Andor.cz - Dračí doupě online

tvl oni voba prostě...

Jako co si budem, je pravda, že mu Bastiano prostě nezaplatil, protože, já nevím, vyšel ze cviku, nebo má problém se nějak pružně přizpůsobit novým situacím, je zaraženej z jednoho blbýho opilce takovým způsobem, že tu stál celou dobu jak tvrdý y, bez jakéhokoliv pohybu a nechal se oblizovat, zatímco ze sebe občas alespoň s vypětím sil vykuckal nějakou tu větu v odpověď.

Možná už je taky trochu přiopilý, nebo je myšlenkama ještě u prcání. Ale kol a kolem mu to moc nejde. Ani ten odchod pryč mu úplně nevyšel no.

"Stráže! Chopte se ho! Ne mě, ale jeho! On je totiž zloděj! Zloděj vín a nacti urážeč. A to je nadmíru hanebné!"
"Ježíši, fakt super, vypadají snad, že by to měli dneska v plánu?" zavrčím tiše, otočím se zpět a udělám dva kroky zpátky.

"Hele," houknu na toho, který mi nebyl dohazován a kterého prodejce cetek nazval "protivnou píčou" doufajíc, že díky protivnýmu píčovství budeme tak nějak na stejné vlně.

"Vy si zpacifikujete svýho retarda, já toho svýho a bude klid?" Jednu ruku založím lehce v bok a druhou ukážu Italské gesto semknutými prsty.
Doufám že přikývne. Nechci ho zabít. Už je znám i jménem a jsou tu lidi.

Chrmp

Doprdele. Já mu vlastně slíbil, že mu to zaplatím. Kurvadrát, to je fakt večer tohlecto. Achjo.

"Ale já to platil, ty ulhanej zmrde!" přejdu jasně do verbálního protiútoku.

"Já za to nemůžu, že už jsi tak na kaši, že jsi zapomněl, že jsem ti k tomu dal i stříbro. Do zloděje mi nadávat nebudeš, ty ožralo navíněná, sprostá a nevychovaná! Hlavně, že jsi mi vypil víno, ty otrapo!"

Neuvěřitelné, co se zrovna mi musí dít.

"Stráže! Chopte se ho! Ne mě, ale jeho! On je totiž zloděj! Zloděj vín a nacti urážeč. A to je nadmíru hanebné!"

Jsou dva. Když na to přijde, ve finále zvládnete zlikvidovat i je. Jenom to není úplně hezký a ve finále ani v našem zájmu.

Rule of thumb: krom přímé řeči i piš, jak reaguješ alespoň na věci, co se aktivně dějí okolo tebe a přímo se tě dotýkaj, když už nic jinýho

Existuje taková moudrost, předávaná ústně z generace na generaci. Tato moudrost je veršovaná a dalo by se říci, že se dost možná jedná také o velmi jednoduchou poezii. Tato moudrá báseň pojednává o člověku. Člověku, který praktikoval něco, co svým způsobem bývá hromadně odsuzováno všemi lidmi - nebo minimálně většinou lidí. Tou většinou, která si uvědomuje nebezpečí takového počínání a jeho potenciální dopad na vlastní svobody. Tato prastará moudrost zní:

Žalobníček Kopeček,
postavil si domeček
v tom domečku žaloval,
pod nosem si maloval.

Je jisté, že tato báseň má několik možných úrovní pochopení, přičemž některých z nich se nikdy nemusíme ve svém krátkém lidském životě dobrat. Co je pro nás momentálně důležité je ta část, která naznačuje, že žalobníčky nikdo nemá rád a to až do té míry, kdy prostě a jednoduše jsou nuceni pořídit si nemovitost, ve které budou žít sami se sebou a schovají se před nepřáteli, které si svým počínáním zcela jistě během svého života nadělají.

Jeden takový od pohledu žalobníček zde, na místě, kde se odehrává tato, zdánlivě nedůležitá vzpomínka Da Mezzovic životů, zrovna dlí. Všichni to ví a Alessandra a Bastianem to ví také - od doby, kdy se před branami města rozčílil a ihned běžel ŽALOVAT STRÁŽÍM.

No a nyní, nyní to míní udělat znovu, protože mu bylo znovu učiněno příkoří.

"ON MI NEZAPLATIL!" vzpamatuje se prodejce a rozkřikne neuvěřitelně nahlas, zatímco mává flaškou vína okolo sebe jak mečem.
"ERMENEGILDO, TEN BÍDÁK MĚ OKRADL!!! MUSÍŠ MI- MUSÍŠ HO CHYTIT A POVĚSIT, JE TO ZLODĚJ A TY JSI MĚSTSKÝ STRÁŽNÝ A JÁ JSEM TVŮJ BRATRANEC!!!" je zvláštní, že se mu dokonce i do určité míry přestal v rozčílení motat jazyk.

