Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Esto lo!
Družina
| |||
 | Já se pořád směju tomu, že vyjde krKvavý měsíc. "Buongiorno signora Claudia," odpovím mimochodem, zatímco si vytahuju z lodi svoji halapartnu a Alessiovi podávám tu jeho. "Ostatní jsou v pohodě. Teda asi, snad. Každý z nás má svoji práci, po který šel. My už máme v tomhle směru hotovo, oni přijdou. Teda doufám. Když jsme se rozdělili, nikdo nebyl v ohrožení života." pokrčím klidně rameny. "Salvio s Fiorellou sledují ubohýho pouličního vagabunda, Daria s Chiarou někoho dalšího a Claudio, no, " chvilku se rozmýšlím, jak to popsat, aniž bychom tady strávili věčnost, "Šel něco zjistit na pevninu. Ale ten se o sebe postará, je línej, jako to prase, ale když musí, tak zas tak neschopnej není." Přešlápnu z nohy na nohu, protože nevím, jestli se ode mě očekává něco dalšího. Jako nemůžu všem dělat chůvu, ne? A nevypadáme, jako bysme se vraceli zrovna ubrečený, že nám pochcípaly dvě třetiny bratrstva, no ne? " Pokud to nejsou úplně neschopný kreténi, tak se vrátí všichni v pořádku, co bylo třeba vybít, o to jsme se s Bastianem postarali" KLASICKY, JAKO VŽDYCKY "sami." "No a tohle je Rocco, jsem mu vybila pár zubů, ale už jsme v pohodě. Pepe mu udělá protézu, když bude hodnej." | ||
| |||
 |
Alessio zapřáhl své svaly, aby se teda loďka pohnula a Rocco si rychle sedl, aby nepřepadl přec okraj. Netrvalo dlouho a loďka se přirazila k malému molu, které většinou sloužilo jako kotviště, když se přivážely suroviny do kurtizánsko-asasínské kuchyně. Kupodivu asasíni byli více vybíraví než samotné děvy, které často snědly vše, co se jim naservírovalo po dlouhém dni plného neřestí,
Alessiho vyskočil na molo a zajistil loďku, aby neudělala pápa v dalších minutách. Vašeho připlutí si všimla Claudia, která zrovna měla svou chvilku klidu na parapetu okna a se svěšenou nohou hleděla před sebe, než byl její pohled přetažen. Sledovala, jak se vyloďujete a pozvedla obočí, když si všimla neznámého muže, který trochu vypadal jako hromádka neštěstí. Než jste stihli nějak dostat dovnitř, Claudia zmizela v okně, aby vás přivítala uvnitř. „Kde jsou ostatní?“ byla její otázka a bála se nejhoršího. Snad to celé neposrali?! Nebyla s nimi Daria i Claudio? A co ostatní děcka? Och, to snad… „A to je kdo?“ kývla bradou k Roccovi, který se pod jejím přísným pohledem trochu zmenšil. | ||
| |||
| Máme dneska ještě někde být - Aware! Jak jako že skončí vraždění na ulici? No jako já doufám, že já se do toho nepočítám! My smad můžeme zabíjet na ulici, koho uznáme za vhodný, žejo, žejo? Protože vždycky bude někdo, kdo si o to prostě a jednoduše bude říkat! "Alessio, nemáš jenom na nás koukat, ta loď se neovládá sama! Šup, máme dneska ještě někde být!" "No, to je pravda, já dneska ještě v rámci čtenářského kroužku musím rozšifrovat jeden tajnej vzkaz," přisadím si s naprosto vážnou tváří, jako by fakt šlo o něco supr důležitého a ne o... No, však vím moc dobře, pro co to bylo kódové označení!!! "Pak se musíme s Bastianem poradit, jak budeme postupovat dál a počkat, s čím přijdou ostatní. Něco mi říká že nás dneska večerní siesta úplně nečeká. Nemluvě o tý práci, kterou včera rozdělal Salvio a mělo by se v ní pokračovat, než to vychladne." Gestem Alessia popoženu, aby se chytil vesel, přestal mazlit halapartnu a myslet u toho na Chiaru. | ||
| |||
