Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Esto lo!
Družina
| |||
 | Tutor mission
Salvio se zmohl jenom na kývnutí. S rychlou úklonou odešel vstříc dobrodružství, u kterého doufal, že jej za a neposere a za b, že něco neposere jeho. Třeba takový Luco, který by byl schopný vyměnit čištění latrín za pronásledování.
Alessio chvíli uvažoval, jestli někdy měla nějakou zkušenost s plaváním v brnění. Nakonec musel usoudit, že pro misi na lodi bude lepší si vzít jen tu koženou, protože neměl absolutně představu, co by se stalo, kdyby nemohl vyplavat nad hladinu. Umřít na utonutí bylo snem málokoho.
„Tady jste!“ objevila se Daria a všem věnovala zářivý úsměv. „Mám dobrou, a taky možná… možná špatnou, ale to zajistí Eziova pokladice. Claudio má známého, který by nám mohl nějaké ty loďky půjčit, ale je to pěknej sysel. Aspoň mě na to upozornil,“ přelétla všechny očima. „V kolik jdete na tu večerní akcičku?“ zeptala se. Tím vytrhla trn z Alessiovy paty, protože po předchozím fiasku se už na nic ptát nechtěl. | ||
| |||
 | tvl všichni na mě mají imbecilní dotazy!!! „Jenom sledovat a nezasahovat. A… um, jaká je oblíbená barva templářů?“ He? Jakože nabízejí se dvě otázky. Jak je možné, že to, narozdíl ode mě, pochopil úplně stejně jako Daria a předem vyloučil nějaké vymlacování informací? A za druhé - jak mám jako vědět, jaká je oblíbená barva templářů? Ti lidi, co ty kontrakty píšou, jspu někteří prostě asi idioti, nebo nevím! V obranném gestu zvednu před sebe dlaně. "No když je potkám já, tak je to rozhodně krvavě rudá, ale jak mám sakra vědět, jak to ten imbecille, co tohle psal, myslel? Máš tam jméno, tak se trošku posnaž, určitě, když nebudeš vypadat moc tajemně, tak ti někdo i řekne, kdo to je! Tak vysleduj kam chodí, co si dává na oběd, s kým se stýká a kde ten někdo bydlí a přijď to říct maestru Bastianovi, od tý chvíle to už přebereme my. Podle toho, kolik tam bude práce, možná zas vezmeme ty schopnější z vás sebou a v tom případě, slibuju, že máš první místo v řadě za to, jaks hezky misi začal. A teď presto, večer tě tady čekáme připravenýho na hlavní misi dne." „Na zítřejší misi si teda nemáme brát těžkou zbroj?“ Další, vole, debilní dotaz? To mistrování je někdy trošičku otrava, že? "Alessio," Oslovím ho bezbarvě a otočím se k němu. "Budeme na lodi, ta loď popluje na vodě." Jak říká někdy Bastiano, chčije se na Ottomana, ale na ottoman kurva ne! "Takže do tý vody logicky... " Chvíli na něj hledím a nechám to doznít, než pokračuju, "... Můžeš spadnout." Další pauza. "To je samozřejmě šokující odhalení, které někteří z vás možná nečekali. Takže samozřejmě, to, jestli si vezmete zbroj, nebo nevezmete, záleží čistě na vašem uvážení a faktu, jestli s ní umíte plavat v moři, nebo ne. Upřímně to nedoporučuju dělat, pokud jste si to ještě nikdy v životě nevyzkoušeli nanečisto." | ||
| |||
| Děcka mají práci, jehe!
Na Lucovi bylo vidět, že by nejraději něco řekl, ale Salvio byl od té lásky, že mu stiskl pevně paži a sykl mu u ucha: „Nekecej a běž. Jinak budeš nejenom uklízet latríny.“ Sice by ho rád viděl v nějaké kompromitující situaci, ale nebyl to zmrd. Měl trochu té cti v sobě a rozhodl se svého soka varovat, ne mu podkopávat nohy.
Luca poslechl. Beze slov se rychle uklonil, jak se sluší a patří, a odběhl. Jen ti s nejbystřejším sluchem (1k20 > 15) mohli zaslechnout: „Fanculo il lavoro!“ (pozn.: má to být: Do prdele práce!) Salvio se držel, aby se za Lucem neotočil (19). Ostatní z učňů jej beztak neslyšeli, protože nedošlo k žádné reakci na jeho slova z jejich strany.