Minipostík, jen ať taky tedy vypadnu

"Líbí se mi, jak jste taktně pomlčel o tom, že jste nám hodili na hrb tadyhle ožralu," pohodím nejprve vlasy a pak i rameny v takovém tom "hm hm" pokrčujícím gestu.

"No nic, mějte se hezky," odtuším nakonec a odcházím taky, než se ten jouda, který zrovna aktivně něco duje do nového, imaginárního společníka kdesi vedle něj, vzpamatuje a půjde za náma. Ať si s ním pak jako dělaj, co chtěj.

Tak když chceš

"Když řekneme, že děláte bordel tak děláte bordel. Tak jednoduchý to je. Protože já mám tohle a tohle a vy ne," řekne strážný a ukáže rukou na svoji červenožlutou šerpu v barvách města a halapartnu. "Takže když máte jít do hajzlu, tak prostě máte jít do hajzlu. Nás nebaví se s váma hádat o nic víc než vás. Já chci mít taky klid. Vy určitě taky. Tak běžte do pryč... jak to dělá tady váš kolega, jak vidím," dopoví Alessandře svůj monolog strážný.

A dost tvl

Stále na to vše koukám a prostě nechápu, proč se to děje mě.

Je prostě na mol. Strážní jsou neoblomní. Tady to prostě nepůjde.

"No nic panstvo, respektive teda měšťanstvo, bavte se tu hezky. Já se jdu tedy vzdálit ať tu nenarušuji vévodův noční klid. Ať žije papež!" zvolám a dramaticky odejdu.

Moje práce tady je asi hotová.

Hehe

Prodejce vtiskne Bastianovi opravdu do rukou lahvičku, kterou mu slíbil koupit. No zjevně, jak jde o obchod, myslí mu to pořád ještě trošku jasněji, než při běžném fungování a komunikaci. Pak se odmotá kousek ke svému bratranci, Bastianovo víno stále v ruce.
Zhodnotí zkušeným, rozmlženým pohledem Alessandru a pak se podívá na Ermenegilda.

"Je vostrá." uznale pokýve a trošku ho zradí nohy, takže musí najít dvěma kroky ztracený balanc.
"Bys potřboval, by tě trochu-" švihne rukou ve vzduchu a napodobí zvuk vozkova biče.

Jak jako my?

"Jak jako my že děláme bordel?" zamračím se. "Jsem se jako přišla úplně normálně slušně zeptat, my snad můžeme, že tu přilezl váš bratranec, úplně na káry a začal se po nás plazit a dohazovat nám... Eh..." přimhouřím oči na Ermenegilda, "A ne, děkuji za nabídku. Jsem vdaná." a trošku protivná.

"Proč se o něj vůbec máme starat? Si ho někam odtáhněte vy, náš kamarád to není."
Udiveně sleduji, jak Bastianovi zrovna šmelí do ruky malou lahvičku s jakýmsi hnědavým práškem. S práškem přátelství, žejo. Promnu si kořen nosu v údivu nad celou situací.

Random guy does not care

No nejen, že strážní nechtějí pomoct a ještě naší hrdinné dvojici nudících se věcných děcek hodila na hrb starost o idiota, který ve své pracovní době obchoduje s cetkami při vstupu do města - ale NAVÍC je jejich názor opilému prodavači cetek zjevně úplně fuk, nebo ho nevnímal, protože se zrovna zasekl nad něčím jiným, zatímco několika mocnými loky žahá Bastianovo víno a že ho do sebe nalil tak jako dobrou půlku flašky, zatímco se mu lísá okolo ramen.

"Jak jako že máte kamrády?" se smíchem na Alessandru zahrozí. "To mi tady slečna chce kazit kš- kšš kšefty, nebo co? To už dneska jedna zkusila, ale..." prohlédne si Alessandru opilecky od hlavy k patě. "Ale tamtbyla vošk-livá, jak dýmějovej mor," vážně kýve na Bastiana, aby si to jako živě představil. "Tahle je moc hezká, tkžeji to od-pustím," řekne ve sladkém opojení a pak Bastianovi zašeptá do ucha "má někoho?"

Pokud by si člověk řekl, že shání přítelkyni pro sebe, což je dost hrozný samo o sobě, že se takto zeptal, tak čekal jen málo podivna.
"Er-menegildo je dlouho sám, panno, tak kdybyses- jetofešák..." dodá zasněně.

Randomest

Strážní se na sebe podívají, zamračí a podívají se zpět na vás.

"Hele, to všechno je prostě hezký, ale nechcete jít prostě někam do hajzlu? Děláte tu bordel a my vás dovnitř stejně pustit nesmíme. A toho ožralu si vemte sebou a pokud by náhodou nabral smysly, ať se staví zamnou zítra," řekne (zjevně) Ermenegildo. "Teď prostě není vhodná doba, aby se tu někdo coural. A pokud nejste schopní odejít, tak vás vezmeme klidně někam vyspat do chládku a klídečku."