 | Yesterday is history and tomorrow's a mystery "Možná na nás nevěří, ale brzo nás uvidí. Někdo se začne bát, někdo k nám možná začne vzhlížet, ale každý uvidí, že tu jsme. Tak či onak budou muset přijmout fakt, že tu jsme a kdo není s námi, je proti nám. A tvoje bývalá zaměstnankyně bude brzo na řadě. Tohle vraždění na ulici brzo skončí. A tu zavládne klid, ať se to všem líbí či nikoliv." Pár špatných lidí u toho umře, ale to je holt oběť, kterou jsem ochoten pro blaho Benátek podstoupit. "Alessio, nemáš jenom na nás koukat, ta loď se neovládá sama! Šup, máme dneska ještě někde být!" A teda, máme toho hodně na práci. Kromě vyřízení dvou drogových bossů, nám na seznam přibilo pobít i základnu žoldáků. A kdo ví, s čím přijde připluje náš Saracén. No, dneska se asi zase pořádně nevyspíme, protože opět vyjde krvavý měsíc. | ||
| |||
| *Ezio Family theme starts playing* "osvobození Benátek právě započalo!" Nebejt drsná - a že já jsem jako především drsná, sračky, tak mě to dojme a bulím tu jak želva. Podívejte se, kam až to ten kluk dotáhl. Z malýho užvaněnýho zasrana, schovávajícího se v masce, první den trošku ze všeho vykulenýho tak, že se to snažil všemožně zamluvit, až mě bolela ještě tři dny hlava, se tady, po letech v řádu, zrovna stává přirozený šéf Benátskýho podsvětí. No dobře, možná jsem to trošku přehnala na obě strany. Zas tal hrozný to určitě s náma ze začátku nebylo - a zároveň ještě není úplně šéf podsvětí. Ale hej. Někde se začít musí. A stejně mě to dojímá. Však JAK mu to sluší, takhle za úsvitu, ve vycházejícím teplém světle slunce, u mola na Grand Canalu, živoucí tepně našeho rodného města. "... dle všeho jsi jenom chudák, co se zapletl se špatnými lidmi. My nevinné nezabíjíme." Jo pravda. Ale jaksi se nám tady profiluje někdo, koho odstranit budeme muset, v rámci nějaký spravedlnosti na světě. "Jsme hlasem těch, kteří za sebe nemohou mluvit, jsme hlasem těch, kteří nejsou slyšet. Pracujeme v temnotě, abychom sloužili světlu," odříkávám si tiše všechny ty dobroserský poučky, co do nás od dětství sype maestro Ezio. Nojo, dopíči už. I já jsem v koutku duše naprostej dobroser a chci, aby tuten chudák byl nakrmenej, v suchu a v pořádku. Už proto, že vypadá, že se jen tak z něčeho nesloží a buď je moc blbej na to, aby mu došlo, jak nebezpečný lidi jsme a nebo má prostě a jednoduše víc kuráže, než se zdá. Jasně, je to od pohledu naivní blb a co neví, to nevyžvaní. Ale zas pro tu čůzu dělal jeden den. Dejme mu chvíli a nejspíš bude i velice loajální člen Bratrstva, až zjistí, že vlastně kol a kolem máme vznešený cíle a to všechno. Krom zabíjení lidí. Já osobně jsem hlavně přes to, no. Žádný velký tajemství. No, pak nás asi s Bastianem čeká menší porada, než se vydáme řešit jednu z dalších desítek věcí, co nás v Benátkách pálí a co máme rozdělaný. Zajímá mě jeho názor na Capone. Něco mi totiž říká, že se zase jednou shodnem. “Na ulici jste jen stórkami, kterým mladí už moc nevěřej.” "Vole, řekni Pitiglianovi, že nejsme reálný a vynese tě v zubech," uchechtnu se pro sebe a taky se zvednu. Nevím proč mám pocit, že si to situace žádá. Rekrutace novejch blbů do Bratrstva byla dycky tak trochu obřad, no ne? "Jsme reálnější, než si myslíš. A myslím, že o nás bude víc a víc slyšet Měli jsme trošku jiný starosti, ale teď si bereme město zpátky, tak, jak to má bejt. No, doufám, že v rámci svých, um robot všeho druhu, Co je kurva robota za slovo, to jsem v životě neslyšela! Ten člověk má neuvěřitelně divnej dialekt! "... umíš kydat hnůj, protože to kurva nikdy nikdo nechce dělat a můj kůň je rád v čistým." | ||
| |||
| To tak dopadne, že Alessio bude smutnit, že nemůže být s Chiarou sám
Alessio si vzal Alessandřina slova k srdci. Má pravdu. Líbí se mi, mám ji rád a ona snad i mě. Dneska jí to řeknu! Jak se vrátí. Možná můžeme zkusit někam spolu zajít. Jen my dva.