Salvio si převzal svou misi. Oči se mu blýskaly nadšením. Konečně akce v terénu! Nesmím to posrat! Přečetl si znění mise a podíval se na Alessandru. Jelikož rozdávala úkoly ona, tak usoudil, že o tom bude vědět nejvíce. „Jenom sledovat a nezasahovat. A… um, jaká je oblíbená barva templářů?“ podivil se. Mohla to být jakákoliv. Bílá, černá, červená. Tu třeba měl v oblibě Cesare, když ještě žil. Akorát to byly všechno barvy, které nosili i asasíni.
Zmínka o misi na moři vyvolala mezipohledy. Minimálně všichni se podívali po všech, jestli si maestro nedělají srandu. „Já plavat umím,“ přihlásil se Rodrigo aktivně. Fiorella se potichu zasmála. „To je pěkné a teď upaluj sledovat Luca,“ jemně ho cvrnkla do nosu a chlapec se zazubil a pak se zděšeně podíval na Bastiana, protože jeho zvědavost mu vyhnala z hlavy, co mu ještě před chvíli mistr říkal. „Ne-nechával jsem Lucovi čas, aby neměl podezření, mistře! Už jdu! Budu ho střežit jako ostrož!“ otočil se a upaloval směrem, kterým šel Luco. Nicméně přede dveřmi se zastavil, nakoukl do chodby, jestli tam někde Luca neuvidí, a když byl vzduch čistý, vešel dovnitř. Fiorella se chvíli za ním dívala. Možná rozjedu sázky na to, jestli ho Luca načapá nebo ne, pomyslela si.
„Na zítřejší misi si teda nemáme brát těžkou zbroj?“ zeptal se Alessio. | ||
| |||
| Omg, děti spolu maj romantický moment v tělocvičně a já u toho nejsu, abych se dojímala! "Claudie po mě jede co?" Po dloubnutí loktem kousek uskočím. Mio Dio, co to meleš za pitomosti? "Ale neboj, že bych sní spal tobě za zády. To bych si bez tvého požehnání nedovolil. Ne, že by teda k tomu došlu i tak, ale jeden nikdy neví!" Jako oceňuji, že by se mě asi zeptal, to je od něj hezký, ale... Cože? No jako blbej nedospělej humor můžou mít dva, mi amore. "Jsem ráda, žes fakt, že tady ze všech starších assassínů máme na dohled zrovna signoru Auditore, přijal tak dobře," Odpovím stejně hravým tónem, "Popravdě jsem měla strach, abys nebyl nešťastný a frustrovaný, že tady nemáš spíš Machiavelliho. Vždycky jsem si myslela, že máš určitou fixaci spíše na něj, něco jako..." Na chvilku se zastavím, abych se mohla soustředit a zahrát blažený výraz, za který by se snad nemusela stydět ani děvka. " Uhm, messere Machiavelli, prosím, naplácejte mi na zadek knížkou a u toho mi předčítejte z nějaký jiný, byl jsem hrozně zlobivej kluk!" Chci ještě pokračovat, ale upřímně se rozesměju vlastnímu vtípku. Pokud chce něco namítnout, jen zvednu varovně prst a začnu se smát abych ho přehlušila, dokud jakýkoliv pokus od odpověď prostě nevzdá. "No, doufám, že už jsou děcka na buzerplacu, protože na někoho tu čeká troška buzerace!" Ještě pořád jsem uhihňaná, takže jenom přikývnu a snažím se najít vnitřní klid. ***** Když přijdeme na vnitřní dvůr, snažím se už nechichňat, ale pořád mám tam nějak křečovitě zrůžovělé tváře, jako bych se vnitřně extrémně bavila. Hehe, prej Claudie. Hehe. He. Naplácat knížkou, hehe. Hehe. "... až to budeš mít, půjdeš ke kurtyzánům a vydrhneš latríny i jim a pak jim půjdeš dělat pomocnou ruku do kuchyně či k čemukoliv jinému, tě dneska bude mamá potřebovat. Je to jasné? Tak upaluj!" No ne, epický dropy pokračují, evidentně jsem ho popichovala tak dlouho, až se rozhodl si nenechat srát na hlavu! Že bychom se tady a teď bez Ezia něco učili nakonec všichni, ne jen učňové? "No, a co týče vás, tak nás dnes na noc čeká přepadení templářské základy a zítra se dokonce vrhneme na přepad templářského kontrabandu! A to ne ledajaký přepad, ale pěkně na moři!" "Tady jsem k tomu vzala i papíry," zamávám před nimi kpntrakty, které jsem v pracovně sebrala, protože jsou naše a není důvod, aby tam smrděly, "Takže doufám, že umíte jednak číst a druhak dobře plavat." Salviovi podám ten jeho, ať se nemusí zdržovat nějakým hledáním Darii. Stejně, co dalšího by mu asi řekla? | ||
