Andor.cz - Dračí doupě online

Gala je důležité. Nejvíce s Leonou.

"Sluší ti to, ostatně, jako vždy," řeknu Alessandře, když přijde dolů.

Rozpřáhnu ruce a otočím se na místě.

"Co já? Vypadám taky, jako zamlada? Teda," a zakryju si rukou půl tváře. "Teď je to asi více autentické."

Být v Benátkách a ne tu, i bych si tu masku vzal. Ale teď se bojím, že by jenom budila moc pozornosti.

"Koupil jsem nám nějaké víno na cestu tedy," a poklepu na batůžek.

tak já se taky hodím ho gala

"Já půjdu napřed, mám toho hodně na převlékání!"
Hm. No, já ještě v klidu dojím, protože to zatím nemám hotový. Takže zatímco Bastiano mizí nahoru do společného pokoje pro všechny, což je asi upřímně reálně to nejlepší, co se dalo sehnat, já si ještě v klidu doobírám ze svého stehýnka všechno maso, které jsem zatím nesnědla. Jen doufám že Marco a kluci si našli něco k snědku, když nechtěli ani na večeři a rozhodli se shánět stan a tak vůbec. Což teda chápu - mít stan je taková, řekla bych, strategická výhoda, když někde chcete kempovat ve vojenském ležení.

*****

S Bastianem se minu na schodech, když on schází dolů a já nahoru. Naznačím mu, že to bude jen minutka a přidám do kroku.

Já to tak složité nemám, přeci jen on celou dobu jede v pěkném condotierském úboru pro šlechtice. Já... No, jako je mi to skoro blbý, ale já nosím vlastně skoro pořád to samé.

Ne tedy, že by mé oblečení nebylo hezké a kvalitní. Především zbroj, kovaná platnéřským mistrem z Florencie je překrásná a jedinečná práce. Ale tu si teď naopak sundávám dolů. Jdeme polehku. Takže neberu ani meč ani druhý meč, ani kladivo ani kopí, (doprdele, KOLIK sebou tahám zbraní) ani... No, vlastně si beru přes látkový kabátek s kapucí jen pásek s měšcem a svůj malý řeznický nožík. Několik vrhacích nožů skryju pod svrchní kabátek, na brašničku na pásku dám tři kouřové bomby, protože kdo ví, jak moc velkou zábavu dnes nakonec budeme dělat - a někoho zbombit a nechat dusit JE moje definice zábavy! A do stejné brašničky i malou lahvičku s jedem. To už taková zábava není, ale tak hodí se. Někdy.

Pak seběhnu dolů, zatímco si Bastiano evidentně do batůžku schovává víno. No, úplně jako zamlada to nebude, to jsme ho někde v rámci všeobecného veselí často ukradli. Ale hej, jsme dospělí lidi. Tenhle malý dotyk civilizace nám neuškodí.

Ničemný a sprostý ničema!

"Tak, přesně tak!" řeknu Alessandře a uznale pokývnu, zatímco si beru do ruky husí nohu.

"Já půjdu napřed, mám toho hodně na převlékání!"

***
Tak, když jako za mlada... honí se mi hlavou, když si na postel odkládám svůj baret.

Tak co si vezmu? Jenom kalhoty a košili? Zase taková zima není, asi bych musel nosit i svrchník s kapucí... ale teplo taky ne. Těžká volba. Ale tak vezmu si ho. Bez kapuce to není jako zamlada! Haha. A dýku do boty. Skrytou čepel. A teď ta důležitá otázka. Mám si vzít pistole? Ty se hodí vždy, ale tak nemá to ten punc "starých dobrých časů" no. Ale tak, můžu si jednu hodit do baťůžku. Tam o ní nikdo nebude vědět, a když se bude hodit, tak tam bude. Batůžek potřebuju. Kam jinam bych dal víno, že jo. Hehe. Jo. Vrhací nože, když není pistole, potřebuju za opasek vrhací nože, neasi. Tak... můžu asi jít. Noc čeká!

***

Sejdu po schodech dolů a zamířím si to k baru.

"Pane hostinský, dvě vína v lahvi bych prosil. Jdu omrknout tu vaši říčku!"

Luco ty ničemo! Hehe

Pochechtávám se, když Bastiano Lucovi dává sodu. Popravdě si opravdu myslím, že nám celý ten výlet, ať už bude mít jakýkoliv výsledek, prospívá. Pro život. Tak.

"Navíc si nemyslím, že v dubnu je takový počasí... "
Vysmátá, naznačím mezi palcem a ukazováčkem, mastným od husy, nevelkou vzdálenost. A bez zvuku naznačím "asi takhle."
Hehe.

Jsem.
Mistr.
Vtipu.