Rocco byl náhlou změnou atmosféry zaskočen, ale uposlechl. Chytil se Bastianovy ruky, která mu byla nabídnuta a trochu vrtkavě se postavil. Tak o tomhle žvanila moje mammá? Že o všechno přijdu, a pak to zas naberu? “Bude mi ctí, pane!” souhlasil s tím se přidat k hnutí… ke komu se to mám jako přidat? Ale jestli mě hned nepóšlou chcípnout, tak proč ne. Pak si vzpomněl, že na začátku mluvil Bastiano o nějakém cechu. “Takže vy ste šici z toho slavnýho cechu hašašinů?” zeptal se s uznáním v hlase. “Na ulici jste jen stórkami, kterým mladí už moc nevěřej.”
Pak se usmál a ještě dodal: “Jsem k vaším službám,” udělal by úklonu, ale stále se cítil nějak moc vratce. | ||
| |||
| I went downtown to look for a job, I had no training, no experience to speak of. Hodně mluví... Pfff, takhlel v očích Alessandry zním i já? Ne, to určitě ne. Ona plácá a já vyprávím. Je ten velký rozdíl. Ale teda tohle je smutný příběh. Ale asi to bude v jádru chudák hodný chlap. Co už, tak si ho můžeme nechat. Když byl koželuh, může třeba pracovat v naší zbrojnici a starat se nám o zbraně. To by mohl zvládnout. A kožených věcí máme taky hromadu. "Povstaň Rocco," řeknu a nabídnu mu ruku, v které nedržím dýku, "osvobození Benátek právě započalo!" Vždycky jsem si to chtěl říct! "Pokud chceš očistit Benátky od zlých lidí jako je Alessia Caponová, co zneužívá potřebné ke svým vlastním cílům, přidej se k nám a můžeš být u toho, kdy se změní svět k lepšímu místu. A teda jako bonus dostaneš i jídlo a střechu nad hlavou. A v ideálním světě se už nedostaneš k tomu, aby tě chtěl někdo pobodat na ulici jako dnešní ráno. Chceš se k nám přidat Rocco? A pokud ne, neboj se, že bys skončil vyvrhnutý v moři. Dle všeho jsi jenom chudák, co se zapletl se špatnými lidmi. My nevinné nezabíjíme." Teda ne naschvál. A ne hodně. | ||
| |||
| Vole co furt s těma dudama? Já je mám malý a cítím se zrovna dost jako left out!!! Kundy. Alessiovi zeskelnatí oči. Jako co tomu klukovi je? Nemá už mít nějaký ten den po pubertě? To s ním udělá představa koz? A jako obecně všech koz, nebo... Tak divně čumí, tak doprdele, je snad zamilovanej, nebo co? "Tak ji to prostě ty debile řekni, ne? Nebo chceš co, jako? Čekat tři roky jako tuten moula, co sedí před náma? Chiara není jako já, já na něj budu čekat třeba i věčnost, ale Chiara, ta se na tebe do tý doby dávno vysere a najde si jinýho, pokud se nevymáčkneš." Syknu na něj tiše, tak, aby to slyšel jen on a nikdo jinej a protočím očima v sloup. Proč tady kurva rozdávám vztahový rady? Nejsem jeho mistr přes lásku, mám ho učit rozjebat lidi mečem. Doprdele. Proč to mám jako all in, s řešením všech jejich problémů? Zejtra přijde co za jobovka? Třeba, že má průjem a co s tím, tyvole, ne? Poradím se vším, od toho tu jsem. Prdele jim vytřu, když Ezio řekne, že je to moje práce a že se to ode mě jako od vedoucí assassinské gildy očekává. Protočím při té myšlence očima ještě jednou a založím si ruce na prsou. Na O DOST MENŠÍCH prsou, než jsou ty, po kterejch tu každej evidentně slintá. Protože jak ti to při skoku nevybije zuby, evidentně nejsi pro mužský pokolení dokonalá samice. Pak začne Rocco vyprávět svůj životní příběh a mi je trošku ouzko z toho, co říká. Jako jasně, každej problém má řešení a třeba v Arsenalu práce určitě je, i kdyby šlo o drhnutí racčích hoven z palub lodí. Ale i tak toho ubožáka lituju. A evidentně ta čubka Alessie ví přesně, jakejch nebohejch debilů využít ve svůj prospěch a udělat z nich postradatelný maso do mlýnku. Kolik takovejch, jako je on, tam dneska chcíplo za kus žvance? Doprdele a todle se děje nám pod nosem v našem městě. Vole, koželuh. KOŽELUH! Tak jasně, že Pitigliano by do reálný žoldnéřský gildy takovýho chlapa nevzal. Nikdo, krom takový podlý štětky, jako je Capone. | ||
| |||
| Dudy… dudy a dudy
Alessio pokrčil rameny. “Zdál se mi nějak… zasněný. A furt o ni mluví. Možná je v tom víc než jenom, no, pracovat jako žoldák.” Už si nebyl sám jistý, jak to myslel. Nějak se začal ztrácet v představách obsahující dudy a začal ke všemu myslet na Chiaru.