| |||
| To je tak, když se mi nechce pracovat a cítím se být přepracovaný :D
Nel frattempo... Alessio e Chiara…
Alessio se na doporučení své mentorky vydal najít někoho na trénink. Podle svého návrhu zamířil rovnou za Chiarou. Nakonec ji našel v tréninkové místnosti, kde si zkoušela pomalé pohyby, a přitom si protahovala i svaly, aby pak neúpěla, jak půjde spát. Chvíli ji sledoval, než si všimla jeho přítomnost. Svěsila ruku se zbraní a mlčky na něj koukala. Když bylo ticho tak tíživé, že by se dalo krájet, vzdala to a zeptala se: „Potřebuješ něco?“ Alessio se viditelně uklidnil, že nemusí rozhovor začínat on. „Měl bych prosbu.“ Opět nastalo ticho. Chiara zakoulela očima. To musím z něho tahat já? On něco chce. Ne já. Zkusila ještě počkat. „Jestli nic, tak já se vrátím k…“ „Potřebujuněkohonatrénink,“ řekl bez dechu. Ticho. Hledění. Ticho. „Promiň. Alessandra mi doporučila, že bych se měl ještě cvičit v tom, co mě naučila dneska ráno a ty jsi nejvíc schopná ze všech učňů, co tu jsou. Za asasínem nejdu. Ten by mě poslal víš kam.“ „Wow, ono to umí mluvit i v delších větách,“ uchechtla se. „Ale proč ne. Díky za lichotku,“ přešla blíž k Alessiovi a prsty se dotkla jeho hrudníku. „Tak ukaž a můžeme začít.“
Jestli šlo Alessiovi něco dobře, tak to byl popis, co jej Alessandra učila a obecně mluvit o tématech točící se kolem zbraní, boje a tak. Když však trénoval, mlčel. Chiaře to zjevně vyhovovalo, protože mohla nechávat svého protivníka, aby se jí pokoušel sebrat zbraň a párkrát ho i kopnout do zadku. Chiara byla mnohem zkušenější. Už měla za sebou několik misí. Za mentora brala Ezia. Teď byl však pryč a mohla jen doufat, že se ji ujme někdo ze čtyř mentorů, které jmenoval u snídaně.
„Hej, bacha,“ uhnula před výpadem, který v nejmenším nečekala, když stála a ruce měla v bok. „Nepřítel by bacha nedával,“ upozornil Alessio. „Celou dobu mi tu dáváš pomalu na frak a pak se zamyslíš?“ „Hele, jsem ženská. Mám na to právo,“ přehodila meč do levé ruky a nečekaně proti Alessiovi udělala spodní výpad. Merda! Jak to říkala? Zespodu se na to spíš vyser, uskoč a počkej si, až se nepřítel rozežene znovu a líp. Ukročil, aby jej Alessandra nezasáhla, a když udělala druhý z vrchu, tak se podsunul pod její zbraní, takže narazila předloktím o jeho rameno, meč upadl a hlasitě zařinčel. „Mám tě,“ usmál se, chytl ji kolem pasu a jako zkušených tanečník s ní odkroužil dál od meče. Chiaře vyjely na tvářích ruměnce. Nicméně zachovala chladnou hlavu, aby poznamenala: „A neměl jsi mi tu zbraň náhodou vzít? Nepředpokládám, že se takhle budeš lísat i ke strážnýmu.“ Alessio se rozesmál. Chiara se k němu nakonec přidala. | ||
| |||
