Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Uprostřed hor
Ukončená jeskyně!
Družina
| |||
 | Vymetáme pavouky! Vaše dobrodružství spadlo do kolonky "Už se dlouho nehrálo - odpad" a stalo se jedním z nich. Máte-li zájem pokračovat ve hraní nebo vyměnit vypravěče, napište mi to sem jako herní příspěvek. Můžete mi též napsat poštou. Pokud nic z toho neučiníte do dvou týdnů, tato jeskyně bude ukončena a vaše postavy si budou muset najít novou práci. Bimba PS: Používejte klasickou poštu, nikoliv herní - k té nemám přístup. | ||
| |||
 | U čaje"Ano, slečno." potvrdí kuchařka a odnese čajovou soupravu do vedlejší místnosti, kde jí zkušeně rozloží na stůl. "Nemůžu říct, že by mne to nenapadlo." přizná kuchařka, ale pokračuje dřív než se začneš shánět po křesadlu. "Problémek je v tom, že by nám mohl shořet celý hrad, nebo město a co hůř nevím jestli pergamen hoří. Jelikož první zápisy jsou na pergamenech a až nové jsou na papírech. Mimochodem ten papír se vyrábí v královské dílně dole po řece, takže je to jedna z mála položek za kterou se nemusí platit." dodá s mírnou hrdostí v hlase. "Bavila jsem se předákem papírny a ten říkal, že by se dal re... rek.. cykl... znovu použít a prodat dál. Jen někdo musí papíry probrat a říct, co se může znovu zpracovat." navrhne lepší řešení než je plápolající ohýnek. Přitom ti sdělí důležitou a zajímavou věc. V tomto zapadákově mají papírnu, kterou mají obvykle jen města s univerzitou. Co jsi slyšela v okolí má být jen jedna, co dodává papír do všech království snad na sto mil daleko. Dodnes jsis myslela, že je to nějaká trpasličí dílna pod horami. Ovšem trpaslíci by nikdy a nic nedali nikomu zadarmo. | ||
| |||
 | Formality nuda jsou, přinesou informaci užitečnou? | ||
| |||
| Tváří v tvář velké (hromadě) výzvěMístní kuchařka se na tebe po prohlášení, že neutečeš a nevíš ani kudy, dál usmívá. Očividně neví, co říct. Poté, co odložíš své zavazadlo vedle regálu, přikývne. "Noo, postačí dostat se k Caludiovu stolu. kde mají být univerzální klíče. Jinak na vyklizení tohoto je spousta času. Vedle je příjemná místnost, která sloužila, jako kancelář jeho písaři. Tu jsem pro vás připravila a uklidila." informuje tě a otevře dveře naproti. I na dálku vidíš, že místnost je krásně vzdušná, uklizená a hlavně neobsahuje horu papírů. Místo nich je tam velký pracovní stůl s křeslem. Vedle ní je police s knihami a malá skříňka, nebo spíše likérník. "Víte, já vám skočím udělat udělat čaj." navrhne a hned odběhne. Mezi stolem a tebou stojí hromada papírů na kterou budeš potřebovat lopatu, nebo vidle. Tedy pokud se jí nechceš přehrabovat hodinu. Nechá tě samotnou s hromadou papírů a myšlenek. Ty se začneš probírat papíry, kterou jsou u vstupu. Záhy se ukáže, že jsou to neuměle vyplněné formuláře o tom, kolik zajíců tento týden nějaký muž ulovil a jakou odvedl daň na královský účet. Další papíry říkají, kolik dřeva nasekal dřevorubec a jakého tipu. Závěr v obou případech zní, že toho stihli tak třetinu toho, co normálně. Co jsi slyšela dřevorubec s klidem pokácí pět stromů denně, ale zdejší podle papíru zvládl, tak jeden. Lovec na tom byl líp, ale očividně i on toho ulovil méně než běžně. Oboje má společné to, že je tam napsaný účet z kterého se ona daň má převést a královský účet na který se má daň převést. "Tady je ovocný čaj. Kam vám jej mám postavit?" zeptá se, když se vrátí s tácem na kterém je hrnek a konvička s krásně vonícím čajem. | ||
| |||
| Dům bez zlata Vypravěč Poslouchám vyprávění a zatím mi to zní všechno dosti neuvěřitelně. Nikdy jsem neviděla něco, co by se dalo i prostým pozorovatelem popsat jako absurdní. Jako nějaký příběh pro děti, kde hamižnost vyhrává nad rozumem. Nechám se zas odvléci dál, vlaju za paní kuchařkou jak vlajka ve větru a vlním se chodbou do pokoje, kterému říká kancelář. No, spíš bordel. | ||
| |||
