ bránil se Claudio. Daria se nadechla, ale nic neřekla. Raději. | ||
| |||
| Ještě dodatek "Hele, Benátky jsou malý jo, ale reálně si nemyslím, že jsou kterýkoliv z nich nějak příbuzný," šušknu zpátky, než se zvedne. Pak se, zatímco začíná seznamovat všechny s misí, zvedám taky. Jo, plán by mohl fungovat, nezasahuju do toho. Když pak skončí, tak lusknu prsty, abych získala pozornost pro sebe. " Ještě jedna věc, než utečete pro ty padáky!" Zavolám ostře. "V baráku stoprocentně někdo je - kdo to je, jsme nezjišťovali, abychom je nevyplašili a vás nepřipravili o všechnu srandu. ALE! Než všechny vyřídíte, pamatujte - jednoho chci živého. Ideálně toho, kterej bude vypadat, že tam tomu velí, ale když nebude ten, spokojím se s kýmkoliv. Šlachy v nohách nepotřebuje, ale ať je schopnej mluvit, chápeme se?" Na každého zvlášť se podívám, abych se ujistila že pochopili, k čemu to potřebujeme. " A taky, koblížci, než to tam bude hořet, seberte všechny dokumenty a dopisy, na který narazíte. Nikdy nevíte, co nás odrazí dál na větší ryby. A vždycky jsou tu větší ryby." Nechám je jít po svých, pokud nemají nějaké dotazy - přitočím se nenápadně k Darii. "Dájo, co je s těmi loděmi?" Syknu pokud možno tak aby to neslyšely děcka, který evidentně nechtěla vyplašit. | ||
| |||
| Lets go děti "No, furt by mě teda zajímalo, jestli ty dvě jsou teda sestřenice či jak. Nebo je Alessio bratranec Chiary? Já se v tom mírně ztrácím se přiznám... Ale radši bych je držel všechny večer od sebe, ať se nic nepokazí." *** "No jo, náš Saracén se radši zase ožral a domluvil nějakou sračku, protože z toho beztak cejtil nějakou hádku, kterou by pak mohl vyřešit kordem a vyrobit další vdovu na utěšení. Jak typické," utrousím k Alessandře, zatímco se postavuji na nohy a upravuji si robu. "Attenzioni!" Křiknu na nádvoří a zvednu ruku, aby mi asasíni věnovali pozornost. "Dneska spousta z vás čeká první velká a v teorii i možná nebezpečná mise. Přesto, není se čeho bát, jsme asasíni a většina z vás trénovala celý život, na to co přijde. Dneska se podíváme na možná již bývalou základnu templářů, kde se kdysi pěstoval mák na výrobu opia. Možná už je ten dům opuštěný, možná tam jsou nějací squateři, možná tam je pořád templářská základna. Inu, uvidíme pak více na místě, dnes jsme dům obhlédli s Alessandrou a vypadal opuštěně, ale zároveň podezřele. Rozdělíme se na tři skupiny. Respektive tři a půl," řeknu a mrknu na Luca. "Skupina Ancona bude Alessandra s Alessiem. Ti půjdou po zemi a nakráčí si to k hlavní bráně, kterou jí v ideálním světě otevře skupina Bologna. To budu já, spolu s Fiorellou, Salviem a Lucem. My půjdeme po střeše. Naproti základně je dům, z kterého jde dobře vidět na základnu, a možná půjde vidět i do dvora. A dle situace, Luca zůstane a budu nás krýt kuší z protější střechy a my s Fiorellou a Salviem přelezeme ze střechy na střechu a snad i nepozorovaně otevřeme hlavní dveře, aby se do baráku mohla dostat skupina Ancona. A pak se uvidí co dál pak podnikneme pohromadě. A abych nezapomněl, všechno bude jistit skupina Como, kde je Daria s Chiarou, kteří se přizpůsobí situaci, kde bude jejich přítomnost nejdůležitější. Daria umí dobře plánovat a vyhodnocovat situace, takže věřím, že se operativně přizpůsobí líp, než kam bych ji postavil já. Jak kdysi pravil čínský vojevůdce, mistr Sun. Vyhraje ten, kdo má efektivní plán, který se umí rychle měnit. Musíme být jako voda v řece, který mocně pluje s proudem, ale umí se přispůsobit zákrutě a nevylít se. Většina z nás prožila většinu života v Benátkách, pokud něco umíme, je to plavat," skončím svůj plán a mrknu na svoji novou skupinu. "A gruppo Bologna - pokud nemáte sebou padák, běžte si ho rychle dofasovat." Promnu si ruce a na všechny se zadívám. "Má někdo nějaké otázky, či můžeme vyrazit?" | ||
| |||
| Claudio! Negře bratře! Děcka se jak mávnutím kouzelného proutku rozprchnou. Skoro škoda, že si nechtějí povídat, no ne? Mohli bychom jim dát takovejch cennejch a z jejich strany nechtěnejch rad do života! My, moudří starcové, žejo! Po očku sleduju jejich interakce. "No, kdo by to byl řekl, Alessio tráví čas s Chiarou a Fiorella na to čumí pěkně nasraně," pošeptám Bastianovi, aby to slyšel jen on, kdyby si náhodou teto vnitřní dynamiky nevšiml. "To jsem si z toho vykouřenébo dvora ráno myslela, že to maj trochu jinak..." je dobrý vědět, kdo s kým a za kolik, no ne? Tydle konverzace někdy vyplní volnou chvíli. "... ŽE SE TA DĚCKA UTOP…“ " No skvělý, někdo zas něco posral, proč si všechno nezařizujeme sami?" pošeptám ještě. Znovu jen tak, aby mě nebylo slyšet. " Hehe, Claudio při pátečku." „Vás tu je jak myší,“ " Chceš se taky přidat? Prej jsme najeli na systém "víc lidí, větší sranda!" Pohodím hlavou a setřepu kapuci, zatímco stále sedím u studny s Bastianem v objetí. | ||
| |||
| Čekáme a čekáme a … čekáme?
Učňové přikývli a teda si šli sednou po nádvoří, jak se dalo. Alessio mrkl na Chiaru, která se k němu přidala a společně si sedli pod sochu bez rukou a hlavy. Ty ruce původně neměla, ale tu hlavu jo. Dokonce se jí někdo snažil sundat i z podstavce, ale zjevně byla těžší, než vypadala.
Fiorella si tiše odfrkla, jako že proč zrovna on a sedla si na lavičku. Poplácala vedle sebe, aby si Rodrigo sedl.
No každý si někam sedl. Což není ani třeba moc rozebírat. Salvio tentokrát nezmizel, ale i tak si našel kout, kde skoro splynul s pozadím. Všichni si šuškali a rozebírali drby.
Čekání na Dariu se trochu protáhlo. Její příchod však všichni slyšeli, jelikož hlasitě nadávala na Claudia, který šel vedle ní a ve tváří měl výraz: Já muzikant, já nic. „… NEMĚL KÝVNOUT! DYŤ NÁS NORMÁLNĚ OKRAD! JEŠTĚ BUDEME MOCT ZA TO, ŽE SE TA DĚCKA UTOP…“ zarazila se, když si všimla, že nejsou na nádvoří sami. „…uuum, nevejdou na loďku. Nazdar ve spolek.“ „Vás tu je jak myší,“ uchechtl se Claudio a přelétl všechny přítomné pohledem. | ||