 | Tak zase popojedeme „Pozítří si dejte pauzu. Minimálně bude potřeba hojit pár ran.“ "Nebojte signora Claudia, dáme si trošku klidu. Ale kdybyste pak chtěli povyprávět v podrobnosti jak to probíhalo, či neměla do čeho píchnout a chtěla třeba někomu předat svoje... zkušenosti, jsem vám v neděli plně k dispozici." *** "Claudie po mě jede co?" řeknu Alesandře a dloubnu do ní loktem, zatímco jdeme z pracovny po schodech dolů. "Ale neboj, že bych sní spal tobě za zády. To bych si bez tvého požehnání nedovolil. Ne, že by teda k tomu došlu i tak, ale jeden nikdy neví!" řeknu hravým hlasem a pokračuji k vážnějším a méně příjemným věcem. "No, doufám, že už jsou děcka na buzerplacu, protože na někoho tu čeká troška buzerace!" *** Kurňa, chtěl jsem tu jenom Lucu a místa toho tu je půlka Benátek. Mio Dio, to jsem úplně jako nechtěl. "Luco, jestli pak tušíš, proč jsem si tě tu zavolal? ŠŠŠŠ, nic neříkej! Je to proto, že jste měli počkat všichni ve společenské místnosti, než se nevrátíme a ty ses rozhodl vypařit! To bylo neuposlechnutí přímého rozkazu od nadřízeného asasína! A to je závažné provinění, které by tě na misi mohlo stát klidně život a nebo hůř, někoho jiného v Bratrstvu. Proto jako trest si půjdeš sehnat rejžák a půjdeš vydrhnout naše latríny. A až to budeš mít, půjdeš ke kurtyzánům a vydrhneš latríny i jim a pak jim půjdeš dělat pomocnou ruku do kuchyně či k čemukoliv jinému, tě dneska bude mamá potřebovat. Je to jasné? Tak upaluj!" Počkám, až odejde a obratím se na Rodriga. "I ty máš dneska důležitý úkol! Budeš tajně, to je důležité, TAJNĚ, sledovat Lucu, jestli dělá to co má a někde se nefláká. A pak mi zítra při obědě o tom poreferuješ. Jasné? Hlavně mysli na to, že tě nemá vidět! Tak šup, ať ti neuteče!" Tak, to bychom jednu část měli. "Salvio, i ty to nebudeš mít dneska úplně jednoduché! Běž za mistryní Claudii a nech si dát briefing o misi, která spočívá ve sledování bankéře. Není to nic těžkého, co by novic tvých kvalit neměl zvládnout! Tak šup, ať ji ještě stihneš!" Tak snad umíš fungovat i na ulici a ne jenom tady. "No, a co týče vás, tak nás dnes na noc čeká přepadení templářské základy a zítra se dokonce vrhneme na přepad templářského kontrabandu! A to ne ledajaký přepad, ale pěkně na moři!" | ||
| |||
| Daria hledá Claudia a učni jsou všude možně
„Jak jako mám jít na nádvoří?“ ohradil se Luca s rukama v kříž. „Dyť výslovně jmenoval tebe a blbečka.“ Fiorella chvíli uvažovala, proč zrovna mluví o Alessiovi, když si uvědomila, že tím blbečkem myslí Salvia. „To neznamenalo, že máš frnknout, idiota!“ Píchla ho dost silně do ramene, až nahlas sykl. „A jestli nechceš dostat po prdeli, tak tam raději jdi anebo víš co, půjdu s tebou. Chci vidět, co s tebou bude,“ uchechtla se. „To chci vědět i já,“ ozvalo se za nimi, až všichni nadskočili. Salvio se za nimi objevil jako mlha. Odnikud. Prostě se zjevil. „Come diavolo fai a farlo?!“ vykřikla Fiorella. „Wow, ty umíš nadávat?“ došla ke čtveřici Chiara. „Teď jsem potkala Dariu. Řekla mi, že mě bere na misi,“ dala pyšně ruce v bok. Salvio se uchechtl. „Nechci ti brát iluze, ale MY všichni jdeme na STEJNOU misi.“ „Jak to víš?“ zamračila se nejstarší z kumpánů. Salvio mlčel. Jenom si mnul ruce a v duchu slyšel: Já si u nich buduji přátelství a důvěru, která je lepší než nějaký neupřímný respekt, který pochází jenom z uměle vytvořené hierarchie - takhle fungují Templáři. Rodrigo se učí naslouchat starším a je nasměrován k tomu…
„Tak jdeme!“ zavelela Fiorella. Otočila se na podpatku a zamířila rovnou k nádvoří. Lucu musel Salviho žduchnout do zad, aby šel taky. Nezapomněl ještě dodat, že pokud nepůjde, tak bude ještě ve větším průseru, než je teď. Za skupinkou se ještě ozvalo udýchané: „Počkejte na mě!“ to doběhl Rodrigo, vlasy všude možné, ale výraz nadšený a plný elánu vrhnout se do nějaké mise. Tak to ještě neví, že s náma nejde, pomyslel si Salvio. K Fiorellině nevoli se k nim přidal i Alessio. On i Chiara byli oblečení na trénink a šlo na nich vidět, že jsou i trochu zpocení. Jenom doufala, že to bylo důsledkem onoho tréninku a ne něčeho jiného. Toho chlapa nemohla prostě vystát. | ||