| Stav hraduBuchty jsou opravdu výborné. Je vidět, že kuchařka je pekla s radostí a láskou. Ovšem, co je důležitější i s uměním. Po tvých slovech se jediná členka personálu hradu zatváří šokovaně. "Ne, naopak mi na vás čekáme, jako na smilování boží." vyvede tě Diana a s pomocí rozmáchlých gest ti začne vysvětlovat v čem je problém. "Váš předchůdce, dopřejte mu bohové klidný odpočinek. Byl hrozný pedant a trval na tom, aby byli všechny peníze doručeny do trpasličí banky. Což se děje i po jeho smrti." povzdechne si. "Problém je, že trpaslíci odmítají pustit k penězům kohokoliv kromě prvního rádce a nebo krále. Jeho výsost je prozatím natolik ponořeno do svého studia, že si nenašlo čas tam zajít." vysvětlí ti důvod proč hrad vypadá, jak vypadá. "Trpaslíci mají naštěstí ve smlouvě, že nám mají vyplatit malou rentu, coby plat a nezbytné výdeje. Takže když přišlo na opravy, nebylo na ně." pronese lehce zachmuřeně. "Víte co, já vám ukážu vaši kancelář. Je to skoro po cestě do kuchyně." s tím tě znovu vezme za ruku a vede po schodech zpět dolů. Na nádvoří a pak do velké budovy vlevo. Ta už z dálky vypadá, jako kartotéka. "Váš předchůdce byl hrozný byrokrat a na všechno chtěl vyplněné formuláře dvojmo." vysvětlí ti a otevře dveře do obrovité místnosti. Kam až dohlédneš jsou police s karotékamy. Tyto police se sahají snad deset metrů ke stropu. Několik z nich se zhroutilo pod vahou papíru a strhlo ostatní a vytvořilo lavinu, která pokryla podlahu místy až dvojmetrovou vrstvou papírů a listin. V které někdo vykopal cestu, jako závějí. "Váš předchůdce Caludius, zahynul při lavině. Několik regálů se zhroutilo a zasypalo ho. Než jsme se k němu stihli prokopat, ta váha ho rozdrtila. No a nebýt ovčáckého psa cvičeného hledat lidi zasypané lavinou nedokázali bychom ho ani pohřbít." vysvětlí ti, jak ho našli. Ty musíš konstatovat, že tak velkou kartotéku jsi v životě neviděla. "Claudiův stůl leží pod jedním z regálů, co se zhroutili asi, jako první." ukáže na opačnou stranu místnosti, kde je hromada papírů největší. Přitom se na tebe dívá a očividně se bojí, že utečeš. | ||
| |||
| Návstěva Mé čekání se zdáti býti nekonečně, což mě velice unavuje. Možná ještě více než ta úmorná drnčivá cesta. Povzdechnu si, opřu se o sloupek a chvíli pozoruji, jestli se něco nestane. Dveře se ale samy od sebe lehce pootevřou, jako by mě skromně zvaly dál. Nenechám se dvakrát pobízet a protáhnu se dovnitř. | ||
| |||
| Na hradNikým nerušena dojdeš k bráně na kterou zaklepeš. Kromě toho, že se tvé zabušení očividně rozléhá halou za ní se stane ještě jedna věc. Jedna strana brány se lehce pootevře. Krátký průzkum odhalí, že zavřená je jen hlavní brána, ale branka pro pěší na kterou jsi shodou okolností zabušila zamčena nebyla. Než se rozhodneš jestli vstoupíš do temného sálu, který se za branou rozprostírá ozvou se spěšné kroky. Přiřítí se postarší, žena se zástěrou kolem pasu. "Jé vy jste sem přijela se ucházet o místo prvního ministra? Jsem Diana místní kuchařka a služebná." vychrlí na tebe a vezme tě za ruku a doslova tě táhne za sebou. Ikdyž má žena šedé vlasy a vypadá velmi staře má překvapivou sílu. Máš pocit, že tě táhne ork a nebo vůz, když rázným krokem kráčí chodbou. Očividně chce projít touto částí hradu co nejrychleji. Záhy zjistíš proč, když vyjdete z chodby na malé nádvoříčko, to vypadá mnohem udržovaněji než hrad zepředu. "Omlouvám se jsme tu sama a pomáhá mi můj syn. Od chvíle, co zemřel náš poslední ministr nemáme služebnictvo stejně čím platit." chrlí a vede tě k vzdálenější věži, která vypadá už od pohledu zachovaleji a mnohem udržovaněji. Má novou omítku i střechu dokonce před některými okny jsou i květináče. "Bohužel jeho milost král je ponořený do svých knih a zkoumá recept, jak vytvořit zlato a nebo tak něco." Ty jsi vedena po schodech do malého pokojíku, kde tě žena usadí za stolek na kterém je čerstvé prostírání a na něm talíř s buchtami. Ty nejspíše právě vařila. Ty krásně vypadají a ještě lépe voní. "Dáte si čaj a nebo něco jiného?" zeptá se s nadějí v očích. | ||
| |||
| Počátek všeho Vypravěč Sehnat si práci v dnešní době není jednoduché. Když tedy zrovna nemáte v plánu šlapat bláto nebo rodit děti, nemáte moc prospektivní výhled od budoucna. A pokud umíte cokoliv, co se vymyká standardům, nemáte šanci. | ||
| |||
| Cesta za novou práciDostavník tě dovezl do údolí, kde leží království Strongi. Cesta po hrbolatých cestách ti přišla, jako věčnost. Poprvé v životě bys věřila, že člověk může dostat mořskou nemoc na pevné zemi. Po vystoupení z dostavníku zjistíš, že označení království je možná trošku přehnané. Malé městečko vypadá spokojeně, domy jsou čisté a dobře udržované. Lidé kolem, které vidíš, se na tebe dívají zvědavě. Všichni vypadají spokojeně a dobře živeně. Kolem městečka jsou rozeseta políčka na kterých zrají plodiny. Vlevo od městečka vede cesta k něčemu, co by mohl být důl a nebo spíše sídlo trpaslíků. Vpravo od městečka je mohutný les. No a za městečkem je královský hrad. Ten jediný vypadá zanedbaně. | ||