Andor.cz - Dračí doupě online

Cože? COŽEKSIJÍŘEKL?
No a s Biancou bych si samozřejmě velmi pokecala, je to nejkrásnější žena v Římě, chtěla bych ji vlastnit, celou jen pro sebe! Pověsila bych ji na zeď a každý večer ji zpívala nějakou pěknou písničku, aby byla šťastná! 


Pousměju se nad poznámkou o tom, že "mám svůj typ." Jakože teda mám, ale Beatrice samozřejmě není, nemáme spolu... Jak to Bastiano říká? Nejsme "Jako sestřenice." Ať už to vlastně vzniklo jako narážka na cokoliv.

"...byl by to takový pomyslný vrchol tvého umění jednat s lidmi!"
"Nojo, hned zítra to udělám, určitě pro tebe bude mít spoustu dobrejch poučení, které ve svý nový práci využiješ! A nebo ji to beztak řeknu brzo osobně, protože pokud je Ezio pryč, je jenom otázka času, kdy přilezou Římani s tím, abychom jim pomohli řešit jejich sračky, který sami bez něj nezvládaj. Jenomže,"
Poznamenám, když vcházíme do jídelny,
"... oni netušej, že my tu momentálně máme dost vlastních sraček na starost."
Nenápadně kývnu ke stolujícím novicům.

A pak přijde část, kterou jsem nečekala. Poté, co si vyslechneme část Fiorelliných strastí, se kterými se svěřuje svým přátelům, ji Bastiano rozmaže po zdi. Zarážím se v půlce cesty pro foccaciu a salát s rybou a chvíli jen tak zvědavě koukám, překvapení ve tváři se nesnažím skrývat. Chvíli přemýšlím, že bych si přisadila a jakože moc chci, protože si nemůžu pomoct, ale cítím k ní jakýsi iracionální odpor - ale ono už to beztak bylo jednak dost drsný a druhak - je to novicka, kterou se rozhodl trénovat si sám. I přes to, že moc dobře věděl že pokud je v řádu jako učeň několik let a pořád vlastně nikam nepostoupila, takže je to nejspíš úplně neschopná čubka. Těžko říct jestli se mu ji zželelo, má rád výzvy a chce si prostě dokázat že tohle nemehlo vytrénovat zvládne a nebo mě chtěl jenom nasrat, protože ta čůza je prostě a jednoduše hezká jako obrázek. Myslím si, že je to určitá kombinace všeho dohromady, možná se ho na to někdy zeptám, až zase budeme řešit podobný hovna.

Jen nakonec tak stojím a koukám a mimo svoje jednotky pozornosti si napůl poslepu nabírám salát. Nesnažím se prostě ve finále ani zakrýt ten fakt, že ji sleduju a čekám, co z toho bude.

Zároveň se nemůžu ubránit myšlence, jestli si na ni čirou náhodou nešel trošičku vybít vztek nad tím, jak jsem ho na chodbě rozbila nejlepším vtípkem dne. No a nebo ho jenom sere představa, že je evidentně možná přeci jen úplně k ničemu a bude jen na obtíž. Ale posílat ji hned do bordelu? Spíš by měla s Darií prohrabávat celej den papíry, luštit blbý prastarý šifry, psát dopisy do ostatních bratrstev a spojencům a takový ty podobný hovadiny, co já, JÁ nikdy dělat nebudu!

Chill 404

"Tak samozřejmě, že tvůj jediný další kamarád musí být krasavice s maskou. Každý tu ví, jaký je tvůj fetiš," řeknu Alessandře a dloubnu ji loktem do žeber. "Nejspíš je to proto, ať si náš nepleteš, co? Nezapomeň jí napsat dopis, jestli Řím furt smrdí a jestli mi pošle nějaký tipy na latríny. Byl by to takový pomyslný vrchol tvého umění jednat z lidmi!"

Heh, v tom Římě to byla taková sebranka dementů, že z nich nejsympatičtější byl ten špinavej Maročan. Ale tak chápu, že Alessandra je schopná si dobře pokecat i s Biancou...

***

"Fiorello, mít strach je normální. Lidi prostě mají strach, že se něco stane a nic na tom není. Ale pokud máš fakt veliký strach, že se na misi něco pokazí a nechceš to riskovat, tak se na to prostě vyser. Jdi do zbrojnice, nech tam tu výstroj co jsi od Bratrstva dostala, pujč si od holek zespod nějaký oblečení a případně se jich zeptej jestli nechtějí výpomoc. Nikdo nikdy nedosáhl čehokoliv významného, pokud v tom nefigurovalo nebezpečí. Tak to prostě je. Pokud tě to děsí, tak asi prostě odejdi z Bratrstva, protože to jak vidno není pro tebe. A nebo se trošku zmuž a chovej se k svému věku a délce studia, kterou už máš v Bratrstvu za sebou."

Tak buď se sebere a nebo zlomí. Víc možností tu není a nikdy ani nebylo.

Zku*vený Andor… a ne, nemyslím ten seriál!!!

Ste Chiara, Fiorella, Alessio jsou v jidelne. Fiorella ma bobky z mise a doufá, že se nic nestane. Pak prijde spokojeny Luca a ze tvrda prace prinasi uspokojeni. A rodrigo jde s vami.

Myslím, že Yuki nechápe Agraelus reference, ale pěkný!