| |||
| Tvl, hlavně ať lodě dovalí! Nigga jeden! „No moment, je to i váš kamarád,“ "Tojo, ale ne tak moc, jak tvůj, dyť ty i víš koho zrovna kde píchá. Však včera jsi to hned uhodla, žejo..." Já takový věci, jako co kde dělá a proč, samozřejmě nesleduju. Náš věkový rozdíl mi úplně neumožňuje ho občas plně chápat. Navíc nejsem ten typ, který by letěl na přibarvené pracovní historky - a ani je vyprávěl a to přes fakt, že jich mám kurva dost nepřibarvenejch. „A jestli to teda s těmi loděmi myslíte vážně, tak doporučuju nemít na sobě plnou plátovou,“ Zamračím se a nasadim výraz "ty-o-tom-hovno-víš." Sprostoto jedna, já, narozdíl od tebe, nejsem žádná pouštní krysa a plavu, jak malej Poseidon, já samozřejmě, stejně jako Ezio, nemám problém uplavat něco i v brnění, no aby ses neposrala. Tua madre mangia la merda che viene dal canale di scolo, Daria! „Ale nápad s obhlídkou zahrady je dobrý. Při nejhorším tam rozděláme piknik.“ Malou chvilku hledím na zavřené dveře, za kterými zmizela Daria. "Akorát, že já tam chtěla jít zatímco budeš hledat toho Claudia..." hlesnu jen tak do prázdna, na dveře, kde už není. "No co už," otočím se ke Claudii, která jde k nám. „Pozítří si dejte pauzu. Minimálně bude potřeba hojit pár ran.“ "Však to sfoukneme ráno, jak nic a budeme mít volnou celou sobotu, " ujistím ji s úsměvem. "A pak," vrátím Bastianovi předchozí plácnutí po zadku, "si spolu uděláme tu slíbenou... siestu." No, stejně už to úplně na plnou hubu vybalil, tak co. "Tak snad, abychom taky šli? Hezký zbytek dne, Signora Claudia! My vás zase někdy přijdeme potěšit!" | ||
| |||
| Ten jestli se ukáže
Papír, co Alessandra žmoulala v ruce, byl zrovna misí eskortu. Nicméně časová značka na ni byla už stará, že pod ni kdosi napsal: Tak ten už chcíp.
„No moment, je to i váš kamarád,“ ohradí se Daria. „A jestli to teda s těmi loděmi myslíte vážně, tak doporučuju nemít na sobě plnou plátovou,“ bylo jasné, na koho ta poznámka míří. „Jdu Claudia najít. Měl někam namířeno s partou jeho uctívatelů,“ přešla ke dveřím. „Ale nápad s obhlídkou zahrady je dobrý. Při nejhorším tam rozděláme piknik.“ Po těchto slovech opustila místnost.
„Takže dneska byliny a zítra vůz,“ shrnula Claudia opírajíc se o kraj stolu. Mezitím, co jste se bavili, obešla stůl, aby nestála furt vzadu. „Pozítří si dejte pauzu. Minimálně bude potřeba hojit pár ran.“ Nějak si nedělala iluze, že by z toho učňové vyšli bez šrámů. | ||
| |||
| Tvl saracén vyprcanej, už tu měl bejt čtyři minuty! " technicky to určitě ani není zločin, když zaplatíme pronájem, ne?" "Všechno je dovoleno," pokrčím výmluvně rameny. K tomuto ta část kréda je, nebo ne? Přesně pro tyto situace! Nebo když omylem prostě sejmete náhodného strážce na ulici, plný lidí, protože se na vás dlouho a blbě čuměl a začal mlít něco o nějakém plakátu, co někde viděl, nebo co! Je pravda, že Claudio by mohl do zítřka pomoct a něco nám zkusit zařídit - jenže jak je jeho dobrým zvykem, má páteček, takže někde chlastá, nebo šoustá znuděný paničky." Skoro mám chuť říct nějaký ten" tvoji mámu" vtip, ale potřebuju, aby se tady zase neposral vzteky, takže to spolknu a nechám na jindy, až nebudeme vymýšlet plány. "Dario, pokud máš jakýkoliv tip na to, kde tvůj kamarád může zrovna smrdět, myslíš, že bys ho mohla jít najít, napršet mu trochu do karnevalu a říct mu, že má nějakou práci? My zatím začneme zařizovat ten zbytek." | ||