Chlapík potřásl hlavou. “No, předtím jsem dělal v takový jedný koželužně. Já a pár dalších než to celé zavřeli. Tak jsme zůstali na ulici a snažili se nějak přežít, no. Furt jako nevím, proč to zavřeli. Prvotřídní kůže. Jo a já neblížil mouše. Teda pokud to není komár. Ti štípou. My jsme ani zabíjet neměli jako být víc rozptýlení. Prý měla dorazit posila,” zamyslel se na chvíli. “Jinak Capone nabírá většinou v ulicích kolem náměstí. Tak nějak je to její místo. Sama už tam nechodí. Nabral nás nějaký její společník. Moc se s námi nebavil. Že jestli chceme střechu nad hlavou a jídlo. No odmítněte to, když jste několik dní nejedli. Max nějaký krysy nebo zbytky,” otřásl se. “Já být vámi, tak zkusím to náměstí. Možná narazíte na nějakýho z jejich lidí.” | ||
| |||
| Může tě hřát, že nejseš na oprátce, Nebo že neležíš pár inchů pod zemí. Hmm zajímavý. Ale vlastně vůbec svým způsobem. Vždyť mi reálně jenom tak polo odpověděl. Furt nevím, co dělal jako živobytí. To, že je dva dny žoldák pro Caponovou není odpověd. Stejně se diplomaticky vyhnul tomu, kolik zabil lidí. A moc jako nechápu, co bysme měli paní Caponové vzkázat, když si ji zjevně najímají Templáři a ona je s tím v pohodě. To více než vzkaz, bysme ji měli jít jít oběsit na vlastních střevech a vyvěsit z jejich základny, abysme vyslali jiným žoldák jasnou zprávu, že pro Templáře se v Benátkách pracovat prostě nebude. "Soustřeď se Rocco a odpovídej na všechno, jak se sluší, když se tě někdo ptá," a zaluskám prsty, abych získal jeho plné soustředění. "Ještě jednou Rocco, co jsi dělal, než jsi se poslední dva dny stal Caponiným žoldákem. Kolik jsi zabil lidí? A máš nějaké kamarády, s kterými jsi byl naverbován? Kde jsi byl naverbován. Takový použitelný věci. Víš Rocco, hodně mluvíš, ale nic moc odpovídáš. Což mě nečinní šťastným. A nejsem si jistý, jestli si to správně uvědomuješ, ale v současné situaci je tvoje štěstí vázáno na to moje. A v tuto chvíli to na škále štěstí pro nás oba nevypadá moc dobře. Nebo rozptyluje tě tady něco, že se nemůžeš soustředit? Třeba tvoje prsty na ruce, nebo nos či uši? Pokud ano, stačí říct a já tě jich zbavím, aby ses mohl líp soustředit na důležité věci." A výhružně mu zamávám před ksichtem dýkou, abych mu připomněl naši vztahovou dynamiku a že nejsme staří kamarádi, ale on je zajatec. "Takže, co jsi dělal před svojí zářnou kariérou u Caponové. Kolik jsi zabil lidí. Kde jsi byl naverbován a pověz, jestli máš nějaké užitečné kontakty." | ||