"Já jsem totiž Alessandra a všemu nejvíc rozumím a musím mít poslední slovo, i kdyby to bylo úplně zbytečné a blbost. Ťuňunu. Uu bum bác něco rozbíjím."
Nechám se tahat za tvář a pořád dusím smích, když si vzpomenu na inspektorát latrýn, takže mě jeho pokusy o parodii mé osoby naprosto nerozhodí.
"Je to přesně tak, tvoje herecké schopnosti jsou obdivuhodné. Ještě před chvílí jsi byl breknička a podívej, teď jsi doslova já, takže naprostý opak. Žasnu."

"Ale to nevadí, my, všichni tví kamarádi tě máme i tak rádi, neboj."
"Já vím, že mě s Beatrice oba milujete. Ona teda víc, než ty, ale ona je v prosraným Římě a ty tady, tak beru, co je zrovna po ruce, žejo."
V Římě by byly hovnový inspekce ještě šťavnatější a často by se daly dělat i nad ránem na ulici!

Dej točku zaklínači radši

"Ooo, jsi vskutku tak hodná Alessandro. Je fajn, že se o mě tak hezky staráš i na úkor toho, že se nedokážeš postarat ani o sebe. Jenom škoda, že prostě ty nikdy nevíš kdy skončit. Stačilo, kdybys přestala za slovem geniální a bylo by. Ty ale prostě musíš dál tlačit na pilu že?" řeknu Alessandře a začnu ji tahat za tvářičku a pokračuju parodickým hlasem "Já jsem totiž Alessandra a všemu nejvíc rozumím a musím mít poslední slovo, i kdyby to bylo úplně zbytečné a blbost. Ťuňunu. Uu bum bác něco rozbíjím."

Ach.

"Ale to nevadí, my, všichni tví kamarádi tě máme i tak rádi, neboj."

Asi něco pak rozmažu i po zdech no. Co se dá dělat. Neplač, sami jsi mě k tomu donutila!

Ještě že jdeme dneska pro nový copium, protože po tomhle ti muselo dojít!

No, vypadá to, že se sebral, tak se do toho raději rozhodnu dál extra nehnípat, kromě tedy jedné poznámky, kterou si prostě nedokážu, nedokážu odpustit!
"Jsi tak geniální herec," připouštím, zatímco vytahuju z brašničky u pasu kapesníček, který jsem si pro jistotu tentokrát vzala, ne, že by mě tedy někdy zachránil od toho, bejt celá zlitá krví, když na to dojde.
"Že ti dokonce," Začnu mu kapesníčkem ostentativně sušit pod okem, i když tam nic není "Tady tekly slzičky. Možná proto jsem ti na to tak kompletně skočila."
No ty malej lháři, já poznám, když seš navztekanej!

Hahahaha, jsem tě dostal!

"Však to je legrace, ty trubko olověná! haha" vyhrknu a plácnu Alessandru přes záda. "Však železo brousí železo, jak se píše v Bibli! No ne? Haha, však jsem herec a jak vidno, stále dobrý, úplně jsem tě přehrál a ty jsi mi vážně věřila, že mě tvoje dementní poznámka o kontrolování hoven v latrínách nějak rozhodila, hehe? Ach, ach, klasická Alessandra."

No, stejně ti naseru do postele, naznačovat, že bych měl rád takovou přízemní zábavu, který by se spíše hodila ke tvým ostatním, imaginárním, kamarádům.

... That's what Amber Heard said.

"Bolí mě totiž hlava."
No ale jejdanánky, Ubrečkiano, ono tě to fakt úplně rozložilo hodně nařídko!
Ještě jednou ho, bobánka ubohýho, konejšivě pohoupám v objetí. Někdy mi hlava nebere, jak takový přecitlivělý ubulen dokáže vůbec někoho zabít a pak z toho tejden v kuse nebrečet v rohu. Jakej je jeho obrannej mechanismus? Představuje si, že ti lidi okolo něj chcípaj jen jako? Nebo ho prostě takhle ubrekávaj hovna... A bobule... A vlastně všecko, z čeho automaticky ihned nevychází jako hrdina dne?

"A už mám jednu masku a ta mi vyhovuje, tak ji vrať kam patří. Já ti taky bez dovolení netahám věci z kapes a nedělám u toho scény."
Tvoje volba, ts půjdeš před učně ubulenej... Bože, já to tak chci říct nahlas a drbat do něj, dokud nesebere ze země svojí posranou sebeúctu a nenaučí se mi vracet!
Ale vím, že to nejde, protože je takhle blizoučko k tomu, aby se tady před Rodrigem zhroutil v slzičkách, vyškubl se mi a utekl do pokoje, kde by byl tři dny zavřenej a vyl. A to si jednak nemůžeme dovolit a druhak by to nedosáhlo žádných výsledků na upevnění jeho křehké psychiky. No a pak by mi bylo tak dlouho bez něj neironicky smutno. 

No tak zase příště, až se budeš cítit trošku pevněji nohama na zemi, ano?
"Nojo, nojo. Chtěla jsem ti jenom dobře poradit."
Zamumlám a vracím masku, kam patří.
"Myslela jsem, že,..." Ze k tomu je máš! Ne, to mu neříkej, ještě se zas zesere. "... Že to byla jenom legrace. " Ty fňukničko moje sladká.

Ty jsi inspektor hoven, ty, ty ty!

"Nemám chuť," řeknu rezignovaně Alessandře a nechám se eskortovat do jídelny. "Bolí mě totiž hlava."

Já na tu noční sváču totiž půjdu, jen holt asi bez tebe týý... Peitro si semnou určitě dá trochu rolovaného štěstí.

"A už mám jednu masku a ta mi vyhovuje, tak ji vrať kam patří. Já ti taky bez dovolení netahám věci z kapes a nedělám u toho scény."