"A chtěl jsem se zeptat, jestli nechcete někdo další jít taky. Ale takhle máte smůlu, tůdle!"
"Co to meleš, my bysme je stejně nechtěli, řekl jsi jako zamlada!" ujede mi automaticky. Prostě když jako zamlada, tak jen my dva, jako vždycky. Bez všech otrapů okolo, který jsme s dospělostí povinně nafasovali!

"Dojíme, půjdeme se převléct a jdeme!" odpovím a zazubím se nadšeně.

Chrmp

"Luco, ty ničemo, nikdo nechce šoustat v řece. Jsme ve městě. Každý na tebe může u toho čumět. To není úplně ono. Navíc si nemyslím, že v dubnu je takový počasí, aby se někomu vůbec chtělo i mimo město. A navíc ve vodě to je nic moc. Takže si nech zajít ve svých představách chuť, ty jeden mrdmomysliteli jeden. A chtěl jsem se zeptat, jestli nechcete někdo další jít taky. Ale takhle máte smůlu, tůdle!"

Teda, úplně jsem nikoho přesvědčovat, že s námi musí jet nechtěl, ale to vědět nemusíš!

Podívám se na Alessandru.

"Tak, dojíme, půjdeme se převléci a jdeme?" a zakončím otázku mrknutím.

Husa a Prase!

"No, eh. My tu... Asi s Fiorellou na vás počkáme, když dneska pro změnu chcete šoustat v řece," odtuší Luca, čímž okomentuje váš nostalgický trip. Fiorella evidentně neví, jestli se hihňat nebo červenat, Diego se snaží pochytit z konverzace co nejvíc a Pepemu... Je ta zmínka evidentně úplně volná.

A zrovna se ke stolu nese husa a prase. A polívka z husy, kdyby někdo chtěl. A pečivo a ještě jeden džbán vína a vody. Není to tu vlastně zase tak jako doma. Voda je nejspíše ze studny a ne z okapu.

Lepší, než stopy NA vodě!

Ha! To je super nápad! Jako za starých časů. Hehehe.

"Hmm, to by... mohlo fungovat," řeknu Alessandře. "Navrhuji dojíst a tedy vypravit se na tu koupačku. A teda asi se i před tím možná trošku převléci, když nad tím přemýšlím. Hezky nalehko, jako kdysi!"

Hehe.

Stopy ve vodě!

Stopu? No tak to asi spíš těžko, jak bysme něco mohli najít, když se budeme cachtat v říčce? Spíš na nás budou lidi blbě čumět, což mi osobně zas tak nevadí. Ať čumí, nebo ještě líp, se zkusej třeba pohádat! Hm, to je to rozptýlení, které Bastiano zmiňoval? Hehe. Nebo nás někdo přepadne.

V duchu se směju tomu, kolik lidí na světě asi doufá, že je někdo někde přepadne, aby je to vytáhlo z nudy. No, něco mi říká, že moc ne.

"Můžeme se jít okoupat do říčky, pokud chceš. Pak někomu vylézt na střechu a tam se opít, jako zamlada," uchechtnu se.

No, nemyslím si, že narazíme při koupání v říčce na Calogera, nebo někoho, kdo ho viděl. Ale když to Bastianovi pomůže v tom, přesvědčit se, že tady určitě nelelkujeme nadarmo, tak kdo jsem, abych mu kazila sny.

Heh

"Ale já mám často pravdo, nebuď překvapená!" odvětím Alessandře.

Pffff. Ne, že by teda dírovitost města měla být hodnocena skrze jeho lázně. Pak by Benátky... no, nebyli úplně nejlepší město v Itálii. Což jinak jsou.

"Ale tak, ta říčka není tak špatně. I jsme jeli přes mostek... mi přijde, že to ve finále vypadá trošku jako v Benátkách. Jen ten kanál prostě není opravdový mořský kanál, ale je to říčka no. Mohli bysme se klidně tam jít vykoupat a trošku odpočinout, po celé té celodenní cestě na koních. Ne?" řeknu a dloubnu do Alessandry loktem.

"Třeba i narazíme na nějakou stopu a nebo nás třeba někdo zase přepadne a bude nějaké další rozptýlení!"

Fiorella is upset, too

"No já mu dám, hajzlovi, že děvčata máme vlastní!" zamračí se Fiorella, aby si přisadila k Alessandřině prohlášení o díře v prdeli.
"Jak bych nějaká coura byla," no, evidentně se jí toto nařčení docela dotklo. "Fakt nejblbější humor na světě. Buran. Jako by to tady snad byl nějakej slušnej bordel, když takhle naznačuje."

"Ale tak třeba víno mají docela slušný," snaží se to zachránit Luca.

"Luco, tohle je Itálie. Každý víno je tu minimálně 'docela slušný,'" protočí v odpověď očima Fiorella.